Daniel Braun: Čerpání evropských peněz není závod | E15.cz

Daniel Braun: Čerpání evropských peněz není závod

Daniel Braun: Čerpání evropských peněz není závod
Daniel Braun
• 
ZDROJ: E15 Anna Vacková
13. září 2011 • 07:03
Igor Záruba
Česko má stejně jako v předchozím období pomalejší start, ale přesto by o žádné peníze pro rok 2008, jehož dočerpání letos končí, přijít nemělo. „Republika v tomto roce neztratí ani korunu,“ říká první náměstek ministra pro místní rozvoj, jehož zaměstnavatel je národním koordinátorem procesu získání peněz z evropských fondů.

Drhne však finální proplácení prostředků z Bruselu, které zkomplikovalo pozastavení certifikace u pěti operačních programů, důsledky nepřevedených peněz z unie pak pociťuje státní rozpočet.

E15: Jak si vede Česká republika v čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie, ze kterých může získat skoro 27 miliard eur?

Na roky 2007 až 2013 máme skutečně 26,7 miliardy eur, včetně národního kofinancování je to přes 700 miliard korun. Zájem žadatelů vysoce překračuje naše možnosti, požadovaná částka je téměř padesát procent nad alokací. Pokud jde o schválené projekty, podle nastaveného modelu čerpání bychom měli být asi na 60 procentech. Ve skutečnosti jsme na tom však lépe, jsme už na 68 procentech.

E15: Co další fáze procesu čerpání, jsou také v pořádku?

V proplácení jsme na evropském standardu, dosáhli jsme třetiny alokace, překročila se hranice 250 miliard korun. Tolik peněz už dostali příjemci na účty. Slabší čísla jsou zatím v certifikaci, v níž jsme ve srovnání s jinými členskými státy v mírném podprůměru. Tyto Bruselem uznané náklady, které EU ve finále Česku proplatí, tvoří kolem 105 miliard. Vždy ale říkám, že to není závod, nejde o to, abychom peníze utratili, ale aby nám něco přinesly. V minulém období (2004 až 2006 – pozn. aut.) dosáhla Česká republika v porovnání s jinými unikátního výsledku, ale i tam to bylo ze začátku pomalejší. Záleží na strategii operačních programů. Průběh tehdy a teď je zhruba stejný.

E15: Takže drhne jen fáze certifikace?

Hraje se o naplnění pravidla N+3, což znamená, že přidělené prostředky na každý rok musí být do tří let reálně použity a projít certifikací. V tuto chvíli „zlobí“ pozastavené operační programy nebo programy s ohlášením, že by pozastaveny být mohly. U nich je míra certifikace nižší.

E15: Vaše tabulky uvádějí, že z předložených výdajů jich zatím dostalo certifikaci 14 procent.

Ano, ovšem certifikace probíhá jednou za čtvrt roku. Tyto údaje jsou mezitím už někde jinde. Očekáváme, že v následujících měsících překročí potvrzené výdaje dvacet procent.

E15: Ovšem ani pětina není dva roky před koncem současného finančního období velký podíl. Je to v normě?

Zaprvé čerpání bude probíhat až do roku 2015. A podívámeli se opět do řad našich unijních kolegů, mnoho zemí, například i Itálie, má ještě méně. Podle minimalistického plánu bychom dnes měli mít kolem čtrnácti, patnácti procent certifikovaných výdajů. A ta taky máme.

E15: Bude to stačit pro naplnění pravidla N+3? Nepřijdeme o nic z nabídky na rok 2008?

Ne. Česká republika v tomto roce neztratí ani korunu.

E15: Vše, co je třeba uznat, stihne tudíž Brusel ještě do Vánoc?

Pouze u dvou programů hrozí, že přijdou ke slovu zálohové platby. Ale ani tak o nic nepřijdeme, protože se mohou použít zálohy zaslané Evropskou komisí. Každý operační program musí dosáhnout na 15 procent certifikací, a pokud se nestane nic neočekávaného, drtivá většina programů to do konce roku zvládne i bez započítání záloh.

E15: O jaké dva programy jde?

Lepší čísla bychom rádi viděli u Operačních programů Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Výzkum a vývoj pro inovace. U obou ale sledujeme v posledních měsících zrychlení, takže i kdyby se použily zálohové platy, bylo by to relativně málo a nehrozí nebezpečí ztrát. Důležitější bude zaměřit se na nebezpečí z hlediska dlouhodobějšího vývoje, na roky 2012 a zejména 2013.

Fondy EU budou možná poskytovat kapitál začínajícím firmám

E15: Jak hodně se do statistik certifikace promítají pozastavené programy?

Promítají, přesto stále nehrozí, že bychom přišli o nějakou část alokace. Problém je však momentálně spíše rozpočtový, v cash flow státu. Spočívá v refundaci peněz z Bruselu do českého rozpočtu.

E15: Vyřešilo se mezitím něco u pozastavených programů? Červenou dostaly na jaře, vy sám jste viděl nápravu v horizontu několika měsíců.

