Chceme topit teplem ze Země, říká místostarosta Litoměřic. První vrt vyjde na 600 milionů | E15.cz

Chceme topit teplem ze Země, říká místostarosta Litoměřic. První vrt vyjde na 600 milionů

Jan Stuchlík

Litoměřice investují do zateplování a energetické modernizace městských budov a použití obnovitelných zdrojů. Ročně díky úsporám energií město ušetří v rozpočtu kolem šesti milionů korun. I když si pomáhá evropskými dotacemi, u jednoho projektu nakonec finanční podporu město odmítlo. „Její podmínky nás nutily dělat další opatření a návratnost celého projektu by se dostala za přijatelnou hranici. Tou je pro nás dvacet let,“ říká Karel Krejza, první místostarosta Litoměřic, které s projektem Zdravé město zvítězily v anketě magazínu E15 Premium Energetický počin roku.

Litoměřice používají obnovitelné zdroje, chtějí být energeticky soběstačné a v mnoha ohledech jdou jiným českým městům příkladem. Jedním z důvodů, proč jste se začali čistou energií zabývat, bylo znečištěné ovzduší. Jak velký problém byl v minulosti špinavý vzduch?

Obrovský. Na konci osmdesátých let jsme měli smogové mlhy tak husté, že jste se pomalu ztratil na přechodu. Při přecházení osmimetrové silnice jste už v polovině nevěděli, kde jste. Vedle v Lovosicích je Lovochemie. Máme blízko výrobce cementu Lafarge. V uhelné teplárně nebylo odsíření. Dalším zdrojem znečištění bylo dvacet kilometrů vzdálené Ústí nad Labem a severočeské elektrárny. Všechno k nám hnal převládající vítr ze západu.

Jak město přistupuje k cíli snižovat spotřebu energie?

Od určité doby děláme všechny rekonstrukce městských budov v co nejnižším energetickém standardu. Na našich objektech, které jsme rekonstruovali, jsme také instalovali fotovoltaické elektrárny. Nové objekty, které jsme stavěli, jsou navrženy tak, aby se vytápěly tepelným čerpadlem. Objekt městského úřadu i konferenční centrum se vytápí z historické studny. Finanční náročnost se snažíme snižovat i tím, že energie nakupujeme přímo na burze.

O současné i budoucí podobě energetiky čtěte v magazínu E15 Premium s názvem Energie Česka. Objednávejte zde >>>
720p 360p
Magazín E15 Premium Energie Česka

Za kolik let se vám v průměru vrátí investice do energeticky úsporného projektu?

Snažíme se držet v návratnosti kolem dvaceti let, což je pro město rozumná doba. Dělat opatření se stoletou návratností není v pořádku. Už proto že nevíte, jaké technologie se vyvinou za pět, deset, patnáct let.

Kolik peněz šetříte díky úsporám energií v městském rozpočtu?

Ve srovnání s dobou, kdy jsme nezateplovali a nekupovali energie sami na burze, se úspora pohybuje kolem šesti až osmi milionů korun ročně. Představuje to zhruba pět procent zdrojů, o nichž můžeme rozhodovat, jak je použijeme. Jestli za ně postavíme silnici, chodník nebo hřiště. Z ročního rozpočtu 350 milionů jdou totiž tři čtvrtiny na povinné výdaje, jako jsou mzdy.

Vy ale celou úsporu nepřenášíte do rozpočtu. Na co peníze používáte?

Snažili jsme se vymyslet systém, který bude motivovat všechny zúčastněné osoby a subjekty. Jak šéfa příspěvkové organizace, který hospodaří s městskou budovou, tak tým lidí, jako jsou energetický manažer, stavební úřad. Mezi ně dělíme část přínosů z úsporných opatření. Část jde přímo do rozpočtu. Část dáváme do fondu, z něhož v budoucnu budeme platit další úsporná opatření.

Konec jádra v Česku? Nové bloky nemá kdo postavit

Fond teprve plníte?

Zatím ho plníme. Tyto peníze mohou sloužit jako rezerva, když se v nějakém projektu objeví problém a budeme ho potřebovat finančně sanovat. Ve starší škole se například zregulovalo topení a vyměnila okna. Ale když upravíte topení, tak začne v trubkách docházet k pnutí, protože v noci se ochladí a ve dne se zahřejí. Staré spoje proto někdy praskají. Z peněz fondu se může takový problém rychle opravit.

Některé projekty jste dělali metodou energetických služeb se zárukou (EPC), tedy investici splácíte až z dosažených úspor. Osvědčil se vám tento způsob financování?

Náš velký EPC projekt ještě není ukončený. Část opatření se ještě musí udělat. Projekt začal loni a týká se patnácti městských objektů. Zahrnuje kroky od výměny starého plynového kotle za nový kondenzační až po využití vody na zimním stadionu. Led, který sebere rolba, se nepouští do kanalizace, ale rozpouští se, využívá se při tom zbytkové teplo z chlazení a voda se recykluje.

Jde o složitá opatření. Počítáme s tím, že celkem bychom měli v provozních nákladech ušetřit dalších šest milionů korun ročně, i když z nich budeme investici deset let splácet. Životnost zařízení je mnohem delší, takže pak bude úspora celá naše.

Šli jste do EPC hlavně kvůli tomu, že na začátku nemusíte investovat svoje peníze?

Tak bych to neviděl. Město nemá úvěry, má docela slušnou hotovost. Spíše jde o to, že na to množství objektů, které máme, nikdy nebudeme mít dostatek lidí, které bychom mohli trvale zaměstnávat. V EPC vám odborná firma se svými specialisty navrhne sadu opatření, na která byste vlastními silami přicházel mnohem delší dobu.

