Byznys story: Pivo teče z pacovských varen ve 13 zemích světa

Profil

Fotogalerie Začátek globální ekonomické krize před sedmi lety přiměl mnoho strojírenských firem začít šetřit, ba i propouštět. Pacovské strojírny s tradicí sahající do roku 1876 tomuto osudu unikly. Nedlouho předtím totiž vsadily na kartu, o které byl tehdy ve firmě přesvědčen jen její nynější generální ředitel firmy Ludvík Ješátko – na výrobu kompletního zařízení pro minipivovary.

Výroba varen v Pacovských strojírnách Dalších 9 fotografií v galerii
6.8.2015 7:28   |  

Pár let nato se producenti piva s výstavem v řádu stovek, maximálně tisíců hektolitrů ročně začali množit jako houby po dešti. Vždyť nyní jich jsou téměř tři sta a každý rok přibude několik desítek dalších. A značná část z nich má varny a vybavení právě z Pacovských strojíren, které navázaly na dřívější výrobu zařízení pro potravinářský a zemědělský průmysl.

Správné rozhodnutí

„Na začátku tady nikdo nechtěl dělat minipivovary na klíč, protože i když je to malý technologický celek, skrývá v sobě všechny možné soubory, jako když děláte velký pivovar,“ říká dnes Ješátko, který stojí v čele firmy od roku 2007, ale ve strojírnách začínal jako řadový referent před 17 lety. Od roku 2000 působí ve vedení společnosti. Vyrábět minipivovary v malých dodávkách, tedy nikoli v rozsáhlých sériových kusech, je také ekonomicky náročné a drahé – i díky řemeslné práci, kterou finální výroba varny a dalších součástí vyžaduje.

Firma do té doby čas od času nějaká zařízení pro minipivovary vyráběla, ale nešlo o kompletní celky. „Jsem hrozně rád, že jsem byl tvrdohlavý a že jsme si tehdy řekli, že tento segment nezrušíme,“ vzpomíná šéf firmy, která je nyní schopna vyrábět zařízení v různých modifikacích s roční kapacitou od 250 do 20 tisíc hektolitrů s vytápěním várenských nádob parou nebo elektřinou.

Dnes tak tvoří výroba zařízení pro minipivovary asi čtvrtinu ze zhruba čtyřsetmilionových ročních tržeb a podnik patří k největším hráčům na tomto stále se rozvíjejícím trhu. I díky tomu neváhala loni investovat desetinu ročního obratu – 40 milionů korun – do nové výrobní haly včetně laserového řezacího stroje. Zvýšila se tak výrobní kapacita podniku v oblasti technologických celků z nerezových materiálů a mědi, například právě pro potravinářský průmysl.

Pivovar za dva miliony, ale i za dvacet

Pacovské strojírny nejsou jediné, kdo zařízení minipivovarům dodávají, zdatnou konkurencí je například společnost Destila. „S oblibou říkám, že jsme nejlepší, ale nejsme nejdražší,“ zdůrazňuje Ješátko. Skutečný konkurent je podle něho na trhu jeden, maximálně dva. Ostatní firmy jsou výrazně menší.

„Jdeme cestou dražších dodavatelů, protože pivovary stavíme trochu jinak. Partner si řekne: Chci tyto druhy piva, takový roční výstav a chci, aby to mělo nějakou ekonomiku. Z toho sestavíme schéma, které může být u každého pivovaru jiné. Není to tak, že vyrobíme varnu a nádoby a pak to nějak v prostoru sestavíme – a ono to nějak dopadne,“ tvrdí.

Nejlevnější minipivovar – to jest producent do 20 tisíc hektolitrů ročně – vyjde tak na dva miliony korun, nejdražší ale může stát až desetkrát tolik. Záleží to na množství faktorů – jestli se bude pivo plnit jen do sudů, nebo i do lahví a dalších obalů, jestli se v něm bude pivo vařit dvakrát či čtyřikrát týdně, kolik druhů piva a z jakých surovin v něm lze vařit a samozřejmě v jakém objemu. Ekonomiku pivovaru přirozeně ovlivňují i použité technologie, například způsob vytápění. „Lze se dostat i pod dva miliony, ale to už je opravdu varna jen pro jediný druh piva, tedy varna spíše spotřebního typu, kdy na základě nějakého trendu v sezoně vyrábí jen dané jedno pivo,“ říká.

Sázka na měditepce

Od většiny konkurence se Pacovské strojírny liší ještě jednou věcí – schopností řemeslně upravit vnější podobu varných nádob podle přání odběratele. To je důležité zejména u malých restauračních pivovarů, v nichž často stojí varny přímo v jídelním sále, a zásadně tak ovlivňují vzhled celého podniku. V takových případech pivovarníci touží po měděných nádobách s různým tepáním a zdobením v retro prvorepublikovém či jiném stylu – včetně například jména minipivovaru.

„Po takovém provedení máme čím dál větší poptávku. Poptává se u nás i konkurence, abychom jim alespoň některé detaily tímto způsobem vtělili do jejich zakázek. To ale v poslední době zásadně odmítáme, protože se tím odlišujeme a doba si to žádá,“ poznamenává Ješátko.

Generální ředitel Pacovských strojíren Ludvík Ješátko

Povolání či spíše řemeslo takzvaných měditepců se přitom již před lety ocitlo na seznamu adeptů na vymření a dodnes se jím zabývají spíše jen jednotky řemeslníků. Důvodem úbytku měditepců v Česku bylo obecně nahrazení ruční kovářské práce svařovacími automaty do průmyslové sériové výroby. Školství přitom podle Ješátka v posledních dvou dekádách řemesla příliš nepodporuje.

