Reportáž E15: Katalánsko připomíná hypermarket s byty, nakupují hlavně Rusové | E15.cz

Reportáž E15: Katalánsko připomíná hypermarket s byty, nakupují hlavně Rusové

15. ledna 2013 • 10:06
Ulice města Tarragona, vzdáleného necelou stovku kilometrů na jih od Barcelony, jsou osiřelé. Před jednou z mnoha velkoryse navržených, ale dosud prázdných budov nakonec přece jen najdu u reklamní tabule dva muže živě diskutující o nákupu. „Je to pro vás drahé?“ přitočím se k nim zvědavě. „Nět, ale tohle jsou byty někde v průmyslové zóně, já chci tenhle,“ mávne mladší z dvojice rukou k vedlejší stavbě.

Z gesta není jasné, jestli má zálusk pouze na apartmán nebo rovnou na celý dům. Na dotaz, proč si chce pořídit bydlení zrovna ve Španělsku, odpoví jednoslovně. „Tipló.“

Poté, co ruští zájemci zjistí, že se tu ničeho nedopátrají, odejdou o kus dál. Však mají z čeho vybírat. Údaje o neprodaných nových bytech ve Španělsku se značně liší, začínají každopádně na tři čtvrtě milionu. Na Katalánsko by v případě tohoto střízlivého odhadu připadala více než desetina, v oblasti Tarragony je přitom situace nejhorší. Na každých sto lidí tu zeje prázdnotou téměř 2,5 nového bytu.

Ruská naděje

V malebném městečku Salou s kilometrovými plážemi, do jejichž vybavení místní samospráva očividně investovala značné peníze, jsou opuštěné celé bloky. Je sice období, kterému tady říkají zima, ale je zřejmé, že mnoho bytů nemá obyvatele ani v létě. Na každé zdi nabízejí inzeráty skvělou koupi, není tu však nikdo, kdo by si je přečetl.

V malé realitní kanceláři na rohu je přitom otevřeno i v neděli, můj pokus o předstírání koupěchtivé cizinky ale selže na jazykové bariéře. „Španělsky nebo katalánsky,“ nabízí neoblomně asi třicetiletý urostlý muž, zřejmě šéf rodinného podniku. Při zmínce o ruštině se mu ale přece jen rozzáří oči. „Manana?“ navrhuje a formulka zní tentokrát naléhavě.

Zájemce z východu ale podobné překážky neodrazují, počty Rusů usazených v Katalánsku už jdou do tisíců, o čemž svědčí mimo jiné desetitisícový náklad místního měsíčníku Tot en Rus. Na kolonádě v Salou mi zástupci jejich komunity vysvětlují, že kromě příznivého počasí je lákají rozumné ceny a sympatičtí lidé. Připouštějí však, že příliš nesrovnávají podmínky s jinými zeměmi, do Katalánska se prostě dostali díky příbuzným nebo známým.

Zlé banky

Zatímco slovanští novousedlíci nešetří chválou, stále více místních zabředává do problémů se splátkou hypoték a končí bez střechy nad hlavou. Došlo to tak daleko, že tarragonská radnice se rozhodla vzít situaci do svých rukou a v prosinci uvedla, že plánuje rozvázat vztahy s bankami, které neplatiče vyhazují na ulici. Samospráva má sice na účtech finančních institucí kolem „pouhých“ čtyř milionů eur, k podobnému kroku se ale odhodlala nebo ho zvažují i další španělská města, například Zaragoza a Toledo.

„Banky obdržely pomoc a místo toho, aby rozdávaly úvěry, jsou tisíce lidí vyhazovány ze svých domovů,“ poznamenal tarragonský politik Francisci Zapater s tím, že je to vzhledem k statisícům prázdných bytů skutečně absurdní situace.

Obyvatelé města s jeho názory většinou plně souhlasí. „Myslím si, že lidé, kteří šli do banky, aby si tam vzali úvěr nebo hypotéku, nedostali všechny informace, které potřebovali. Možná je neměli ani lidé v pobočkách, ale šéfové bank je určitě měli. Z jejich strany to není nic jiného než loupež,“ rozhořčuje se na místním nádraží dobrou angličtinou asi čtyřicetiletý, seriózně oblečený Eduardo, který se zabývá vodohospodářstvím.

