Mladá fronta již 69 let sází na knihy, časopisy a znovu na deník | E15.cz

Mladá fronta již 69 let sází na knihy, časopisy a znovu na deník

Mladá fronta již 69 let sází na knihy, časopisy a znovu na deník
Budova vydavatelství Mladá fronta
• 
ZDROJ: e15

Dušan Kütner

Už měsíce před koncem války skupina mladých levicových intelektuálů a básníků vzývajících Jiřího Ortena a styl zvaný dynamoarchismus v čele s Jaromírem Hořcem plánovala deník a nakladatelství pro mladé publikum. A když osmého května se svolením tehdejší České národní rady zabrali nepoškozenou a funkční tiskárnu nacistického deníku Der neue Tag, mohly práce na prvním čísle deníku Mladá fronta začít.

„A už máme v ruce první číslo, voní tiskařskou černí a my umounění kluci si bereme štosy Mladé fronty, vybíháme ven do Panské a Na Příkopy, odtud na Václavské náměstí, proud redaktorů – prvních kamelotů se rozlévá do přilehlých ulic, které se plní pokřikem,Mladá fronta právě vyšla!‘,“ vzpomínal na začátky první a tehdy třiadvacetiletý šéfredaktor Hořec.

Redakce plná poetů

Do deníku a nakladatelství se mu přes kulturní kruhy podařilo přivést i později tak známá jména, jako byli divadelní režisér Jan Grossman, básník František Listopad či třeba skautská ikona Jaroslav „Jestřáb“ Foglar.

Zakladatelé Mladé fronty brzy začali plnit sliby, i co se týče vydávání knih. K prvním titulům logicky patřil výbor z válečné sovětské poezie s názvem Bránili jsme vlast, ale v rámci vyváženosti i antologie anglické poezie z války Mezi dvěma plameny. K tomu přibyl i týdeník My 45, literární revue Generace, časopis Středoškolák nebo titul vedený Foglarem Junáci vpřed s kreslenými Rychlými šípy. Před Vánocemi roku 1945 pak vyšlo první číslo dětského časopisu Mateřídouška, který vychází dodnes a jehož prvním odpovědným redaktorem byl básník František Hrubín.

Mladá fronta v číslech
Nakladatelství a vydavatelství založeno v květnu 1945. Vydává zhruba 200 knih ročně a 40 zpravodajských, společenských a odborných časopisů, jako například deník E15, týdeník Euro, měsíčník Lidé a Země, časopisy pro děti Mateřídouška a Sluníčko, F. O. O. D a ForMen. Roční obrat činí zhruba 1,5 miliardy korun. Zaměstnává téměř 500 lidí.

Jak šel čas v nakladatelství a vydavatelství Mladá fronta (2005-2013)

Jak šel čas v nakladatelství a vydavatelství Mladá fronta (2005-2013)Jak šel čas v nakladatelství a vydavatelství Mladá fronta (2005-2013)Autor: e15

Do roku 1950 se podařilo rozjet téměř dvě desítky časopiseckých projektů. Mezi nimi byly i tituly, které přežily až do nedávné současnosti, jako například Mladý technik (později Věda a technika mládeži a později VTM Science) nebo populární Ohníček s pozdějšími legendárními kreslenými příběhy Jiřího Wintera-Neprakty a Miloslava Švandrlíka s názvem Sek a Zula či později psa Barbánka.

Nelehké časy socialismu

Po komunistickém převratu v únoru 1948, s nástupem znárodňování a politických procesů s opozicí i členy KSČ se radikálně změnila i situace na vydavatelském trhu. Podle údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů komunistický režim v prvním roce po únoru 1948 zlikvidoval 370 nakladatelských domů a dalším 120 byla zrušena koncese. Na čtyři desítky let byl rozpuštěn i profesní svaz nakladatelů a knihkupců, kterému byl vyvlastněn i veškerý majetek.

Atmosféra se dotkla i Mladé fronty, která sice nebyla soukromým podnikem, ale spadala pod Československý svaz mládeže (a později od roku 1969 Socialistický svaz mládeže – SSM). O post šéfredaktora přišel v roce 1950 i Hořec, kterého nahradil kovaný komunista Alois Svoboda.

