Dana Drábová: V Dukovanech by mohl stát čínský reaktor

Dana Drábová: V Dukovanech by mohl stát čínský reaktor
11. ledna 2016 • 06:21
Kauza nekvalitních a špatně zdokumentovaných svarů v jaderné elektrárně Dukovany finančně poškodila ČEZ. Lekcí je i pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost. „Musíme být dostatečně ujištěni, že systém řízení ČEZ, systém řízení a kontroly jeho dodavatelů je adekvátní. Poměrně dlouho jsme upozorňovali na to, že podle našeho názoru není. Teď se to potvrdilo,“ říká Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Máte už představu, kdy by se mohly spustit dva odstavené bloky v jaderné elektrárně Dukovany?

ČEZ tvrdí, že na přelomu ledna a února nebo v průběhu února. My konkrétnější představu nemáme. Je to věcí ČEZ. Nás čas v podstatě netrápí. Naše odpovědnost je, abychom byli schopni garantovat, že vše je v pořádku. V případě kontrolovaných svarů jsme si museli najmout odborné firmy, protože posoudit rentgenové snímky není v moci našich inspektorů. To je velmi specializovaná činnost.

Rozhodnutí o prodloužení licence pro první blok Dukovan bylo odloženo do konce března. Jsou špatně zdokumentované a chybné svary jediným důvodem tohoto odkladu?

V souvislosti s kontrolami svarů se mění licenční dokumentace, která se jmenuje průkaz připravenosti zařízení k dlouhodobému provozu. Tu ČEZ nestíhá dodat.

Pokud máme rozhodnutí vydat do konce března, potřebujeme, aby ČEZ dodal dokumentaci do konce února.

Dokdy vám ČEZ musí dokumentaci dodat, abyste stihli vše posoudit a schválit prodloužení provozu do konce března?

Potřebný čas je dán správními lhůtami, které nechceme překračovat. Z 90denní lhůty pro rozhodnutí nám zbývají zhruba tři týdny. Takže pokud máme rozhodnutí vydat do konce března, potřebujeme, aby ČEZ dodal dokumentaci do konce února. Kdyby se to nestihlo, tak by se jen o pár měsíců posunula platnost stávajícího povolení. Nejde o nic zásadního.

Ovlivní tato kauza znění nebo délku nového povolení pro Dukovany?

Čím dál víc je nám zřejmé, že nevydáme časově omezené povolení. Bude tam ale řada podmínek, pro jejichž plnění budou stanoveny konkrétní termíny, rok, dva, tři nebo deset let.

Usnadní to provoz Dukovan až za rok 2035, s čímž počítá Státní energetická koncepce?

Rozdíl proti nynějšímu stavu nebude velký. ČEZ bude muset splnit všechny podmínky, které v povolení budou. Určitě jednou z nich bude, že po deseti letech ČEZ znovu předloží průkaz připravenosti zařízení a personálu k dalšímu provozu. Bude to podobný proces jako teď.

Co se stane, pokud by ČEZ po deseti letech průkaz připravenosti neobhájil?

Povolení automaticky ztratí platnost.

Pracuje se už na prodloužení povolení pro druhý dukovanský blok, které vyprší na konci letošního roku?

Určitě. Doufám, že se ČEZ patřičně poučil a dokumentace bude kvalitnější. Nebude úplně stejná jako u prvního bloku, protože i když jde o stejný typ jaderného bloku, každý je svým způsobem originál.

Podobné kostlivce, jako byly nekvalitní svary na prvním bloku, nečekáte?

Svary se řeší. Teď, když půjde druhý blok do provozu, už bude dokumentace opravená. K tomu bude třeba dodat ještě harmonogram odstranění dalších, méně závažných problémů, které ale provozu nebrání. Naši inspektoři s elektrárnou pracují neustále. Takže by neměli být něčím překvapeni. I když v případě dukovanské jedničky se nám to, přiznávám, trochu stalo.

Nechali jsme se ukolébat tím, že v letech 2005 až 2010 postupoval ČEZ i z hlediska dokumentace patřičným způsobem. Když jsme se na dokumentaci podrobněji podívali v roce 2012, zjistili jsme, že ČEZ v její přípravě polevil.

Co vás překvapilo?

Nechali jsme se ukolébat tím, že v letech 2005 až 2010 postupoval ČEZ i z hlediska dokumentace patřičným způsobem. Konstatovaly to i mezinárodní inspekční mise. Když jsme se na dokumentaci podrobněji podívali v roce 2012, zjistili jsme, že ČEZ v její přípravě polevil a prodloužení provozu nebude tak snadné.

ČEZ měl tři roky na to, aby vše dal do pořádku?

Před třemi lety jsme se poprvé pozastavili nad tím, jestli se dá vůbec stihnout příprava dokumentace, aby odpovídala tomu, že první blok jde do dlouhodobého provozu. Je to přece jen něco trochu jiného než povolení, která se vydávají v prvních třiceti letech životnosti. Proces je náročnější, než na co byly Dukovany zvyklé předtím.

