Česko se stává rájem filmových přehlídek

Česko se stává rájem filmových přehlídek
20. dubna 2015 • 06:56
Festival severské kinematografie Scandi, australské tvorby Aussie Film Fest, českých, polských a slovenských filmů 3kino či úspěšných snímků z festivalů v Berlíně, Benátkách a Cannes Be2Can. To je jen příklad filmových přehlídek, které v Česku vznikly za poslední dva roky. A jejich počet stoupá.

Řada lidí má filmový festival spojený s červeným kobercem, na kterém se promenádují hvězdy evropské a někdy i světové provenience. Takových festivalů je ale možné v Česku – v čele s tím karlovarským – spočítat na prstech jedné ruky. Většina přehlídek je výrazně menšího rozsahu a spojuje je jedno – entuziasmus pořadatelů a zájem diváků i bez toho, že by se zrovna kolem procházel John Travolta.

„Filmové přehlídky a festivaly se v posledních letech úspěšně rozvíjejí. Přibývá především podobných akcí mimo velká města. Zároveň se úspěšně začínají rozvíjet i v regionech přehlídky, které započaly například v Praze, v podobě ozvěn festivalu a podobně,“ konstatuje šéfka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková. „V tuto chvíli také roste množství přehlídek prezentujících kinematografii jednotlivých států,“ dodává. Úspěšné roky ale podle ní zažívají i velké festivaly.

Jeden festival týdně

Filmových přehlídek se nyní koná v Česku několik desítek ročně, tedy v průměru téměř každý týden jedna. Své přehlídky mají nejen národní kinematografie, ale i odvětví jako filmy pro děti a mládež, vědeckofantastické, animované, horolezecké, cestovatelské, studentské či třeba zaměřené na horor, jako je Festival otrlého diváka. Přesný počet je těžké zjistit, neboť pořadatelé žádnou povinnost registrace například u ministerstva kultury nemají.

Filmové přehlídky vítáme jako alternativní distribuční kanál, který umožňuje vidět filmy, jež by se jinak do běžné distribuce nedostaly

„Filmové přehlídky vítáme jako alternativní distribuční kanál, který umožňuje vidět filmy, jež by se jinak do běžné distribuce nedostaly. V tom hrají také významnou roli doprovodné programy festivalů. To je také asi důvod, proč filmové festivaly přibývají nejen v Česku, ale i ve světě,“ říká mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Úřad loni podpořil 31 filmových festivalových přehlídek. Proti roku 2013 počet vzrostl, ale to jen proto, že předloni ministerstvo kvůli nedostatku peněz dotovalo pouze 13 festivalů. Letos ale opět značně vzrostl počet žádostí a stát přispěje celkem na 47 filmových akcí. „Je to i tím, že grantová komise změnila strategii a rozhodla se podpořit i přehlídky národních kinematografií, byť symbolickou částkou,“ dodala mluvčí.

Další peníze poskytuje Státní fond kinematografie. Pro letošní rok na vyčlenil celkem 17 milionů korun a rozdělil je mezi dvacet festivalů, loni to bylo 15 milionů pro 18 akcí. V roce 2013 byla podpora festivalů nejmenší, ale to bylo kvůli čekání na notifikaci nového audiovizuálního zákona v Bruselu.

Částku 17 milionů – stejnou jako letos – hodlá fond rozdělit i pro příští rok, výzvu uchazečů chce vyhlásit v říjnu. Počet projektů, které příspěvek získají, by se nijak zásadně měnit neměl. „Snaha fondu je především v rovině stabilizace stávajících podporovaných festivalů,“ vysvětluje šéfka fondu Helena Bezděk Fraňková.

Většina si sama nevydělá

Častým místem pořádání festivalů jsou pražská artová kina Aero, Oko a Světozor. Většinou si je pro své akce pronajmou externí organizátoři, ale například La Películu pořádá přímo Světozor, Festival otrlého diváka zase kino Aero. Tato dvě kina společně s brněnskou Scalou také organizují Ozvěny Varů. „Pořádáním festivalů se snažíme zpestřit nabídku kina, občerstvit program a nabídnout divákům filmové zážitky, kterých se běžně v distribuci nedočkají, protože k nim žádný český distributor nemá práva,“ říká Jan Noháč ze společnosti Aerofilms, která provozuje kina Aero a Světozor.

TOP 5 festivalů dotovaných ministerstvem kultury
2014, v milionech korun
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 30,00
Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež Zlín 10,00
Febiofest 9,50
Festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět 4,50
Letní filmová škola Uherské Hradiště 4,25

V případě Ozvěn Varů jde podle něho také o snahu využít toho, že díky karlovarskému festivalu jsou v zemi kopie vynikajících filmů, které pak zase odjedou a často už se nevrátí. „My se tedy snažíme vyjednat, aby se tady ještě na chvilku pozdržely, a mohli je tak vidět i diváci, kteří se do Varů nedostali nebo jim tam utekly,“ dodává Noháč.

Právě Festival otrlého diváka a Ozvěny Varů jsou podle Noháče jedněmi z mála filmových přehlídek, které se obejdou i bez sponzora, neboť si na sebe samy vydělají. „Rozpočty podobných přehlídek a festivalů se pohybují v řádu minimálně statisíců korun a pomoc sponzora či partnera obvykle potřebují,“ podotýká.

