Bohdan Danylyšyn: Plyn byl pro Ukrajinu dlouhá léta drogou, je třeba se vyléčit | E15.cz

Bohdan Danylyšyn: Plyn byl pro Ukrajinu dlouhá léta drogou, je třeba se vyléčit

Bohdan Danylyšyn: Plyn byl pro Ukrajinu dlouhá léta drogou, je třeba se vyléčit
Bohdan Danylyšyn
• 
ZDROJ: Foto E15 Anna Vacková

Pavla Palaščáková

Zatímco jeho někdejší šéfka, ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková, sedí ve vazbě, bývalý ministr hospodářství a nynější politický azylant Bohdan Danylyšyn v Česku přemýšlí, jak prohloubit vztahy Ukrajiny s visegrádskou čtyřkou a pomocí ní integrovat zemi do Evropské unie. Kyjev by podle něho měl zároveň naplno využívat i všech existujících možností spolupráce s Ruskem.

* E15: Jaké to je mít kancelář v ulici Politických vězňů, kde mají sídlo i komunisté?

Tuto ulici jsme si vybrali na základě historických souvislostí mezi Ukrajinou a Českou republikou. V protější budově byl v roce 1876 poprvé bez cenzury otištěn Kobzar Tarase Ševčenka. Bydleli zde významní představitelé ukrajinské inteligence. Ulice má zkrátka historické paralely, které se dotýkají i naší organizace, tedy boje za svobodu slova, rovnoprávnost.

* V ukrajinském a ruském tisku jsem o vás před časem četla, že tady nemůžete sehnat práci a musíte žít u přátel. Co je na tom pravdy?

Nikdy jsem neměl problém sehnat práci. Jsem vystudovaný doktor ekonomických věd, moje práce byly otištěny v 16 zemích světa. V České republice mám mnoho přátel, i mezi politiky. Už jsem se zde aktivně zapojil do občanského života. Letos v dubnu jsme s kolegy založili mezinárodní organizaci Ukrajinská evropská perspektiva, jejímž úkolem je sjednotit občany Ukrajiny kolem celoevropského systému hodnot. Nejenom je, ale i občany jiných států, kteří s Ukrajinou sympatizují a chtějí její demokratický rozvoj. V Česku nyní z různých důvodů žije kolem 150 tisíc Ukrajinců, v různých částech země je více než deset tisíc podniků s ukrajinskou účastí, takže se nám otvírá široké pole působnosti.

* E15: Co je tedy přesně cílem vaší organizace?

Její hlavní cíl spočívá v propagaci a přiblížení Ukrajiny k těm prioritám, které utváří současná Evropa. Chceme dosáhnout toho, aby se Ukrajina v budoucnu mohla začlenit do evropského společenství. Propagujeme politiku Východního partnerství a chceme podpis dohody o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou už v roce 2011. Spolupracujeme s poslanci Evropského parlamentu, občanskými sdruženími a podobně.

* E15: Co soudíte o vývoji soudních procesů s expremiérkou Julijí Tymošenkovou a dalšími vašimi bývalými kolegy?

Tyto procesy jsou jedním z projevů toho, že současná vláda nehledí do budoucnosti. Vláda musí pochopit, že Ukrajina se formovala během mnoha let. Projevují se tam stanoviska Západu a Východu s tím, že západ země byl vždy orientovaný západně a východní část vždy tíhla k Rusku a přála si sblížit se s ním. Pokud chce vláda hledět do budoucna, musí hledat kompromis a společenský dialog, a nikoli bojovat s přední opoziční stranou, a připravovat si tak půdu do parlamentních voleb v roce 2012.

Podle mě jsou všechny tyto procesy jednoznačně politického charakteru a jde v nich o oslabení opozice. Budovat Ukrajinu s jedněmi lidmi za cenu toho, že s těmi druhými se vedou soudní procesy, je cesta, která může vést ke konfrontaci. O kauzách vyslovil pochybnosti i Evropský parlament a mezinárodní občanské organizace. Tyto politické procesy jsou předzvěstí destabilizace, vlády jedné strany a snižování demokracie.

