Novinář, který se omylem stal lídrem Katalánců. Puigdemont žije pro nezávislost od narození | E15.cz

Novinář, který se omylem stal lídrem Katalánců. Puigdemont žije pro nezávislost od narození

Nguyen Thuong Ly

Říjnové referendum o nezávislosti Katalánska vyústilo v mnohem větší krizi, než Španělsko a celá Evropa očekávaly. Ve středu dění stojí dnes už bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, který je v posledních dnech v Belgii a španělský soud na něj pro podezření ze vzpoury vydal evropský zatykač. Puigdemont obvinění odmítá, o právoplatnosti samostatného Katalánska je totiž přesvědčený celý život.

V historickém paláci Generalitat v Barceloně, kde sídlí katalánská vláda, vládne napjatá atmosféra. Je začátek ledna 2016 a po několika měsících vyjednávání je konečně inaugurován stotřicátý předseda katalánské vlády – Carles Puigdemont. Se zlatým řetězem na krku, symbolem úřadu, pronáší svůj historický projev - jako první katalánský premiér v historii v něm odmítne slíbit věrnost španělské ústavě a králi Felipe VI. „Teď není čas pro zbabělce,“ řekl Puigdemont.

Zatvrzelý bojovník za nezávislost Katalánska tím rozohnil Madrid, který se ostře brání proti jakékoli snaze o odtržení bohatého regionu. Když se Puigdemont loni poprvé ve funkci sešel se španělským premiérem Marianem Rajoyem, obdržel katalánský předseda vlády výtisk známého románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Španělský premiér mu konkrétně daroval druhou část románu, jež mimo jiné pojednává o marném boji s větrnými mlýny.

V médiích se objevily nejrůznější interpretace onoho daru, pravdou však je, že se oba muži od té doby setkali až po více než roce, u příležitosti letošního teroristického útoku v Barceloně.

Novinář Puigdi

Cervantesův román lze ale vnímat i jako příběh o hledání a naplňování svého poslání. V takovém světle se vidí i sám Puigdemont, který dává najevo, že boj o nezávislost Katalánska není jeho kariérní strategií, ale odrazem životní cesty.

Puigdemont vyzval separatisty, aby vytvořili volební koalici

Ta začala v městečku Amer v roce 1962, kde se Puigdemont narodil do hluboké diktatury. Francisco Franco, který ve Španělsku vládl od roku 1939 až do své smrti v roce 1975, tehdy zakázal katalánský jazyk a potlačoval katalánskou kulturu a tradice. Puigdemont, jemuž přátelé říkají „Puigdi“, vyrůstal v rodině pekařů, kteří byli silnými zastánci katalánské nezávislosti.

V osmnácti letech se rozhodl Puigdemont opustit rodné město a odcestoval do sousedního města Girona. Kvůli lásce ke katalánskému jazyku začal na zdejší univerzitě studovat katalánskou filologii. Na začátku osmdesátých let se mladý student dostal do vážné autonehody, kvůli které má dodnes na čele jizvu. Média jeho účes často označují jako „beatlesácký“, ofina má ve skutečnosti skrýt onu památku na nehodu. Shodou okolností jeho „úhlavní nepřítel“ Mariano Rajoy také skrývá ve svých vousech jizvu z autonehody.

Puigdemont ovšem na studiích nevydržel, našel totiž zalíbení v jiném oboru – žurnalistice. Začal pracovat pro list El Punt Avui, v silně prokatalánských novinách se postupně vypracoval až na šéfredaktora. Psal i pro další regionální deníky, později dokonce založil anglicky psané Catalonia Today a stál u zrodu Katalánské tiskové agentury, kterou řídil až do roku 2002. Jako novinář volal po větší autonomii Katalánska, napsal i několik knih.

Španělský soud chce zatknout expremiéra Puigdemonta a exministry. Katalánci opět demonstrovali

„Carles Puigdemont má nezávislost v sobě,“ řekl médiím jeden z jeho nejbližších přátel Jami Matamala. „Není to něco, co předstírá. Je to něco, co zná velmi dobře. Je to součástí toho, kým opravdu je,“ dodal. „Je to pravděpodobně ten nejpřesvědčenější zastánce odtržení, kterého jsem kdy potkal,“ řekl autor Puigdemontovy autobiografie Carles Porta.

Politik, který nechtěl být politikem

Po přelomu tisíciletí začal Puigdemont uvažovat o politice. Poprvé kandidoval za stranu Convergència i Unió (CiU) už v roce 2006 v lokálních volbách, kde skončil v opozici. Uspěl až v roce 2011, kdy se stal starostou města Girona. Narušil tak tradici katalánských socialistů, kteří radnici ovládali posledních 32 let. Podle svých přátel nebyl rozeným politikem, ale rychle se prý učil. V roce 2015 se stal předsedou Sdružení katalánských radnic podporujících nezávislost.

V září 2015 uspěl v předčasných volbách do katalánského parlamentu jako kandidát separatistické koalice Společně pro ano. Premiérem se ovšem stal vlastně náhodou.

Vítězná Společně pro Ano a levicová Kandidátka lidové jednoty (CUP), které měly společně v katalánském parlamentu většinu, se dlouho nemohly dohodnout, kdo bude premiérem. CUP odmítala dosavadního premiéra Artura Mase, který se levicovým politikům znelíbil kvůli škrtům v době finanční krize. Po měsících vyjednávání tedy byl inaugurován právě Puigdemont.

