Státu chybí odvaha

28. května 2012 • 16:48
Základním problémem PPP v České republice je nedostatek politické vůle

Proč se nedělá více PPP projektů, respektive dělají se vůbec v Česku nějaké PPP projekty? Odpověď je samozřejmě ano. Spolupráce soukromého a veřejného sektoru probíhá při rozvoji a provozování určitých zařízení, budov či staveb. Zároveň je ale pravdou, že spousta lidí i institucí je na toto téma citlivá. Většinové mínění se k PPP nestaví pozitivně, což je způsobeno negativní prezentací v médiích. Kromě toho tu zatím není žádný dobrý příklad.

Špatná pověst

Vyvážené parametry

Není proč plakat nad rozlitým mlékem. Je ovšem nutné si připomenout základní fakta, která jsme se už při zakládání asociace PPP snažili zdůraznit. Projekty partnerství soukromého a veřejného sektoru jsou sice složité, dlouhodobé, nákladné a komplexní projekty, ale pokud se udělají správně, jsou schopny přinést požadované výsledky. Tím primárním je dostupnost v principu jakékoli služby, kterou poskytuje stát jako veřejný subjekt svým občanům, tedy uživatelům, a na jejíž části se bude podílet se soukromým subjektem.
Čertovo kopýtko je v tom, jaká část služby má být vykonávána soukromým sektorem, na jak dlouho a za jaké peníze. Dále je nutné zvážit, jakou část rizika s výkonem této služby je třeba přenést na soukromý sektor a kolik za to veřejný subjekt na konci zaplatí. Nejde tady totiž o výstavbu dálnice, ale o to, že dálnice bude dostupná všem uživatelům pro dalších 30 let v požadované kvalitě, v létě, v zimě atd. Pokud je tento poměr nastaven vyváženě, mají z toho prospěch obě strany. Není nutné a nelze vždy vyčíslit jednoznačný přínos v ceně prací, ale v celkových ukazatelích to možné je. Funkční metodiky na to ve světě existují a je možné je použít. To, co veřejný sektor zatím neumí nebo umět nechce, je předvídatelná stabilita. Tedy pokud jeden úředník, jedna strana, jeden ministr projekt zahájí, tak tento projekt po dobu své přípravy a realizace vytrvá. Velký projekt se totiž připravuje minimálně rok až dva, ale jsou i podstatně delší. Veřejnému sektoru chybí rovněž ochota sebrat politickou odvahu pro přípravu takového projektu, investovat do kvalifikovaných poradců, kteří jsou schopni s ním pomoci. Expertizu v této oblasti totiž žádná veřejná instituce sama o sobě mít nemůže, je to z principu věci vyloučené. Je schopna takové poradce a projekt řídit, ale nevyplatilo by se jí platit kvalifikované odborníky jako své zaměstnance. Najít opravdu kvalifikované poradce není úplně jednoduché. Zdá se však, že snad svítá na lepší časy a některé z odpovědných institucí nakonec naleznou dostatek politické odvahy a odhodlání.

Autor: Kamil Blažek
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!