Charif Bahbouh: Povědomí o arabském světě je na úrovni 16. století

Rozhovor

Nejsou fyzické hranice mezi terorismem a demokracií. Terorismus se může objevit kdekoli. Ale pokud řekneme, že muslimové jsou teroristé, odsoudili jsme jednu a půl miliardy lidí, říká arabista Charif Bahbouh. Problémem je malá informovanost. Například arabský svět má řadu problémů, náboženstvím to ale způsobeno není.

 Charif Bahbouh
17.7.2015 6:34   |  

Českem nyní otřásá vlna xenofobie a islamofobie. Jak to vnímáte?

Je mi líto, že informovanost o arabském světě zůstala na úrovni 16. století. Když diskutuji s politiky, narážím třeba na to, že nedělají rozdíl mezi Íránem a Irákem. Íránci nejsou Arabové, mají perštinu, což je indoevropský jazyk. Myslím, že lidé by měli více číst. Syřan, který je vysokoškolák, obvykle ví o Česku více než vysokoškolsky vzdělaný Čech o Sýrii. Nevím, zda bych snadno našel Čecha, který zná alespoň dva arabské spisovatele. Říkám si, že pokud je arabský svět skutečně nepřítel, je přece třeba o něm něco vědět. A pokud je to nejbližší soused Evropy, také je třeba o něm vědět.

Není malá informovanost i vinou velvyslanců a reprezentantů arabských zemí, že svou kulturu dostatečně nepropagují?

Arabové se kdysi dohodli, že se nedohodnou. To je jedna věc. Druhá věc je, že je tady nějakých dvanáct velvyslanectví, která spí. Ze strany Arabů nečekám velkou reklamu.

Překládáte české knihy do arabštiny. Míří i na zahraniční trhy?

Zastupoval jsem Česko dvakrát na literárním veletrhu v Tunisu. U našeho stánku byly velké fronty. Mezi Araby je žízeň po české literatuře. Pokud se dostanou k překladům třeba i přes francouzštinu nebo jiný jazyk, mají rádi také Němcovou, Wericha, Drdu, Hrabala, Otu Pavla, ale chtějí poznat i další české autory. Kundera je komplet přeložen do arabštiny.

Co by mohlo Česko tímto směrem dělat víc?

Kdysi vycházel časopis Czechoslovakia, publikoval zajímavé články a překlady, ale pak skončil. Přitom Maďaři mají dvě takováto periodika, mají je Poláci i Rusové.

Lidé by měli více číst. Syřan, který je vysokoškolák, obvykle ví o Česku více než vysokoškolsky vzdělaný Čech o Sýrii

Islamofobie je trochu módní věc. Kdy a proč se objevila?

Nejsou fyzické hranice mezi terorismem a demokracií. Terorismus se může objevit kdekoli. Ale pokud řekneme, že muslimové jsou teroristé, odsoudili jsme jednu a půl miliardy lidí. Tím jsme dali možnost, aby opravdoví teroristé dostali další prameny. Musíme dělat rozdíl, jinak Evropa nezvítězí. Nedávno se mi na domě objevilo: tady bydlí terorista Arab. V Česku žiji od roku 1959, učil jsem přes tři tisíce českých studentů, překládám knihy a pak najdu takovýto nápis. Něco podobného se mi stalo několikrát.

Za největšího strašáka je považována šaría.

Zeptám se, co to je islám? Je to ze slova Aslama, což znamená každý, kdo uznává jediného Boha. Čistě významově jsou v podstatě muslimy i křesťané nebo Židé. Pro muslimy, kteří věří v náboženství islám, však používáme jiný výraz, mu’minún - věřící. V literárních překladech se používá výraz „kníže věřících“. Aslama juslimu je sloveso, které znamená vzdát se něčeho, uznat něco nebo někoho (jediného Boha).

Významový posun je stejný jako u slova džihád. Sloveso džáhada neznamená bojovat, ale usilovat. Dokonce je od toho odvozeno arabské slovo student, mudžáhid al-cilm, nebo tálib. Slovo tálibán znamená v přesném překladu dva studenti. Ty termíny se z arabštiny dostaly do jiných jazyků a dostaly jiný význam. Je to podobné, jako když české slovo píšťalka přešlo do francouzštiny a vrátilo se jako pistol. V arabštině se toto neděje, tam slova drží svůj význam. Nikdy jsem nepochopil, jak třeba afghánští Tálibové vykládají islám, když neznají jeho řeč.

