Andrej Babiš: Agrofert má i v Česku stále dost místa pro růst | E15.cz

Andrej Babiš: Agrofert má i v Česku stále dost místa pro růst

Andrej Babiš: Agrofert má i v Česku stále dost místa pro růst
Andrej Babiš
• 
ZDROJ: E15 Anna Vacková

Dušan Kütner

Druhý nejbohatší Čech Andrej Babiš již rok sedí na dvou židlích. Na jedné straně stále řídí skupinu Agrofert a její expanze i krize. Na straně druhé se od loňska angažuje v politice. Hlavním cílem jeho a hnutí ANO 2011 je sestavit pro sněmovní volby v příštím roce ve všech krajích kandidátky a uspět.

„Potenciál – pokud by se spojily všechny iniciativy a malé strany, které se nepodílely na současném stavu – je podle našich průzkumů až kolem 15 procent,“ říká Babiš, který byl v březnu opět zvolen předsedou hnutí.

E15: Nedávno jste koupil největší pekárny v Německu, společnost Lieken. Je to náplast za nepovedený nákup tuzemských pekáren United Bakeries?

Není. Byla to příležitost, neboť Barilla se rozhodla tyto pekárny prodat. Byl to normální prodejní proces, kterého se zúčastnilo více zájemců, a vybrali nás. Není to tedy žádná náplast. My v tom naopak vidíme velkou příležitost, protože kapacita německé pekárny je šestkrát větší než všechny naše pekárny v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Určitě se budeme mít co učit z hlediska technologií, v tom jsou jistě před námi. Mohou nám také pomoci, neboť vyrábějí věci, které se v Česku zatím neprodávají, a my zase zkusíme prodat v Německu to, co vyrábíme v Česku.

E15: Byl zájem o německé pekárny dán i tím, že prostor pro akvizice Agrofertu v Česku je již relativně malý?

Není malý. Náš podíl v pekárenství je 17 procent, ve výrobě mouky 12 procent, což není zase tak moc.

E15: S prostorem pro akvizice jsem to spíše myslel tak, že již v podstatě každou větší akvizici Agrofertu zkoumá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže včetně fúze Penamu a United Bakeries a klade si podmínky.

Jistě. Přístup antimonopolního úřadu je ale naprosto formální a vychází z nějakých statistik. Bohužel ani český ani slovenský antimonopolní úřad nevnímá skutečnou situaci na trhu. Pekárenské firmy na Slovensku jsou na tom velmi katastrofálně, máme velké ztráty a má je většina hráčů na trhu. V Česku se jim také příliš nedaří. Je úplně směšné mluvit o nějaké dominanci v pekárenství, když antimonopolní úřad neřeší mobilní operátory, energetiku, ceny uhlí a tak dále.

Pivovary, třeba Budvar? Proč ne

E15: Akvizice v Německu nebo na Slovensku v poslední době tedy neznamenají to, že by již pro Agrofert v Česku nebyl prostor pro růst?

Nemyslím si to. Nemáme na trhu takové podíly, které by nás do této pozice dostávaly. Velké nepochopení tkví v tom, že někdo může mít třeba i monopol na trhu, ale pokud tuto pozici nezneužívá, tak s tím není problém. A my ani v jednom segmentu potravinářství nedosahujeme podílu 25 procent. V pekařině máme 17 procent, neboť je tady asi 1600 pekařů. A všichni se modlili, abychom United Bakeries koupili. Prostě to nevyšlo. Ušetřili jsme alespoň spoustu peněz.

E15: Dříve jste hovořil o tom, že pokud nevyjde obchod s United Bakeries, pak byste postavil vlastní pekárnu na Slovensku u Bratislavy nebo v Maďarsku u Budapešti.

Na Slovensku určitě nebudeme nic stavět. Jak už jsem řekl, výsledky potravinářských firem na Slovensku jsou absolutně katastrofální, nejhůře je na tom Penam Slovakia. Pekárna u Budapešti již také není aktuální, neboť pekárenský průmysl prostě nyní není rentabilní.

E15: Přesto jsou potravinářské obory, v nichž v Česku ještě nepůsobíte. Neuvažujete třeba o vstupu do pivovarnictví, které je jedním z mála stabilních a ziskových odvětví, a to i přes pokles výstavu o 14 procent v letech 2009 a 2010?

Jsme velký producent sladovnického ječmene, takže pokud by byla nějaká příležitost, tak nás to teoreticky bude zajímat. Například pokud by česká vláda zjistila, že Budvar již není rodinné zlato nebo stříbro. Pivovary mohou být určitě zajímavé.

