Jan Světlík – strojař, byznysmen a ostravský filantrop | E15.cz

Jan Světlík – strojař, byznysmen a ostravský filantrop

Jan Světlík – strojař, byznysmen a ostravský filantrop
Jan Světlík
• 
ZDROJ: Euro Martin Pinkas
2. května 2013 • 10:14
Podnikatel, mecenáš moderního umění, muž, který by rád vdechl nový život průmyslovému srdci Ostravy. Kapitalistou, jak říká, být nechtěl. Přesto je téměř stoprocentním vlastníkem největší strojařské firmy v zemi, podniku s dvacetimiliardovým ročním obratem, který dělá vše od šrotu až po hotové výrobky a zaměstnává přes osm tisíc lidí. To mu dovoluje financovat velkolepou přeměnu nefunkčních historických provozů ostravských vysokých pecí na moderní kulturní centrum.

Teď se Jan Světlík, generální ředitel Vítkovice Holding, stal manažerem roku. Seznamte se.

O tom, jak se stal miliardářem, vyprávěl mockrát. Jen stručně: V devadesátých letech koupil za půl miliardy dceřinou firmu Vítkovice Lahvárna, provoz na výrobu tlakových lahví. „Všichni se mi smáli, že je to moc a že ten úvěr v životě nemůžu splatit. Ale já jsem to měl spočítáno, řekl jsem si – 250 milionů dáváš za podnik a 250 za svou svobodu. Tak jsem se s tím mentálně srovnal,“ zavzpomínal Světlík v jednom z mnoha rozhovorů, které na téma svých podnikatelských začátků poskytl.

Na Vítkovice nedá dopustit. Vztah k podniku, k vítkovické značce a historii, to všechno jedno jest, zní jeho krédo. Peníze, které vydělává, nechává v regionu.

Ze strojaře továrníkem

Světlík do Vítovic nastoupil po absolvování Vysoké školy báňské jako kovář-lisař, pak se stal technologem a postupně se vypracovall na pozici ředitele zmíněné dceřiné firmy Lahvárna. Poté, co ji koupil, stal se jejím generálním ředitelem a předsedou představenstva. Ve stejných funkcích stojí od roku 2003 v čele Vítkovice Holding a řady jejích dceřiných společností.

Když se vrátil do čela firmy, v níž začínal, bylo mu pětačtyřicet a chopil se jí s jasným cílem: „Musí se začít dělat a přestat krást. A také skončit s politikařením, jemuž managementy ve státní firmě podléhají.“ Dodnes si více cení těch, kteří začínali od píky, a třeba čerstvým absolventům vyčítá, že hned po dokončení školy baží po vedoucích postech.

„Jestli někde vidím bariéru zapojení většího počtu manažerek, pak v tom, co vytýkám i mužům. V nechuti projít provozem, ve snaze skočit ze školy rovnou do vrcholné pozice, v přehnaném sebevědomí po prvním úspěchu a poraženectví po prvním větším neúspěchu,“ zmínil se před časem v Hospodářských novinách. Dodnes chodí po fabrice, nerad rozhoduje věci od stolu. Kdykoli se jedná o jakékoli investici, musí u toho být osobně a také má poslední slovo. „Už jsem rozhodl hodně investic za hodně miliard a myslím, že už pro ně mám určitý cit,“ soudí Světlík.

Je tvrdý byznysmen. Na vlastní kůži to pociťuje Karel Komárek, majitel skupiny KKCG. Jejich vzájemná nevraživost se datuje od roku 2005, kdy se Světlík rozešel se dvěma společníky. David Beran a Petr Novotný nabídli svůj podíl ve Vítkovicích právě Komárkovi. Světlík obchod překazil s tím, že má na akcie předkupní právo, a soudy mu daly za pravdu. Dnes patří padesát procent akcií VTJ Group, pětačtyřicet Světlíkovi a pět procent skupině KKCG.

Boj průmyslových magnátů tím ovšem neskončil, loni vstoupil do další fáze. Komárek zažaloval Světlíka za transakci z roku 2008, kdy společnost Vítkovice za čtvrt miliardy koupila devadesátiprocentní podíl společnosti Spojené slévárny od firmy Regent Finance. Slévárna se dlouhodobě nacházela ve ztrátě a hodnota aktiv činila devadesát sedm milionů korun. Tím byla podle žaloby na členy představenstva Vítkovice Holding porušena práva menších akcionářů. Podle Světlíka je ale tento útok jasnou odvetou za spory o akcie Vítkovic, ve kterých Komárek prohrává.

Jan SvětlíkJan SvětlíkAutor: Břetislav Kovařík

Čekání na Temelín

Byznys je byznys a Světlík si servítky nebere ani v případě, kdy jeho šanci na zakázky může podpořit stát. Pokud by se podílel na dostavbě jaderné elektrárny Temelín, znamenalo by to pro Vítkovice Machinery Group práci na čtyři až pět let a zisk v miliardách korun. Proto ho tahanice kolem toho, kdo další temelínský blok postaví, dost zlobí.

Úvahy o „ruském vlivu“ nazývá dokonce politickými hrátkami. Soudí, že pokud nový blok z osmdesáti procent postaví české firmy, nemůže být o závislosti či politickém riziku řeč.

