Rakouské protesty proti Temelínu budou asi méně drsné než před lety | E15.cz

Rakouské protesty proti Temelínu budou asi méně drsné než před lety

Rakouské protesty proti Temelínu budou asi méně drsné než před lety
ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia

Petr Horký

Když Česko před deseti lety spouštělo Jadernou elektrárnu Temelín, naštvaní obyvatelé Horního Rakouska zablokovali jihočeské pohraniční přechody. Obraz rakouských sedláků v traktorech, jak brání v průjezdu kamionům z Čech, dnes působí jako dávná bizarní vzpomínka. Nyní chce česká vláda Temelín rozšířit o nové dva bloky. Co udělají Rakušané? „Z té diskuze před deseti lety jsme se poučili. Nechci tady absolutně žádné nacionalistické spory,“ říká člen hornorakouské vlády Rudi Anschober.

Hladce oholený muž kolem padesátky, který mě vítá v budově hornorakouské vlády v Linci, působí trochu jako právník: mluví klidným, hlubokým hlasem a na sporné otázky odpovídá vyhýbavě či diplomaticky.

Až při připomínce hraničních blokád odpoví Anschober rázně. „Určitě nebudou žádné blokády hranic. Tohle není žádný spor mezi Českem a Rakouskem, ale společná diskuze mezi Čechy, Rakušany, Němci, Francouzi a dalšími Evropany o tom, jaká je budoucnost energie. O tom, jak může vypadat ekonomicky výhodná a ekologicky ohleduplná výroba energie,“ říká Anschober. „A kdo se nyní od těchto technologií budoucnosti odvrátí, v budoucnu na tom bude ekonomicky tratit,“ dodává.

Česko Temelín nedostaví

Horní Rakousko se snaží přesvědčit centrální vládu ve Vídni a sousední Bavorsko, aby Praze signalizovaly, že o dovoz české atomové elektřiny nebudou mít zájem. „Stavba velké přenosové soustavy mezi Českem a Rakouskem a Německem pro tento atomový export nesmí vzniknout. A když tu nebude to vedení, Česko nebude moci tento přebytečný proud prodávat,“ popisuje Anschober.

Další pilíř, na kterém chce Rakousko v boji proti Temelínu stavět, je česká veřejnost a nevládní organizace. „Chceme co nejtěsněji spolupracovat s mnoha kritiky atomu, kterých je v Česku hodně. V Česku kritiků dostavění Temelína přibývá a jsou to lidé z řad ekonomů, z bank, z průmyslových sdružení. Je to drahá investice do staré technologie, Evropa jde jiným směrem,“ říká Anschober, který je přesvědčený, že Česko Temelín nikdy nedostaví.

Jiný směr. „Je to drahá investice do staré
technologie. Evropa jde jiným směrem,“ říká
o dostavbě Temelína Rudi Anschober, rada pro
ekologii z Horního RakouskaJiný směr. „Je to drahá investice do staré technologie. Evropa jde jiným směrem,“ říká o dostavbě Temelína Rudi Anschober, rada pro ekologii z Horního RakouskaAutor: E15 Petr Horký
„Je to drahá investice do staré technologie. Evropa jde jiným směrem,“ říká o dostavbě Temelína Rudi Anschober, rada pro ekologii z Horního Rakouska.

Rakušanům radí bývalý zaměstnanec Temelína

Změnu konfrontační taktiky hornorakouské vlády dokazuje i výměna protiatomového zmocněnce. Po třináct let zastupoval místní vládu v boji proti Temelínu Radek Pavlovec. Tento Čech s rakouským občanstvím byl však letos v létě vyměněn, protože byl údajně příliš konfliktní, slovy Anschobera „málo týmový hráč“.

Pavlovce na postu protiatomového zmocněnce v červnu vystřídal další Čech – Dalibor Stráský. Na rozdíl od politického Pavlovce, který sám aktivně koordinoval protesty, je Stráský spíše prototypem nenápadného odborníka. Vystudovaný jaderný fyzik v Temelíně dokonce sám pracoval. Pak ale zažil svůj osobní „atomový exit“ a přešel na druhou stranu barikády. Nyní má v Linci kancelář, do které jednou týdně dojíždí vlakem z Českých Budějovic.

