Revolucionář despota. Stopa Fidela Castra na mezinárodní scéně byla výrazná | E15.cz

Revolucionář despota. Stopa Fidela Castra na mezinárodní scéně byla výrazná

28. listopadu 2016 • 08:07

Jedni truchlí, jiní oslavují. Ve věku devadesáti let zemřel minulý pátek Fidel Castro, zanícený apoštol revoluce, noční můra jedenácti amerických prezidentů a člověk, který proměnil malý karibský ostrov v jednoho z hlavních hráčů světové politické scény.

Fidel Castro byl u moci déle než jakýkoliv nyní žijící národní vůdce, s výjimkou britské královny Alžběty II. Mnohem podstatnější ale byla jeho výrazná role na mezinárodní scéně, daleko větší, než by se dalo čekat od hlavy státu s jedenácti miliony obyvatel.

Trump vstřícný postoj USA vůči Kubě zvrátí, pokud Havana nezmění svou dosavadní politiku

Své úlohy výrazného a charismatického politika se zhostil hned od prvních dnů revoluce. Po svém triumfálním příjezdu do Havany v lednu 1959 promluvil poprvé k desítkám tisíc přívrženců a zpečetil tak konec režimu dosavadního prezidenta Batisty. Mluvil zaníceně až do svítání, chodil sem a tam ozářen světlem reflektoru a po skončení projevu nechal vypustit bílé holubice jako symbol míru. Jedna z nich se mu po chvíli usadila na rameni a dav začal nadšeně skandovat jeho jméno.

MILOVANÝ DESPOTA

Málokdo tehdy přemýšlel, co bude dál. Slavil se konec starého režimu a vleklých partyzánských bojů. Vousatý mladý revolucionář se chopil moci jako osudem vyvolený mesiáš a vizionář, který ví, co je třeba.

Nutno dodat, že otěže vlády třímal neobyčejně pevně. Diktoval vše od obranné strategie Kuby až po barvu vojenských uniforem. Určoval, kolik se sklidí cukrové třtiny, osobně rozhodoval o uvěznění bezpočtu lidí. Od začátku si získal obdiv mnohých na Kubě i po celém světě, ale také pověst krutého despoty, který zadupává svobodu a právo.

Rusové zaútočí na Pobaltí do dvou let, tvrdí expert, jenž předpověděl Ukrajinu

Podle svědků neupustil od snahy mít vše pod kontrolou ani během pobytu v nemocnici v roce 2006, kde údajně diktoval lékařům i to, jak mají postupovat v léčbě. I poté, kdy předal funkci bratru Raúlovi, snažil se určovat směřování země k ideálu, za nímž kráčel celý život.

MUŽ, KTERÝ OBELSTIL SMRT

Castrova pověst člověka, který opakovaně obelstil smrt, začala vznikat záhy. Už jako mladý revolucionář byl kubánským tiskem dvakrát prohlášen za mrtvého – nejprve po slavném útoku na kasárna, kterým měla započít revoluce a podruhé po jeho návratu z exilu, kdy se vylodil s ozbrojenou skupinou svých věrných.

„Kdyby bylo přežití pokusů o atentát olympijskou disciplínou, vyhrál bych zlatou medaili,“ říkával prý Castro s oblibou novinářům. Způsoby, kterými se jej jeho odpůrci pokoušeli sprovodit ze světa, byly mnohé. Dávali mu jed do jídla, jindy napustili smrtícím botulotoxinem jeho potápěčský oblek nebo se Castra pokoušeli vyhodit do povětří během jeho projevů.

Profil Fethullaha Gülena: Respektovaný učitel s nálepkou pučisty

Kuriózní byly například vybuchující doutníky či výbušnina nastražená v lasturách, které vůdce při potápění s oblibou sbíral. V roce 2006 na toto téma dokonce vznikl britský dokumentární film s názvem „638 způsobů, jak zabít Castra“.

Mezi organizace, kterým Castro vadil nejvíce, patřila americká mafie. Její síť hotelů, kasin a veřejných domů před revolucí díky úplatnosti úředníků fungovala jako dobře promazaný stroj na peníze, po revoluci však nová vláda vše zabrala a gangsterům nezbylo než prchnout zpět do Spojených států.

MAFIE, CIA A MILENKA

Nová situace vedla k spojenectví do té doby nepředstavitelnému. Jistý agent CIA se roku 1960 v Miami setkal s tamním členem mafie jménem Sam Giancana, aby mu navrhl spolupráci na Castrově likvidaci. Giancana souhlasil, dokonce odmítl přijmout nabídnutou částku za splněný úkol.

