Česko potřebuje víc inženýrů. Ekonomů je dost, říká odborník | E15.cz

Česko potřebuje víc inženýrů. Ekonomů je dost, říká odborník

Česko potřebuje víc inženýrů. Ekonomů je dost, říká odborník
Dan Bucsa
• 
ZDROJ: Dan Bucsa

Tereza Zavadilová

Potřeby firem se podle hlavního ekonoma UniCredit Bank pro střední a východní Evropu Dany Bucsy míjí s kvalifikací lidí v Česku. Trh práce by si zasloužil reformu. Zároveň by podle něj měl stát řešit situaci lidí stojících mimo trh, aby dělali aspoň něco. Bucsa to řekl v rozhovoru pro deník E15.

Když se podíváte na ekonomický cyklus, v jaké fázi se nacházíme? Jsme nahoře, nebo už se otáčíme pomalu dolů?

Ve Spojených státech se blížíme konci cyklu, prožíváme přitom asi nejdelší růstovou fázi v historii. V eurozóně jsme nejspíše na vrcholu. Ve střední a východní Evropě budeme v roce 2019 už asi lehce za vrcholem. Již nyní vidíme v tomto regionu lehké zaostávání na předpoklady. Obzvláště, kdybychom růst očistili od mimořádných vlivů, jako jsou investice do automobilového průmyslu v Maďarsku a na Slovensku. Byť je výkon pořád docela robustní.

Vidíte už nějaká riziková znamení, ukazující na zpomalování ekonomiky?

To ne. Růst v eurozóně byl několik let velmi silný. Vlastně silnější, než se vždy na začátku roku očekávalo. Podobné to je v regionu CEE. Letošní a příští rok budou pořád ještě silné, jen malinko méně než teď.

Export zpomaluje, zahraniční firmy přestávají dávat Česku zakázky

Postkomunistické země řeší v posledních letech vnitřní politické problémy, je zřetelný nárůst populismu a podobně. Vnímáte to jako hrozbu pro ekonomický růst?

V jednom z našich reportů jsme fenomén populismu a to, jak expanduje, sledovali. I v této zprávě jsme ale museli mezi jednotlivými zeměmi diferencovat, všude to je trochu jiné. V Česku jde tak trochu každý proti každému, není tu jedna dominantní populistická síla, která by ohrožovala demokratické uspořádání v zemi, nevnímáme to tak. V Polsku, Maďarsku a v poslední době i v Rumunsku jsou vidět revolty, snahy o změnu nezávislosti pomocí ústavních změn a podobně. Krátkodobě je největší hrozbou vývoj v oblasti trhu práce.

Jak konkrétně?

V některých zemích už platy v poměru k HDP předstihly předkrizovou úroveň, to je případ Česka a Slovenska. V Rumunsku či Maďarsku ještě ne, tam je stále polštář. Vidíme rostoucí problémy na trhu práce. Česko má například nejnapjatější trh práce z celé Evropy. Dokonce v tuto chvíli nejnapjatější na světě. To je velké riziko pro potenciální růst. Trh práce potřebuje reformy. Populisté řeší krátkodobé věci, nikoli to, co bude podstatné pro další dekádu.

Analytici: Situace na trhu práce je nadále příznivá

Tento rok navíc nastanou nová jednání o rozpočtu EU. Region střední a východní Evropy už není jedním blokem, který by přicházel se stejnou agendou. Různé státy mají různě kritický přístup. Máme tedy obavy, aby výsledkem jednání nebyly nakonec výrazně omezenější zdroje než v předchozím období. To by znamenalo podrytí růstu. V Česku to není na pohled tak signifikantní, protože země v minulosti nedočerpávala fondy, tady to může být kolem 1,1 procenta HDP. Když si ale vezmeme, o kolik peněz to skutečně je – může to být HDP jednoho většího města.

Zpátky k českému trhu práce. Jaké reformy by konkrétně měly nastat?

