Bohuslav Sobotka: Ideální by bylo, kdybychom po volbách měli padesát senátorů | E15.cz

Bohuslav Sobotka: Ideální by bylo, kdybychom po volbách měli padesát senátorů

Bohuslav Sobotka: Ideální by bylo, kdybychom po volbách měli padesát senátorů
Bohuslav Sobotka
• 
ZDROJ: E15 Robert Zlatohlávek
4. května 2012 • 07:50
Za klíčovou záležitost považuje šéf sociálních demokratů úspěch v podzimních krajských a senátních volbách. Důležité je podle něj obhájit všechny hejtmanské pozice a početně posílit klub ČSSD v horní komoře parlamentu. Naopak výrazný neúspěch vládních stran může vést k předčasným volbám, myslí si Bohuslav Sobotka.

* E15: Opakovaně mluvíte o tom, že nevzdáte možnost vyvolat předčasné volby. Co si pod tím máme představit?

Jsme přesvědčeni o tom, že by pro zemi nebylo dobře, aby Nečasova vláda dokončila svůj mandát až v roce 2014. Budeme tedy hledat možnosti, abychom zkrátili volební období. Nejbližší příležitost vidíme na podzim, při říjnových volbách. Pokud ODS a TOP 09 tyto volby výrazně prohrají, tak tlak z regionů přinutí vedení obou stran, aby se dohodla na rozpuštění Poslanecké sněmovny. Nové parlamentní volby by mohly být na jaře 2013. Výsledek vládních stran v krajských a senátních volbách je klíčový a my na to chceme voliče důrazně upozornit.

Sobotka: Využijeme každou příležitost k vyvolání nových voleb

*E15: Ve sněmovně spojence pro případné svržení vlády hledat nebudete?

Zatím nevidím politický klub, který by hodlal vládu opustit. Případné nové volby si nepřeje ani zbytek Věcí veřejných kolem Radka Johna. Tam rozhodně spojence pro nové volby hledat nebudeme. To by nemělo smysl. Budeme je hledat buď v ODS, nebo v TOP 09.

*E15: V ODS a v TOP 09?

Domnívám se, že může přijít situace, kdy už pro jednu z těchto politických stran nebude produktivní, aby pokračovala ve stávající sestavě. Každopádně soudržnost koalic budeme testovat. Ve sněmovně je řada zákonů, které jsou z tohoto hlediska velmi zajímavé. Nejde jen o církevní restituce, ale například o změnu valorizace důchodů. Jde o návrhy vlády, které jdou proti programu politických stran třeba v oblasti zvyšování přímých daní. Tam může mít problém ODS. Situace v Poslanecké sněmově může být mnohem zajímavější, než byla před poslední vládní krizí, protože ona většina 105 hlasů se našla pro zabránění novým volbám, ale není to většina pro všechny vládní návrhy.

Oranžový Senát bude více ve hře

*E15: Stoupá šance ČSSD prosadit i některé pozměňovací návrhy k zákonům?

Zajímavé je podívat se na statistiku návrhů, které vrací do sněmovny Senát. Téměř polovina předloh, které se vrátily s pozměňujícími návrhy, byla v Poslanecké sněmovně schválena. Čili není to tak, že by sociálnědemokratická většina v Senátu nebyla ve hře. Je ve hře už nyní a podle mého názoru bude ve hře ještě více. V okamžiku, kdy se vládní koalici bude s krajním vypětím dařit dávat dohromady 101 hlasů, aby Senát přehlasovala, má smysl v horní komoře parlamentu schvalovat nejenom zamítavá stanoviska, ale snažit se i o konkrétní pozměňovací návrhy.

*E15: Jste si jist většinou v Senátu? Narážím na hlasování o omezení doživotní imunity, kde řada senátorů za ČSSD chyběla.