Ještě se vraťme k té šaríe…

Slovo šaría znamená vydat zákon. Islámské právo má čtyři pilíře, první vychází z Koránu, druhý, který přijde, když první není k dispozici, jsou výroky Mohameda, třetí je, co řekne většina, a čtvrtý, jak řešily tento problém jiné národy. Mluvíme o filozofii, ne o nedemokratických státech. Například v Koránu je stanoveno, že za krádež se má uříznout ruka.

To zní docela krutě…

Jenže další ustanovení říká: ten, kdo krade a rozbije dva zámky a přitom je opatřen jídlem a prací, pak tento trest dostane. Ovšem nastupuje další ustanovení: trest neplatí, pokud existuje náhrada, což znamená finanční náhrada nebo vězení. Takže jsou státy, kde nikdy nikomu neuřízli ruku. Záleží vždy na výkladu. Totéž se týká mnohoženství. Je napsáno, že muž může mít až čtyři ženy. Ale dodáváme: pokud nedokáže být spravedlivý, může mít jen jednu.

V Koránu je pak ale také napsáno, že žádný muž nedokáže být spravedlivý. Proto třeba v Tunisu mnohoženství povoleno není. V Koránu navíc existuje ustanovení nutnosti. Normálně je třeba vepřové maso zakázáno jíst. Korán ale říká, že když je nutnost, je to povoleno. Je to vždy otázka výkladu. Je ale třeba říci, že muslimská menšina nikdy nikomu nediktovala své zákony. Lidé musejí respektovat zákony státu, ve kterém žijí.

Jenže nepůsobí tento tradicionalismus jako tmářství?

Islám není tmářský, vždy je to chyba výkladu. Teď bylo šestisté výročí upálení Jana Husa. Víte, kdo byl al-Gazzálí? Byl to arabský filozof, který zemřel v roce 1111. Jan Hus o něm napsal studii. Kdo byl lékař Jana Lucemburského? Assajid Afandi, Arab. První písemná zmínka v literatuře o Čechách je v arabštině, stejně jako první citované české slovo, mimochodem to bylo slovo „mech“.

Není problém komunikace v islámu vůči ostatnímu světu, že nemá hierarchii a hlavní představitele podobně jako křesťanské církve? Autority, které by odsuzovaly terorismus?

Například šíité mají také hierarchii i hlavu církve, struktura je podobná jako u katolíků. Sunnité ale ne, ti mají školy, které vydávají doporučení, takzvanou fatwu. Když ji přijme parlament, platí jako zákon. Proto jsou lokální zákony. Problém v arabském světě ale není v náboženství. Velké koloniální státy, které působily v arabském světě, odešly a nechaly moc armádě. Ta ale nepracuje pro stát, nýbrž celý stát pracuje pro ni. Koloniální státy často tyto diktatury podporovaly a dodávaly jim zbraně. Spolupracovaly například i s Kaddáfím a s Assadem – ti se k moci dostali převratem. Z hlediska evropské demokracie neměli být podporováni.

Jednou jsem v nějakém článku napsal, že když Evropa do arabského světa prodá zbraně, měla by si dát podmínku, že s každou dodávkou bude postavena jedna škola. Negramotnost v některých zemích dosahuje i padesáti procent. Mladí lidé po studiu často zůstávají v zahraničí, takže celá oblast také ztrácí své mozky.

Čím to je, když právě islám klade velkou váhu na vzdělání?

Dám příklad – Alžírsko. V roce 1830 Francouzi zavřeli všechny školy i mešity. Kde se měla mládež učit? Nyní například šest milionů syrských dětí nechodí do školy a nikdo už těmto dětem nepomůže, aby dohnaly nedostatky ve vzdělání. Co z nich bude? Kdokoli je může využít, aby na sebe daly dynamit a šly se někam odpálit. Tohle riziko by si Evropa, která nejen dováží, ale už i vyváží terorismus, měla uvědomit, když říká, že všichni muslimové jsou teroristé. Vojensky přitom není žádný arabský stát schopen ohrožovat Evropu.

Problém také je, že se nerozlišuje arabský a muslimský svět. Arab může být muslim, křesťan či Žid. Arabů je v celkovém počtu muslimů jen čtvrtina. Třeba v Číně je osmdesát milionů muslimů, v Indii také, nejlidnatější islámská země je Indonésie, kde se mimochodem nikdy neválčilo. Největší teroristická organizace je v Pákistánu, ne v arabském světě.

Sám jste zmínil, že Arabové nejsou jednotní. Kdy to vzniklo?

