Christian Tod: Nepodmíněný příjem lze zavést už teď, peníze by se na něj našly | E15.cz

Christian Tod: Nepodmíněný příjem lze zavést už teď, peníze by se na něj našly

Christian Tod: Nepodmíněný příjem lze zavést už teď, peníze by se na něj našly
Christian Tod
• 
ZDROJ: jeden svet

Jan Vávra

Vystudoval ekonomii, ale zájem nakonec přivedl Rakušana Christiana Toda k tvorbě dokumentárních filmů. U toho posledního z nich, s názvem Oběd zdarma pro všechny, se filmařovy dosavadní životní dráhy protnuly. V případě zavedení nepodmíněného základního příjmu, který dokumentem popularizuje, by se Tod svému povolání mohl věnovat s ještě větší vervou a věří, že podobně by postupovali další lidé. Vymizení existenční nejistoty by údajně vedlo k rozvoji podnikavosti, nehledě na efektivnější fungování systému dávek a podpor. Ty by plošně nahradil právě takzvaný základní příjem. "V Německu a Rakousku by ho bylo možné zavést klidně hned," dodává Tod.

Ve svém dokumentu Oběd zdarma pro všechny, který se nedávno promítal v rámci festivalu Jeden svět, tvrdíte, že nepodmíněný příjem by nevedl ke ztrátě zájmu o práci. Co byste v případě jeho zavedení dělal vy?

To, co dělám nyní, tedy točil filmy. Měl bych ale větší existenční jistotu, a s ní i více možností se soustředit na to, co mě zajímá. Nemusel bych se každé dva roky strachovat při ucházení se o peníze na nový projekt, že je nezískám. Prostě by mi ubylo stresu. Ostatně filmařinu pro peníze stejně neděláte, obzvláště ne tu dokumentární.

Vy jste nicméně vystudovaný ekonom...

Ano, studoval jsem v Linci, pak nastoupil do postgraduálního studia, to jsem však nedokončil, protože místo něj jsem se zaměřil na produkci tohoto filmu. Chtěl jsem zkrátka dělat něco populárnějšího, co by mohlo vejít do širšího povědomí a představit koncept základního příjmu, s nímž jsem se během studií seznámil, vícero lidem než jen několika akademikům.

Nejbohatší Češi a Slováci: projděte si unikátní žebříček E15

Z ekonomického hlediska mi to přijde jako rozumný nápad a navíc mi evokuje Star Trek, jeden z mých oblíbených seriálů, kde je prezentována společnost s principy více či méně v souladu s myšlenkou základního příjmu. V 24. století, kdy se Star Trek odehrává, nemusí lidé k zajištění vlastní obživy pracovat. To ale neznamená, že by nepracovali k blahu společnosti a obohacení sama sebe, naopak. Peníze však nejsou tou jedinou motivací. 

Jak je vlastně myšlenka základního příjmu v akademické sféře rozšířená?

Získává na popularitě, dokonce i v rámci ekonomie hlavního proudu a mezi analytiky Mezinárodního měnového fondu i Světové banky. Ti se k této ideji teď staví poměrně vstřícně, zejména v kontextu fungování rozvojových zemí, jakkoliv v 90. letech prosazovali zejména úsporná opatření. 

Co se ale změnilo? Myšlenka základního příjmu sama o sobě není nová, je známá po dlouhá léta.

To ano, ale držela se jen v malém okruhu ekonomů. Jde ale také o to, že nabývá na popularitě mezi širší veřejností, která se o téma zajímá. Řada lidí si uvědomí, že je to ve skutečnosti rozumný krok, jenž vede k efektivnějšímu fungování hospodářství. Máte ekonomiku s lepší alokací zdrojů, řekla by část ekonomů. To je jeden z hlavních důvodů, proč tuto myšlenku podporuji.

Mezi ty další patří etický rozměr, a sice že základní příjem vnímám jako lidské právo. Bez tohoto opatření ve skutečnosti nemůžete mít opravdu humanistickou a liberální společnost. Jde také o to, aby lidé měli nárok na „dividendu“, na spravedlivý podíl z přírodního bohatství Země. To je třeba případ Aljašky, kde všichni občané dostávají podíl z příjmů státu z těžby ropy. 

Na druhou stranu, ten zisk přece negeneruje planeta sama o sobě, ale obvykle kapitalisté. Marxisté by navíc mohli vidět myšlenku základního příjmu jako příliš reakční, neboť vlastnictví výrobních prostředků jako takových v principu neřeší.

Ano, jenže když posadíte tři marxisty do stejné místnosti, aby diskutovali o marxismu, dostanete čtyři různé názory...

Výnos z dolování bitcoinu uvadá, těžař kryptoměn jde ale na zisk jinak

Jeho jádro podle mě tkví ve vytvoření post-kapitalistické společnosti, abych tak řekl, kde lidé mají možnost a svobodu jít ráno rybařit či lovit, večer se věnovat poezii a odpoledne třeba malbě, aniž by něco z toho dělali z existenční nutnosti. To ale v Marxově vizi předpokládá plně automatizovanou ekonomiku, kde stroje zastanou všechnu práci a lidé dostanou příležitost ke spontánní tvorbě.

