Z amerického vězeňství se stal výnosný byznys. Stovka věznic je privátní

Z amerického vězeňství se stal výnosný byznys. Stovka věznic je privátní
14. května 2015 • 08:25
V USA existuje odvětví, které v posledních deseti letech prožívá nevídaný růst. Ne každý z toho ale má radost, a to platí hlavně o lidech zevnitř. Jde totiž o vězeňský byznys, v němž se ve Spojených státech amerických ročně točí miliardy dolarů.

V amerických věznicích je podle expertních odhadů 2,4 milionu odsouzených, ještě v roce 1972 jich bylo pouze tři sta tisíc. „Žádná jiná společnost v historii nevěznila tolik svých občanů,“ uvádí sdružení California Prison Focus. Amerických vězňů je o půl milionu více než čínských, přestože má Čína pětkrát více obyvatel. Ze statistik vyplývá, že v USA sedí čtvrtina všech vězňů planety, a to se Američané na světové populaci podílejí jen pěti procenty.

Rostoucí počet lidí za mřížemi zrcadlí i vznik nových soukromých věznic. Před deseti lety jich ve Spojených státech bylo jen pět a měly kapacitu dva tisíce osob, loni už jich bylo sto a hostily 62 tisíc nedobrovolných klientů. Odhady uvádějí, že podle současných trendů bude v privátních věznicích za deset let 360 tisíc lidí.

Počet vězňů na 100 tisíc obyvatelPočet vězňů na 100 tisíc obyvatelAutor: E15

„Zaměstnávání vězňů soukromými subjekty vyvolává potřebu zavírat lidi,“ tvrdí studie americké ultralevicové Pokrokové strany práce. „Vězení jsou na těch příjmech závislá. Korporátní magnáti pak lobbují za delší tresty, aby si zajistili pracovní sílu, a systém krmí sám sebe,“ říká studie.

K podobnému závěru ale docházejí i lidé z jiných poloh politického spektra a nemusejí zrovna mávat Marxovým Kapitálem nebo mít na tričku zaťatou pěst. Mediální magnát Conrad Black si v americké věznici pobyl tři roky kvůli obvinění z podvodu, a když už tam byl, napsal o své zkušenosti knihu a řadu esejů.

V USA funguje stovka privátních věznicV USA funguje stovka privátních věznicAutor:

Rodilý Kanaďan s britským občanstvím a titulem peera ovládal mediální skupinu Hollinger International (nyní Sun-Times Media Group), jež vydává tituly jako the Daily Telegraph, Chicago Sun Times či the Jerusalem Post. Americký politolog Fareed Zakaria jej popsal jako „tvrdohlavě konzervativního přítele Ameriky“, to ale Blackovi nebrání naplno vyjádřit své nelichotivé přesvědčení. „Vězni jsou trestáni s instinktivní pomstychtivostí,“ píše v knize A Matter of Principle (volně: Jde o princip).

I když z jeho textu sálá znechucení a pohrdání justiční mašinerií, čísla mluví sama za sebe. Američtí žalobci vyhrávají 95 procent případů, v Británii je to kolem 50 procent. V USA také pracuje polovina všech právníků světa. Zatímco ve vyspělých zemích Evropy je patrná snaha o nápravu a opětovné zařazení trestaných do společnosti, americké vězeňství podle Blacka prakticky zaručuje recidivu.

Kriminalizace chudoby

Publicista a autor několika knih o finanční krizi Matt Taibbi loni vydal provokativní dílo nazvané Rozkol: Americká nespravedlnost ve věku sociální nerovnosti. Hlavní myšlenkou knihy je kriminalizace chudoby. Taibbi si všímá, jak jsou lidé ze slabších příjmových skupin policií stále více otravováni, zatýkáni a často skončí na dlouhá léta za mřížemi za drobnou kriminalitu nebo dokonce aniž by něco provedli.

Na druhé straně jsou soudy velmi opatrné, když soudí velké společnosti, což se zdůvodňuje snahou nepoškodit jejich obyčejné a nevinné zaměstnance. Ve výsledku pak vznikají nesouměřitelné situace, kdy je chudý provinilec, většinou tmavší pleti, zavřen v přísných podmínkách za prodej pytlíčku marihuany, zatímco velká banka peroucí peníze pro bezohledné mexické kartely, zodpovědné za mučení a vraždění, dostane pokutu odpovídající jejímu několikatýdennímu zisku. Pro vysoký management to může znamenat pouze dočasné snížení obvyklých bonusů.

