Nobelova cena za ekonomii: Objevitelé příčin a následků | E15.cz

Nobelova cena za ekonomii: Objevitelé příčin a následků

Nobelova cena za ekonomii: Objevitelé příčin a následků
Thomas Sargent
• 
ZDROJ: bloomberg

David Klimeš

Jejich makroekonomické analýzy dnes používají ekonomové celého světa. Někteří kritici ale složité modely viní, že nedokázaly předvídat finanční krizi. Pro profesora Princetonské univerzity Christophera Simse a profesora Newyorské univerzity Thomase Sargenta je Nobelova cena za ekonomii dvojnásobným zadostiučiněním. Američané mohou cenu vnímat jako poděkování za svá nejlepší akademická léta v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Pro oba přátele je ale cena i pádnou odpovědí kritikům, kteří jejich modely považovali za částečné viníky finanční krize. „Dnes jsou metody, které vyvinuli Sargent a Sims, základními nástroji makroekonomických analýz,“ zdůvodnil výbor pro udělování Nobelovy ceny při Švédské akademii věd svou volbu.

Racionální očekávání

Thomas John Sargent se narodil 19. července 1943 v kalifornské Pasadeně, vystudoval Kalifornskou univerzitu v Berkeley a doktorát získal v roce 1968 na Harvardově univerzitě. Vyučoval pak na Minnesotské, Chicagské a Stanfordově univerzitě.

V rodině se zjevně traduje smysl pro jadrný humor. Když jeho otec Charles v roce 2009 oslavoval úctyhodných 90 let, jako recept na dlouhověkost na večírku propagoval: „Když si máte vybrat ze dvou zel, vyberte si to, které jste ještě nevyzkoušeli.“ Jeho syn zase v roce 2010 uprostřed největších útoků na jeho makroekonomické modely na otázku, co říká svým kritikům, v jednom rozhovoru s úsměvem odpověděl: „Ale. A o koho jde?

Sargentova „revoluce racionálního očekávání“ umožnila od sedmdesátých let aktivněji reagovat na změny fiskální a monetární politiky, lidé přestali být roboty a mohli strategicky plánovat. Zbořil mýtus centrálních bankéřů o stálém snižování nezaměstnanosti povolováním monetární politiky, protože do modelu začlenil racionální očekávání inflace, a tedy i požadavky zaměstnanců na vyšší mzdy a vyšší úročení svých úspor.

Christopher Albert Sims se narodil se 21. října 1942 ve Washingtonu, doktorát získal jako Sargent ve stejném roce na stejné univerzitě. Učil na Minnesotské či Yaleově univerzitě. Sargentovo racionální očekávání obohatil propracovanou ekonometrikou, především metodou vektorové autoregrese v empirické makroekonomii.

Vyhrnout rukávy a trochu matematiky

Možná není náhodou, že výbor výslovně ocenil jejich „empirický výzkum“, protože teoretický základ jejich práce si během krize našel mnoho kritiků. Přispěli svými modely totiž k dnes dominantní makroekonomické analýze takzvaného dynamického stochastického modelu všeobecné rovnováhy (DSGE), který sice dokáže dobře popsat dopad změn na celý systém, ale podle kritiků špatně předvídá krize.

V roce 2009 je z toho na semináři v Princetonu obvinil například jiný nobelista Paul Krugman, Sargent i Sims se však bránili. „Jasně se ukázalo, že moderní makro nemusí být nijak měněno,“ myslí si Sargent. Jeho recept je stále ten samý: pokud ekonomická teorie narazí na nějaké nejasnosti, „vyhrň si rukávy, pouč se a použij trochu matematiky – to je život“.

Věštba krize eura

Je to právě možná lpění na matematických modelech a racionalitě očekávání, které oba ekonomy dovedly i ke kritice eura. Věšteckým textem se může pochlubit především Sims, který už v roce 1999 sepsal ponurý článek Vratké fiskální základy EMU.

Vytkl euru, že k monetárnímu systému „neposkytuje odpovídající strukturu pro koordinaci fiskální politiky“, zpochybnil nezávislost Evropské centrální banky, která se nemůže spolehnout na fiskální krytí svých kroků, a definoval možné riskantní situace. Jedna z nich se výmluvně jmenuje Fiskální nedisciplinovanost a bankrot země. Na konci textu ale doufá: „Navzdory mému důrazu na to, co by se mohlo pokazit, není tento text nihilistický. Evropská měnová unie pravděpodobně uspěje, pokud si pečlivě promyslí všechny možnosti, které by ji mohly ohrozit.“

Deset let starý text zjevně v Evropě nikdo nečetl. Snad nyní by se autorovi s Nobelovou cenou mohlo konečně dostat pozornosti evropských lídrů.

Christopher SimsChristopher SimsAutor: reuters

Christopher Albert »Chris« Sims

» narodil se 21. října 1942 ve Washingtonu
» doktorát z ekonomie získal v roce 1968 na Harvardově univerzitě
» vyučoval tamtéž a také na Minnesotské univerzitě, Yaleově univerzitě a od roku 1999 na Princentonu
» od roku 1988 je členem Americké akademie věd a umění a od roku 1989 Národní akademie věd
» v roce 1995 předsedal Ekonometrické společnosti a letos byl jmenován prezidentem Americké ekonomické asociace

Thomas John Sargent

» narodil se 19. července 1943 v kalifornské Pasadeně
» vystudoval Kalifornskou univerzitu v Berkeley a doktorát získal v roce 1968 na Harvardově univerzitě
» přednášel mimo jiné na Minnesotské univerzitě, Chicagské univerzitě a Stanfordově univerzitě
» od roku 1976 je členem Ekonometrické společnosti a od roku 1983 je členem Americké akademie věd a umění

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu

v kategorii zpravodajství.

Autor: David Klimeš
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!