Andreas Treichl: Dát Kysilku do čela České spořitelny byl super nápad | E15.cz

Andreas Treichl: Dát Kysilku do čela České spořitelny byl super nápad

Andreas Treichl: Dát Kysilku do čela České spořitelny byl super nápad
Andreas Treichl
• 
ZDROJ: Erste

Tomáš Skřivánek, Vídeň

Česká spořitelna v rámci skupiny Erste zazářila. Její pololetní zisk stoupl bezmála o čtvrtinu. Při přepočtu na eura to bylo dokonce téměř o 30 procent. Žádná jiná banka nepřispěla k výsledkům skupiny ani z poloviny. V podstatě lze říci, že jen díky rychlému růstu ziskovosti České spořitelny se mírným nárůstem pololetního zisku mohla pochlubit i celá skupina Erste.

Podíl spořitelny na zisku celé skupiny tak meziročně stoupl ze 48,4 na 59,7 procenta. Není proto divu, že generální ředitel skupiny Erste Andreas Treichl nešetřil chválou na adresu nového šéfa České spořitelny Pavla Kysilky.

* E15: Mezi kolika kandidáty na šéfa České spořitelny jste se rozhodoval, když jste loni na podzim hledal náhradu za Gernota Mittendorfera?

Vybíral jsem ze šestice kandidátů, tři byli z banky a tři zvenčí.

* E15: Proč jste se nakonec rozhodl pro Pavla Kysilku?

Protože jsem dal na svůj pocit. Bylo opravdu čistě intuitivní rozhodnutí. A jak to dnes vypadá – super rozhodnutí.

* E15: V čem vnímáte posun proti minulému vedení České spořitelny?

Pavel Kysilka – více než ostatní ve vedení – má velmi jasnou představu, kde chce banku za deset let mít. A to je velmi důležité.

Čekání na rumunský úspěch

* E15: Již pět let mluvíte stále stejně o velkých perspektivách rumunského trhu, ale výsledky jsou tam pořád slabé. Kdy očekáváte, že vaše tamní banka BCR předstihne v zisku Českou spořitelnu?

Jedna z věcí, kterou mě naučily poslední tři roky, je nedělat prognózy. A pokud jde o Rumunsko, na to krize dopadla velmi těžce. Nyní se však v Rumunsku mnoho změnilo k lepšímu. Proto už nečekám, že by se tu úvěrové portfolio dále zhoršovalo. Současné zvýšené náklady na riziko tam ovšem ještě nějakou dobu přetrvají. A stále věřím, že BCR bude jednou ziskovější než Česká spořitelna. Ještě pár let to ovšem potrvá.

* E15: Jsou trhy, na kterých očekáváte, že se úvěrové portfolio ještě dále zhorší?

Maďarsko. Očekávám, že současný konfrontační kurs vydrží maďarským politikům do léta 2012. Potom se začnou rychle znovu starat o budoucnost země. A pokud ne, je tu velmi vysoké riziko „venezualizace“ země. Maďarsko v tom případě začne zřetelně zaostávat za zeměmi, jako je Česká republika, Slovensko nebo Rumunsko.

* E15: Chorvatsko již zná termín vstupu do EU. Zvažujete v této souvislosti nějaké investice na západním Balkáně, v Chorvatsku či v Srbsku?

V Chorvatsku jsme třetí největší bankou, takže žádné další investice tu neplánujeme. Máme malou banku v Černé Hoře a ta si vede velmi dobře. Srbsko je, podíváme-li se na region, v němž působíme, po Polsku druhou nejatraktivnější zemí, kde chceme posílit. V Srbsku je však na bankovním trhu velmi silná konkurence. Momentálně je tam „přebankováno“ a posílit na tomto trhu je velmi obtížné.

Euru i eurozóně stále věřím

* E15: Co investiční příležitosti v Řecku? Je to země, která sousedí se zeměmi, kde již nyní působíte.

Dlouho jsem v Řecku pracoval a mám ho moc rád. Jeho budoucnost závisí velmi silně na budoucnosti Balkánu. Skutečná integrace Řecka do Evropy totiž může nastat teprve ve chvíli, až se součástí Evropy stanou také Chorvatsko a Srbsko. Problémem Řecka je, že je od Evropy do jisté míry odříznuto, ale zároveň převzalo příliš mnoho sociálních vymožeností západní Evropy. Dluhy Řecka jsou jen jedním z problémů. Tím vážnějším je, jak v zemi nastartovat ekonomický růst. Příjmy z cestovního ruchu se nedaří řádně zdanit, navíc tento byznys již nedokáže příliš úspěšně konkurovat Turecku. Největší průmysl již není v řeckých rukou, ale funguje pod vlajkami Libérie, Panamy nebo Nigérie.