Problémy s rentgenovými snímky svarů vznikaly dlouho. Jak je možné, že jste na ně jako státní dozor nepřišli dříve?

Pokud jde konkrétně o tyto svary, naše kontrola je velmi namátková. Protože žádný dozor na světě nekontroluje po provozovateli všechno. To by elektrárnu mohl rovnou sám provozovat. Dozor si vždy stanovuje priority podle míry rizika pro jadernou bezpečnost, jaké je s daným systémem nebo komponentou spojeno.

Systémy, které nyní mají problémy, nejsou tak důležité pro jadernou bezpečnost?

Nejde o potrubí systémů, které mají přímý vliv na jadernou bezpečnost. Z valné části jsou to potrubí malých průměrů, která přispívají ke správné funkci bezpečnostních systémů. Čili ne těch systémů, které by mohly něco způsobit, ale těch, které elektrárna potřebuje v případě havárie. Bezpečnostní systémy jsou samozřejmě naší prioritou, ale tato potrubí kontrolujeme jen namátkově.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana DrábováPředsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana DrábováAutor: Michael Tomeš, E15

Kdyby ČEZ loni na podzim chyby ve svarech a jejich dokumentaci náhodou neobjevil, vy byste na ně při řízení o prodloužení provozu prvního bloku přišli?

Nejspíš ne. Mohli jsme na to přijít kdykoli, ale namátkově. Musíme se ale sami nad sebou zamyslet z jiného důvodu. Naše úloha není kontrolovat každý jednotlivý svar. My musíme být dostatečně ujištěni, že systém řízení ČEZ, systém řízení a kontroly jeho dodavatelů je adekvátní. Poměrně dlouho jsme upozorňovali na to, že podle našeho názoru není.
Ale neměli jsme k dispozici dostatečně tvrdá data, abychom to prokázali.

Případ svarů je takovým důkazem?

Bezesporu.

Teď budete po ČEZ požadovat, aby si tyto vnitřní procedury dal do pořádku?

Jedna z podmínek v novém povolení se toho bude týkat. My se musíme zamyslet, jak ještě důrazněji tyto věci kontrolovat a vymáhat.

Máte na to páky?

Moc jich není, ale musíme to alespoň zkusit.

Chystaná novela atomového zákona vám v tom pomůže?

Jeden z prováděcích předpisů tohoto zákona se týká právě systémů řízení. Dostaneme do ruky jasněji formulované požadavky. Dnešní svět bohužel funguje tak, že co není někde napsáno, velmi těžce se vymáhá.

Sama jste několikrát prohlásila, že Dukovany jsou po technické stránce excelentní elektrárna. Není to teď trochu zpochybněno?

Problémy, které se tam teď objevily, jsou snadno technicky napravitelné. Není to chyba projektu.

Kritici jaderných elektráren to ale snadno použijí jako argument, že na dalších systémech se něco podobného může objevit také, aniž by o tom státní dozor věděl.

To je otázka důvěryhodnosti provozovatele i dozoru. To je citlivé a bude se o tom ještě hodně mluvit. Pochopitelně když se třicet let budovalo povědomí, že Dukovany jsou excelentní, a najednou stojí tři bloky ze čtyř, vyvolává to otázky. Z tohoto pohledu tato kauza ČEZ určitě poškodila.

A váš úřad?

V očích oponentů úřadu, kteří jsou z větší části i proti jaderné energetice jako takové, určitě ano.

Může vám to zkomplikovat účast v nadcházejícím výběrovém řízení na funkci předsedkyně úřadu?

To se uvidí.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana DrábováPředsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana DrábováAutor: Michael Tomeš, E15

Letos by měly začít intenzivnější práce na přípravě studií a dokumentů pro stavbu nových jaderných bloků. Jaká bude role vašeho úřadu?

Procesně se zapojíme v okamžiku, kdy ČEZ podá žádost o umístění nového bloku. Budeme se vyjadřovat i k dokumentaci pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Ale pochopitelně i předtím budeme různé otázky konzultovat. Naše role není v podstatě moc složitá.

Protože se nezměnilo původní rozhodnutí, že v nových blocích budou tlakovodní reaktory chlazené lehkou vodou s výkonem 1000 megawattů a více. To znamená, že v podstatě jakékoli zařízení, které výrobci nabídnou, bude licencovatelné. Výhodou je, že tuto technologii známe z našich stávajících elektráren.

Stavět by se mělo ideálně za deset let. Mluví se o tom, že jaderné know-how se rychle přesouvá do Číny a ta hodlá jaderné technologie vyvážet. Mohl by v Dukovanech nakonec stát čínský reaktor?

