Daniel Beneš: Z ČEZ by jednou mohla být i vodárenská společnost | E15.cz

Daniel Beneš: Z ČEZ by jednou mohla být i vodárenská společnost

7. listopadu 2016 • 08:03

Velké akvizice v zahraničí polostátnímu energetickému koncernu ČEZ nevyšly, ať už šlo o Slovenské elektrárny, německá aktiva Vattenfallu nebo polské teplárny. Firma se teď proto soustředí na růst po menších krocích. A rozhlíží se i po nových příležitostech. ČEZ by rád navázal užší spolupráci s Prahou, kde ho zajímá nejen vstup do Pražské plynárenské. „Díváme se také na české vodárenství, je to byznys, který je nám blízký,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Velké příležitosti jsou pryč, jak tedy chcete růst?

Naše strategie nestojí na jedné velké transakci. ČEZ, tedy jeho tradiční část, chceme podle ní provozovat co nejdéle. K tomu pracujeme na změnách v obchodním zaměření. Ani tady ovšem nejde o několik velkých transakcí, ale o mravenčí práci při vytváření komplexních služeb pro zákazníky.

Až třetí část strategie je zaměřená na případné akvizice. Ty velké – jako Vattenfall nebo Slovenské elektrárny – se vyskytnou jednou za čas. Ty menší ale jdou naproti budoucí podobě energetiky. Jde o firmy, které umějí dodávat fotovoltaiku na střechy, bateriové systémy, energetické hospodářství budov. Z menších akvizic ale nezískáte dodatečný provozní zisk šest miliard korun v roce 2020, jak jste si naplánovali.Proto jste chtěli kupovat Vattenfall.

Nabídku jsme nakonec nepodali, protože jsme vyhodnotili rizika spojená s ukončením těžby hnědého uhlí jako příliš vysoká.

Také jste chtěli začít kupovat podíly ve velkých větrných elektrárnách v západní Evropě.Tam už se rýsuje nějaký větší obchod?

Věnujeme se hlavně Německu. Ale ani tam nepůjdeme cestou jedné velké transakce. Kolegové z části Rozvoj se už zúčastnili několika potenciálních obchodů a první se jim už povedl. Teď se ale chceme soustředit především na Česko. Tady nás zajímají některá aktiva, i když ještě nejsou na prodej.

Jaká?

Zamýšlíme se nad komplexní spoluprací s hlavním městem Praha. Zajímá nás samozřejmě Pražská plynárenská nebo minimálně její obchodní část. Firma dnes patří ze sta procent Praze a my bychom se jí rádi nabídli jako partner.

Stejnou nabídku Praha odmítla, když Pražskou plynárenskou kupovala od firmy E.ON. Něco se změnilo?

Praha se dnes zabývá otázkou, jakou strukturu aktiv bude do budoucna mít. My se jen hlásíme, že jsme tady, že máme know-how, že jsme známá firma většinově vlastněná státem. Potenciálně to může být velká transakce. V Praze je toho ale více. Celý koncept smart city je velká příležitost.

ČEZ připravuje žalobu na Škodu JS kvůli ušlému zisku. Jde o miliardy

Čím ještě se chcete v Česku zabývat?

Díváme se na vodárenství, je to byznys, který je nám blízký. Ale zatím ještě nejsme ve fázi, že bychom zítra dávali někomu nabídku.

Nedávno jste se zbavili uhelné elektrárny Tisová. Budete v prodeji dosluhujících elektráren pokračovat?

Naším cílem není elektrárny prodávat. Perspektivní za horizont roku 2020 jsou pro nás nová elektrárna v Ledvicích, modernizovaný Prunéřov a Tušimice a lokalita Mělník, která zásobuje teplem Prahu. Ostatní elektrárny, do nichž se nevyplatí investovat, se budou kolem roku 2020 zavírat. Jestli některou z nich na konci životnosti prodáme, se nedá vyloučit.

U Tisové byl prodej dán naším specifickým vztahem se Sokolovskou uhelnou, s níž jsme potřebovali vyřešit dlouhodobé spory.

Takže pro další elektrárny kupce aktivně nehledáte?

Ne. Výjimkou je elektrárna Počerady, která je spojená s dlouhodobou smlouvou na dodávky uhlí, již jsme uzavřeli s Czech Coalem. To povede samozřejmě k zásadnímu jednání s Czech Coalem, protože něco se s touto elektrárnou bude muset stát.

Bude to model Tisová, kde jste také měli dlouhodobou smlouvu na dodávky uhlí se Sokolovskou uhelnou a v rámci obchodu jste elektrárnu vyměnili za smlouvu na kratší dobu a s nižším odběrem uhlí?

Není to úplně stejné, protože jsme smlouvu s Czech Coalem uzavřeli relativně nedávno. Takže se v ní více zohledňuje budoucí nejistota v uhelné energetice. Při jednání s Czech Coalem budeme tahat za výrazně delší konec provazu.

Evropská komise vydá v prosinci návrh novely směrnice o energetické účinnosti, v němž bude stanoven cíl pro energetické úspory do roku 2030. Energetická účinnost se má stát významnou nohou vašeho byznysu. Jaký potenciál do roku 2030 v této oblasti očekáváte? Je to velká příležitost, protože do systému budou napumpovány peníze. Půjde nejen o zateplování, ale také o moderní energetické hospodářství. Přesně tyto věci pokrývá naše dcera ČEZ ESCO. Když z ní bude v té době plně rozjetá firma, bude to obrovská šance.

Když jste o plánech komise mluvil na říjnovém sněmu Svazu průmyslu a dopravy, znělo to spíše jako varování před ekonomickou katastrofou.