„Nejsem politik, já tomu nerozumím. Ale když si to řeknu fakticky, když to budou dělat jiní podle dokumentace, která se sem třeba nedostane, a bude se všechno dovážet, tak závislost na dodavateli bude daleko vyšší než na těch ruských dodávkách. Politická závislost, o které čtu v novinách, to je pro mě zástupný problém,“ uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Že Světlík o dostavbě Temelínu mluví bez obalu, se jeho společnosti rozhodně vyplácí. Ať už výběrové řízení na dostavbu elektrárny vyhraje kdokoli, Vítkovice budou u toho. Dohodu o spolupráci s americkou firmou Westinghouse podepsala strojírenská společnost na začátku letošního roku.

„Nejde jen o Temelín, díky memorandu by mohly české podniky dodávat i pro naše další jaderné zakázky v celé Evropě,“ uvedl při podpisu Danny Roderick, generální ředitel Westinghouse Electric Company. Obdobnou smlouvu mají Vítkovice i s ruským uchazečem, společností Rosatom. Ta už jim nové zakázky přinesla – například pro jadernou elektrárnu v Rostově dodávají výměníky pro systém regenerace páry.

Co by bylo kdyby

Když se týdeník Respekt letos českých osobností ptal, co by bylo, kdyby se staly prezidentem, Světlík mimo jiné odpověděl: „Když už bych tím českým prezidentem musel být (jako že nechci), dělal bych v podstatě totéž, co Václav Klaus. Jezdil bych po světě a na obchodních misích podporoval český průmysl a byznys. Neformální autoritu bych využil k tomu, aby Česká republika měla lepší propagaci v zahraničí. Vždyť nejsme jenom Praha. I Ostrava stojí za návštěvu.“

V přímé volbě dal hlas Miloši Zemanovi. Je přesvědčený, že vnímá ekonomické problémy země a nebude blokovat které podpoří rozvoj. A také proto, že Zeman nemíní podepsat takové normy, které zhoršují budoucnost podniků nebo občanů dalšími administrativními nesmysly či skrytými poplatky. „Věřím, že Zeman bude prezidentem, který bude pokračovat v dobře nastavené tradici zahraničních cest prezidenta Klause, jenž vždy pamatoval na podnikatele jako součást svých misí,“ uvedl Světlík v anketě Týdne.

Za Ostravu krásnější

Jméno Světlík začalo být známější zhruba před deseti lety, když se začalo mluvit o privatizaci Vítkovic. Vláda podniku v té době poskytla finanční injekci, aby nezbankrotoval, a Světlík začal usilovat o jeho koupi. Za dobrý nápad to tehdy nepovažoval snad nikdo. On ale neváhal a přálo mu štěstí. Začala celosvětová konjunktura, díky které se mu podařilo rychle postavit podnik na nohy. V roce 2003 Vítkovice vykázaly ztrátu tři čtvrtě miliardy korun, o rok později už měly přes 400 milionů zisku.

Spolu s podnikem musel Světlík koupit i odstavené pece. Dvakrát nadšený nebyl, ale průmyslové dědictví ho nakonec chytlo. Začal se věnovat vítkovické historii. A v té ho fascinují rodina Rothschildových, bývalých majitelů, a hlavně Pavel Kuppelwieser, Rothschildovými najatý ředitel bývalých Vítkovických železáren. Právě ten z kdysi provinční firmy na přelomu devatenáctého a dvacátého století vybudoval evropsky významnou společnost a postavil celou novou čtvrť – ostravské Vítkovice. Světlík chodil po archivech, hledal kusy z rozkradených vítkovických sbírek. Tak se dostal k umění a dnes vlastní kolekci české moderny a ve Vítkovicích každý rok pořádá tvůrčí dílnu Smaltart.

Nefunkční část Vítkovic, to stále ještě jsou zrezivělá monstra a kilometry potrubí. Ale fascinující. Stejně jako přestavěný plynojem z roku 1921, z něhož vzniklo společenské centrum s víceúčelovými sály, galerií a kavárnou. Tím ale nic nekončí – plány jsou velkolepé, autorem architektonické koncepce i většiny nynějších i budoucích staveb je Josef Pleskot. Z průmyslové části města se má stát místo pro vzdělávání, vědu, výzkum a kulturu, a to nejen díky privátním zdrojům, ale i prostředkům města, kraje a Evropské unie. Celková investice, včetně ještě nerealizovaných projektů, se má pohybovat kolem dvou miliard korun.

Jan Světlík

» narodil se v roce 1958 v Ostravě

» v roce 1982 vystudoval Vysokou školu báňskou

» po absolutoriu nastoupil do VŽSKG jako kovář–lisař

» v roce 1993 se stal vedoucím nákladového střediska Lahvárna

» v roce 1999 koupil dceřinou společnost Lahvárna, stal se generálním ředitelem a předsedou představenstva, v roce 2004 byla společnost přejmenována na Vítkovice Holding

» Vítkovice se podílely na výstavbě všech jaderných bloků v Česku

» Světlíkova firma vyváží polovinu produkce

» v žebříčku Forbes nejbohatších lidí v Česku zaujímá Světlík čtrnáctou příčku s majetkem odhadovaným na 8,2 miliardy korun

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!