Arabský svět je složitý, multietnický. V severní Africe je hodně Berberů, Arabů tam přišlo jen dvě stě tisíc v desátém století a zůstali jen ve velkých městech. Teď je Berberů v oblasti asi třicet milionů. Jsou to sice muslimové, ale odmítají arabizaci. Považují Araby z velkých měst za zrádce, protože spolupracují s Francií. Poslední egyptskou královskou rodinou byla dynastie z Albánie. V Sýrii vládli Turci. Velké státy měly různé zájmy, proto je tolik rozdílů – i kulturních a jazykových. V Sýrii se často shledáme s tureckým výkladem náboženství z doby okupace. A jak říkám, k tomu negramotnost, nezaměstnanost, armáda, hlad.

Tohle riziko by si Evropa, která nejen dováží, ale už i vyváží terorismus, měla uvědomit, když říká, že všichni muslimové jsou teroristé. Vojensky přitom není žádný arabský stát schopen ohrožovat Evropu.

Jak se stane, že třeba Assad nebo Kaddáfí ovládne armádu?

Je to jednoduché. Třeba v Egyptě má armáda dvě třetiny majetku země. V jiných zemích je to podobné. Kaddáfí měl silný rod, tak udělal převrat. Assad totéž. Většina arabského světa byla ovládána Turky, pak kolonialisty, teď armádami. Evropa je ohrožena, ano, ale je třeba najít cesty, jak pomoci, jak spolupracovat. Nenávistí ani přiživováním islamofobie v médiích a po internetu se nic nevyřeší.

Ještě k arabské kultuře. Sestavil jste Česko-arabský slovník a nyní připravujete Arabsko-český slovník. Jsou slova v těchto slovnících ze spisovné arabštiny?

Spisovná arabština se učí ve školách, používá se v médiích. Od Maroka po Irák. Každá země má ale vlastní dialekt, vlastní výslovnost. Když ale znáte spisovnou arabštinu, můžete například přečíst i text z roku 350. Je to jazyk mnohem starší než Korán.

Jak moc jsou dialekty odlišné? Rozumí si třeba Jemenec s Maročanem?

Arabština má mnoho synonym, podle jejich používání se odlišují dialekty. V Sýrii například řekneme gurfa, to je místnost, v Egyptě řeknou hudžra, v severní Africe qamra. Všechny tyto výrazy jsou ale součástí spisovné arabštiny. Kdo studuje arabštinu na úrovni maturity, porozumí všem dalším dialektům. Jemenec s Maročanem si tedy porozumí. Arabská spisovná gramatika byla sestavená kolem roku 750, výslovnost a vokalizace v roce 692. Korán má 75 tisíc slov, arabština má 210 tisíc slov.

Jak se jazyk aktualizuje?

V arabštině před deseti lety chybělo třicet tisíc výrazů, takže se vymyslely.

To se přejímají výrazy z jiných jazyků?

Může být, ale vytvoří se i v arabštině a čekáme, co převládne. Máme telifon a hátef vedle sebe. Když arabština přijme cizí slovo, přidá jen koncovku. V arabštině jsou jasné zákony jazyka, matematika, která striktně platí.

Kde se vytvářejí nová slova, kdo je tvoří?

V každém arabském státě je akademie věd. Ta něco navrhne a čeká, zda se slovo přijme. Představitelé akademií se scházejí jednou za pět let.

Je nějaká jazyková autorita jako třeba pro angličtinu Oxfordský slovník?

Jsou slovníky, které se zpracovávaly v Libanonu, v Sýrii a v Egyptě. Zpracovávali je arabští odborníci - lingvisté pod záštitou kulturní organizace ALEXO, která má sídlo v Tunisu. Takových slovníků je více, ale mezi nejznámější slovníky spisovné arabštiny patří Al-Munžid a Al-Mawrid, oba byly vydány v Bejrútu.

Charif Bahbouh (74)
Překladatel, lingvista a nakladatel, narodil se v Nabeku v Sýrii. Působil jako vědecký pracovník v Orientálním ústavu ČSAV, desítky let vyučoval na Jazykové škole v Praze. V roce 1990 založil nakladatelství Dar Ibn Rush, které se zaměřuje hlavně na orientální a jazykovou literaturu. Je autorem či spoluautorem 55 publikací.

Čtěte také:

„Evropo, probuď se!“ Stovky Čechů demonstrovaly proti islámu

Lenka Klicperová: Strach jménem uprchlík

Tereza Zavadilová Autor: Tereza Zavadilová šéfredaktorka deníku E15

Komentáře

Čtěte také

Jednání o transatlantické dohodě postupují plynule, ujišťuje Washington

Jednání o transatlantické dohodě postupují plynule, ujišťuje Washington

Domlouvání smlouvy o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy plynule postupují, řekl mluvčí šéfa Úřadu obchodního zmocněnce USA Michaela Fromana. Německý vicekancléř… více

Komerční prezentace

E15news

Zpravodajství do e-mailové schránky.

Mobilní web