Profil: Naše Věrka

Profil

Česko bude mít první eurokomisařku v historii. Ne že by to politici tak úplně chtěli. Tedy ti ze sociální demokracie a hnutí ANO. Jen se tak dlouho přetahovali, která z vládních stran významný post obsadí, až byli nuceni přizpůsobit se objednávce Bruselu. Rychleji ji pochopil Andrej Babiš, a tak se nejvhodnější kandidátkou rázem stala ministryně pro místní rozvoj, místopředsedkyně ANO Věra Jourová.

Věra Jourová
22.7.2014 7:44   |  

Jourová je expertka na regionální politiku a evropské fondy, ale jak říká, nemá problém s žádným portfoliem. Jaký rezort bude v „evropské vládě“ spravovat, ovšem jasné není. To bude záležet na zdatnosti českých vládních vyjednávačů.

Nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dal jasně najevo, že do svého týmu hledá ženy. A pokud by kandidátka byla ze strany patřící do liberální frakce evropského parlamentu, tedy ALDE, byl by to bonus navíc. To, co bylo bruselským pozorovatelům delší dobu jasné, nakonec potvrdil i premiér Bohuslav Sobotka: „Z konzultací, které jsem vedl s předsedou EK, vyplynulo, že Česká republika by posílila své šance z hlediska vyjednávání o kompetencích pro budoucího eurokomisaře, pokud by nominovala ženu.“


Čtěte: Dohodnuto. Nominaci na eurokomisaře získala Jourová


Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz pak podle něj dokonce Junckerovi pohrozil, že mu europoslanci podobu komise neschválí, bude-li v ní méně žen než v dosavadní. Tedy méně než devět.

Nejlepší volba z možných

Věra Jourová předestřené představy splňuje. To jí zaručuje poměrně hladký vstup do vysoké evropské politiky. Doma jí to ale dost zavařilo. V Česku se – jak jinak – okamžitě z noha stran ozvaly mužské hlasy. S tím, že žena je jediná kvalifikace místopředsedkyně ANO. Jako by za sebou neměla žádná studia ani dlouholetou praxi ve státní správě a regionální agendě a mezinárodní zkušenosti…

Anketa

Považujete Věru Jourovou za vhodnou kandidátku na evropskou komisařku?

Ano   62% Ne   25% Nevím   13%

V anketě hlasovalo 477 čtenářů.
Hlasování bylo ukončeno.

další ankety

Kromě toho její plus je, že se dokáže pohybovat v politice a komunikovat i s odpůrci. Její souputníci z Poslanecké sněmovny, a to nejen straničtí kolegové, ale i zákonodárci z vládních stran i z opozice, o ní mluví s respektem. Váží si jí za její vstřícnost a umění naslouchat. Někteří tvrdí, že je jediná, s kým se dá z hnutí ANO mluvit.

Ona sama si ale před časem povzdechla: „Spíš než abych bouchala do stolu, poslouchám argumenty druhé strany. Často mě přesvědčí a já klidně ustoupím. To může být v politice můj velký problém.“ Za svou výhodu považuje, že se umí prodat a přesvědčit o svých schopnostech a také na sobě cíleně pracovat. Nepopírá, že je ambiciózní.

Její stranický šéf má jasno. Podle něj je to důstojná volba, země posílá do Bruselu jako eurokomisaře někoho, kdo nás bude důstojně reprezentovat, a soudí, že tím pádem také budeme vědět, co tam dělá. Jourová svůj budoucí post považuje za velkou výzvu a současně za šanci pro Českou republiku. „To ale neznamená, že by se mi odcházelo lehce od lidí, od přátel i od rozdělané práce,“ říká.

Podle Babiše by teď Česko mělo usilovat o agendu regionálního rozvoje – tedy celoevropskou obdobu toho, čím se dnes Jourová zabývá v české vládě. Ona sama by portfolio regionálních vztahů také uvítala, v úvahu by podle ní ale připadaly i institucionální vztahy a administrativa. Říká také, že práci pro Evropskou komisi by ráda skloubila se zastupováním Česka v Bruselu, dala dohromady tam působící Čechy a dohodla se s nimi na národních zájmech: „České zájmy ovšem budu pochopitelně hájit mimo hlavní pracovní dobu.“

Z vršku dolů

Věra Jourová se v krátké době stala známou političkou také proto, že byla před osmi lety falešně nařčena ze vzetí úplatku a kvůli tomu neoprávněně strávila měsíc ve vazbě. Život se jí obrátil naruby v roce 2006. Při návratu ze služební cesty byla zatčena, policie si na ni počkala přímo na letišti. Obvinění znělo: přijetí dvoumilionového úplatku. Za to, že nasměruje evropské dotace do rekonstrukce zámku v Budišově. Ocitla se ve vazební věznici v Ruzyni, kauza Budišov začala plnit média. V té době jí také vykradli byt a bankovní účet. Byla na dně, bez prostředků. Důkazy proti ní byly velmi chabé, přesto se spletitá aféra táhla roky.

Osvobozující rozsudek přišel po dvou letech. V roce 2011 jí bylo přiznáno odškodnění a právo na omluvu v médiích. Nakonec ale tohle rozhodnutí zrušil Ústavní soud s tím, že její stížnost je promlčená. A teprve letos se dočkala náhrady škody za ušlý zisk a nezákonnou vazbu. Necelé tři miliony korun se rozhodla rozdělit mezi své dvě děti a část sumy věnovat na charitu. O době, kdy byla bez práce, bez peněz a měla nálepku korupčnice, mluví velmi otevřeně.

