Andreas Antonopulos: Zájem bank o bitcoin je jen humbuk | E15.cz

Andreas Antonopulos: Zájem bank o bitcoin je jen humbuk

Jan Vávra

Kryptoměny ho živí, přesto se na zájem bank o ně dívá skepticky. Podle renomovaného experta a konzultanta v oblasti digitálních měn Andrea Antonopula finanční domy nemohou blockchain -  technologii sdílené účetní knihy, na které je bitcoin založen - plně využít. "Musejí mít nad systémem plateb kontrolu, protože jsou zodpovědné za to, co se v něm děje, " říká Antonopulos.

V Praze jste přednášel na hackerském kongresu. Jako pošetilý jste označil nápad ze strany EU zkusit podřídit směnárny kryptoměn direktivě proti praní špinavých peněz, protože kdo chce podobnou regulaci obejít, kryptoměny mu dávají nepřeberné množství příležitostí. Víte, jak se k tomuto staví české autority?

Ano, bavil jsem se o tom krátce s ministrem financí Babišem. Upozorňoval jsem, že plošná aplikace direktivy na nebankovní instituce pomůže jen bankám, protože ztíží život jejich konkurenci. V konečném důsledku tato regulace uškodí inovacím, aniž by plnila svůj účel, tedy potírala možnost praní špinavých peněz.

Snahu nějakým způsobem regulovat a mít kryptoměny pod dohledem politici hájí slovy, že bitcoin slouží jako platidlo v šedých až černých ekonomických oblastech. Existuje navíc korelace mezi více než zdvojnásobením jeho ceny během 12 měsíců a nárůstem prodeje narkotik přes tzv. darknet. Jaký byl tedy hlavní faktor, který vedl ke zhodnocení bitcoinu?

Nejdůležitějším faktorem byla spekulace na cenu. Bitcoinu také hodně pomohly krize konkrétních měn (libra po odhlasování brexitu, venezuelský bolívar a argentinské peso), respektive jejich cílení oslabení jako v případě čínského jüanu.

O tom, že by cenu bitcoinu výrazným způsobem ovlivňoval trh s narkotiky, neexistují přesvědčivé důkazy. Spolu s tím, jak je bitcoin stále rozšířenější, zkrátka rostou tržní segmenty, které tuto měnu nějakým způsobem využívají.

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl nedávno pro E15 tvrdil, že masovému rozšíření kryptoměn nevěří, ale technologie blockchainu, kterou využívají, naopak skýtá značný potenciál pro bankovnictví. Nemůže se stát, že si tuto technologii "přivlastní" finanční domy a bitcoin zůstane "jen" platidlem černého trhu?

Banky podléhají humbuku, který kolem blockchainu vytvářejí nejrůznější poradci. Podle všech indicií tato technologie žádnou změnu v globálně regulovaném bankovnictví nepřinese. Banky totiž nedokáží implementovat systém plateb, který je současně otevřený, mezinárodní a nepodléhající kontrole a cenzuře. Nemohou to udělat ze stejných důvodů, z jakých třeba své finanční nástroje nezpřístupňují lidem bez dokladů jejich totožnosti. Zkrátka jim to nedovolují pravidla, nehledě na technologii.

U bitcoinu je to jinak. Není omezen uměle vytvořenými restrikcemi a představuje tak svého druhu příležitost pro více než čtyři miliardy lidí, které mají jen omezený přístup ke standardním bankovním službám. Tato kryptoměna je ale k dispozici každému. Co se týče obav z nelegální činnosti, je třeba zmínit, že podstatnou část světové ekonomiky tvoří právě "šedá zóna" – to však samo o sobě znamená jen to, že funguje mimo formálně rámce, ne že jde automaticky o kriminální činnost. 

Vůči možnému osvojení si blockchainu ze strany bank jste skeptický. Pokud bychom ale měli zmínit, co si od této technologie slibují samy finanční domy, pak to není nic menšího, než vytvoření levnějšího, rychlejšího a bezpečnějšího platebního systému v porovnání se současným stavem. Jsou tato očekávání opodstatněná?

Banky působí v oblasti, kde se musejí rozhodnout mezi decentralizací a kontrolou. A ony jsou legislativou nuceny se rozhodnout právě pro druhou variantu. Musí mít nad systémem kontrolu, protože jsou zodpovědné za to, co se v něm děje. Znamená to tedy, že by blockchain nevyužívaly k decentralizaci, což z pohledu principů, na kterých je založen, nedává smysl.

Jestli to ale banky přesto zkusí, aby ušetřily peníze? To je jasná věc, jenže s novou technologií ušetří jen díky tomu, že ta, která používají nyní, je ohromně zastaralá. Fragmentovaná, těžkopádná, složitá a navíc spojená s celou sítí různých regulací.V podstatě je naroubovaná na technologické principy desítky let staré. Ano, v porovnání s tímto stavem je blockchain pro banky samozřejmě lepší.