Významní autoři Mladé fronty. František Hrubín, Miloslav Švandrlík, Jaroslav Foglar

Významní autoři Mladé fronty. František Hrubín, Miloslav Švandrlík, Jaroslav FoglarVýznamní autoři Mladé fronty. František Hrubín, Miloslav Švandrlík, Jaroslav FoglarAutor: e15

„Skončily všechny dřívější národ matoucí boje. Byli jsme odděleni, abychom se pevně našli a konečně sjednotili,“ psalo se sice v prvním čísle deníku Mladá fronta z května 1945, ideál ale nevydržel dlouho. (Hořec upadl v nemilost zejména po roce 1968, kdy začal vydávat ceněnou samizdatovou edici Česká expedice a v roce 1981 byl dokonce za protistátní činnost půl roku vězněn.)

Výsledkem změn bylo mimo jiné i množství časopisů v Mladé frontě, které měly v názvu nějakou spojitost s pionýry, kteří byli předstupněm svazu mládeže. Mezi jednoznačně propagandistickými tituly ale byly i takové, které si našly místo na trhu a existují dodnes, jako například ABC mladých techniků a přírodovědců (od roku 1994 jej vydával Ringier, dnešní Czech News Center – pozn. red.).

V roce 1959 vyšlo i první číslo týdeníku Mladý svět, který zejména v osmdesátých letech ovlivnil svým nadprůměrně svobodným psaním většinu tehdejší mladé generace. V těžkých padesátých letech ale také vznikla řada edic knižní části Mladé fronty, mezi nimi Knihovna pro každého (Kapka, od roku 1957) nebo Květy poezie (od roku 1958), v nichž zejména v dobách tání tuhého režimu v šedesátých a osmdesátých letech vycházela řada ideologicky nezatížených předních děl tuzemských i světových autorů.

Tání v šedesátých a osmdesátých letech

Nástup šedesátých let vynesl do čela Mladé fronty básníka a později porevolučního nositele Státní ceny za literaturu Karla Šiktance, mezi redaktory bylo možné najít i jména básníka Ivana Diviše a další.

Za Šiktancovy éry začal vycházet dětský časopis Sluníčko (1968), který letos vstoupil do 46. roku existence, nebo Sedmička (1968, později Sedmička pionýrů). Světlo světa spatřila v roce 1962 i klubová edice Máj, na níž Mladá fronta spolupracovala s nakladatelstvím Naše vojsko a později také Lidovým nakladatelstvím.

S nástupem normalizace ale Šiktanc skončil a emigroval do Německa. A deník Mladá fronta se stal v roce 1970 orgánem Ústředního výboru SSM, který se stal přímo jeho vydavatelem.

Jak šel čas v nakladatelství a vydavatelství Mladá fronta (1971-2004)

Jak šel čas v nakladatelství a vydavatelství Mladá fronta (1971-2004)Jak šel čas v nakladatelství a vydavatelství Mladá fronta (1971-2004)Autor: e15

Pod původní vydavatelství se pak deník vrátil ještě krátce po sametové revoluci, od podzimu 1990 ale původní redakce začala pod jí založenou společností vydávat nynější deník Dnes.)

V osmdesátých letech pak na sebe výrazně upozornil z produkce Mladé fronty týdeník Mladý svět. Vždyť tehdejší slogan „Už si čet Mladý svět?“ do svých textů zakomponovala i kultovní skupina Mňága & Žďorp.

Do časopisu psali lidé jako Jiří Černý či textař a později zakladatel Fortuny Michal Horáček. Ten s Lubošem Beniakem stáli za jednou z prvních předlistopadových skutečně investigativních reportáží o praktikách Ochranného svazu autorského OSA Nostra.

Podpultovým zbožím se ale stal například i časopis ABC nejen kvůli povedeným vystřihovánkám papírových modelů domů, hradů a aut včetně tehdy exotických vozů formule 1, ale i kvůli dodnes ceněným komiksům jako Příhody Malého boha, Kruanova dobrodružství, Tvrz, Vzpoura mozků nebo Galaxia.