Tam jsem o tom mluvil jako viceprezident svazu z pozice celého českého hospodářství. Protože Česko by si mělo ohlídat hranici, kdy se zvyšování energetické účinnosti změní z příležitosti v riziko pro ekonomiku.

Teď se v komisi diskutuje o dvou číslech. Uspořit do roku 2030 celkem 27 procent, nebo 30 procent energie proti referenčnímu scénáři. Které z nich je ještě příležitost a které už hrozba?

Tato čísla jsou dobrá pro to, aby si všichni uvědomili, že jde o podstatný problém. Třicet procent úspor v roce 2030 může Česko stát podle toho, co říká Evropská komise, za deset let až 880 miliard korun. To by mělo přimět politiky, aby si řekli, že to je sakra hodně peněz a že je třeba se chovat odpovědně.

Mirek Topolánek: Masivní dotace mohou vést k energetické chudobě

Ze stejných výpočtů komise vyplývá, že ta částka může být jen 130 miliard korun.

Analýza komise, která oficiálně vyjde až v prosinci, mluví o tom, že úspora jednoho petajoulu energie může stát od tří do patnácti miliard korun. My si myslíme, že to bude někde za polovinou tohoto intervalu a celkově to Česko bude stát nějakých 600 miliard korun.

Od těch 600 miliard korun je ale fér odečíst částku, která se díky úsporám nebude muset investovat do energetické infrastruktury, a pokles nákladů na nákup energií. Tyto čisté investice pro Česko vycházejí na asi 13 miliard korun ročně. To je pořád neúnosné?

Jenže zatímco celkové náklady na nutné investice jsme schopni odhadnout, čisté dopady jsou natolik komplexní, že odhadnout vše v horizontu roku 2030, natož 2050, je takřka nemožné. Počítá se s náklady na provoz energetického systému včetně elektráren, infrastruktury, dokonce spotřebičů a vozidel včetně elektromobilů, veškerých energií, investic do úsporných opatření a mohl bych pokračovat dál. K datům z analýzy komise je navíc třeba přistupovat obezřetně. Pro komisi celkové dopady počítá univerzita v Aténách na neveřejném modelu, takže výpočty nelze ověřit.

Co čekáte od vlády?

Je třeba udělat přesnější analýzu nákladů pro jednotlivé skupiny opatření. Jiné peníze bude stát zateplování domů a jiné peníze změna energetického hospodářství hutnických provozů. Pak je třeba rozhodnout, která z těch opatření jsou ještě ekonomicky smysluplná a která si na sebe nikdy nevydělají. Když sečteme ekonomicky smysluplná opatření, vyjde nám číslo, které bychom měli jako stát hájit. Takovou detailní analýzu ještě Česko nemá.

Pořád si myslíte, že Česko nemůže vyšší cíl pro úspory zvládnout? Ano. Pokud by bylo opravdu nutné investovat 880 miliard korun, tedy 19 procent HDP. Ročně bychom do úspor museli dát 1,3 až 1,8 procenta HDP. To je skoro celý růst.

Neměl byste být jako šéf ČEZ, který chce být na poli energetické účinnosti nejsilnějším hráčem v Česku, mezi nimi?

Cítím povinnost na to riziko upozornit. Nechci se dožít situace, kdy budu obviňován, že zlotřilý ČEZ si tady zase něco naplánoval, nikomu nic neřekl a pak na tom bude vydělávat. To už jsem před pár lety zažil s podporou solárních elektráren. Také jsme říkali, že se jich postaví hodně a bude to ekonomický problém. A všichni mávali rukou, že jen strašíme.

A teď říkají, že jste vlastníkem pěti největších fotovoltaických elektráren.

Máme šest procent trhu a koupili jsme projekty, které by vznikly i bez nás.

Kromě energetických úspor hodláte stavět i na decentralizaci energetiky. Zatím její větší rozvoj brzdí nepřipravenost distribučních sítí. Vy provozujete tu největší. Jak rychle ji připravíte, abyste vy a další mohli na decentralizaci pořádně vydělávat?

Pro nás je důležitý vládní Národní akční plán pro chytré sítě. Veškeré investice do sítí plánujeme tak, aby byly v souladu s tímto dokumentem. Věnujeme se tomu intenzivně a rozhodně nejsme pozadu.

Pokud v tom ale vidíte takový potenciál, jak často říkáte, neměli byste se snažit otevřít prostředí pro tento byznys co nejrychleji?

Distribuce musí umět vstřebat aktuální potřeby. Síť nesmí být pozadu, aby rozvoj nebrzdila, ale nemá ani cenu, aby byla roky napřed.

Vy ale držíte v rukách obě karty. Máte distribuci i obchod, který chce a má sílu rozšířit decentrální zdroje rychle do praxe.

ČEZ Distribuce musí sloužit všem účastníkům trhu a je v tuto chvíli připravena na decentrální energetiku přesně tak, jak má. Vedle toho ČEZ ESCO přichází s produkty a službami, které pro zákazníky budou výhodné. Rozhodně jejich nasazování nebude brzdit distribuce.

Daniel Beneš (46)

V letech 1993 až 1997 působil jako vedoucí odbytu ve společnosti Bohemiacoal, poté jako ředitel společnosti Hedviga Group. V letech 2000 až 2004 byl ředitelem závodu Tchas, předního dovozce a obchodníka s palivy. Roku 2004 nastoupil do pozice ředitele úseku Nákup společnosti ČEZ. Od roku 2006 zastával pozici ředitele Divize Správa. Od května 2006 byl místopředsedou představenstva. V září 2011 se stal předsedou představenstva. Je viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy České republiky.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!