Je potřeba, aby si senátoři uvědomili, že do Senátu je nutné chodit, ne do něj být pouze zvolen. A opravdu je dobré na těch několik málo dní v měsíci, kdy Senát zasedá, upravit si program tak, aby senátoři byli při hlasování. Doufám, že ona trapná událost s hlasováním o omezení doživotní imunity bude pro náš senátorský klub dostatečným varováním. Koneckonců na podzim jsou senátní volby a voličům budeme těžko vysvětlovat, proč usilujeme o nové senátory, když oni tam potom nechodí.

*E15: Neovlivní právě předvolební mítinky účast na zasedání Senátu?

Těch senátorů z ČSSD, kteří budou mandát obhajovat, je poměrně málo. V Senátu naštěstí kooperujeme i s nezařazenými senátory a senátory z KDU-ČSL. Takže schopnost vytvářet většinu nebude ohrožena ani volební kampaní. A především doufám, že sociální demokracie po podzimních volbách svou pozici v Senátu ještě posílí. To znamená, že už by to nebyla většina o jeden hlas, ale byla by skutečně spolehlivá.

*E15: Co budete v podzimních krajských a senátních volbách považovat za úspěch?

Určitě posílení senátorského klubu. Ideální situace by byla, kdybychom po volbách měli řekněme kolem padesáti sociálnědemokratických senátorů. A pokud jde o kraje, tak za úspěch pokládám obhájení všech hejtmanských pozic ve vedení krajů. Myslím, že ve stávající politické situaci a na základě dobrých výsledků, které objektivně ve vedení krajů máme, bychom měli mít tuto ambici.

*E15: Takže očekáváte více než stoprocentní úspěch. Kdyby ovšem skutečně na jaře příštího roku byly předčasné parlamentní volby, mohly by se vám svým způsobem i vymstít. Voliči mají tendenci vyvažovat.

Jsem přesvědčený, že většina lidí ví, že zásadní otázky typu fungování zdravotnictví, toho, jak bude vypadat důchodový systém, jak vypadají daně, se nerozhodují na úrovni krajů. Že je to věc Poslanecké sněmovny, Senátu a vlády.

Náš cíl je sociální stát bez dluhů

*E15: Připusťme, že předčasné parlamentní volby budou. Máte už jejich hlavní téma a nebude jeho výběr v současné ekonomické situaci poněkud problém?

Určitě víme, že nepostavíme kampaň na příslibu zvyšování benefitů od státu. Je jasné, že rozpočtová situace nám nic takového neumožňuje. Program chceme postavit realisticky a věrohodně, aby lidé nemuseli podstupovat zklamání, které zažili se současnou koaliční vládou. Zejména s Věcmi veřejnými. Program chceme postavit na obhajobě sociálního státu, ale sociálního státu bez dluhů.

*E15: To je hlavní volební heslo?

Je to jeden ze sloganů, na kterém v tuto chvíli pracujeme. V okamžiku, kdy rozumně nastavíme míru přerozdělování, míru zdanění, jsme schopni garantovat fungování veřejných systémů v oblasti penzí, zdravotnictví a školství, aniž by se musely generovat deficity, které zažíváme v posledních letech a které překračují sto miliard korun. Bude to také znamenat veliký tlak na efektivitu těchto systémů a hledání úspor. V žádném případě to ale nemůže znamenat privatizaci nebo to, že by se stát zbavoval odpovědnosti za fungování například aktivní politiky zaměstnanosti.

*E15: Nepodlehnete tlaku protestních demonstrací, jejichž účastníci si myslí, že lze vše vrátit do starých kolejí?

Volební rozhodnutí má své důsledky. A není možné si myslet, že dalšími volbami mohu napravit všechny škody, které byly spáchány těmi předchozími. Budeme měnit systémy tam, kde to bude rozpočtově možné a kde to nebude mít negativní právní a hospodářské důsledky. Pokud by byly volby letos, tak můžeme zrušit druhý pilíř v rámci důchodového systému bez jakéhokoli rizika. Pokud bude druhý pilíř uveden v život, tak budeme spíše uvažovat o jeho parametrických změnách a osekání. Zmenšení jeho váhy. Jeho absolutní zrušení ještě bude předmětem složitých právních a ekonomických analýz.