Programy průběžně reagují na výtky Evropské komise nebo Účetního dvora. Ty většinou vycházejí z auditních zpráv, které se dělají na národní úrovni. Například u programu Výzkumu a vývoje pro inovace šlo o relativně nedůležitou věc, jež se vysvětlila, udělal se opakovaný audit. Evropská komise následně usoudila, že je to v pořádku, a pozastavení skončilo. U Podnikání a inovací se prověřují výjimky a myslím, že i zde pozastavení brzy skončí. U zbylých programů přišly konkrétní výtky před několika týdny.

E15: U programů s nespecifikovanými chybami jste čekali na upřesnění, nebo jste se snažili něco odhalit a zlepšit?

Když má Evropská komise pochybnosti, obvykle se dohodneme na nějakém ověření, zpravidla auditu. Ten zjistí, zda běží správně řídicí a kontrolní systémy. To se teď dělá jak u Životního prostředí, tak u Dopravy a Severozápadu. U Operačního programu Doprava je situace složitější v tom, že chyby jako první objevil evropský Účetní dvůr. Na základě toho komise rovnou poslala varovný dopis. Přistoupila tak k preventivnímu opatření ještě dřív, než se vyjednávalo o auditním nálezu, což není obvyklé.

E15: Proč ta změna postupu?

Evropská komise v tomto období v celé EU řeší asi 80 obdobných případů. Je vidět, že zpřísnila své postupy. Když má pochyby, raději nic neproplatí, dokud se nezjedná náprava. Kontrolní systém na národní úrovni by měl ostatně dojít ke stejnému závěru. Zásah z Bruselu ho předběhl.

E15: Jak se dostane Brusel k informaci, že v Česku něco nehraje, když pomineme pravidelné domácí audity?

Kromě nich může komise čerpat z auditů, které si udělá sama nebo evropský Účetní dvůr. Třetím možným zdrojem jsou různé anonymy a mediální vystoupení. Ta poslední cesta je poměrně nešťastná, protože zpochybňuje národní svéprávnost, a to může republiku dlouhodobě poškodit.

E15: Jsou anonymy trendem, přibývá jich?

Česko je v tomto směru silně nadprůměrné.

E15: Čím podle vás příběh pozastavených programů skončí?

Měl by skončit tím, že se v programech zjistí případné chyby, napraví se a systém se do budoucna zlepší. V prvním bodě je obsažena korektivní část: co bude špatně, na to nepůjdou evropské peníze. Ve druhém jde o prevenci: na základě získaných zkušeností by měly v budoucnu některé programy třeba zpřísnit kontrolu výběrových řízení.

E15: Jaké jsou nejčastější chyby a kdo za ně platí?

Jsou různé kategorie chyb. Pokud někdo nesplní podmínky dané řídicím orgánem v příručce pro příjemce, je to vina příjemce. Když se ukáže, že někde nefungovala kontrola výběrových řízení, mohou některá opatření mířit na řídicí orgán. Nemusí to být nutně finanční postih, ale třeba tlak na důslednější kontrolu. Chystáme se během půl roku zavést na ministerstvu tým nezávislých a zkušených expertů, jenž by vydával jednotná stanoviska k veřejným zakázkám, které jsou jednoznačně nejčastějším auditním nálezem při kontrolách projektů v Česku. Stejný problém řeší celá EU a my chceme reagovat pomocí týmu, který bude schopný poradit v době, kdy je ještě čas na nápravu, tedy před a v průběhu realizace jednotlivých projektů.

E15: Jak si představujete činnost tohoto týmu?

Nenahrazoval by existující kontrolní systémy. Měla by to být především metodická pomoc s cílem sjednotit názory a výklady často sporných otázek v oblasti veřejných zakázek. Výběrová řízení jsou složitá a každý je chápe jinak, je proto důležité, aby existoval někdo, kdo by dával jednotný výklad. Slibujeme si od toho snížení procenta chybovosti projektů v oblasti výběrových řízení.

E15: Šlo by jen o rady?

Nejen to. Tým by si namátkou vybral také informace o konkrétních výběrových řízeních a podíval se na ně, případně rozsoudil, zda byla dobře nastavena. Ale primárně by tento sbor fungoval jako konzultant, který by byl schopen poradit ve sporných otázkách veřejných zakázek v souladu s evropskou i českou legislativou včetně ustálené praxe antimonopolního úřadu a Evropského soudního dvora.

E15: Věříte, že seženete správné lidi?

Dneska se k veřejným zakázkám vyjadřuje kdekdo, takže o odborníky zřejmě není nouze. Ale vážně: věřím, že lidi, jaké potřebujeme, opravdu seženeme.

Daniel Braun (31) Absolvoval Fakultu mezinárodních vztahů na Vysoké škole ekonomické v Praze, dva roky studoval na Central European University v Budapešti. Působil na ministerstvech zahraničních věcí a obrany, pracoval pro Kongresové centrum Praha a Delloite BPO G&I v divizi grantů a pobídek. Na ministerstvo pro místní rozvoj nastoupil v roce 2007, před jmenováním do funkce prvního náměstka řídil odbor evropských fondů a poté i příslušnou sekci.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!