Profil: Sněmovnu povede stoprocentní funkcionář Jan Hamáček

Profil: Sněmovnu povede stoprocentní funkcionář Jan Hamáček
28. listopadu 2013 • 06:54
Před sedmi lety byl jedním z nejmladších poslanců, kteří vkročili do Poslanecké sněmovny. Nyní, v pětatřiceti letech, se stal dosud nejmladším šéfem dolní komory parlamentu. I v hierarchii ČSSD se Jan Hamáček k vlivným pozicím dopracoval v brzkém věku. Dlouhým seznamem politických funkcí, jimiž prošel, se mohl chlubit ani ne ve třiceti. Patří zkrátka k těm, pro které se politika stala profesí.

Pro politology blízké sociální demokracii je rodák z Mladé Boleslavi nová krev, kterou mohou Středočeskému kraji jiné regiony jenom závidět. O tom, že ho socialisté v předčasných volbách postaví do čela kandidátky ČSSD v tomto kraji, nebylo pochyb. Například jeho kolega Richard Dolejš byl příliš spjatý s Davidem Rathem, dalšímu známému středočeskému sociálnímu demokratovi Milanu Urbanovi zase voliči tak úplně nezapomněli účast v toskánské aféře. Něco na té mladé krvi tedy bude. To, že stranická centrála s Hamáčkem do budoucna počítá, jasně signalizovaly dva fakty: post stínového ministra obrany a nominace na místopředsedu Poslanecké sněmovny, křeslo, které nakrátko obsadil již v roce 2012.

Hamáček podpořil Sobotku

Postavení v sociální demokracii si Hamáček upevnil i postojem při nedávném pokusu o vnitrostranický puč. Zasedá sice v předsednictvu ČSSD, které vyzvalo předsedu Bohuslava Sobotku k rezignaci, má však status hosta, takže o dotyčném usnesení nehlasoval. V ústředním výkonném výboru má zase jen hlas poradní. Ve veřejných prohlášeních se však jednoznačně postavil za Sobotku. „ČSSD se ukvapeným krokem svého předsednictva dostala do neudržitelné pozice. Vnímám, že jde o frustraci z nedobrého volebního výsledku a je správné pojmenovat všechny okolnosti, které jej mohly způsobit. Přesto je dobré si uvědomit, že není čas na stranická hašteření. Voliči a občané této země od nás očekávají zahájení povolebních vyjednávání,“ prohlásil tehdy. A o statutárním místopředsedovi Michalu Haškovi, který zosnoval tajnou schůzku některých socialistů s prezidentem, řekl: „Podle mě platí, že politik lhát nemá. A když lže, tak nemá být politikem. První místopředseda ČSSD Michal Hašek lhal a měl by co nejrychleji odejít ze stranického vedení.“

Hamáček je označován za umírněného sociálního demokrata, nekonfliktní osobu, která stojí nad existujícími proudy v sociální demokracii. Je schopný komunikovat se zástupci jiných stran, jak někteří jeho kolegové zdůrazňují – dokonce i s představiteli pravice. To bezesporu platí. Řád za zásluhy o rozvoj rezortu mu v roce 2009 udělil ministr obrany Martin Barták. Pro mnohé byla překvapivá i Hamáčkova reakce na rezignaci občanského demokrata Alexandra Vondry na pozici šéfa rezortu obrany. Tehdy konstatoval, že Vondra obraně rozuměl a udělal pro ministerstvo a armádu hodně pozitivního. „Jako ministr obrany měl můj respekt,“ prohlásil Hamáček. V atmosféře nulové politické tolerance to byl v podstatě statečný čin.

Jisté vítězství

Záslužný kříž ministra obrany III. stupně je už ale jen vzpomínkou. Hamáček se s chutí vrhá do nových vod. „Velmi mě těší důvěra předsedy ČSSD. Kdybych byl následně sněmovnou zvolen, tak už samozřejmě není moje angažmá ve vládě možné,“ uvedl poté, co Bohuslav Sobotka ohlásil jeho nominaci na nejvyšší pozici v dolní komoře parlamentu. Někteří jeho starší kolegové tvrdí, že to byla slova úlevy. Křeslo šéfa sněmovny je mnohem měkčí a sedí se v něm pohodlněji než v tom na ministerstvu obrany. Otázka je, jestli z nich nemluví spíš závist. Na ministerský post měl Hamáček dobrou průpravu. Problematice obrany se pečlivě věnoval, bděle sledoval i kroky svých předchůdců, o důležitých záležitostech armády publikoval řadu článků. Do prosince 2012 také zastával post vedoucího Stálé delegace Parlamentu ČR v Parlamentním shromáždění NATO.

Místo mezi nejvyššími ústavními činiteli Hamáčkovi zaručila dohoda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Byl to boj s jistým vítězstvím, na rozdíl od duelu, do kterého se před několika týdny pustil ve vlastním poslaneckém klubu. Tam se v říjnové volbě předsedy klubu postavil proti Jeronýmu Tejcovi a souboj s ním prohrál. Po následné Tejcově rezignaci se už o tuto funkci neucházel. Už věděl, že bez důležitého postu nezůstane.

V čele sněmovny Hamáček určitě nezklame. Nejenže má zkušenosti s řízením zákonodárného tělesa, protože byl v minulých letech jeho místopředsedou – jak bylo řečeno výše. Bude i dobře reprezentovat – má kontakty se zahraničními politiky a hovoří několika jazyky. Navíc mnohem déle a intenzivněji než otázkám obrany se věnoval zahraniční politice. Už jako člen Mladých sociálních demokratů absolvoval pěknou řádku stáží, workshopů a seminářů o mezinárodní politice. V letech 2005 až 2006 působil jako poradce předsedy vlády, především pro zahraniční politiku. Pro jednoho z nejvyšších ústavních činitelů je to dobrá průprava.

Jan Hamáček

- narodil se 4. 11. 1978 v Mladé Boleslavi
- nedokončil studia překladatelství a tlumočnictví na FF UK
- 2002 až 2006 předsedal Mladým sociálním demokratům
- 2006 až 2008 byl viceprezidentem Světové organizace socialistické mládeže
- 2006 poprvé vstoupil do Poslanecké sněmovny, byl předsedou zahraničního výboru, členem Stálé komise PS pro kontrolu BIS
- 2010 obhájil poslanecký mandát, stal se místopředsedou zahraničního výboru, zastával také funkci volebního manažera ČSSD pro komunální a senátní volby
- 2012 obsadil pozici místopředsedy sněmovny, do prosince téhož roku byl i místopředsedou poslaneckého klubu ČSSD
- je ženatý, má dva syny

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!