*E15: Platí totéž o daních?

Nemůžeme vrátit sníženou sazbu DPH na potraviny a léky na úroveň, která byla za vlády sociální demokracie. To znamená ze stávajících čtrnácti, případně patnácti procent, na původních pět procent. To, k čemu se nepochybně budeme chtít zavázat, je, že DPH na potraviny, léky a další položky zařazené ve snížené sazbě nebudeme zvyšovat. Nárůst této sazby je v posledních šesti letech extrémní. Nevím, jestli je v Evropě jiná země, kde by vlády tolik zvýšily DPH na potraviny a léky jako v České republice. Myslím, že to neudělaly ani země, které se ocitly ve velmi složité situaci – Maďarsko, Řecko nebo třeba Španělsko. Tlak na peněženky občanů byl značný. My chceme více šetřit domácí poptávku a spotřebu domácností. Pokud se v Evropě po zvolení Françoise Hollanda povede debata o prorůstové politice, je důležité nezapomínat, že součástí prorůstové politiky je také ohled na koupěschopnost obyvatel a spotřebu domácností.

*E15: I v Česku už padla slova prorůstová opatření…

Tak zatím jsme ve stadiu náznaků. Vnímám to jako pozitivní trend, ale půjde o to, jaká ta konkrétní opatření budou. Jestli skutečně mohou mít vliv na hospodářský růst. Nemá smysl, abychom na jedné straně zvyšovali investice do dopravní infrastruktury nebo podpory exportu a na druhé straně pokračovali ve snižování platů, důchodů a tlumili domácí poptávku.

Bohuslav SobotkaBohuslav SobotkaAutor: E15 Robert Zlatohlávek

Možná je i menšinová vláda s podporou KSČM

*E15: Přemýšlíte už o povolebních koalicích? Co když se protestní hlasy rozptýlí mezi strany typu zemanovci či Suverenita Jany Bobošíkové?

*E15: Koho tedy vidíte jako koaličního partnera?

Jako možné partnery vidím například lidovce. Ti podle mého názoru mají z malých politických stran největší reálnou šanci, že se vrátí do Poslanecké sněmovny. Vzhledem k tomu, že pravicové křídlo KDU-ČSL je teď v TOP 09, tak by ani debata v programové oblasti nemusela být tak komplikovaná jako v době, kdy lidovce zastupoval Miroslav Kalousek. Vládní spolupráci bychom si dokázali představit i se zelenými, ale možnosti této strany vstoupit do Poslanecké sněmovny jsou minimální.

*E15: Často mluvíte i o variantě menšinové vlády.

Pokud bychom neměli přirozené koaliční partnery, mám na mysli programovou koalici, tak musíme nutně zvažovat i variantu menšinové vlády. ČSSD s ní má zkušenost, byť tehdy naši menšinovou vládu tolerovala ODS. Nemyslím, že tento model můžeme zopakovat, ale v případě, že by levice měla v Poslanecké sněmovně většinu, tak tento model můžeme zvažovat například i za podpory KSČM nebo některé jiné politické strany, která se dostane do Poslanecké sněmovny. Ze spektra možných řešení nevyjímáme ani reálné úvahy o možné menšinové vládě. Ale je to až řešení číslo dvě. Prioritu a důraz budeme chtít položit na nalezení koaličního modelu.

*E15: Vylučujete jakoukoli spolupráci s ODS, například velkou koalici?

Nedávno jsem si v Poslanecké sněmovně vzpomněl, jak ODS strašila Řeckem. Teď, když premiér Nečas obhajoval existenci své vlády, tak zase argumentoval tím, jak málo jsme zadlužená země. Před šesti lety jsme byli ještě méně zadlužená země a už tehdy nám podle ODS hrozil řecký scénář. České republice takový scénář prostě nehrozí. Pokud tempo zadlužování zbrzdíme někde mezi pětačtyřiceti až padesáti procenty HDP, tak bychom s financováním veřejného dluhu neměli mít problémy. A pokud nám nehrozí řecký scénář, tak také není nutné dělat velkou koalici. Koalice mezi ČSSD a ODS je něco, co deformuje politický systém, snižuje váhu demokratického rozhodování voličů a devalvuje programovou debatu. Takovou koalici bych si dokázal představit jenom v situaci, kdyby se naše země dostala do nějaké hluboké a vleklé ekonomické a finanční krize.