„Co se v důsledku toho děje, je hrozné. V ulicích přibývá bezdomovců, slýcháme a čteme dokonce i o sebevraždách, hlavně v oblastech jako Andalusie,“ pokračuje. Muž, který si není jistý, zda je Česká republika v EU, sice nemá jasno, jak by měla unie k jeho vlasti přistupovat, ostře ale vystupuje proti tomu, aby pomoc plynula jen bankám. „Ze začátku to možná byly soukromé dluhy, ale teď je to dluh veřejný a splácíme ho všichni,“ je přesvědčen.

I v bohatém Katalánsku přibývá na ulicích bezdomovců.I v bohatém Katalánsku přibývá na ulicích bezdomovců.Autor: E15 Pavla Palaščáková

Mladí jsou pro odtržení, starší v něm řešení nevidí

Eduardo si však nemyslí, že by vhodným řešením hospodářských nesnází bylo oddělení Katalánska od Španělska, o čemž se v poslední době v regionu tak často hovoří. Podle něj se kolem tématu dělá zbytečný humbuk. Spíše než za skutečné nebezpečí ho považuje za volební tah staronového šéfa katalánské vlády Artura Mase.

Jeho klid rozhodně nesdílí přibližně stejně stará obyvatelka Barcelony, která má ze současných tendencí obavy. „Sama jsem z Baskicka a nikdy jsem nechápala boje za samostatný jazyk a podobně. To, co se teď děje tady, mi nahání strach. Zdá se mi, že vztek lidí se začíná obracet i proti cizincům. Někteří radikálové mluví jako Hitler,“ líčí v prázdném obchodě poté, co se debata o čím dál skromnějších nákupech poněkud posunula.

Zato mladí lidé v katalánské metropoli své sympatie k separatistům vesměs neskrývají. Před lékařskou fakultou trochu rozezlím studentku ošetřovatelství Elisu dotazem, zda neuvažuje

o tom, že by Španělsko po ukončení studií opustila. „Ne, chci zůstat tady, v Katalánsku,“ opravuje mě, „ale uvažuji o tom, že na rok dva odjedu do Británie. Jsou tam dobré platy a ošetřovatelky tam mohou dělat více odborné práce než tady,“ vysvětluje.

V roce 2014 bude líp

Ve vstupní hale ekonomické fakulty visí transparent. Studenti překládají, co hlásá. „Vláda v Madridu chce, aby se ve školách učilo jen španělsky, a my takto bojujeme za zachování katalánštiny,“ líčí dívka, která je teprve v prvním ročníku a jejíž druhou největší starostí je podstatné zvýšení studijních poplatků. „Už je to 1600 eur za rok,“ povzdechne si.

Na to, že nezaměstnanost mladých přesahuje 50 procent, jsou ale oslovení studenti poměrně bezstarostní. Jako mantru opakují ujišťování politiků o tom, že vše se zlepší v roce 2014, nejpozději 2015 a to budou právě vycházet ze školy.

Najdou se ale i skeptici. Adán, který se přihlásil ke studiu managementu, protože mu přišlo, že v oboru bude přece jen snazší sehnat práci, mávne nad zmíněným transparentem rukou. „Vláda v Barceloně je stejná jako ta v Madridu. Soustřeďuje se na blbosti místo toho, aby řešila podstatné věci,“ podotkne.

Nemáte práci? Volejte věštce
Tonoucí Španělé se chytají různých stébel. Stánky s losy, kam si o polední pauze odskakují mladí muži v oblecích a kravatách, jsou jen první instancí. Experty na krizové poradenství se stali různí televizní věštci, kteří zahaleni dýmem za pomocí karet, lebek a pyramid zahánějí vše zlé. V podvečer je možné najít na televizních kanálech seance třeba sedmi takových specialistů najednou. Někteří mají kromě běžné linky i speciální, protikrizovou. Hlavním tématem rozhovorů je práce a její hledání tu jde snadno. Stačí, aby vědma nad plamenem třikrát pronesla zaklínadlo, a vše je zařízeno. Nápad jedné tarragonské vesnice zbavit se svých problémů pěstováním marihuany zní potom velmi rozumně.

—————————-

Katalánský politik: Madrid ne, Brusel ano

Roger Albinyana je koordinátorem mezinárodních záležitostí pravostředové Demokratické konvergence Katalánska (CDC), jejíž šéf Artur Mas se přednedávnem znovu stal předsedou místní vlády. Do voleb šel s jedním velkým cílem: uspořádat referendum o samostatnosti Katalánska. Je pro něj natolik důležitý, že uzavřel koalici s levicovými separatisty. „Věříme, že nastal pravý čas, aby se obyvatelé Katalánska k tématu demokraticky vyslovili,“ říká Albinyana.

E15: Proč chcete oddělit Katalánsko od zbytku Španělska?