„Mě z jaderného oboru vyhnala dvojakost mých šéfů. Oni zpracovávali seznamy nedostatků v Temelíně a zároveň tvrdili, jak to zařízení je bezpečné. Bylo to v popřevratové atmosféře ‚už si nebudeme lhát‘. To mi vadilo,“ vysvětluje Stráský.

Odborníci na minulost

Tento přístup vadí Stráskému dodnes. „Když to srovnáme s Německem, tam si žádná strana nedovolí nekorektní výroky, jako že skladiště jaderného odpadu je absolutně těsné. Oni jsou schopni říct, že se tam těsnost pohybuje v nějakých mezích. Tohle čeští propagátoři jádra říct nedokážou, že něco není stoprocentní.“ Proč má v Česku jaderná energetika tak vysokou podporu veřejnosti? Podle Stráského za to může zastaralé vzdělávání odborníků, kterým pak veřejnost důvěřuje. „Myslím si, že české střední a vysoké školy neprodukují technické odborníky pro energetiku budoucnosti. Studenti jsou připravováni na to, co bylo,“ říká hornorakouský zmocněnec.

Stráský má za úkol poskytovat hornorakouské vládě informace o jaderném dění v Česku a na Slovensku. „To tvoří 95 procent mé činnosti,“ říká Stráský, jehož měsíční plat činí podle agentury APA 4300 eur.

K blokádám může dojít

Skutečný boj proti Temelínu podle Stráského zatím ještě nezačal. Energetická koncepce z dílny českého exministra průmyslu Martina Kocourka tady (stejně jako jeho rezignace – pozn. red.) vzbudila velký rozruch, pak ale vše zase utichlo. I webové stránky sdružení Anti Atom Komite, Atom Szene či Atom Stopp působí ospale, málo aktualizovaně. „K těm blokádám ale klidně může dojít,“ upozorňuje Stráský, „protože tady není zvykem, aby politici ty ‚nevládky‘ nějak ovládali.“ Právě nevládní organizace budou podle Stráského nejdůležitější v boji o veřejné mínění a ovlivní dostavbu Temelína. „Nejlepší cesta je přesvědčit veřejnost, aby zatlačila na politiky, aby své rozhodnutí změnili,“ říká Stráský.

Pro tento účel má linecká vláda vyhrazeny také finance. Každý rok vypisuje tematické okruhy a české nevládní organizace pak na tato témata píší projekty „na míru“. V Česku jsou to hlavně Jihočeské matky, Kala, Občanská iniciativa pro životní prostředí a Hnutí Duha.

Blokády nejsou vyloučené. „K blokádám klidně může dojít, protože tady není zvykem, aby politici nevládní organizace nějak ovládali,“ říká hornorakouský protiatomový zmocněnec Dalibor Stráský, který kdysi pracoval v TemelíněBlokády nejsou vyloučené. „K blokádám klidně může dojít, protože tady není zvykem, aby politici nevládní organizace nějak ovládali,“ říká hornorakouský protiatomový zmocněnec Dalibor Stráský, který kdysi pracoval v TemelíněAutor: E15 Petr Horký
„K blokádám klidně může dojít, protože tady není zvykem, aby politici nevládní organizace nějak ovládali,“ říká hornorakouský protiatomový zmocněnec Dalibor Stráský, který kdysi pracoval v Temelíně.

Freistadt je připraven

Z městečka Freistadt je to k české hranici jen patnáct kilometrů. Není divu, že právě tady byl odpor proti Temelínu před deseti lety nejsilnější. Manfred Doppler byl u blokád před deseti lety a ve sdružení Anti Atom Komite je i dnes. Připouští, že sdružení v této době moc aktivní není. „Čekáme hlavně na rozhodnutí Evropského soudu ve věci českého zákona, který je v rozporu s evropským právem,“ uvedl pro deník E15 Doppler.

Má na mysli takzvaný proces EIA, tedy posouzení vlivu Temelína na životní prostředí. Na Českou republiku kvůli tomuto procesu podali stížnost účastníci EIA z Česka, Německa a Rakouska. Proces podle nich neprobíhá podle evropského práva.
V právních otázkách Anti Atom Komite spolupracuje s hornorakouskou vládou, uvedl Doppler. Pokud by se ale v Temelíně začalo stavět, Manfred Doppler nevylučuje ani blokády hranic. „Pochopte, že vám teď nemůžu odhalit naši strategii. Kdyby si však situace vyžádala jít do akce, necháváme všechny možnosti otevřené.“

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!