Kam pro ztracené zisky | E15.cz

Kam pro ztracené zisky

28. května 2012 • 12:41
Banky přišly o velkou část zisků z platebních operací. Budou se to snažit dohnat i ve střední a východní Evropě

Výnosy z globálních platebních operací představují třetinu až polovinu všech příjmů bank. V průběhu krize, tedy od roku 2008 do roku 2010, se ročně propadaly o sedm procent. Budou-li chtít banky tyto příjmy zpět, musejí tvrdě zapracovat na nových obchodních modelech, investovat do nových technologií, omezit rozsah a škálu vyvíjených produktů a soustředit se na regiony s největším ziskovým potenciálem.
Klíčem k úspěchu rozvoje platebního byznysu v příštích zhruba deseti letech bude pochopení a respektování regionálních specifik. Už nemůže fungovat použití jednoho univerzálního operačního modelu v globálním měřítku, jak se to snažili uplatňovat velcí hráči v oblasti plateb v minulých letech. Banky musejí mnohem inteligentněji než dosud vybírat a komponovat takové prvky své obchodní strategie, které budou odpovídat úrovni, zvyklostem, podmínkám a perspektivám jednotlivých regionů. Bez toho není možné ani efektivnější generování příjmů ze stávající struktury, ani úspěch případných expanzí. Banky se rovněž nevyhnou redukci své komplexnosti, protože rozvoj širokého spektra produktů a služeb se jeví jako nákladný. Stálá snaha oslovovat a uspokojovat velký počet různorodých klientských segmentů snižuje výrazně efektivitu a zisky.

Čtyři modely

V Evropě se příjmy z retailového platebního byznysu propadly v letech 2008 až 2010 ze 173 miliard dolarů na 136 miliard dolarů. Aby banky mohly obnovit tento zdroj příjmů, musejí vytvořit nové modely pro čtyři velmi rozdílné evropské regiony – severní, centrální a jižní region vyspělé Evropy a pak pro rozvíjející se střední a východní Evropu.
Severní část západní Evropy charakterizuje převaha bezhotovostních operací, speciálně elektronických převodů a široké používání platebních karet. Průměrný počet použití karty je tam 170krát za rok, zatímco jinde v Evropě je to průměrně ročně jen 40 transakcí. V severských státech přitom převažuje využívání debetních karet. Velmi rozšířenou a naprosto běžnou službou je cashback v supermarketech. V tomto regionu se silnou platební infrastrukturou už není příliš velký potenciál pro růst zisků, a to ani cestou inovativních změn. Díky rozvinuté platební struktuře, silné konkurenci a tlaku na snižování poplatků už není příliš velký růstový potenciál ani v centrální vyspělé Evropě. Platební byznys zde charakterizuje vysoký stupeň elektronizace transakcí, nicméně používání hotovosti je stále ještě četnější než v severním regionu. Největší rozdíl je v kartách, protože na severu je poměr plateb debetní kartou ke kreditní kartě 90 : 10, v centrálním regionu je to 75 : 25. Ani v tomto regionu však nelze v příštích letech očekávat žádné podstatnější strukturální změny v platebním byznysu, snad ústup od kreditních karet a návrat k debetním. Do roku 2020 by mohl podíl příjmů z platebních operací v tomto regionu klesnout ze současných 41 procent až na 18 procent celkových příjmů bank. Pro jižní region Evropy je typické používání hotovosti, šeků a platebních transakcí na papírových nosičích a také větší produktový mix. Typické jsou zde vysoké marže. Až 60 procent příjmů z platebních operací v jižní Evropě plyne z Itálie, kde se však odehrává jen 29 procent objemu transakcí. I v příštích letech budou banky v jihoevropském regionu těžit z vysokých marží, ale postupně budou muset přistoupit na zvyšování úrovně platební infrastruktury, aby byla efektivnější a homogennější v porovnání s ostatní vyspělou Evropou. To si však vyžádá značné investice.

Nadějný východ


V roce 2010 Češi udělali kartami u obchodníků přes 240 milion transakcí, což byl meziroční nárůst o 18,3 procenta. Objem transakcí se zvýšil z 211 na 228 miliard korun. I když frekvence využívání platebních karet je stále ještě nižší než v zemích centrální a severní Evropy, je patrné, že se velmi rychle zvyšuje.
S růstem životní úrovně a zvyšujícím se podílem mladých klientů poroste i zájem o využívání modernějších forem platebních operací. Za rychlost, novinky a komfort jsou mladí ochotni si i připlatit. Velký potenciál nabízí například spolupráce bank s mobilními operátory, která už dostává konkrétnější obrysy. Stejně tak by se mohly již letos objevit v Česku bezkontaktní platby za drobné nákupy, které mohou přispět k dalšímu zvýšení frekvence užívání jak debetních, tak kreditních platebních karet.

Optimistická prognóza

Pokud banky využijí efektivně pokrizového období k realizaci nezbytných změn, může se zvyšovat do roku 2020 v západní Evropě průměrný roční objem platebních transakcí zhruba o pět procent a v regionu střední a východní Evropy až o dvanáct procent. Co se týče příjmů z platebních operací, je reálné dosáhnout do roku 2020 průměrného sedmiprocentního ročního růstu v západní Evropě a devítiprocentního v regionu střední a východní Evropy.

Autor: Martin Buchar
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!