Bez politiky není byznys, říká šéf české pobočky Bank of China. Ocenil naturel Čechů | E15.cz

Bez politiky není byznys, říká šéf české pobočky Bank of China. Ocenil naturel Čechů

22. června 2017 • 10:47
Jaroslav Bukovský

Politické námluvy mezi Českem a Čínou jsou prvním krokem na dlouhé cestě, která může, ale nemusí skončit plácnutím ruky mezi obchodníky. Podnikat v Česku se přesto vyplatí i díky naturelu zdejších lidí: „Češi jsou velmi kreativní a přemýšliví. Jejich kouzlo je v tom, že i když některé z jejich záměrů vypadají přinejmenším neprakticky, nakonec se jeví jako dobré rozhodnutí,“ říká šéf české pobočky Bank of China Hou Wenbo ve svém vůbec prvním rozhovoru.

Bank of China je v Česku již více než rok. Kolik vás stálo vytvoření české filiálky?

Nebylo to více než milion eur.

Dá se po roce zhodnotit, jak jde byznys? Kolik jste za tu dobu nabrali klientů?

Byznys jde v zásadě dobře, cílíme na firemní financování, nepouštíme se do retailu a v nejbližší době to ani nechystáme, což je dáno hlavně naší kapacitou. Uplynulý rok byl ve znamení schůzek s byznysmeny a navazování vztahů s většinou zdejších velkých firem.

V kontaktu jsme nyní zhruba se čtyřmi až pěti desítkami firem, nicméně ne se všemi už nějak obchodujeme. Pokud jde o reálné výsledky, máme nyní několik klientů.

Už vyděláváte?

Uplynulý rok jsme uzavřeli se ztrátou. Nevydělali jsme zatím moc peněz, protože jednání o konkrétních projektech se teprve rozbíhají. Ale letos ke konci roku předpokládáme, že už se dostaví první zisk.

Šéf Bank of China v Česku Wenbo Hou: Zemanova role je podstatná

Jaký objem peněz máte v Česku momentálně rozpůjčovaný?

V rámci regionu je to něco mezi třemi až pěti sty miliony eur.

Jedním z vašich záměrů při vstupu do Česka bylo propojit český a čínský byznys. Daří se to?

V posledních letech se kvalita vztahů mezi Českem a Čínou dramaticky zlepšila. Spousta čínských firem začala přemýšlet, jaký byznys se dá v Česku dělat. Máme v Číně širokou síť poboček s obrovskou klientelou ze všech průmyslových odvětví a představujeme ji zdejším firmám.

Jak důležitá je pro vzájemný byznys obou zemí role prezidenta Miloše Zemana?

Jeho role je podstatná v podpoře vztahů mezi oběma zeměmi. Za nás mohu říci, že jeho zvolení byznysu prospělo. Kvůli potenciálnímu partnerství už jsme zorganizovali i několik obchodních cest pro české firmy do Číny. Zájem tamních podniků je totiž velký, Česko se stalo v Číně velmi populární.

Do jaké míry může být problémem pro česko-čínské vztahy, pokud Zeman nebude zvolen v dalším funkčním období?

České firmy i zdejší lidé, myslím, už do značné míry změnili svůj postoj vůči Číně a cítí partnerství s naší zemí především jako výhodu. Pokud vyhraje Miloš Zeman, pro vztahy to bude samozřejmě jen dobře, pokud ne, nedomnívám se, že by chtěl nový prezident současné dobré vztahy s Čínou měnit, nebylo by to moudré ani dobré pro byznys. Ostatně Hedvábná stezka nabídne Česku spoustu příležitostí.

Čínská státní banka chce vybudovat v Srbsku své evropské centrum

Máte mimo současného prezidenta nějakého preferovaného kandidáta?

Nemáme, děláme byznys. Přišli jsme ostatně na český trh nedávno a nemáme o české politické scéně příliš informací.

Oznámili jste příchod do Česka v období laviny plánů, kterak tu Čína hodlá investovat. Statistiky ale zatím hovoří o tom, že přítok peněz do Česka je velmi omezený.

Skutečných obchodů je navzdory zájmu firem relativně málo, ekonomika a politika jsou přece jen dva různé světy, byznys potřebuje čas. Politika nicméně vytvořila nutný základ pro obchod. Mezi Čínou a Českem jsou rozjednané obchody v jaderné energetice a v dopravě.

Někteří z českých politiků s oblibou mluví o Česku jako o vstupní bráně Číny do Evropy. Je tomu tak?

Zčásti. Čína už je v Evropě řadu let. V minulosti čínské firmy vstupovaly na evropský trh přes Velkou Británii, Německo, Francii. Takže v Evropě už jsme, teď Čína vstupuje přímo do evropských firem. Loni dobře zafungovalo jako most do střední Evropy Polsko, v Česku hledá Čína primárně příležitosti na zdejším trhu, případná expanze dále je spíš v druhém plánu.

Český trh ale musí být pro čínské giganty příliš malý.

To je pravda, ale i malý trh může mít své výhody a produkty, které zaujmou.

Vnímáte i zájem českých firem o podnikání v Číně?

Velkým hráčům, jako je Home Credit, se podnikání v Číně rozvíjí slibně, je zde rovněž silně zakořeněná dobrá pověst českého strojírenství a technologií. Konkrétní české zboží, které může udělat díru do čínského trhu, ale musíme teprve hledat.