* E15: Julija Tymošenková je stíhána mimo jiné kvůli dohodě s Gazpromem v roce 2009, kterou podepsala pod tlakem plynové krize. Z dnešního pohledu se ta smlouva skutečně nezdá pro Ukrajinu příliš výhodná.

Myslím, že si v Česku ještě pamatujete, jaké podmínky tehdy byly. Česko tenkrát předsedalo Evropské unii a vzpomínám si na návštěvu premiéra Mirka Topolánka na Ukrajině, sám jsem se s ním setkal na letišti. Pamatujete si také určitě na to, jaké byly mrazy. Byla to nejednoduchá situace a Julija Tymošenková musela najít cestu, jak zajistit dodávky plynu do Evropy. Rozhovory s Ruskem byly také složité. Na jejich konci s ním Ukrajina uzavřela dlouhodobou dohodu o dodávkách plynu. Samozřejmě je možné se k jejím podmínkám stavět různě. Je ale třeba zdůraznit, že od té doby jsou vztahy v plynárenském byznysu konstruktivní, Ukrajina už nekupuje plyn přes prostředníky a Evropa získala dodávky, na které čekala.

* E15: Plyn je pro Ukrajinu strategickou surovinou a z velké míry formuje i vztahy s Ruskem.

Myslím si, že na plynové záležitosti bychom se měli dívat jinak. Pro Ukrajinu je to svérázný problém, mnoho let byla omámená plynem jako drogou, plyn se stal narkotikem pro velký byznys. Dokud Ukrajina nezačne diverzifikovat své zdroje a nahrazovat plyn jinými surovinami, bude Rusko prostřednictvím plynu diktovat svoji politiku a svázaná tím bude nejen ona, ale i další země. Je proto potřeba snížit využívání plynu, přejít na uhlí a další zdroje, odebírat plyn z více zdrojů a zvýšit jeho těžbu. Už nyní dobýváme 19 miliard krychlových metrů vlastního plynu.

Bohdan DanylyšynBohdan DanylyšynAutor: Foto E15 Anna Vacková

* E15: Po nástupu Viktora Janukovyče to vypadalo, že vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem budou dobré. Nyní však Gazprom hrozí zvyšováním cen plynu a Moskva nechce slyšet o slevách, pokud Ukrajina nevstoupí do celní unie s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem.

Musíme ovšem vycházet z toho, že se Ukrajina v roce 2008 stala členem WTO, zavedla odpovídající normy a sama je nemůže změnit. Celní unie, kterou organizuje Rusko, je nové tržně ekonomické uskupení, jež diktuje nová pravidla trhu – celní, fytosanitární a podobně. A Ukrajina samozřejmě jako člen WTO nemůže samostatně vstupovat do jiných subjektů bez domluvy se zeměmi, se kterými už uzavřela odpovídající dohody. Má ale možnost pomoci členům celní unie s integrací do WTO, mohla by se tak vytvořit, řekněme, taková světová tržní síť.

* E15: Co byste Janukovyčovi nyní poradil?

Já jsem byl jeho poradcem mnoho let, ještě když byl předsedou Doněcké oblastní správy. Nyní bych mu doporučil soustředit se na modernizaci národního potenciálu. To je v prvé řadě modernizace společenských vztahů, přístupu k podnikání a formování nového vztahu Ukrajiny se světem. Není to izolovaná země a my se nemůžeme, tak jak činí současná vláda, uzavírat do sebe. Konkrétně by měl pracovat na legislativě liberalizace investičního prostředí a ochrany zahraničních investic a měl by se zabývat deregulací ekonomiky a rozvojem veřejného a soukromého podnikání.

* E15: Jaký je v současnosti vliv oligarchů na politiku? Mám na mysli především Rinata Achmetova.