Komentář Michaela Romancova: Proč se nebát Katalánska

Sám prý nikdy neměl politické ambice, rozhodně podle svých slov nepomýšlel na tak vysoký post. „Stalo se na poslední chvíli. Byla to náhoda,“ vzpomíná Puigdemont. Podle jeho přítele a novináře Antoni Puigverda se stal politikem kvůli okolnostem, chybí mu prý osobní touha po moci. Puigdemont dokonce v minulosti řekl, že až bude Katalánsko nezávislé, sám odejde z politiky.

„Je to vlastně velmi zajímavá osobnost. Je to člověk s ohromnými vlasteneckými ambicemi, ale bez osobních politických tužeb. Je velice zvláštní najít takovou kombinaci,“ uvedl novinář Puigverd, který ovšem s premiérem nesdílí separatistické názory.

Referendum na sítích

Puigdemont je populární napříč sociálními skupinami. Pochází z relativně skromných poměrů, mimo katalánskou elitu. Především však umí komunikovat. Ovládá pět jazyků, mluví španělsky, katalánsky, anglicky, francouzsky a rumunsky – to umí díky své manželce Marcele Toporové, která je rumunskou novinářkou.

Tím, že začal více hovořit se zahraničními médii, se mu podařilo zviditelnit katalánskou touhu po nezávislosti. „Je to showman a ví, jak využít média,“ říká španělský politický analytik Anto Losada. Doma hovoří spíše s katalánskými médii než těmi španělskými. Jeho hlavní síla nicméně spočívá v používání sociálních sítí.

Podpora separatistů ve Španělsku klesá, akcie stoupají

„Od začátku ho velmi zajímaly nové technologie a internet,“ vypráví pro BBC Miquel Riera, který pracoval v osmdesátých letech spolu s Puigdemontem v listu El Punt Avui. Právě sociální sítě hrály v posledních měsících důležitou roli při Puigdemontově komunikaci. „Dnes je den demokratického, občanského a důstojného protestu. Nenechte se vykolejit provokacemi. Svět to vidí: my jsme mírumilovní lidé,” zní například jeden z jeho příspěvků na Twitteru v den říjnového referenda, které bylo označeno za neústavní a které provázelo násilí španělských policejních jednotek.

Referendum o nezávislosti Katalánska se přirozeně stalo ústředním tématem Puigdemontovy politiky. „Jeho prioritou je nezávislost, nezávislost, nezávislost,“ kritizuje ho například šéfredaktor katalánského online deníku El Nacional José Antich. Premiér se prý vůbec nezajímá o ekonomické a sociální záležitosti.

Utekl, schovává se, nevrátil se?

Měsíc od násilných střetů během referenda o nezávislosti, kdy se přítomní voliči vyslovili pro odtržení, nabraly události rychlý spád. Přestože jsou mezinárodní partneři, včetně Evropské unie, proti nezávislosti Katalánska a vyzývají spíše k dialogu a kompromisům, Puigdemont i Rajoy jsou daleko od smíru. Katalánská vláda vyhlásila jednostranně nezávislost, což španělská strana oplatila sesazením katalánského kabinetu a stíháním jeho členů.

Puigdemont je s dalšími čtyřmi ministry v současné době v Belgii a odmítá se do své země vrátit a čelit policejnímu stíhání kvůli podezření ze vzpoury a dalších zločinů. „Premiér katalánské republiky je v exilu,“ uvedl Puigdemont dramaticky na svém Twitteru. Média zatím hledají správná slova, jak jeho status popsat - utekl, schovává se nebo se prostě jen nevrátil z pracovní cesty?

Madrid začal oficiálně zastupovat katalánskou vládu, získal i kontrolu nad policií

V domovském Katalánsku mezitím začínají znít slova kritiky a rozčarování. „Byla přijata deklarace o nezávislosti, které mnozí lidé uvěřili, a najednou neexistuje žádný jasný scénář,” řekla AFP politoložka Sandra Leónová. „Nemyslím si, že můžeme mluvit o podvodu, ale určitě mám kolegy z vlády, kteří projevili naivitu, jež v jejich věku překvapuje," dodal bývalý ministr katalánské vlády Santi Vila. Někteří místní Puigdemontovi vzkázali, ať se do země vrátí. A bojuje za to, v co vždy věřil.

Carles Puigdemont (54)
 Katalánský politik a bývalý novinář se narodil 29. prosince 1962 v Ameru. Loni se stal premiérem regionální vlády v Katalánsku a tehdy slíbil, že do roka a půl uspořádá další referendum o nezávislosti Katalánska. To se uskutečnilo 1. října 2017 a provázely ho krvavé střety se španělskou policií. Referendum bylo podle soudu v rozporu se španělskou ústavou. Na konci října schválil katalánský parlament rezoluci o nezávislosti, kterou španělský ústavní soud zablokoval. Regionální vláda byla sesazena a její členové stíháni. Podle soudkyně madridského soudu Carmen Lamelaové zneužíval Puigdemont svého úředního postavení. Sesazený premiér je nyní v Bruselu a je na něj vydán evropský zatykač.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!