A může být překvapivé, kde ho najdeme. Když jsme začínali před pěti lety třeba v Polsku, začaly se odtamtud do Číny dovážet zemědělské produkty. Čína je po kvalitním ovoci hladová, hitem se tak v Číně stala třeba polská jablka. Obecně je středoevropské zboží nepříliš drahé, a přitom splňuje evropské standardy kvality.

Výrobce luxusních mobilů Vertu uzavřel s Číňany miliardovou dohodu

Bude se Bank of China podílet na financování Hedvábné stezky?

Ano, podnikli jsme už v této věci řadu kroků, na čínské i na české straně.

Bude mít vůbec nějaký obchodní přínos?

Účelem Hedvábné stezky je vytyčit skupinu zemí, kam prioritně poplynou čínské investice. Pro firmy v těchto státech to zase bude ideální příležitost, jak najít čínského partnera. Jako banka jsme připraveni taková partnerství podpořit a klienti ze zemí Hedvábné stezky budou mít privilegovanou pozici.

Vašimi českými partnery jsou povětšinou velké finanční skupiny jako například Penta nebo KKCG. Má spolupráce už nějaké výsledky?

S Pentou a s KKCG diskutujeme o několika konkrétních obchodech. Jsme si navzájem prospěšní, jim může pomoci naše síla na čínském trhu, oni nám zas mohou dodat zkušenosti se svými zákazníky.

Lze obchody s těmito hráči více přiblížit?

S Pentou pracujeme na některých projektech například v medicínském byznysu, děláme ale i pro ČEZ nebo EPH.

Hodlá Bank of China na českém trhu vystupovat jen jako věřitel, nebo i v roli investora?

Jako investor určitě ne. Pokud bychom objevili nějakou investiční příležitost, chopila by se jí některá z investičních dcer naší mateřské banky. Chceme zůstat u komplexního financování velkých projektů.

Máte na českém trhu nějaký cíl řekněme v pětiletém výhledu?

Odhadujeme, že klientům, kterých bude necelá třicítka, půjčíme celkem něco kolem miliardy eur. Hodláme se soustředit jen na největší domácí firmy.

Počet čínských boháčů se za deset let téměř zdevítinásobil

Před Prahou jste prošel Londýnem a Varšavou. Dělá se byznys v Česku jinak?

Česko je vstřícnější než některé evropské země, podniká se tu třeba podstatně lépe než v Polsku. Česko je otevřenější, příchod sem byl jednoduchý, ať už z pohledu vlády, ministerstev nebo centrální banky.

Co je na českém trhu nejtěžší?

V tom mám zcela jasno, je to čeština. Obchodně je to ale malá velikost trhu, kde chybějí velcí partneři pro byznys. Skutečně velkých firem jsou zde desítky, takže obchodních příležitostí zase není tolik.

Jak vidíte éru devizových intervencí v Česku?

Myslím, že to bylo nutné, česká ekonomika je malá a koruna nepatří mezi hlavní světové měny. To znamená, že pokud nepočítáte s přijetím eura, musíte akceptovat velkou míru kurzových pohybů, což je pro ekonomiku nepříjemné. Zároveň ale centrální banka udělala dobře, že režim včas ukončila.

Čínský a český hospodářsko-politický model je zcela odlišný. Existuje něco, čím se obě země mohou navzájem obohatit?

Obě země mají za sebou rozdílnou minulost a jde o zcela různé ekonomiky s odlišnými potřebami. Zatímco Česko je dlouhodobě vyspělou ekonomikou, Čína je ve fázi velmi rychlého růstu z nižšího základu.

Jací jsou podle vás Češi?

Velmi kreativní a velmi přemýšliví. A jejich kouzlo je v tom, že přestože některé z jejich záměrů vypadají přinejmenším neprakticky, nakonec se jeví jako dobré rozhodnutí. Když jsme se poprvé rozhodli jít do Česka, protože nám zdejší trh přišel perspektivní, byli jsme překvapeni, když prezident a premiér oznámili, že sem chtějí pozvat i další velké čínské banky, jako třeba ICBC. Říkali jsme si, že malé Česko prostě musí být pro tolik velkých čínských bank příliš malé.

Nejen my, ale spousta úředníků na vysokých místech byla přesvědčena, že k tomu nakonec nedojde. Nakonec tu ale jsou a navzdory očekáváním do Prahy z Číny létá i několik přímých spojů. Někdo by mohl říci, že bude stačit jeden. Záměrem české vlády je zřejmě udělat z Prahy finanční centrum regionu. To je velmi odvážný nápad pro tak malou zemi sousedící s velkým Polskem či s vyspělým Rakouskem. Nebude to snadné.

Analýza: Režisér Stone nechal Putina mluvit, vynikla tak ruská z nouze ctnost

Hou Wenbo (54)
Vystudoval Šantungskou univerzitu, po studiích začal pracovat pro tamní pobočku Bank of China, poté postupně prošel filiálkami banky v Londýně a Varšavě. V roce 2015 získal post šéfa pražské pobočky banky. Jeho žena je profesorkou na čínské Ocean university. Hou Wenbo miluje klasickou hudbu a badminton.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!