„Na největší dno jsem dopadla, když mě pustili s odůvodněním, že vazební důvody pominuly, protože se trestný čin nestal. V důsledku té kauzy mi těžce onemocněla dcera, měla deprese, přestala chodit. To mě mobilizovalo, vlastně mi hrozným způsobem pomohla zpátky na nohy. Díky kamarádům jsem začala něco vydělávat. Hlavním odrazem ode dna pak bylo rozhodnutí, že půjdu studovat,“ svěřila se vjednom z poskytnutých interview. A ještě něco.

I když za velkou výhru považuje, že v obtížné situaci zvládla pětileté studium na právech, celý případ ji vlastně nakopl do dalšího života. „Nechtěla jsem pořád být ta Jourová, co byla zavřená. Mně tato nálepka dodnes strašně vadí a nějaké soudní verdikty na tom nic nemění.“ Právě toto odhodlání může být zárukou, že její slova – být kandidátkou na eurokomisařku, to je pro mě výzva, nejsou pouhou dnes tak oblíbenou a zneužívanou frází.

Léčba politikou

V politice už Věra Jourová jednou byla – v roce 2003 vstoupila do ČSSD a to ji mimo jiné v době sociálnědemokratické vlády vyneslo z místa úřednice v Městském úřadu v Třebíči na post náměstkyně ministra pro místní rozvoj. Tehdy rezortu šéfoval Jiří Paroubek. Jeho pozdější nástupce Radko Martínek ji z funkce odvolal. A po vypuknutí aféry Budišov od ní dala ruce pryč celá sociální demokracie.

Nynější návrat do politiky si rozmýšlela tři čtvrtě roku. Tak dlouho trvalo, než kývla na nabídku Andreje Babiše. Oslovil ji poté, co vystoupila v pořadu České televize Tah dámou – zamlouvalo se mu, že umí rozumně argumentovat. A také její jméno konzultoval se žalobkyní Lenkou Bradáčovou a advokátkou Hanou Marvanovou. Ministryně ale zdůrazňuje, že zpět do politiky se vracela také proto, že byla nespokojený občan. „Nespokojená jsem byla třeba s přístupem k Evropské unii.“

Ve vládě se Jourová odborně osvědčila, i když se najdou lidé, kteří jí vyčítají, že její činnost má i stinné stránky. Kritici z nevládních organizací například fakt, že chystaná novela zákona o veřejných zakázkách bude nahrávat korupci, protože pokud jde o financování zakázek, dává širší prostor vícepracím. Vládní politici ji ale i v tomto případě hájí, stávající zákon podle nich nefunguje a upravit ho je prostě nezbytné.

Ministryně svou práci charakterizuje jako krizový management, v rozhovoru pro deník E15 přiznala, že se spousta věcí musí dělat za pochodu. Spolupracovníci z úřadu jí říkají „naše Věrka“. Když se ujala rezortu, překvapila především tím, že lidi okamžitě oslovovala jménem. Překvapením byl i tým, který si přivedla s sebou. Byly to samé ženy. Těm v politice i v odpovědných funkcích nepokrytě fandí. O mužských kolezích říká: „Někteří pánové nemají uši, mají jen pusy. Takovou ženu v politice neznám.“

Jejím politickým vzorem je Angela Merkelová. Protože je jako politička spolehlivá, předvídatelná a podařilo se jí přesvědčit Němce, že věci jdou správným směrem. To poslední podle Jourové v Česku velmi schází a měl by to být hlavní úkol nynější vládní koalice.

Věra Jourová
1991 – promovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a nastoupila do Městského kulturního střediska v Třebíči; jako tajemnice městského úřadu se podílela na přípravě zápisu města na seznam UNESCO
2001 až 2003 – působila jako vedoucí odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina, posléze se stala náměstkyní ministra pro místní rozvoj Jiřího Paroubka
2003 až 2006 – byla členkou ČSSD
2006 – kvůli kauze Budišov strávila více než měsíc ve vyšetřovací vazbě; korupce se neprokázala, stíhání bylo v roce 2008 zastaveno

- s čerpáním evropských fondů radila v Rumunsku, Gruzii, Bělorusku a Moldavsku
2009 – neúspěšně kandidovala do Evropského parlamentu za Evropskou demokratickou stranu
2012 – dokončila studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
2013 – ve volbách do Poslanecké sněmovny stála v čele kandidátky hnutí ANO za kraj Vysočina
2014 – stala se ministryní pro místní rozvoj v Sobotkově vládě; je rozvedená, má syna Adama a dceru Markétu

Čtěte také:

Martin Čaban: S realitou se vláda nezdržuje

Dohodnuto. Nominaci na eurokomisaře získala Jourová

Věra Jourová: Složitý zákon korupci nevymýtí

Autor: Jana Havligerová

Komentáře

Čtěte také

Maďarsko chce na hranici se Srbskem postavit „masivnější obranný systém“

Maďarsko chce na hranici se Srbskem postavit „masivnější obranný systém“

Maďarsko chce vybudovat druhý plot podél své hranice se Srbskem. Podle oznámil to maďarský premiér Viktor Orbán. Předpokládá, že druhá bariéra pomůže posílit obranu před možným… více

Komerční prezentace

E15news

Zpravodajství do e-mailové schránky.

Mobilní web