Problém je ten, že nezaměstnanost je velice nízká a zároveň požadavky zaměstnavatelů se brutálně míjejí s kvalifikací uchazečů. Když si vezmeme počet volných pracovních míst a počet nezaměstnaných, překryv je stoprocentní. Na každém místě by tedy mohl být onen člověk. Problém je ten, že dotyčný nemá schopnosti na to, aby to místo mohl vzít.

Což jednoznačně znamená, že vzdělávací systém neodpovídá potřebám ekonomiky, nestíhá to. Ekonomika je stále vyspělejší, tedy potřebuje stále více kvalifikované lidi. Já jsem ekonom a musím říci, že země jako vaše už nepotřebuje více ekonomů. Ale potřebuje více inženýrů. Další věcí je aktivita. Nedostatek aktivity vede k dlouhodobé nezaměstnanosti, k životu na sociálních dávkách, v invalidních důchodech. Stát by se měl snažit řešit situaci lidí stojících mimo trh, aby dělali aspoň něco, co jde.

Zvýšení mzdy letos očekává téměř každý druhý zaměstnanec v Česku, uvádí průzkum

Další problém je dojíždění – země nemá pořádnou infrastrukturu pro dojíždění do práce, byť se pořád mluví o PPP projektech. Určitě by také pomohla větší otevřenost pracovníkům z jiných zemí. Těch na českém trhu práce participuje stále velmi malé procento. Popravdě, slabý trh práce může být pro Česko opravdu velkou bariérou k dalšímu ekonomickému růstu.

Co ceny bydlení? V Česku rychle rostou ceny nemovitostí, vnímáte to už jako bublinu? V Praze?

Ve skutečnosti ceny bytů mimo Prahu rostou dokonce rychleji než v Praze…Ano, je pravda, že zde jsou už dávno drahé. Jestli tu je bublina? To je v Česku těžké říci. V jiných zemích CEE bych řekl – ještě ne. Česko je složitější případ. Úvěrování hodně rostlo, rychleji než v ostatních zemích. Je zde riziko bubliny, ovšem Česká národní banka je hodně aktivní, takže přistoupila k brzdícím opatřením, aby se úvěrování trochu zpomalilo. Což předpokládám se povede. Ovšem i trh s bydlením je něco, co doplácí na zamrzlý trh práce. I developeři říkají, že nemohou sehnat lidi.

Tématem číslo jedna je letos pro mnoho ekonomů konec kvantitativního uvolňování, ke kterému by mělo dojít. Jak to bude vypadat? A kdy skončí politika nulových sazeb?

Moji kolegové očekávají ukončení kvantitativního uvolňování letos ve čtvrtém kvartále. Pak by mělo nastat období normalizace, která bude trvat delší dobu. My očekáváme inflaci kolem 1,5 procenta pro letošní i příští rok.. Aby se úrokové sazby odrazily ode dna, inflace musí růst. Základní inflace ale neroste a ECB nezvedne sazby dříve než index spotřebitelských cen přesáhne stabilně dvě procenta. Ekonomická aktivita je v mnoha zemích silná, export roste, v Itálie či Španělskou teď dokonce rychleji než v Německu. Není to jen export, ale rostou i investice, spotřeba.

Dan Busca (40)

Dan Bucsa působil od roku 2012 jako ekonom pro oblast střední a východní Evropy ve společnosti UniCredit v Londýně, kam přešel z rumunské UniCredit Bank. Před odchodem do soukromého sektoru vyučoval na Univerzitě ekonomických studií v Bukurešti. Pracoval v oddělení makroekonomického modelování a prognóz v Rumunské národní bance, kde se podílel na vývoji prognostického rámce pro inflační cíle. Od listopadu 2017 je hlavním ekonomem pro střední a východní Evropu UCB, je odpovědný za makroekonomický výzkum daného regionu.

Průzkum: Díry na pracovním trhu můžou vyplnit ženy. Chtějí ale flexibilitu

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!