E15: Velké téma je masný průmysl a Kostelecké uzeniny, které předloni prodělaly přes 300 milionů korun. Loni v létě jste hovořil o tom, že vedení, které jste do firmy dosadil loni v lednu, je asi poslední šancí pro Kostelec. Splnilo vaše očekávání?

Vedou si velmi dobře a dávají to do pořádku. Koncentrujeme a přenášíme výrobu, bohužel musíme i v rámci zachování byznysu některé provozy zavřít. Ale nové vedení výsledky z hlediska restrukturalizace firmy má. Pozice pro každého výrobce masa v Česku je velice komplikovaná. Loni navíc byly velmi vysoko ceny prasat a celkově je trh extrémně konkurenční. Žádný výrobce vepřových uzenin, ale i hovězích, není soběstačný v surovině, takže musíme všichni dovážet. A oslabováním české koruny se tyto dovozy navíc prodražují.

Nekonečný příběh českých lesů

E15: Přede dvěma lety jste vstoupili do lesnicko-dřevařského průmyslu. Tento obor byl ale pro vás zatím ztrátový. Jak si vaše firmy vedly loni?

Stejně jako u červeného masa. To jsou sektory, které jsou na tom nejhůře. Mám tu smůlu, že v rámci Agrofertu musím řešit všechny podobné průšvihy, takže dřevo, červené maso, chov prasat, chov kuřat, týdeník 5+2 dny, to vše je nyní moje hobby. Nicméně si myslím, že to nakonec jde dobrým směrem. Hlavně víme, co máme dělat, a věříme tomu.

E15: Čím chcete svůj lesnicko-dřevařský byznys nastartovat? Podmínky tendrů Lesů ČR, které jsou hlavním dodavatelem zakázek a dřeva, se asi nezmění a soutěže budou i nadále postaveny jen a pouze na ceně.

Pokud chce mít stát tisíce nezaměstnaných v dřevařském průmyslu, tak klidně ať pokračuje v té politice, kterou dělá. My se nyní snažíme restrukturalizovat náš byznys. To je samozřejmě zcela jiný sektor než třeba potraviny. Základní surovinu má totiž pod kontrolou stát, který na tom nehorázně vydělává, aby to mohli naši politici obsluhovat. Lesnicko-dřevařský sektor je nekonečným příběhem, kde dosud jednička na trhu vždy zbankrotovala, a to pak postihlo i celý sektor. Systém zakázek, kde někdo nabídne nějakou cenu a potom ze soutěže může odejít, je pro mne absurdní. Neznám jiný takový byznys. Když mám závazek, tak jej přece musím splnit.

E15: Třetí oblastí, do které jste nedávno vstoupil, jsou média...

…hlavně se mě neptejte na koupi Ringieru. Ano, koupili jsme slovenské Hospodárské noviny a jsem překvapen, jak kvalitní noviny to jsou a jak kvalitní lidé tam jsou. Co se týče týdeníku 5+2 dny, nechali jsme si udělat další analýzu a jejím výsledkem je, že noviny začnou vycházet 16. května v novém designu a s novým obsahem.

E15: Týdeník je ztrátový, již na podzim jste proto omezili počet okresních vydání a spojili několik redakcí titulu 5+2 dny dohromady. Chystáte nějakou další restrukturalizaci?

Restrukturalizace probíhá každý den. Týdeník 5+2 dny je velká výzva, protože už dva takové projekty novin zdarma zkrachovaly. Věřím tomu, že náš projekt bude úspěšný, a dělám pro to vše. Ve Švýcarsku je například deník zdarma 20 minuten. Přijdete na zastávku, kde je k dispozici i tento deník. Přijede autobus, 20 minut někam jedete, vystoupíte a deník vrátíte zpět do schránky – Švýcaři jsou takto vychovaný národ – a pak si to přečte zase někdo jiný. Víte, jaký hrubý provozní zisk (EBITDA) tento deník má? 40 milionů švýcarských franků (přes 800 milionů korun).

E15: A co tedy ten Ringier? Kupujete jej?

Nekupujeme.

E15: Loni v létě jste hovořil o motivačním plánu pro manažery Agrofertu, který by mohl mít například podobu opčního programu. Jak jste daleko?

Není to zatím nijak konkrétní. Přemýšlím o tom, jak zavést nějakou motivaci managementu přímo na výsledky firem. To už v nějaké míře máme, ale měl by to být ještě progresivnější systém.

E15: V čem by nový systém spočíval?

Klasicky se to dělá v rámci IPO (uvedení akcií na veřejnou burzu – pozn. aut.), ale chceme nějakou obdobu. Jednám o tom s poradci.