Podle svých slov měl ale štěstí, že když do strojíren přišel a stal se ředitelem, ještě ve firmě měditepci pracovali. „Byli to lidé, kteří byli připraveni odejít do důchodu, ještě nebyli tak opotřebovaní a byli docela v kondici a především – měli zájem to někomu předat,“ vzpomíná na dobu, kdy málem i v Pacovských strojírnách měditepci vymizeli. Tehdy zůstali ve firmě pouze dva – nicméně dokázali „vychovat“ mladíky, kterým je dnes kolem čtyřicítky a mají před sebou ještě dalších dvacet let praxe, během které zase oni mohou svůj řemeslný um předat mladším.

Z Kácova až do Japonska

V průběhu let se strojírny podílely na části či kompletní výbavě zhruba osmdesáti pivovarů ve 13 zemích. Cesta ke specializaci na minipivovary kupodivu začala spíše v zahraničí, kde má české pivo léta výborný zvuk. Pacovské strojírny sice již někdy v první půli devadesátých let vyrobily zařízení pro pivovar Kácov či U Bezoušků v Průhonicích, jméno si ale od začátku století dělaly zejména v cizině. V roce 2001 tak vyrobily zařízení pro minipivovar o ročním výstavu 500 hektolitrů ve filipínském hlavním městě Manile. Cena zakázky tehdy činila 125 tisíc dolarů. V témž roce také firma dodala zařízení zhruba za dva miliony korun pro malý školní pivovar v německém městě Tipoldiswalde, kde se v tamním Berufliches Schulzentrum učili vařit pivo začínající sládci. Školní pivovar z Pacovských strojíren mají i ve Střední průmyslové škole potravinářských technologií v Praze v Podskalské ulici. „Více než polovina tuzemských sládků se učila vařit pivo na zařízení z Pacova, to je pro nás velmi důležité,“ podotýká Ješátko.

Do zahraničí se firma dostala podle Ješátka většinou tak, že dotyčnou restauraci a pivovar založil člověk, který měl v Česku nějaké kořeny. Chtěl proto otevřít podnik v evropském stylu s českým typem piva. Bývali to například lidé, kteří v mládí studovali v Česku a kteří se pak vrátili do rodné země. „Tak jsme se dostali k zakázkám v Japonsku či Manile. A pak už máte možnost se odvolat na nějakou referenci a byznys se začíná rozvíjet. Kdybychom se tam tehdy nechytili, byl by to problém, protože to jsou zajímavé destinace,“ dodává.

I to se podepsalo na pozornosti tuzemských zájemců o minipivovar, kterou ještě podnítily reference z takových zakázek, jako bylo 26 ležáckých tanků pro nedaleký Rodinný pivovar Bernard v letech 2006 až 2008 či komplexní technologické zařízení nádob pro Karlovarskou Becherovku v roce 2010. Vybavení z dílen pacovské společnosti je tak možné nalézt ve vrchlabském pivovaru Hendrych, Pivovarském domě v Praze, v královédvorském pivovaru Tambor či Chrámu chmele a piva v Žatci.

Nepolevuje ani zájem ze zahraničí a v posledních dvou letech koupil zařízení z Pacova minipivovar v polských Sopotech, běloruském Minsku či v Moskvě – a další přibudou. „Nyní máme nasmlouváno asi deset pivovarů,“ těší se na budoucnost Ješátko. K posledním zakázkám patří minipivovar v Praze na Národní třídě či v Bratislavě, tři minipivovary budou sloužit opět v Polsku. Práce na několik dalších let je evidentně zajištěna.

Pacovské strojírny

» v letech 1957 až 1963 byl postaven nový závod na současné adrese
» roce 1978 firma získala licenci na výrobu chladicích zařízení na mléko pro zemědělskou prvovýrobu, závod pak řadu let fungoval jako jediný výrobce a dodavatel těchto systémů na československém trhu
» v roce 1991 vznikla současná firma Pacovské strojírny, a. s., s výrobním programem rozloženým do 12 specializovaných divizí, zejména pro potravinářský, chemický a farmaceutický průmysl a zemědělství
» v květnu 2013 se společnost stala součástí skupiny Safichem Group
» loňské výnosy dosáhly 370 milionů korun, firma zaměstnávala 214 lidí
» společnost v současnosti vyrábí pivovary a minipivovary, průmyslové lihovary a pěstitelské pálenice, nádoby a aparáty pro zpracovatelský průmysl a chladicí zařízení pro potravinářský průmysl a zemědělství; nabízí i atypickou zakázkovou výrobu a montáže


Čtěte také:

Zkrachovalé strojírny Excon převzala skupina Safichem

Boom minipivovarů v Česku pokračuje čtvtinovým tempem. Je jich 280

Dušan Kutner Autor: Dušan Kütner redaktor deníku E15

Komentáře

Čtěte také

Nizozemská vláda chce zrušit fosilní auta, mají je nahradit elektromobily

Nizozemská vláda chce zrušit fosilní auta, mají je nahradit elektromobily

Jen 15 procent všech prodaných automobilů v Nizozemsku budou v roce 2025 tvořit elektromobily. Návrh na omezení fosilních aut tak podle ministra ekonomiky nedává smysl. více

Komerční prezentace

E15news

Zpravodajství do e-mailové schránky.

Mobilní web