Brno je světovým centrem | E15.cz

Brno je světovým centrem

Jakub Křešnička

Brněnský závod výrobků pro energetiku firmy ABB podporuje pobočky švýcarské firmy všude po světě

České pobočce firmy ABB se loni navzdory krizi dařilo a do modernizace brněnského závodu se výrazně investovalo. Zároveň se stal globálním centrem pro vývoj vzduchem izolovaných rozvaděčů. Zatímco jiné firmy propouštěly, ABB počty zaměstnanců rozšířila. „Brněnský závod bude největší výrobnou tohoto typu v Evropě a zároveň jedinou svého druhu v Česku. To s sebou přináší nároky na odborníky, které bude těžké na trhu sehnat a jež si musíme sami vychovat,“ říká ředitel závodu Jiří Potěšil. V celém Česku společnost zaměstnává téměř tři tisíce lidí a její tržby přesahují devět miliard korun.

EURO: Ekonomická krize se dotkla i oblasti energetiky. Jak se s ní vyrovnává ABB? ABB celosvětově i v Česku působí především ve dvou segmentech, jde o výrobky pro energetiku a průmyslovou automatizaci. Krize jako první postihla oblast průmyslu a automatizace a pokles, zvlášť v případě robotiky, byl i kvůli návaznosti na automobilový průmysl. Za poslední dva kvartály nám ale přijetí nových zakázek roste o desítky procent. Do výrobků pro energetiku krize zasáhla později, zde by měl výrazně pozitivní zlom nastat v letošním druhém pololetí. Dopady v tomto případě kompenzoval loňský boom fotovoltaiky a centralizování výroby vzduchem izolovaných rozvaděčů do Brna, kdy jsme přebírali evropské trhy po restrukturalizaci výroby v italském závodě.

EURO: Jaké byly výsledky ABB v ČR za rok 2010? Přijaté zakázky dosáhly úrovně deseti miliard, oproti devíti miliardám v roce 2009. Tato čísla nejsou úplně srovnatelná, protože ABB uskutečnila v loňském roce další akvizici v Česku – koupila pražské ČKD polovodiče, a tudíž se do výsledků promítla i tato čísla – ale růst byl zhruba sedm procent. Tržby se pohybovaly na 9,5 miliardy a zisk na úrovni 900 milionů korun. Brněnský závod také exportuje více než 90 procent produkce.

EURO: Do brněnského závodu se loni také dost investovalo… Ano, souvisela s tím i zmiňovaná centralizace výroby. Brněnské ABB bylo jmenováno globálním vedoucím centrem pro tuto oblast, musí podporovat všechny ostatní závody ve světě, které vzduchem izolované rozvaděče produkují. Zároveň jsme vedoucím místem pro výzkum a vývoj tohoto typu rozvaděčů. Například novou výrobu v Argentině lidé z Brna pomáhají rozjet od A až do Z. Do modernizace závodu zároveň přišla velká investice, která potrvá do konce letošního roku. Jedná se o 140 milionů korun investovaných do technologií i automatizace výroby. Pro tento typ výrobků budeme jednoznačně největším výrobním závodem v Evropě a blízkém okolí. V průběhu loňského roku jsme také nabrali okolo stovky nových zaměstnanců.

EURO: Souvisí s tím i projekt firmy ABBsolvent? S vysokými školami máme poměrně dost projektů, toto je jeden z nich. Důvod je jednoduchý. Výrobní závody, které má ABB po celé republice, mají ve svém portfoliu výrobky, které nevyrábí nikdo jiný. Když potřebujete kvalifikované lidi, bývá těžké je na trhu sehnat. Jedním řešením je tyto odborníky ve spolupráci s vysokými a středními školami vychovávat.

EURO: Jak bude podle ABB vypadat energetika za dvacet let? Inteligentní sítě se budou do budoucna rozšiřovat, už jenom kvůli tomu, kolik se do sítí připojuje netradičních zdrojů – větrných nebo solárních elektráren. Součástí chytrých sítí proto bude potřeba vyrovnat se s různými zdroji, s jejich zapojením do sítě a jejich řízením. Bude nutné zařídit, aby energie proudila, i když nefouká vítr nebo je zataženo. Mnozí odborníci spojují chytré sítě také s elektromobilitou.

EURO: Je její velké rozšíření v budoucnu reálné? To se odvíjí od kapacity baterií a jejich dobíjení. Dneska mají elektromobily dojezd do 150 kilometrů, takže první krok bude jejich rozšíření po městech. V oblasti dobíjení a infrastruktury pro elektromobily je ABB hodně aktivní. Máme například nabíječku Hermes, která elektromobil dobije již do patnácti minut – tak dlouho ostatně trvá i návštěva benzinové pumpy. Pořizovací cena se pohybuje okolo milionu korun, ale finální tržní cena závisí na rozsahu vybavení. Cena elektromobilů i nabíječek bude mít dle mého názoru obdobný vývoj, jako tomu bylo u digitálních velkoplošných televizorů: s větším rozšířením klesne.

Autor: Jakub Křešnička
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!