Zemědělství zase velmi tísní konkurenční tlaky z Itálie, Portugalska, Španělska a Turecka. Navíc se v Řecku více než kde jinde v Evropě rozbujela byrokracie a rozšířila korupce. A země má jen minimální pobídky pro zahraniční investice. Dokázal bych okamžitě vyjmenovat třicet důvodů, proč investovat v Česku, třicet, proč investovat v Rumunsku, ale žádný, proč investovat v Řecku.

* E15: Je správné, že se do pomoci Řecku zapojuje i soukromý sektor?

Všechno, co sníží dluhové zatížení Řecka, je dobré.

* E15: Přes ostrá slova na adresu politiků patříte k velkým zastáncům společné evropské měny. Jak vidíte její budoucnost teď, když se do potíží dostávají i velké země měnové unie?

Svůj názor jsem ani teď nezměnil. Představte si svět za patnáct let. Velkými zeměmi budou Čína, Brazílie, Rusko, USA, Evropa a později Korea, Vietnam a další. Tyto země nedokážou rozlišovat mezi Španělskem, Itálií, Francií… Proto je euro pro obchod a investice jednoznačně předností. Fragmentace Evropy ji dlouhodobě oslabuje. Velkou výhodu má Amerika, protože dolar slouží jako rezervní měna. Potenciál být rezervní měnou světa má i euro. Přes všechny problémy, které nyní v Evropě máme.

* E15: Považujete tedy za povinnost evropských elit udržet eurozónu v současné podobě?

Samozřejmě. Řecko by sice řešilo své problémy mnohem snáze, kdyby nebylo v eurozóně, přesto bych to považoval za špatnou cestu.

* E15: Rozšíří se krize v eurozóně na další státy?

Současná krize je mnohem více systémovou krizí než krizí států. To, co se nyní děje v jižní Evropě, je problém, který doutná v mnoha dalších zemích – příliš nákladný penzijní a sociální systém. To nemůže vyřešit jenom trh, to musí vyřešit politici. Role politiky bude proto mnohem větší, než si většina myslí. Střední a východní Evropa mají jednu obrovskou výhodu: vidí, co se děje v západní Evropě, a může se z toho poučit. V budoucnu musí platit, že co jedna generace spotřebuje, to musí také zaplatit.

* E15: Jak se díváte na užitečnost stres testů?

Připomíná mi to Hollywood a udělování bankovních Oskarů. Je to dobré pro média, která mají pár dní o čem psát, je to dobré pro ratingové agentury a pro finanční trhy. Pro nás je to špatné, protože musíme pro někoho něco testovat. Ne vážně, je to celkem v pořádku.

Andreas TreichlAndreas TreichlAutor: Erste

Časy rychlého růstu úvěrů se už nevrátí

* E15: Jaká je optimální kapitálová přiměřenost pro retailovou banku, jako je Erste?

Myslím, že retailové banky jako my, ČSOB nebo OTP musí ve srovnání s investičními bankami držet příliš mnoho kapitálu. Vzhledem k tomu, že máme většinu peněz v přímých úvěrech a ve vkladech klientů, potřebujeme daleko méně kapitálu než banky, které jsou závislé na refinancování od jiných bank nebo velkých korporací a obchodují s mnohem menším počtem klientů. Když my musíme mít sedm procent, měly by ony mít čtrnáct. Tak to ale není a to mě zlobí.

* E15: Oznámil jste, že ještě v tomto čtvrtletí vrátíte státní pomoc, kterou jste přijali během krize. To se už cítíte o tolik silnější než před rokem, kdy jste si chtěli státní kapitál ponechat?

Jsme nyní kapitálově vybaveni lépe, než jsem předpokládal. Není to proto, že bychom byli ziskovější, ale proto, že růst úvěrových obchodů je pomalejší, než jsem předpokládal.

* E15: Co v budoucnu potáhne váš byznys, pokud se nevrátí výraznější důvěra v ekonomiku a s tím spojený růst zadlužování domácností a firem? Co je pro vás alternativou privátní spotřeby?

Alternativou je státní konzum. V našem regionu je třeba ještě mnoho investovat do infrastruktury a netýká se to jen Rumunska. Také Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko musí ještě hodně investovat, aby se životní standard vyrovnal Rakousku, Německu a dalším zemím. Dokud nebudou silnice, železnice a další sítě na srovnatelné úrovni s Rakouskem, čeká tyto země růst a relativně dost peněz od Evropské unie. Odhaduji, že tato situace potrvá ještě tak patnáct let. Vedle toho bude postupně klesat nezaměstnanost a nejpozději od konce roku 2012 pomalu porostou mzdy. Časy rychlého růstu úvěrů z let 2005 až 2007 se však již nevrátí.