Katalánci vyjadřují skepsi vůči současnému statu quo, což vyniklo hlavně při demonstraci 11. září, kdy ulicemi Barcelony pochodovalo na 1,5 milionu lidí. Musím zdůraznit, že velkou roli hrají hospodářské důvody. Katalánci mají pocit, že odvádějí mnoho daní, ale nedostávají od španělské vlády dost ani na investicích, ani na pravidelných platbách. Ten rozdíl je obrovský a narůstá rok za rokem. Katalánská vláda se to snažila vyřešit návrhem nové finanční dohody, ale španělská vláda ji odmítla. Katalánci proto uvažují takto: když nemůžeme dosáhnout lepší ekonomické a politické situace uvnitř Španělska, proč se o to nepokusit jako samostatná jednotka?

E15: Skutečně myslíte, že se většina lidí v referendu vysloví pro odtržení?

Samozřejmě. Věříme, že nastal pravý čas, aby se obyvatelé Katalánska k tématu demokraticky vyslovili. A to proto, že jsme z průzkumů zjistili, že většina lidí oddělení od Španělska chce.

E15: Jste pravicová strana, téma nezávislosti vás ale přivedlo do koalice s levicí. Určitě musíte narážet na rozdíly v jiných oblastech...

Koaliční jednání nikdy nejsou snadná a skutečně se nezabýváme pouze tématem suverenity. Musíme také vyřešit problém, jak překonat současnou ekonomickou krizi. Těžké jsou diskuze o tom, jak snížit rozpočtový deficit.

E15: Jaký je recept vaší strany na ekonomické problémy?

Už od konce roku 2010, kdy jsme vstoupili do vlády, zastává naše strana „dvojitý“ recept. Na jedné straně snížení deficitu, protože chápeme, že finanční konsolidace je nezbytná. Ale ekonomické stimuly jsou rovněž důležité. Problém současnosti je ten, že jsme učinili velice tvrdé škrty, ale když se díváme na celkovou ekonomickou situaci, zdá se, že růst nenastane dříve než ve druhé polovině roku 2014. A sociální výdaje rostou vlivem vysoké nezaměstnanosti. Proto musíme vedle škrtů přijít zároveň se stimuly.

E15: Co říkáte hospodářské politice Madridu?

Oni (Lidová strana Mariana Rajoye – pozn. aut.) mají skutečný problém důvěryhodnosti. Do voleb v listopadu 2011 šli s programem, který pak kompletně změnili. Tenkrát hájili snižování daní a strukturální reformy. To už neplatí. Zaprvé od nich Brusel žádá něco trochu jiného. Ale hlavně po převzetí vlády zjistili, že situace, kterou zdědili po minulé administrativě, je katastrofální. Když proti vám hraje tolik věcí, nikdy není jednoduché oživit hospodářství. Přesto chci zdůraznit, že absolutně nesplnili, co slíbili, a kurz hospodářské politiky otočili o 180 stupňů.

E15: Lidé ale mají zlost hlavně na banky, co si myslíte o jejich roli?

Reforma bankovního sektoru přišla příliš pozdě, což je jednou z chyb předchozí socialistické administrativy. Proto jsme také v parlamentu podpořili reformní balík současné vlády týkající se bank.

E15: Jaký vztah máte k Evropské unii?

Podle našeho názoru bylo zatím učiněno příliš málo pro politickou integraci. Na rozdíl od euroskeptické České republiky věříme v širší integraci zemí sdílejících společnou měnu. Myslíme si, že není možné zavést měnovou unii a zapomenout na hospodářskou politiku. Protože jinak tu budou dvě odlišné ekonomické politiky – jihu a severu. Jsme přesvědčeni, že by se proces sbližování měl urychlit, protože finanční trhy čekají, že o tom uslyší více.

E15: Španělský premiér Mariano Rajoy vás ovšem varoval, že v případě odtržení budete muset celý integrační proces absolvovat od začátku....

Evropská unie nepřijde s žádnou konkrétní odpovědí, dokud neuvidí, že je proces odtržení skutečně možný. Jsme členy EU od roku 1986 a Katalánci jsou obyvatelé unie. Je jasné, že je Brusel nemůže ze dne na den zbavit jejich práv. Na druhé straně v unijních smlouvách nejsou žádné mechanismy, jak rozšířit své území. Pokud tedy půjde o nový stát, bude muset žádat o přijetí do EU. Proto se musí najít nějaký přechodný proces, který neporuší práva unijních občanů. My věříme, že unie tento problém vyřeší demokraticky a pokojně.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!