Guvernér Rusnok: Bitcoin není měna. Není nikdo, kdo by se za ni postavil

Můžete popsat širší společenské a politické dopady, které by osvojení blockchainu ze strany bank, respektive státu přineslo?

Dříve či později začnou existovat systémy digitální měny, jež budou centralizovány. Ocitnou se tak pod úplným dohledem a kontrolou, úplně jako v nějaké fašistické dystopii. Neměl bych z ní ale přehnané obavy, protože v konkurenci decentralizovaných řešení digitálních měn půjde zkrátka o tu méně efektivní variantu. Z toho důvodu bude v konkurenci svobodnějších kryptoměn prohrávat.

Lidi holt čeká nutnost volit, nebavíme se však o volbě mezi bitcoinem a hotovostí, ta úplně vymizí, všechny peníze budou digitální. Jde o to, jestli budou svobodné, nebo podléhat centrální autoritě. Druhá možnost by ale znamenala velký problém, protože kontrola měny dává politikům do rukou ohromnou moc.

V Praze proběhne hackerský kongres. Řešit bude budoucnost bitcoinu, akci „propaguje“ i Babiš

Přitom ve většině zemí světa dobře chápeme, proč musí existovat například odluka církve od státu. Jde o dědictví osvícenské éry, spolu se svobodou projevu, vyznání či shromažďování. V momentě, kdy se vaše veškeré finanční aktivity ocitají pod přímým dohledem, ovšem jen těžko můžete všechny tyto svobody uplatňovat. Odluka státu a peněz může dnes pro mnoho lidí vypadat zvláštně, ale jde o základní lidské právo. Během dvou desetiletí si to začne uvědomovat stále více občanů. Vždyť po staletí jsme takové právo měli – díky možnosti anonymně užívat hotovost.

Jak anonymní měnou ale bitcoin opravdu je? Jeho řetězec transakcí je přece veřejné dostupný.

Bitcoin je v současnosti pseudoanonymní, nikoliv tedy silně anonymní, jako některé jiné kryptoměny. Jenže s tím, jak jde dopředu vývoj v oblasti šifrování a ochrany soukromí, se všechny kryptoměny stávají stále anonymnější záležitostí. Globálně rozšiřená anonymní digitální měna se tak v dlouhodobém horizontu stane normou.

Bitcoin láká doněcké separatisty, pomocí kryptoměny mohou obejít sankce

Co je v současnosti největší překážkou masového rozšíření bitcoinu?

Tuto otázku bych zasadil do širšího kontextu. Bitcoin má tržní kapitalizaci 10 miliard dolarů a přispívá k něčemu, co by ještě před deseti lety bylo nepředstavitelné: k proměně a narušení jednoho z nejstarších ekonomických odvětví, a sice bankovnictví. O bitcoinu se po sedmi letech jeho existence mluví v každé bance na světě a často i s vážnými obavami. To je myslím dost rychlý vývoj.

V celé historii peněz se vyskytly asi jen tři nebo čtyři zásadní inovace. Mám na mysli začátek používání abstraktních předmětů typu oblázků či mincí přes papírové peníze až po kreditní karty. Digitální valuty mohou přinést další výraznou změnu. Trvalo 400 let, než došlo k úplné adaptaci papírových peněz, kreditním kartám trvalo všeobecné rozšíření 45 let. Bitcoinu, případně jiné kryptoměně, to může zabrat méně než dvacet let. O žádné principiální překážce, která by tomu měla bránit, nevím.

Proč se ale dnes drtivá většina obchodování s bitcoinem, kolem 90 procent, odehrává v Číně? Může se tento poměr změnit právě s očekáváním rozšířením této měny?

Kvůli devaluaci jüanu a kapitálovým kontrolám v Číně vznikla poptávka po alternativně vůči vládou kontrolované měně. A tato poptávka se následně potkala s dostatečně rozvinutou infrastrukturou, která dokáže výhody bitcoinu využít.

Hlavně bychom si ale měli uvědomit, že trh s bitcoiny je ve zbytku světa v porovnání s Čínou malý. Čili ano, uváděný poměr se postupem času, s větším rozšířením kryptovalut, pomalu vyváží. Současný stav nicméně nevnímám negativně, naopak. Ukazuje totiž, co se stane, když se do systému podléhajícího kontrole státu dostane nezávislý prvek a lidé jej využijí ke zvýšení vlastní úrovně svobody. 

Andreas Antonopulos (44)

Vyrůstal v Řecku, vysokoškolský diplom v oblasti softwarového inženýrství ale získal na londýnské University College. Od devadesátých let pracoval jako analytik a konzultant v oblasti IT s důrazem na kyberbezpečnost. V době nástupu bitcoinu pomáhal rozjet několik startupů, které se zaměřovaly na fungování a využití kryptoměn, nyní jej živí strategické poradenství. Napsal knihy Jak ovládnout bitcoin a Internet peněz.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!