Vyspělé země se spoléhají na střední třídu, která tvoří většinu jejich populace a má svou vlastní politickou podporu. Na Ukrajině podíl střední třídy nepřesahuje 15 procent obyvatelstva. To vede k vzestupu moci klanů oligarchů, jež pořád bojují o privatizaci státního aparátu a využívají ho k řešení svých klanových zájmů. Ukazatel úrovně stínové ekonomiky se pro období let 2010–2011 zvýšil na 49 procent.

* E15: Dá se v dohledné době vymýtit korupce, kterou je Ukrajina ve všech sférách života proslulá?

Korupce je skutečně národní zlo, jehož je zapotřebí se zbavit. Ale není to otázka jednoho roku. Dnešní generace je nastavena tak, že v podstatě korupci podporuje. Je nutné vytvořit takovou politiku státu, ve které by všechny druhy korupce byly zbytečné. Boj proti ní by však současná vláda měla začít u sebe, jelikož k moci nepřišla v roce 2010, ale vládní Olymp obývá po celých dvacet let existence nezávislé Ukrajiny.

* E15: Jaké má nyní země možnosti zahraniční spolupráce?

Kromě už zmíněného uzavření dohody o volném obchodu s EU a Východního partnerství se Ukrajině odkrývají velké příležitosti ve visegrádském prostoru. Podle mého názoru ani členové visegrádské čtyřky tyto možnosti ještě nedoceňují. Ukrajina má jedinečnou šanci se přes ni integrovat do EU a pro země visegrádské skupiny je se svými zhruba 45 miliony lidí zajímavým polem pro tržní spolupráci.

* E15: Co spolupráce s Českou republikou?

Nedávno zde bylo setkání s českými byznysmeny. V roce 2010 náš vzájemný obchod stoupl na dvě miliardy dolarů. Přitom je možnost ho do dvou let zvýšit na 12 miliard. Pro Česko je Ukrajina velkým partnerem a vidím možnosti i na druhé straně. Proto na podzim připravujeme velké obchodní fórum Kyjev–Praha Invest, kde budou představitelé velkých českých i ukrajinských společností, aby se obě země vzájemně lépe poznaly.

* E15: Kde vidíte Ukrajinu za pět deset let?

Vidím ji samozřejmě jako plnoprávného člena EU.

* E15: Je podle vás možný rozpad Ukrajiny na západ a východ?

Podle mně ne. Tyto debaty nemají žádnou perspektivu, pokud ji někdo chce rozdělit, je to chybná strategie. Ukrajina je jednotná – takovou byla a bude.

* E15: Zajímáte se také o ekonomiku regionů. Jak se daří rozvíjet celkem chudé Zakarpatsko, které bylo kdysi součástí Československa a nyní tam Češi poměrně často jezdí do hor?

Nedávno vznikla strategie komplexního rozvoje Zakarpatska. Existují i programy příhraniční spolupráce s EU. A Ukrajina by samozřejmě uvítala další investice, například do modernizace turistické infrastruktury, do lázní a podobně. Chci zdůraznit, že Zakarpatsko má jedinečné přírodní zdroje, hlavně co se týče lázeňství. Jsou tam solná jezera a je tam tolik zdrojů minerálních vod jako v některých jiných státech Evropy. Jsou stejné kvality, ale ceny služeb jsou mnohem nižší. Proto se za poslední roky turistická návštěvnost oblasti zvýšila desetkrát až patnáctkrát.

Bohdan Danylyšyn (46)

Narodil se na západě Ukrajiny, vystudoval ekonomii, od roku 2007 do roku 2010 byl ministrem hospodářství ve druhém kabinetu Julije Tymošenkové. Po změně vlády proti němu bylo zahájeno trestní stíhání kvůli údajnému zneužívání ministerských pravomocí při sjednávání státních zakázek týkajících se mimo jiné kyjevského letiště Borispol. V říjnu minulého roku byl zadržen v Praze na základě mezinárodního zatykače. Česká republika mu udělila politický azyl a soud rozhodl o nepřípustnosti jeho vydání na Ukrajinu.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!