Přínos pro region

Králem mezi festivaly je samozřejmě ten karlovarský, který je nejen událostí filmařskou, ale i ekonomickou. Týdeník Euro loni v létě po skončení devětačtyřicátého ročníku MFF uvedl, že pořadatelé a návštěvníci ve Varech utratili 169 milionů korun, z toho zhruba sami pořadatelé asi třetinu za ubytování, pronájmy, stavební práce či platy brigádníků najatých pro dobu konání přehlídky. Samotný rozpočet karlovarské přehlídky činil 140 milionů. Výsledkem je 235 filmů v programu, 461 projekcí, 128 tisíc prodaných vstupenek a 12 tisíc akreditovaných hostů.

Podobný ekonomický efekt, byť samozřejmě menší, mají i další renomované přehlídky. Ekonomický vliv Letní filmové školy v Uherském Hradišti loni spočítala studentka katedry divadelních, filmových a mediálních studií Univerzity Palackého v Olomouci Radana Korená ve své bakalářské práci.

TOP 5 festivalů dotovaných Státním fondem kinematografie
2014, v milionech korun
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava 3,00
Letní filmová škola Uherské Hradiště 1,90
Febiofest 1,90
Anifilm, mezinárodní festival animovaného filmu v Třeboni 1,50
Festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět 1,00

Závěr je jasný – Letní filmová škola má pozitivní vliv na podnikatelské subjekty i příjmy města Uherské Hradiště. Místním podnikatelům se v době festivalu až o více než sto procent zvyšují tržby a netratí na něm ani město, které díky přímým nájmům a pronájmům vydělá 1,9 milionu korun – tedy o sto tisíc více, než filmové škole přispívá.

Přímo v Uherském Hradišti se podle autorky díky filmové škole zvýšila produkce ekonomických subjektů asi o 16,8 milionu korun, místní HDP vzrostlo nejméně o 5,2 milionu a bylo vytvořeno přinejmenším 13 pracovních míst. „Pokud by výpočet obsahoval i přímé náklady organizátora, které jsou jen ve finančních nákladech investovaných přímo v Uherském Hradišti nejméně tři miliony ročně, byla by výsledná čísla minimálně dvojnásobná,“ uvedla autorka.

Ivan Hronec: Na naše festivaly nejsou multiplexy připraveny

Ředitel společnosti Film Europe Media Company Ivan HronecŘeditel společnosti Film Europe Media Company Ivan HronecAutor:

Distribuční společnost Film Europe Media Company loni spustila festival francouzského filmu Creme de la Creme, festivalovou přehlídku soutěžních filmů z Cannes, Berlinale a Benátek Be2Can, letos založila i přehlídku severských filmů Scandi. „Naše festivaly musí být soběstačné, jinak bychom je neorganizovali,“ říká ředitel společnosti Ivan Hronec.

E15: Proč jste se k pořádání těchto festivalů rozhodli?

Málo z toho, co tvořilo filmový svět v minulosti, je dnes použitelné. Týká se to produkce, kin, videa, televize i festivalů. Především kinodistribuce se před několika lety ostře rozdělila. Multiplexy mají svůj obchodní model postavený na velkých komerčních filmech, je jedno, zda je to Batman, nebo Babovřesky. Ambicióznější evropský film se do multiplexů nedostane, a tedy ani jejich diváci. Mezinárodní festivaly, národní přehlídky, tematické festivaly a profilové filmové bloky jsou tak distribuční alternativou pro filmy, pro které v multiplexech není prostor.

E15: Součástí vašich přehlídek ale není jen promítání v kinech. Proč?

Říkáme tomu „cloud distribution“. Distribuujeme filmovou přehlídku ve vybraných kinech, přes internetové videotéky (Video on Demand, VOD) a na televizní stanici Film Europe Channel. Tento model je světový unikát, nikde se podobný způsob nepoužívá. S naším konceptem proto nemůžeme a ani nechceme jít do multiplexů. Nejsou na něj připraveni a ani nemají prostředí, které naši diváci oceňují. Většina multikin je bohužel odpudivě industriální.

E15: Říká se, že současný filmový průmysl a distribuce stagnují?

Není to pravda, minimálně u dvou segmentů, a to je VOD a festivaly. V Evropě máme nyní přes pět stovek VOD platforem a Netflix zrovna klepe na dveře 250 státům. Na světě je přes 3500 festivalů a každý den vznikají nové.

E15: Kolik stojí pořádání jednoho takového filmového festivalu? Je ekonomicky na základě prodeje vstupenek soběstačný?

Naše festivalové přehlídky musí být soběstačné, jinak bychom je neorganizovali. Státní podporu nedostáváme. Všechny naše aktivity jsou orientovány na rozvoj, náš zisk okamžitě investujeme do dalších filmových práv. Už několik let jsme v provozním zisku a držíme si vyrovnaný cash-flow a zároveň i vysokou uměleckou kvalitu. V tom se podobáme více ekonomice špičkových moderních galerií než filmovým festivalům.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!