Debata o prezidentském kandidátovi nezaujala

*E15: ČSSD rozjíždí debaty s voliči k prezidentské volbě. Stále máte dva kandidáty?

Vedeme vnitřní debatu o alternativách, které máme k dispozici. Jsou to dvě jména – Jan Švejnar a Jiří Dienstbier. Profesor Švejnar, pokud se rozhodne kandidovat na Hrad, nechce být a nebude stranickým kandidátem. Bude nepochybně usilovat o širší podporu. Pokud vím, chce své rozhodnutí učinit v průběhu léta, a je to skutečně jeho věc. Ale v případě, že se ho ČSSD rozhodne podpořit, tak to bude významná součást širší společenské podpory. Koneckonců jsme nejsilnější politická strana a máme velké množství sympatizantů, kteří jsou připraveni poslouchat případné doporučení ČSSD. I když určitě ne ze sta procent.

*E15: Kdy dojde na výběr kandidáta?

Rozhodnout by měl ústřední výkonný výbor strany v polovině května. Pokud se nám podaří splnit naplánovaný harmonogram. Co je trošku problém – debata o kandidátech uvnitř sociální demokracie nevyvolává takový zájem, jaký jsem původně čekal. Musím říci, že pro naše členy je teď mnohem důležitější otázka krajských voleb. Všichni přemýšlí, jak je vyhrát. Přesto bych nepokládal za dobré, kdybychom výběr kandidáta do prezidentské volby nějak dramaticky odsouvali.

*E15: O jménech budete hlasovat?

Ano. Je sto osmdesát lidí, kteří zastupují regiony. Doufejme, že v regionech alespoň nějaká debata proběhla a členové ÚVV přijedou s nějakým názorem členské základny.

*E15: Jak vysoko ceníte případný úspěch v prezidentské volbě?

Osobnost prezidenta bude důležitá minimálně ze dvou nebo ze tří aspektů. Čekají nás významné změny v Ústavním soudu a on bude ten, kdo bude muset najít faktickou shodu se Senátem při hlasování o nových ústavních soudcích. Tato debata je pro ČSSD hodně důležitá. Důležitý je postoj prezidenta k Evropské unii. Uvítali bychom, kdyby po Václavu Klausovi přišel na Hrad prezident, jehož přáním či cílem nebude decentralizace nebo rozklad EU. Měl by to být prezident, který bude k projektu Evropské unie přistupovat apriorně pozitivně, jinak role České republiky v Evropě a ve světě neuvěřitelně upadne. Role prezidenta bude důležitá v oblasti zahraniční politiky. Pokud bude dobrá koordinace s vládou, a ministerstvem zahraničí, může silná osobnost hodně pomoci zlepšit obraz země v zahraničí. To potřebujeme. Prezident určitě bude mít i jistou symbolickou roli, možná roli morální autority. To se ukáže při jeho praktických krocích, například při udělování milostí.

Bohuslav Sobotka (41) Absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně s politikou začínal, když mu ještě nebylo ani dvacet let – v roce 1989 vstoupil do ČSSD, o rok později zakládal skupinu Mladých sociálních demokratů. V roce 1996 byl poprvé zvolen poslancem a mandát obhájil ve všech následujících volbách. V roce 2002 se stal ministrem financí ve vládě Vladimíra Špidly a tuto pozici si udržel i v kabinetu Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Od března 2011 šéfuje sociální demokracii a nyní má šanci stát se i předsedou vlády. Je ženatý, má syny Davida a Martina.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!