Na řetězech z Vamberku jezdí škodovky i mercedesy, Pewag rozjede nový závod | E15.cz

Na řetězech z Vamberku jezdí škodovky i mercedesy, Pewag rozjede nový závod

30. listopadu 2016 • 07:03
Daniel Novák

Ještě do loňského roku stála ve Vamberku opuštěná kasárna sloužící dříve jakožto tankový sklad. Teď může kolemjdoucí na vyklizené velké parcele zahlédnout postavy připravující novou stavbu. Už v létě 2017 se tam má rozběhnout zbrusu nová výroba řetězů rakouské rodinné skupiny Pewag. Podnik průmyslníka Aegyda Pengga přitom už přes dvacet let vyrábí ve starých halách hned naproti na druhém břehu říčky Zdobnice.

Jsou dvě hodiny odpoledne a z vamberecké fabriky Pewag na sněhové a technické řetězy se valí dělníci. Střídají se s těmi, kteří v části provozů zajišťují dvousměnný i nepřetržitý provoz. Například ve svařovně. Svářeči mezi sršícími jiskrami a se žhavými kusy kovu v kleštích vypadají jako staří mistři kováři.

Jen o pár metrů vedle hučí nový stroj. Kolem pobíhá několik pracovníků a pečlivě sleduje výrobní proces. Nedávno firma mašinu převezla ze zahraničí, aby se na ní zaměstnanci zaučili. Ve výrobním areálu, který brzy začne vznikat, se jim znalost nových strojů bude hodit.

720p 480p 360p 240p
Řetězárna Pewag

Nová továrna Pewagu postavená za stovky milionů korun si vyžádá nábor jednoho sta lidí, což bude trochu problém. Okres Rychnov nad Kněžnou má totiž jednu z nejnižších nezaměstnaností v České republice. Mimo jiné díky nedalekému závodu Škodovky v Kvasinách, kde se nedávno začalo vyrábět nové SUV Kodiaq.

„Současně ale u nás uvidíte nejednoho zaměstnance v montérkách s logem Škody. Měli už totiž dost monotónní práce a řekli si, že chtějí dělat něco tvořivějšího,“ prozrazuje při prohlídce závodu šéf tuzemské části Pewagu Martin Lenfeld. Dodavatel a konkurent Chrenek Škodovka přitom patří mezi důležité odběratele sněžných řetězů Pewagu.

Když byl nový model Kodiaq ještě přísně utajeným projektem, byl už Martin Lenfeld v Mladé Boleslavi, aby na vozu vyzkoušel na míru udělané obutí do sněhu. Originální řetězy odebírají z Rychnovska též automobilky typu Mercedes, Porsche nebo Volvo. Většina materiálu putuje do východočeské výroby z českých železáren. Mimo jiné z těch třineckých miliardáře Tomáše Chrenka. Do jeho skupiny přitom patří i společnost Řetězárna z Jeseníků, jeden z tuzemských konkurentů Pewagu. 

Revoluce po sto letech. Audi končí s výrobou aut na běžícím pásu

Další podnik z branže mají Rakušané hned za rohem. Ve Vamberku totiž ještě vyrábí firma Řetězy Vamberk. Dělá kloubové řetězy například pro motorky, takže si s Pewagem nekonkuruje. Přesto se o její koupi Rakušané před čtvrtstoletím zajímali.

Z obchodu nakonec nic nebylo, Pewag však už mezitím v Česku zdomácněl a z východních Čech si udělal základnu celé skupiny. Expanze do České republiky byla vůbec prvním rozšířením skupiny za hranice Rakouska. Vedle Vamberku má koncern závody ještě v České Třebové a zápustkovou kovárnu v Chrudimi.

Po světě má továrny ještě například v Nizozemsku, Francii a v USA. Výrobu v Itálii koncern opustí a rozdělí ji mezi Rakousko a Česko. Výrobní strategií Pewagu je udělat si ve svém vše, co se dá. „Cílem je udržet v podniku co nejvíce přidané hodnoty,“ poznamenal pán podniku Lenfeld. Ve Vamberku má firma dokonce malou textilku na oplétání pružin.