Na základní příjem se dá ale dívat i z výrazně opačné perspektivy. Byl to mimo jiné liberální ekonom Milton Friedman, kdo navrhoval opatření s názvem negativní daň. To spočívá v tom, že kdo nedosahuje určité úrovně příjmů, automaticky se mu "dorovnávají" z veřejných rozpočtů až do předem stanovené výše. Přínosem má být mimo jiné zpřehlednění byrokracie a vyplácení nejrůznějších dávek. Berete základní příjem a negativní daň jako stejná opatření, dáváte mezi ně rovnítko? 

Ano, jediný rozdíl mezi nepodmíněným příjmem a Friedmanovým modelem je, že základní příjem dostáváte „v předstihu“, zatímco u negativní daně jsou peníze vypláceny třeba jednou za rok při odevzdávání daní.

Který stát vidíte k zavedení základního příjmu jako nejvhodnější? Experimenty s ním probíhají například ve Finsku, o jeho zavedení se hlasovalo ve Švýcarsku...

Existují dva různé přístupy – rozvíjející se země jsou pro experimenty s nepodmíněným příjmem velmi vhodné kvůli nízkým životným nákladům. Nyní třeba probíhá velký dvanáctiletý experiment v Keni, který sponzoruje organizace GiveDirectly podporovaná mimo jiné částí podnikatelů ze Silicon Valley. Je možné jej provést až s několika tisíci účastníků, protože vzhledem k životním nákladům v Africe třeba i dvacet dolarů na měsíc znamená velký rozdíl. 

Technologie kapitalismus dříve či později zabijí, říká futurolog Leonhard

Na druhou stranu, pokud bych měl jmenovat stát, kde je zavedení nepodmíněného příjmu v horizontu pěti až deseti let nejpravděpodobnější, pak bych řekl Kalifornie. Nikoliv celé Spojené státy, ale právě Kalifornie, kde má myšlenku širokou podporu právě i mezi miliardáři ze Silicon Valley. Navíc Kalifornie má podobný systém referend jako Švýcarsko, jenž lze k prosazení tohoto opatření rovněž využít. 

Základní otázka samozřejmě je, jestli si to může dovolit...

Záleží na způsobu jeho financování, existuje více přístupů. Dovolil bych si ale připomenout slova Marka Zuckerberga, zakladatele Facebooku, který tuto myšlenku veřejně podpořil ve své řeči na půdě Harvardu. Tehdy posluchačům sdělil, že pravděpodobně budou vydělávat spoustu peněz, a měli by tedy podobná řešení zafinancovat.

Kolik bohatých lidí ale takhle opravdu smýšlí?

Samozřejmě to byla v první řadě symbolická teze, existuje nicméně stále víc a víc miliardářů, kteří jsou ochotni toto břemeno sdílet. Už jenom proto, aby předešli případným nepokojům a nestabilitě v budoucnosti. Nicméně pokud jde o Silicon Valley, je patrné, že řada vizionářů a podnikatelů se stále nechává inspirovat dávným duchem hippies. 

Jenže je otázka, jestli jsou takhle smýšlející bohatí vizionáři i jinde ve světě, respektive dalších státech USA.

To je samozřejmě otázka, jestli by se chtěli podílet na financování základního příjmu i ve zbytku USA. Třeba by z Kalifornie nakonec vznikl samostatný stát? Poté, co se stal prezidentem Donald Trump, si už dokážu představit všechno.

A pokud jde o další části světa, podle konzervativních modelů by bylo možné tento typ příjmu okamžitě zavést Rakousku či Německu ve výši 1500 eur měsíčně pro každou dospělou osobu. Financování by zajistilo zavedení negativní daně z příjmu ve výši padesáti procent.

Podobný model s negativní daní nechala vypracovat před dvěma lety i švýcarská vláda. Ta navíc počítala se zvednutím DPH a zároveň přidala důležitou poznámku, že výrazná většina lidí by se nesměla vzdát stávajících pracovních úvazků.

Což by se nejspíš nevzdala, nebo ano?

Bitcoin je jako ptakopysk, tvrdí investor. Čtěte, čím je kryptoměna typická a kontroverzní

To je právě ta otázka. Asi by ji vnímal jinak ten, kdo pracuje třeba jako pokladní.

Řekl bych, že zrovna práce pokladních není v důsledku technologického pokroku třeba. V tom tkví celá pointa. V automatizaci. Když se zamyslíte, co se stane v nadcházející dekádě, se všemi auty bez řidičů, ale i s nástupem umělé inteligence, tak vidíte, že v ohrožení jsou i kvalifikovaná místa.

V takové situaci je třeba se ptát, jaké má vlastně řešení v podobě nepodmíněného příjmu alternativu? To je můj další argument pro jeho zavedení – že je takové opatření nezbytné. Už nemáme na vybranou.

Mohl by další radikální alternativou při popsaném vývoji události být i autoritářský a protekcionisticky založený národní stát?

Možné to je, tak by třeba holt lidé brali peníze za to, že budou donekonečna kopat a zasypávat díry, to by byla taková obdoba základního příjmu. Z mého pohledu ovšem naprosto nesmyslná a neefektivní.  

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!