E15: Vstoupili byste tedy na burzu?

Ne, to neříkám. Motivace může být i jiná. U nás je problém, že máme v holdingu hodně firem. Spíše bychom chtěli management motivovat přímo v podnicích, které sami řídí.

E15: Kdy by měl být nový systém spuštěn?

Možná od 1. ledna. Uvidíme, jestli se to podaří, nebo ne.

Andrej BabišAndrej BabišAutor: E15 Anna Vacková

Život v zemi bez pravidel

E15: V sobotu se konala ideová konference hnutí ANO 2011. Jaká jsou hlavní teze hnutí?

Hlavní bylo zopakovat, že uskupení ANO 2011 je alternativa, seriózní a demokratická. Systematicky budujeme strukturu hnutí, máme nyní asi stovku organizací, uskutečnily se dva celostátní sněmy a desítky krajských. A to existujeme ještě ani ne rok. Také se můžeme pochválit, že máme nejvíce sponzorů. Máme jich 420 a všichni jsou uvedeni na webu.

E15: Ale dohromady prý neposlali zas až tolik peněz. Kolik jste dal ze svého?

Já 30 milionů korun. Sponzoři věnovali dohromady 64 milionů (včetně samotného Andreje Babiše – pozn. aut.). Ale není podstatné, kolik dali, my bereme i sponzory, kteří nám dají 50 korun. Pro nás je podstatné, že je to člověk, který se ke hnutí přihlásí a je ochoten být uveden na našem webu. Jsme rádi i za 50 korun, ale máme i dva sponzory, kteří nám věnovali milion. Jedním je majitel logistické firmy Hopi František Piškanin, druhým pak majitel a výrobce vysavačů Rainbow Zdeněk Říčař. Všechny strany mají velký problém s transparentním financováním. To u nás nikdy problém nebude, protože kdyby k nám přišel sponzor a chtěl nám dát deset milionů s tím, že nechce být zveřejněn na webu, tak ten dar nepřijmeme.

E15: Bude těch 64 milionů stačit? Máte již odhad, kolik bude předvolební kampaň ANO 2011 stát?

To nemám.

E15: S čím do voleb půjdete?

K základním věcem patří to, že bychom chtěli stát podle pravidel, protože nyní jsou tato pravidla porušována. Chtěli bychom v rámci parlamentních voleb nabídnout kandidáty, kteří skutečně nepotřebují jít do politiky kvůli tomu, aby se uživili, aby dostali plat, nějakou výhodu nebo aby něco nakradli. Měly by to být osobnosti, které v životě něčeho dosáhly bez toho, že by se musely přiživovat na politice. Také si myslíme, že pokud by tento stát fungoval podle pravidel, kdyby se tady tolik nekradlo a nekupovaly nesmysly, tak by měl podstatně více peněz. Hlavně by se měly vybrat daně, což je náš hlavní problém. Peníze by se pak mohly použít ve prospěch všech občanů v různých sektorech ať už na důchody, kulturu, sport či na profese, které jsou pro společnost nejdůležitější, jako jsou lékaři, učitelé, policisté nebo hasiči. Je nutné podpořit i obce, protože máme problém s jejich vylidňováním.

E15: Budete chtít změnit sazby DPH?

Určitě ano, a to na původních deset a 20 procent. Také budeme schopni v rámci našeho programu konkrétně říct, kde a jakým způsobem by se měla vytvářet pracovní místa.

E15: Jak?

To uvedeme v programu. Za sebe vím, jak se pracovní místa vytvářejí, protože jako zaměstnavatel na rozdíl od našich politiků dávám lidem práci. Stát musí podnikatele motivovat, aby například působili v oblasti, kde je velká nezaměstnanost. K tomu musí ale připravit konkrétní podmínky, například vybudovat funkční infrastrukturu. To se tady neděje, tento stát nemá žádnou vizi. My ji přineseme.

E15: Měnil byste daňové zatížení firem nebo daně z příjmu?

Je prokázáno, že čím jsou vyšší daně, tím je nižší výběr. Lafferova křivka funguje, to se prokázalo i u DPH na pohonné hmoty. Takže zvyšovat daně je nesmysl. Opět říkám, daně je potřeba nejdříve vybrat, v tom jsou u nás velké rezervy. Není potřeba je zvedat.

Volby 2014: poslední šance na změnu k lepšímu

E15: Chcete mít kandidátku ve všech krajích?

Ano, chceme plnou kandidátku.

E15: Je dostatek nových tváří? Přece jen v minulosti již tady několik nových stran bylo, které se rovněž snažily najít neotřelé tváře, aby se mohly prezentovat jako nový vítr v politice. Množina nových osobností, které by přicházely v úvahu pro politickou kariéru, je tak možná trošku vyčerpaná, nemáte ten pocit?