Pevnost řetězů testují Vamberečtí na speciálním stroji, který je schopen vyvinout tlak až dvě stě tun. Konstrukci sněhových řetězů má Pewag patentově chráněnou. Jednotlivá oka jsou totiž udělaná tak, aby tlumila nárazy a umožňovala autu lepší záběr.

Předpovědi počasí v podniku pečlivě sledují, tajemství úspěchu v tom ale není. Když totiž nachumelí, je už na výrobu pozdě. „Nejnapnutějším obdobím je vždycky léto, kdy se obchodníci zásobí na zimu,“ vysvětluje ředitel. Mírné zimy posledních let ovšem poptávce po sněžných řetězech nesvědčí.

Ročně se ve Vamberku zhotoví kolem dvou set tisíc párů řetězů do sněhu. Kapacita továrny je přitom v ideálním stavu čtyřnásobná. Pewag na nepřející počasí zareagoval v Evropě skupováním konkurentů. Získal například divizi sněžných řetězů od švédské společnosti Thule.

720p 480p 360p 240p
Řetězárna Pewag

Původně to přitom byla právě tato severská korporace, jež naopak měla zálusk na stejnou část produkce Pewagu. V případě rakouského závodu se daří získávat nové příjmy i z armádních zakázek. Pewagu totiž hraje do karet zvyšování armádních rozpočtů.

Ze skupiny tak nedávno putovalo velké množství záběrových řetězů pro vojenská vozidla do USA. „Dodávky pro českou armádu ale zatím moc nefungují,“ postěžoval si zástupce Pewagu. Firma se v minulosti pokoušela dodat například řetězy pro obrněné pandury.

Teplé zimy a sezonní povaha výroby s sebou nesou výkyvy v zaměstnanosti. Část lidí dostane jen smlouvy na dobu určitou a musí po sezonní špičce odejít. Odbory se kvůli tomu na zadní nestavějí. Přitom když před lety v českém Pewagu odbory vznikaly, měli z toho Rakušané zamotanou hlavu.

Z Česka je řetězářská velmoc: nasává výrobu z Itálie a Francie

Rychle ale pochopili, že zdejší odborové organizace fungují jinak než v zahraničí. „S odbory se dá dobře diskutovat, a když se na něčem dohodneme, tak to platí,“ podotýká ředitel firmy. Když si vlastník Pewagu na začátku devadesátých let zjišťoval, jaké jsou v Česku podmínky pro byznys, byly mzdy desetkrát nižší než v Rakousku.

Produktivita práce sedmkrát. „Teď jsme na polovině toho, co mají v Rakousku. Efektivita práce už je ale srovnatelná. Výroba se tedy nyní vyplácí mnohem více než tehdy,“ dodal Lenfeld. Za osm hodin dělnici na montáži projde rukama klidně až 150 sněhových řetězů.

Rakouský majitel Pewagu je však smířen s tím, že jednoho dne české platy doženou ty rakouské. A nebude to prý tak dlouho trvat. Za letošní rok si dělníci v továrně polepší na mzdách o pět procent. A příští rok znovu. Vedle toho dostanou i mimořádné prémie.

 

Továrník honorárním konzulem
Zajímavostí je, že majitel Pewagu Aegyd Pengg je honorárním konzulem České republiky v Grazu. Jeho rodina vlastnila původně skupinu ještě s rakouskou rodinou Walentů, s níž se spojila v roce 1923.
 Právě první písmena jejich příjemní dala firmě název. Svou historii však společnost počítá už od 15. století. Tehdy se datuje první zmínka o kovárně v rakouském Brücklu. Přežila staletí a v moderní době se stala součástí skupiny. Nyní v ní pracuje asi tisíc lidí, ročně utrží přes pět miliard korun.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!