Banky se poučily, že nelze financovat každého, kdo chce něco koupit. Lidé nyní začnou dříve než v minulosti spořit a investovat do své nezávislosti a banky jim v tom mohou pomoci. V Rakousku jsou lidé již celkem poučeni, v Rumunsku ale nikdo ve třiceti letech nemyslí na to, z čeho bude žít v osmdesáti. Budeme dělat daleko více obchodů na opačné straně bilance.

Lidé nechtějí dávat peníze do strojů

* E15: Do střední Evropy vstupuje odkupem sítě Volksbank Sberbank. V Rakousku a Německu se pokouší o expanzi ruská VTB. Podaří se těmto kapitálově dobře vybaveným bankám – třeba prostřednictvím akvizic – výrazněji prosadit?

Vidím je jako potenciální akvizitory v mnoha zemích. V zemích bývalých sovětských satelitů jim to půjde obtížněji. Například Sberbank nepřevzala Volksbank v Rumunsku. Není to proto, že by tamní banku nechtěla, ale protože rumunská centrální banka nechtěla, aby na tamním trhu působila ruská banka. Rusové stále nejsou vnímáni jako plnohodnotní partneři. Mnohem větší nástup v Evropě budou mít podle mého Číňané.

* E15: Mohou nové on-line banky jako Axa, Zuno nebo Air, které vstoupily nebo vstupují na český trh, organicky vyrůst ve vážné konkurenty? Budete na ně nějak reagovat?

Když to budou dělat dobře a soustředí se na jeden distribuční kanál a omezenou paletu produktů, mají šanci získat každá tři až pět procent trhu. Celý ten low-cost bankovní model je ale ve skutečnosti velmi jednoduchý. Všechno, co klasické banky investují do poboček a lidí, vydají on-line banky za marketing. Pětiprocentní tržní podíl on-line banky na trhu, jako je ten český, znamená takové marketingové náklady, jako stojí síť tří set poboček.

* E15: Použijete podobný model pro expanzi na trzích, kde nejste silní, například na Ukrajině nebo v Polsku?

Samozřejmě, že o tom přemýšlíme. Nyní je ale příliš brzo. Zatím musíme uvažovat, co budou dnešní deseti až patnáctiletí za deset let dělat v bance. Samozřejmě budeme potřebovat méně poboček než dnes. Mladí lidé jsou zvyklí všechno řešit přes mobil. To, čeho jsme nyní svědky, je začátek proměny celého retailového byznysu. Vidíme konec prodejen hudby, knihkupectví. Samozřejmě zůstanou zachovány jako malé obchody pro fajnšmekry. U bank je to naštěstí pro nás jiné. Lidé nám dávají peníze a nechtějí je dávat do strojů. Chtějí vidět pobočky a vědět, že za tím vším něco je. Prostě si nemyslím, že se celé bankovnictví přesune do on-line, ten zůstane vyhrazen pro transakce.

* E15: Vidíte již nějaké příležitosti pro akvizice v Polsku, kam máte zájem dlouhodobě vstoupit?

Nevím, uvidíme. Polsko patří mezi trhy, kde chceme působit. Momentálně je ale nepředstavitelně drahé. Platí se tu i za to, že je to jediná země v Evropě, kterou nepostihla recese.

Andreas Treichl (59)

Po ukončení studia makroekonomie na univerzitě ve Vídni nastoupil v New Yorku do Citibank, prošel i firmami Morgan Stanley či Brown Brothers Harriman. Před návratem do Vídně, kde jeho otec kdysi řídil banku Creditanstalt, působil v oddělení korporátních financí americké banky Chase Manhattan Bank. V rodném Rakousku pracoval opět pro Chase a jako zaměstnavatele si vyzkoušel i Crédit Lyonnais. V letech 1991–1997 byl finančním referentem spolkového představenstva Rakouské lidové strany. Roku 1994 vstoupil do představenstva Erste Bank a za tři roky se stal jejím generálním ředitelem. Patří k nejlépe placeným manažerům v Rakousku. Jeho bonus k platu za rok 2010 dosáhl 2,8 milionu eur. V posledním roce se dostal několikrát do sporu s rakouskými politiky. Kritizuje je za zbabělost a malé povědomí o ekonomice. Jeho aktuální mandát v čele Erste končí příští rok. Treichl již řekl, že chce ve vedení skupiny pokračovat. Je považován za významného akcionáře banky. Sám říká, že v jejích akciích má 95 procent majetku. Je ženatý, má tři syny.

Autor: Tomáš Skřivánek, Vídeň
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!