Mohl. Z pohledu jaderné bezpečnosti jsou na tom Číňané srovnatelně jako my a zbytek světa. Číňané mají velmi rozsáhlý program spolupráce s americkým jaderným dozorem, což je vzhledem k velikosti amerického mírového jaderného programu dozor s největšími lidskými i technickými kapacitami na světě.

Byl by čínský výrobce schopen splnit evropské standardy?

Nejspíš ano. I proto, že strategií Číny bylo odvodit vlastní jaderný program od odzkoušených technologií západních výrobců.

Kdyby se Číňané do tendru přihlásili se svým reaktorem Hualong I, který chtějí stavět ve Velké Británii, půjde o srovnatelný projekt s ruským nebo americkým, které už jednou v Česku soutěžily?

Pokud jde o parametry, určitě. Pokud jde o to, jakým technickým způsobem se jich dosáhne, může být velmi odlišný. Nás v první řadě zajímá cíl a tím je jaderná bezpečnost. Ale abychom si byli jisti, že se ho dosáhne, musíme zkoumat i technologii. Tam by to pro nás asi bylo v případě čínského reaktoru složitější, pokud by šlo o první projekt v Evropě.

Westinghouse také nemá v Evropě postavený reaktor AP-1000.

Do hry ale vstupuje ještě to, jak blok odpovídá požadavkům evropských provozovatelů jaderných elektráren nejen z pohledu bezpečnosti, ale také z hlediska fungování elektrárny. To je velmi obsáhlá dokumentace a usnadňuje to i licenční proces. Pokud srovnání s těmito požadavky dopadne dobře, v projektu by nemělo být pro státní dozor moc překvapení. Výhodou je také licence v zemi původu.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana DrábováPředsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana DrábováAutor: Michael Tomeš, E15

Čínská licence pro vás je dostatečná?

Museli bychom podrobně zkoumat, jestli jejich licenční proces odpovídá našim standardům. Spíše si myslím, že ano. Ale ještě jsme to nezjišťovali. Vzhledem ke spolupráci Číny a Spojených států v jaderném dozoru bych byla překvapená, kdyby to tak nebylo.

Několikrát jste si postěžovala na dopady zákona o státní službě na váš úřad, pokud jde o odměňování nových pracovníků. Je kvůli tomu personální složení úřadu dlouhodobě nějak ohroženo?

Zatím ne. Ale máme poměrně nepříznivou věkovou strukturu. Je tady dost lidí, kteří jsou blízko důchodovému věku nebo dokonce v důchodovém věku. I když se nám povedlo věkovou strukturu v posledních letech trochu vylepšit, pořád je věkový průměr úřadu kolem 52 let.

Kvůli případné výstavbě nových bloků budete muset počet pracovníků zvyšovat?

Posílení jsme absolvovali už kvůli projektu stavby dvou nových bloků v Temelíně. Z cílové hodnoty 220 zaměstnanců nám zbývá obsadit šest míst. Ta ale byla hodně vázaná na projekt nových bloků.

Souhlasila jste se zařazením na kandidátku STAN pro nadcházející krajské volby. Proč se na toto pole pouštíte?

Moje zkušenost z komunální politiky a dlouhodobá potřeba více zdůraznit zájmy zejména menších obcí mě vede k tomu, že je smysluplné zájmy obcí více dostat na krajskou úroveň. Kraje by postavení obcí mohly hodně pomoci.

Co byste chtěla v krajském zastupitelstvu prosazovat?

Aby v praxi skutečně fungoval princip subsidiarity, tedy aby se věci řešily tam, kde se o nich ví nejvíce. Jak kraje, tak centrální vláda mají tendenci od stolu řešit věci, o nichž vědí málo, a přitom se týkají každodenního života obcí. Jde o to, aby obce dostaly prostředky a nástroje k řešení každodenních potřeb občanů.

V Pyšelích, kde jste místostarostkou, jste na takový problém narazila?

Konkrétním příkladem může být dotační politika. To, jakým způsobem stále bojujeme, abychom zdůvodnili a získali peníze na udržení provozu a rozšíření kapacity školy, mě vede k tomu, že posuzování žádostí o dotace vyplývá jen částečně ze skutečných potřeb místních komunit. Často berete dotaci jen proto, že je vypsán dotační titul. Ne proto, že zapadá do priorit, které pro rozvoj obce máte. Obce musí nejlépe vědět, co potřebují.

Nebude problém sladit všechny tři funkce, které byste v případě úspěchu měla?

To nevím. To ukáže život. Budu se snažit vše zvládnout. Když to nepůjde, budu se s tím muset nějak vyrovnat.

Dana Drábová (56)
Vystudovala obor dozimetrie na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Od roku 1985 působila v Centru hygieny záření při Státním zdravotním ústavu jako výzkumná pracovnice. V roce 1995 byla jmenována do čela Krizového útvaru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který vedla do roku 1996, kdy převzala funkci ředitelky Státního ústavu radiační ochrany. Od roku 1999 vykonává funkci předsedkyně SÚJB.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!