Knižní hity – Tolkien, Hrabal, Špaček

Od počátku turbulentních devadesátých let je už jediným protihráčem trh, a nikoli ideologie. Ostatně podle svazu knihkupců díky revoluci a nabyté svobodě opět začal počet vydavatelů růst – z přibližně 50 státních nakladatelských domů s plánovaně určeným profilem produkce, které fungovaly za socialismu do roku 1989, vzrostl počet registrovaných nakladatelství v České republice na více než 2700. (Pouze 150 z nich ale za rok připraví 20 a více titulů.)

Mladá fronta sice přišla o několik původně svých titulů, jako například právě o deník. Ve vydávání časopisů a knih ale neustala, i když některé kvůli nezájmu nakonec musely skončit a jiné jako Mladý svět či ABC změnily majitele.

Celkem má Mladá fronta podle údajů firmy za celou historii na kontě přes 8500 vydaných knižních titulů. Mezi nejúspěšnější prodejní hity porevolučního období patří Pán prstenů a Hobit J. R. R. Tolkiena, u nichž prodeje přesáhly 50 tisíc kusů. Obdobně si vedla například Velká kniha etikety Ladislava Špačka nebo dětská kniha Kuky se vrací od Jana Svěráka. Velký úspěch zaznamenala v souvislosti s uvedením filmu také kniha Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále nebo v posledních letech také knihy autorské dvojice Petr Havlíček a Petra Lamschová.

Nejznámější vydávaní autoři
Zahraniční: Philip Roth, William Styron, Tennessee Williams, Margaret Atwoodová, David Lodge, Elfriede Jelineková, Raymond Chandler, Thomas Mann, Thomas Bernhard, John LeCarré, John Cheever, E. S. Gardner, J. C. Oatesová, Richard Yates, E. L. Doctorow, Ian McEwan, William Boyd, Sue Townsendová, Stephen Hawking (za překlady získala Mladá fronta cenu Magnesia Litera v letech 2004, 2005, 2010 a 2011).
Tuzemští: Bohumil Hrabal, Arnošt Lustig, Pavel Kohout, Rudolf Čechura, Pavel Brycz, Iva Pekárková, Ladislav Špaček, Karel Hvížďala, Pavel Kosatík, Markéta Zinnerová, Miloš Macourek, Jiří Žáček, Iva Procházková, Ivan Binar, Ondřej Neff.

Od roku 2008, kdy nastoupilo současné vedení knižní divize, se ale také proměnila i skladba vydávaných knih. „To je dáno hlavně proměnou vkusu a zájmů čtenářů. Proto téměř vymizela z nabídky nových titulů poezie, cestopisy či tituly populárně naučné edice Kolumbus. Na druhé straně se v edičním plánu Mladé fronty objevily nové žánry, například sport a zdraví a výrazně se rozšířila nabídka dětských knih.

Jak šel čas v nakladatelství a vydavatelství Mladá fronta (1945-1968)

Jak šel čas v nakladatelství a vydavatelství Mladá fronta (1945-1968)Jak šel čas v nakladatelství a vydavatelství Mladá fronta (1945-1968)Autor: e15

MF vydává nyní i tituly o vojenské historii či oddechové čtení pro ženy,“ uvedl programový ředitel divize Knihy Antonín Kočí. A stejně jako ostatní nakladatelství reagující na nástup digitální platformy i Mladá fronta začala v posledním roce s relativně masivní produkcí e-booků či audioknih.

Budování nové divize

Od roku 2005 pak postupně vzniká divize ekonomicky zaměřených titulů, neboť Mladá fronta přebírá vydávání odborného časopisu o médiích a marketingu Strategie. V pondělí 19. listopadu 2007 vychází první číslo deníku E15, v červnu 2012 přibyl i renomovaný týdeník Euro a o měsíc později pak i týdeník Profit.

I díky tomu tak tržby firmy stouply z 84 milionů v roce 2001 (kdy byla jako majetek bývalého SSM prodána v dražbě skupině investorů, nyní je majitelem František Savov – pozn. red.) na současnou více než miliardu.

Tím se Mladá fronta zařadila mezi hlavní vydavatelství na tuzemském trhu a podle výše inzertních příjmů jí loni mezi vydavateli časopisů a novin patřila čtvrtá příčka za Czech News Center (dříve Ringier Axel Springer), Mafrou a VltavaLabe-Press. Mezi knižními nakladatelstvími jí pak předloni podle údajů svazu knihkupců patřila devátá příčka se 164 vydanými tituly.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!