Které osobnosti myslíte? Já moc osobností v politice neznám. Všeobecně je ale atmosféra taková, že lidé jsou znechuceni politikou a nechtějí s ní mít nic společného. Prezidentská volba ale ukázala, že jim to úplně jedno není, a došlo k jisté mobilizaci národa. A v roce 2014 bude poslední šance v této zemi ještě něco změnit. Pokud v příštím roce nedojde k nějaké změně, tak už to nebude mít žádné pozitivní řešení.

E15: Máte odhad, kolik byste mohli či chtěli získat procent hlasů ve volbách do sněmovny?

Potenciál – pokud by se spojily všechny iniciativy a malé strany, které se nepodílely na současném stavu – je podle našich průzkumů až kolem 15 procent.

E15: Pokud byste byl zvolen, nechal byste si mandát, nebo se jej vzdal a dál vedl Agrofert a v hnutí ANO 2011 působil řekněme jako ideový vůdce?

Nevím, to je předčasná otázka. Nikdy jsem nechtěl být politikem. Ale v momentě, kdy podnikáte a vidíte, že je stát nefunkční, máte zásadní problémy ve všem, tak to začnete řešit. Nedávno jsem se zúčastnil křtu nového vydání knihy Jana Bati Budujeme stát pro 40 milionů. Kdyby někdo zrealizoval to, co tam Baťa napsal, tak tady už dávno máme Švýcarsko východní Evropy. Tam je vše napsáno – dálnice, kanály, nerostné bohatství, porodnost, vše. Problém ale je, že hlavní kvalifikací pro to, abyste šel v Česku do politiky je, že musíte být skvělý rétor, umět dobře lhát, umět slibovat a sliby neplnit. Pak jste úspěšným politikem, a i když neděláte vůbec nic, můžete parlamentem proplouvat dvacet let.

E15: Hledáte někoho, kdo by se stal spolulídrem hnutí? Někoho, kdo by byl trochu známý a zároveň morálně čistý?

Hledáme pořád. Hledání osobností, to je mimochodem moje hlavní náplň práce v hnutí.

E15: Už jste nějaké našel?

Našel i nenašel, protože se ne všichni chtějí angažovat oficiálně. Plno lidí projevuje zájem, ale samozřejmě vyčkávají, protože zatím nemáme ty správné preference. Předpokládám, že kdybychom nějaké získali, tak ti, kteří nás podporují a sympatizují s námi, získají větší odvahu.

E15: Na víkendové konferenci vystoupili například politoložka Vladimíra Dvořáková, ekonom Pavel Kohout, bývalý eurokomisař a lobbista Pavel Telička. Tito lidé se přímo zapojit do hnutí nechtějí?

S panem Teličkou jsme jednali už dávno, to je známá věc. Určitě bychom byli rádi, kdyby za hnutí kandidoval například do Evropského parlamentu. S ostatními, které jste uvedl, nejednáme. S problémy jsme našli sedm kandidátů do loňských senátních voleb. Nyní musíme naplnit velkou kandidátku do voleb parlamentních. V jiných stranách je na to tlačenice a používají se různé netransparentní mechanismy. U nás na kandidátku budeme chtít sehnat lidi se zkušenostmi a morálním kreditem, a to nebude až tak jednoduché, protože se dnes jen málokdo chce špinit politikou.

E15: Stáhnete se do dvou let z vedení Agrofertu, jak se psalo nedávno?

Ne. Já jsem spíše mluvil o změně stylu života a vytíženosti, které je nyní extrémní. Myslel jsem to tak, že bych nechtěl až tolik pracovat každý den, jak pracuji nyní včetně víkendů. Navíc už možná budu mít za sebou i svou politickou kariéru.

Andrej Babiš (58)

Majitel Agrofert Holdingu, podle žebříčku Forbes 736. nejbohatší obyvatel planety a druhý v Česku. Narodil se v Bratislavě, mládí prožil v Paříži a Ženevě. Vystudoval vysokou školu ekonomickou, kariéru začal v bratislavském podniku zahraničního obchodu Chemapol, dále pokračoval jako delegát Petrimexu v Maroku. Po rozdělení Československa založil v Praze Agrofert, nejprve zaměřený na byznys s hnojivy. Postupně z něj vyrostlo obří chemicko-zemědělsko-potravinářské uskupení, jehož nekonsolidovaný obrat loni přesáhl 200 miliard korun. Holding působí i na Slovensku, v Německu či Maďarsku.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!