Rozhodl se pro atentát pomocí kyanidu, který díky svým kontaktům hodlal přidat do koktejlu, který si Castro s oblibou dával v hotelu Habana Libre. „Objednali čokoládový koktejl, ale když se snažil Giancana vyjmout přimrzlou kyanidovou kapsli z mrazáku, kde byla ukryta, kapsle praskla,“ vzpomíná ve své knize Fabián Escalante, dlouholetý člen Fidelovy ochranky. Rok připravovaný plán tak ztroskotal.

CIA to s jedem zkusila znovu, tentokrát měla jed aplikovat Castrova bývalá milenka Marita Lorenzová. Kapsle ukryté v dóze s krémem na pleť se ale během cesty rozpustily. Navíc se Castro o jejím záměru dozvěděl. „Přišla jsi mě zabít?“ zeptal se prý během jejich schůzky v hotelu Castro a podal jí svoji pistoli. Lorenzová ve své knize vzpomíná, že místo střílení padla kubánskému vůdci do náruče.

DO POSLEDNÍHO DECHU

Je ironií osudu, že co nedokázaly tajné služby a mafie, zařídila nakonec zfušovaná banální operace. Castrův zdravotní stav se v roce 2006 citelně zhoršil, vzdal se proto své celoživotní záliby v kouření doutníků a přešel na téměř výhradně vegetariánskou dietu.

Profil: Theresa Mayová, žena, která jedná bez servítků

 Kvůli střevnímu zánětu a krvácení prodělal několik operací, ale rekonvalescence se protahovala na celé měsíce. Dokonce se spekulovalo o rakovině. Po dvou letech se konečně rozhodl předat funkci svému mladšímu bratru Raúlovi. Toto rozhodnutí nesl Západ nelibě. Řada politiků doufala, že s Castrovým odchodem dojde k uvolnění poměrů v zemi a její postupné transformaci. Místo toho došlo jen k výměně diktátora.

Krok vedoucí ke zmírnění letitého napětí mezi Kubou a Západem provedl v roce 2014 americký prezident Barack Obama. Jeho kabinet dospěl k závěru, že ekonomické sankce a izolace ostrova nevedly k žádným pozitivním změnám a je načase změnit strategii.

Američané navrhli provést výměnu politických vězňů obou zemí a obnovit s Kubou diplomatické vztahy. Zásluhu na úspěchu rok a půl trvajícího vyjednávání měl i současný papež František, který se u Kubánců těší značné popularitě.

PEČLIVĚ VÁŽENÁ SLOVA

Prohlášení státníků po Castrově smrti zrcadlí rozporuplné pohledy na zesnulého vůdce. „Víme, že tato chvíle naplňuje Kubánce – jak na Kubě, tak ve Spojených státech – hlubokými emocemi, vědomi si toho, v jak mnoha ohledech Fidel Castro změnil životy jednotlivců, rodin i celého kubánského národa,“ prohlásil Obama.

Jeho nástupce už tak opatrný nebyl: „Dnes si svět připomíná odchod krutého diktátora, který svůj lid utlačoval téměř šest dekád. Dědictvím Fidela Castra jsou popravčí čety, loupení, nepředstavitelné utrpení, chudoba a popírání základních lidských práv,“ napsal na Twitter Donald Trump.

„Fidel Castro byl osobností 20. století. Byl ztělesněním kubánské revoluce, nadějí, jež vzbudila, i zklamání, jež následovala,“ nechal se slyšet francouzský prezident François Hollande. Pohřeb Fidela Castra proběhne čtvrtého prosince ve městě Santiago de Cuba na východě země, oznámily úřady.

 

Fidel Castro (1926–2016)

Narodil se jako syn bohatého španělského farmáře v kubánské vesnici Birán. Během studií práv na Havanské univerzitě si osvojil protiimperialistické a levicové postoje. Účastnil se povstaleckých akcí proti pravicovým režimům v Dominikánské republice a Kolumbii a roku 1953 stál v čele neúspěšného pokusu o převrat na Kubě. V mexickém exilu zformoval s bratrem Raúlem a Che Guevarou revoluční skupinu, s níž pak vedl guerillovou válku proti jednotkám prezidenta Batisty. Po převratu v roce 1959 se stal premiérem a úspěšně čelil pokusům o svržení i americké ekonomické blokádě. Uzavřel spojenectví se Sovětským svazem, jemuž v roce 1962 umožnil rozmístit na Kubě nukleární zbraně. Prezidentem se stal v roce 1976.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!