Staré uhelné doly mohou ožít jako unikátní elektrárny | E15.cz

Staré uhelné doly mohou ožít jako unikátní elektrárny

Staré uhelné doly mohou ožít jako unikátní elektrárny
Přečerpávací vodní elektrárna v ostravském Dole Jeremenko
• 
ZDROJ: čtk
22. července 2015 • 06:40
Ostravský důl Jeremenko bude rok testovat provoz unikátní přečerpávací elektrárny. Pak bude jasnější, jestli se z důlní vody stane použitelný sklad energie pro energetiku budoucnosti.

Spusťte to, dává Pavel Bartoš, ředitel společnosti FITE, pokyn kolegovi u řídicí skříně. V šedivé turbíně to začne syčet. Syčení přechází v hukot, jak se zvyšují otáčky připojeného elektrického generátoru. O pár desítek sekund později to v jedné z chodeb vysloužilého ostravského černouhelného dolu Jeremenko zní jako start tryskového letadla.

Právě se rozběhla unikátní přečerpávací elektrárna. Zhruba 600 metrů pod zemí využívá výškového rozdílu mezi povrchovou nádrží, kam se načerpá důlní voda, a vlastní turbínou. Zatím jde o výzkumné zařízení, které bude rok ověřovat, jak se elektrárna s výkonem 650 kilowattů v dole bude chovat a zda odolá dlouhodobému působení agresivní slané důlní vody.

Elektrárna, která není vidět

Síranové soli jsou jednou z hlavních komplikací, s níž se musí výzkumný tým tvořený pracovníky firmy FITE, Vysoké školy báňské, lutínské Sigmy, Diama a společností Reacont a Moravský výzkum vypořádat. Záhy po spuštění elektrárny je jejich přítomnost cítit. Bílá důlní chodba se zaplní pachem zkažených vajec. Sirné plyny se uvolňují z důlní vody působením velké odstředivé síly v turbíně. Výkonná vzduchotechnika je však brzy dokáže odvětrat.

Důl Jeremenko je pro výzkumnou elektrárnu ideální. Po ukončení těžby uhlí v roce 1992 z něj státní podnik Diamo čerpá důlní vodu, aby nezaplavila šachty v karvinské části uhelného revíru, kde se ještě uhlí těží.

„Pokud se budou rozvíjet solární a větrné elektrárny, tak budeme potřebovat možnosti skladování elektrické energie. Řešení v dole má obrovskou výhodu v tom, že má minimální dopady na životní prostředí. Vybudovat na povrchu vodní nádrž není problém, vše ostatní se odehrává pod zemí,“ říká Bartoš, který je spoluvlastníkem patentu pro tuto elektrárnu.

Sklad i nouzový zdroj energie

Pro komerční provoz přicházejí v úvahu zařízení s výkonem od pěti do deseti megawattů na jeden důl. Vhodných lokalit je podle Bartoše osm. Pětimegawattová elektrárna v kombinaci s povrchovou nádrží o objemu dvaceti tisíc metrů krychlových by mohla vyrábět elektřinu až osm hodin. Za jeden cyklus by vyrobila tolik elektřiny jako osm solárních elektráren na rodinných domcích za rok. Kromě stabilizace sítě a skladování energie by umožnila při totálním výpadku nastartovat takzvaně ze tmy nedalekou vítkovickou elektrárnu.

„Po ročním testovacím provozu bychom byli rádi, aby vznikl nový projekt, který by měl definitivně určit, jestli se na šachtách OKD budou tyto elektrárny dál stavět,“ dodává Pavel Halada, generální ředitel sdružení výzkumných firem Robotsystem, Moravský výzkum a Slezský výzkum.

Hlavní myšlenkou tvůrců elektrárny je ukázat, že vysloužilé doly lze využívat i po ukončení těžby. Na Jeremenku je v provozu ještě tepelné čerpadlo, které vytápí jeden objekt areálu a ohřívá vodu pro provoz zaměstnaneckých koupelen. Na nedalekém dole František se odsává z podzemí metan, který se spaluje v kogenerační jednotce. „Důlní vodu umíme čistit. Může to být zdroj pitné vody,“ přidává další příklad profesor Vladimír Slivka z Vysoké školy báňské, který se na vývoji elektrárny také podílel.

Vize pro vysloužilé doly

„Když se dotěží uhlí, jáma se zpravidla zasype. Kdyby se nám podařilo dlouhodobě komplexně využívat doly, ať už k výrobě elektřiny nebo tepla, mohly by šachty sloužit dalších dvacet třicet let. Zaplatily by se tím provozní a režijní náklady vysloužilého dolu,“ tvrdí Bartoš. Navíc by vznikla možnost se někdy v budoucnu k dosud nevytěženému uhlí snadno vrátit.

Elektrárnu, tepelné čerpadlo i kogenerační jednotku si do Ostravy přijel prohlédnout ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, jehož úřad na vývoj elektrárny dal 52 z celkových 79 milionů korun. „Ministra chceme přesvědčit, že je možné uvažovat o využití dolů i po jejich dotěžení. Uvítali bychom, aby se vytvořil koncepční dlouhodobý dokument, co vše je možné na starých dolech udělat,“ dodává Bartoš.

Dlouhodobá vize by pomohla i dolu Jeremenko. V jeho okolí není systém centrálního zásobování teplem. Potenciál důlních vod, které mají teplotu 26 stupňů, by se pro vytápění dal dobře využít. „Jenže nedokážeme říct, jak a kdy se ukončí provoz revíru a zda důlní vody budou k dispozici. Pokud bychom je ztratili, byla by to škoda,“ myslí si Bartoš.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!