V USA funguje stovka privátních věznicV USA funguje stovka privátních věznicAutor:

„Ty dva přístupy ke spravedlnosti mohou být jednotlivě chápány jako víceméně smysluplné, ale postaveny vedle sebe jsou dystopií, kde se z normálních soudů staly továrny na vězně a kde se federální prokurátoři zaměřují na přeplácené popeláře, co se v soukromí svých příbytků oddávají prostopášnostem,“ píše Taibbi. Peníze tak podle něj změnily význam pojmu spravedlnost, znetvořily samotnou podstatu amerického občanství a zpochybňují zakladatelské ideály národa.

Neberte nám Mexičany

Dvě největší soukromé společnosti podnikající ve vězeňském „průmyslu“ jsou Corrections Corporation of America (CCA) a GEO Group. Nedávno rozvířila debatu jejich snaha přimět Kongres ke zvýšení takzvané imigrační kvóty, tedy vládou stanovený minimální počet míst ve vězení pro nelegální přistěhovalce. Těmi jsou téměř výhradně lidé z Latinské Ameriky.

Občanská iniciativa Grassroots leadership uvádí, že díky zavřeným imigrantům loni obě firmy vydělaly celkem půl miliardy dolarů. Ve své zprávě Grassroots dokládá, že jak CCA, tak GEO Group v Kongresu lobbovaly mezi lety 2008 a 2014 u členů výboru, který kvóty určuje. Firmy také upozorňovaly bezpečnostní komisi, že případné reformy imigrační politiky by ohrozily jejich podnikání.

Spojeni s nespokojeností

Během posledních let se zvyšuje tlak společnosti na stát, aby vězeňskou politiku přehodnotil. Volání po reformě zaznívá zprava i zleva, znechucení spojuje příbuzné zadržených, tvůrce legislativy, kteří už mají dost války proti drogám, či fiskální konzervativce, co se už nemohou dívat na čím dál větší částky z rozpočtu tekoucí do vězeňského molochu.

V USA funguje stovka privátních věznicV USA funguje stovka privátních věznicAutor:

Loni na konci dubna zveřejnila Národní rada pro výzkum spolu s MacArthurovou nadací zprávu, z níž jasně vyplývá, že stávající situace je ekonomicky i společensky neobhajitelná. Výdaje zkrátka ani zdaleka nepřinášejí kýžené výsledky. Třeba drogová válka stála Spojené státy americké obrovské částky, ale počet drogových deliktů se navzdory tomu od roku 1980 do roku 2010 zdesetinásobil.

Zpráva obsahuje i konkrétní doporučení, mezi jinými podstatné zkrácení trestů. „To, že máme největší podíl trestanců na světě, není způsobeno vysokou kriminalitou, mnohem více je to důsledek politiky,“ píše list The Washington Post s tím, že toto směřování bylo utuženo i podporou politiků, kteří se prezentují jako tvrdí potírači zločinu.

Zločinnost, vzdělání a barva kůže

Ze studie vyplývá závěr, že veřejné mínění na zločin a trest nabylo silně rasový podtext. „Hluboce zakořeněný strach, úzkost a rasová nevraživost jsou patrně důvodem toho, že politické slogany o boji s kriminalitou, skrytě namířené proti menšinám, padly v osmdesátých letech minulého století na úrodnou půdu,“ uvádí zpráva.

Nemusí jít hned o nepokrytý rasismus, dnešní postoj mnoha Američanů se dá vyjádřit spíše jako rasová ignorance a odtažitost. To může být důvodem, proč velké části obyvatel dosavadní charakter trestního práva nejen nevadí, ale v hloubi duše s ním souzní.

V USA funguje stovka privátních věznicV USA funguje stovka privátních věznicAutor:

Výsledkem politiky minulých dekád je třeba fakt, že Afroameričané bez maturity mladší 35 let budou s vyšší pravděpodobností uvězněni než zaměstnáni. Statistika dopadá neúprosně i na děti, v roce 2009 mělo 62 procent afroamerických dětí do sedmnácti let, jejichž rodiče nemají střední školu, jednoho z nich ve vězení. U Hispánců se to týkalo sedmnácti procent a u bílých dětí z nevzdělaných rodin patnácti procent.

Trestaní lidé pochopitelně pocházejí z chudšího prostředí a jejich děti se ze začarovaného kruhu mohou jen těžko vymanit. Obnáší to také paradox, že propuštění delikventi se mají pokoušet znovu začlenit v komunitách, jež jsou k tomu nejméně vhodné. Spirála chudoby a kriminality se tak slévají na jednom místě, a to místo je dole. Vnucuje se věta z eseje Karla Čapka Proč nejsem komunistou: „Převraťte společnost čímkoli navrch; chudí padnou zase ke dnu a nanejvýše k nim přibudou jiní.“

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!