Získali jste na úsporné projekty dotace?

V získávání dotací jsme poměrně úspěšní. Snažíme se využívat Státní fond životního prostředí a Integrovaný regionální operační program. Nedávno jsme ale jednu dotaci odmítli, protože její podmínky nás nutily dělat další opatření a návratnost celého projektu by se dostala za přijatelnou hranici. Zateplení proto děláme sami za své peníze, a to v lepším než běžném energetickém standardu.

Novinka z Vodochod má první kupce

Kolik městských budov ještě potřebujete modernizovat?

Hodně. Navíc je něco jiného, když opravujete panelákovou školu, na kterou nalepíte polystyren, a něco jiného je oprava domu v historickém centru města.

Už několik let se pokoušíte ve městě vybudovat geotermální zdroj energie. Jak jste s ním daleko?

Je rozdělený do několika fází. První z projektů je Ringen, což byly měkké peníze pro vědce. Další je Ringen plus, v jehož rámci vybudujeme zázemí kolem průzkumného vrtu. Starou halu v kasárnách zrekonstruujeme na posluchárny, laboratoře, sklady. Náklady se budou pohybovat v řádu 60 milionů korun. Oba projekty už mají financování schválené. Vede je Univerzita Karlova.

Zatím se povedlo vyvrtat průzkumný vrt, který je více než dva kilometry hluboký. Ten jste platili sami?

Část byla financována z programu ministerstva průmyslu a obchodu. Celkem vrt přišel na 70 milionů korun. Nás stál 17 milionů. Je hluboký 2160 metrů a potvrzuje předpoklad geologů, že v podzemí je dost tepla.

Prostředky na zamýšlený pětikilometrový vrt jste už získali?

Tento projekt zatím prošel formálním hodnocením, schválený ale ještě není. Vede ho ústecká Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Do konce roku bychom měli vědět, jestli dostaneme podporu. Pak bychom se dostali k vrtání.

Martin Burda: Koupit kus pole je jako kupovat obraz

To se bavíme o plánovaných dvou miliardách korun, které by měly spolknout provozní vrty, z nichž už bude možné čerpat teplo?

Dvě miliardy by stálo úplně všechno. My jsme ale projekt museli rozdělit. První hluboký vrt vyjde na zhruba 600 milionů korun. Podle plánu by měl mít kolem pěti kilometrů. Může ale nakonec mít jen čtyři kilometry, pokud už v této hloubce bude dostatek tepla. Klíčový problém celého projektu je prostupnost podloží.

To, že se dovrtáme do místa, kde bude dostatek tepla, je jisté. Ale nikdo nám nezaručí, že když tam pak nalijeme vodu, tak se ohřeje a projde do místa, odkud ji teplou vytáhneme na povrch. Doufáme, že nám zbudou peníze ještě na stimulaci podloží, aby se podzemní výměník vytvořil.

Budete frakovat (metoda vytváření puklin ve vrstvě slabě zpevněných sedimentárních hornin pomocí stlačené tekuté směsi vody s pískem a některých pomocných chemikálií – pozn. aut.) tak jako ve Spojených státech při těžbě plynu v břidlicích?

Ano, budeme frakovat. Ale opatrně.

Pak přijde na řadu druhý vrt?

Když bude hotový první vrt, budou do něj vědci moci vložit měřicí zařízení a prozkoumat vlastnosti podloží. Pak mohou říci, že nejlepší bude, když se druhý vrt vyvrtá třeba severojižním směrem. Ale také se už zkoumají technologie, kdy si vystačíte s jednou trubkou, která má dvě odizolované části. Vnitřní pouštíte dovnitř studenou vodu a vnější čerpáte teplou vodu na povrch. Také se musíme připravit na využití získaného tepla. Nepředpokládáme, že bychom z něj vyráběli elektřinu.

Západ přestal věřit, že politikou změní svět. Voliči akorát hledají manažera, říká hacker Amir Taaki

Takže ho budete používat jen pro vytápění?

Počítá se s tím, že voda z vrtu by měla mít 120 až 130 stupňů Celsia. To je dost, abychom zásobovali naši teplárnu.

Bude geotermální teplo cenově konkurenceschopné?

Kdyby se celý projekt dělal komerčně, tak určitě ne. Je to experiment, kde se budou zkoušet nové technologie. Když se ale posuneme do vlastního využití, tak budeme platit jen za elektřinu, která pohání čerpadlo, a za vodu. Provozní náklady jsou velmi nízké. Výsledkem našeho projektu podle vědců může také být vývoj technologií, které umožní využití geotermálního tepla všude.

Za jak dlouho by mohly Litoměřice ze země získat první teplo?

Tak za osm let. Pět let bude trvat vyvrtání a prozkoumání prvního vrtu. Pak by vše mohlo jít rychleji, protože všechna povolení už máme. Když budeme vědět, co přesně nás dole čeká, bude naše rozhodování snadnější.

Karel Krejza (49)
V Litoměřicích žije od roku 1969. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor teoretická jaderná fyzika. Je několikanásobným mistrem republiky v judu. Po roce 1989 začal podnikat v reklamě. Později založil společnost obchodující s akciemi, která byla členem pražské burzy cenných papírů. V roce 2006 byl zvolen zastupitelem a radním v Litoměřicích. Od roku 2010 je místostarostou. Zastupitelem Ústeckého kraje byl ve volebním období 2012 až 2016.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!