Daniel Szórád: Chceme, aby zakázky Lesů byly dostupné i menším podnikatelům | E15.cz

Daniel Szórád: Chceme, aby zakázky Lesů byly dostupné i menším podnikatelům

Daniel Szórád: Chceme, aby zakázky Lesů byly dostupné i menším podnikatelům
Daniel Szórád, Lesy ČR
• 
ZDROJ: Martin Pinkas, Euro
1. dubna 2015 • 06:43
V posledních dvou letech dosahují Lesy ČR rekordních tržeb. V následujícím období ale státní podnik, který nyní hospodaří podle nové koncepce, očekává pokles tržeb i zisků. „Zásadní dopad budou mít církevní restituce. A pokud zaměstnáme pět set lidí na veřejně prospěšné práce, bude to také něco stát,“ říká Daniel Szórád, který do čela problémové firmy nastoupil před rokem.

E15: Ještě před několika lety tehdejší ministr zemědělství Ivan Fuksa hovořil o Lesích ČR jako o „černé ovci“ rezortu. Když jste do firmy přišel, měl jste podobný pocit?

Nevím a ani nebudu hodnotit, do jaké míry jsou takové proklamace politické a do jaké míry je to realita. Za sebe mohu říct, že se od prvního dne snažím, abychom fungovali jako podnik efektivně a hospodárně a byli schopni prokázat každou korunu, kterou jsme vynaložili. To mimo jiné znamená, že jsme museli ukončit spolupráci s některými firmami – například na poli poskytování servisních služeb v oblasti IT.

E15: S kým ještě?

Významně jsme revidovali spolupráci s poskytovateli právních služeb. Spolupráci jsme s nimi neukončili, protože vybrat v soutěži nového poskytovatele je komplikované. Dostali jsme se tak ale na poloviční sazby proti těm, které zde bývaly zvykem. Navíc je celá řada případů, kdy nemá smysl měnit právní kancelář ze dne na den. Než by se seznámila s některým ze složitějších případů, mohlo by to být dražší.

E15: Nedávno jste přitom tendr na poskytování právních služeb zrušili. Proč?

Výběrové řízení bylo připraveno a vyhlášeno pro dramaticky jiný objem externích právních služeb, než jaké bychom chtěli nyní nakupovat. Počet právních případů, které posuzují externí advokátní kanceláře, jsme velmi zredukovali – na rozdíl od dřívějších managementů, které asi usilovaly o to, aby co nejvíce kauz šlo přes externí právní kanceláře. Možná jim šlo i o to, aby zaměstnanci podniku nebyli tak detailně informováni a kauzy se řešily mimo sídlo Lesů. My tento důvod nemáme.

Chtěli bychom vytvořit trvalou lesnickou expozici v Národním zemědělském muzeu v Praze. Pokud chceme přitáhnout obyvatele hlavního města a dát jim možnost vidět kousek lesa i v centru Prahy, bude to něco stát

E15: Z nové koncepce do roku 2019 vyplývá, že byste chtěli šetřit nejen na IT a právních službách, ale i na marketingu. Upustí Lesy od propagace při Davis Cupu a podobných velkých akcích?

Marketing je trochu na vážkách. Někdo se může objektivně ptát, proč Lesy marketing potřebují, když na rozdíl od automobilového či jiného průmyslu nemusí svůj produkt propagovat a je to zbytečné. Proto tuto kategorii nákladů vnímám spíše – nechci říct přímo – jako službu veřejnosti. Davis Cup a vrcholový biatlon jsou v současné době velmi vidět, jejich sledovanost je obrovská. Ale my nyní jdeme spíše k mládeži s cílem podpořit oddíly, které nemají takovou možnost se prezentovat.

Jde nám o to, abychom peníze vynaložili smysluplně. Proto jsme vypracovali detailní plán, který nastavuje základní kritéria pro to, které projekty budeme podporovat a které nikoli. Naším cílem je, abychom podpořili co nejvíce příjemců, a chceme, aby to nebyl jen krátkodobý zážitek. Například pokud mluvíme o sportu, je naším cílem vytáhnout děti od počítačů a tabletů a podporovat jejich aktivity v přírodě.

E15: Výdaje na marketing v dalších čtyřech letech klesnou na 50 milionů korun. Letos ale výjimečně stoupnou o 20 milionů. Proč?

V tomto roce jsme si naplánovali mimořádné aktivity. Připravujeme například expozici pro Expo v Miláně. Státním lesům to jistě nepřinese žádný benefit v podobě vyšších tržeb. Ale na druhé straně je to podpora státu a státního zájmu. Také bychom chtěli vytvořit trvalou lesnickou expozici v Národním zemědělském muzeu v Praze. Počáteční náklady jsou poměrně veliké. Pokud to chceme mít hezké a přitáhnout obyvatele hlavního města a dát jim možnost vidět kousek lesa i v centru Prahy, bude to něco stát.

E15: Lesy očekávají do roku 2019 pokles tržeb o pětinu a čistého zisku o třetinu. Proč? A dá se to takto s předstihem vůbec predikovat?

Jako jedna z mála firem veřejně proklamujeme, jak by podle nás mělo vypadat hospodaření za několik let. Je to na relativně dlouhou dobu, a tedy spojené s významnou mírou odhadu, to je jasné. V tomto dlouhém období mohou přijít významné výkyvy trhu nebo vývoj, který nedokážeme předpovědět, jako jsou záplavy a další kalamity. Ale máme i některé premisy, o kterých víme a které předvídat dokážeme.

E15: Například?

Například s velkou pravděpodobností hraničící s jistotou víme, jak se budou vyvíjet církevní restituce. Ať už bude část lesů vydána, nebo ne, nebudeme moci v nich (do vyřešení restitucí – pozn. aut.) hospodařit. To s sebou nese i výpadek v tržbách za dřevo. Přesto se ale o tyto lesy musíme starat, protože nám to ukládá lesní zákon. Církevní restituce se týkají celkem 140 tisíc hektarů, tedy významné části státního majetku. Dále to jsou záležitosti týkající se rozvoje naší firemní společenské odpovědnosti. Pokud řekneme, že do pěti let zaměstnáme pět set lidí například na veřejně prospěšné práce a budou čistit lesy od skládek nebo udržovat chodníky a cyklostezky, upřímně říkáme, že to přinese i náklady.

E15: Dá se do pětiletého výhledu zabudovat i odhad vývoje cen dřeva?

Ano. Ceny sledujeme dlouhodobě a víme, že se vyvíjejí po sinusoidě. A ze střednědobého horizontu to vypadá, že jsme nyní na vrcholu. Ceny by tedy měly pravděpodobně mírně klesat. Pokud se do toho promítne i námi předpokládaný konec intervence ČNB týkající se koruny, i to může mít dopad. Kdo za eura nakupuje, má problém, kdo prodává, má výhodu. Pro nás to platí dvojnásob, protože u nás je drtivá většina těch, kteří za eura prodávají.

E15: Budou se nějak měnit komplexní zakázky na pěstební a těžební práce?

Jsme v situaci, kdy se nutně musíme zabývat tím, jak bychom mohli přiblížit zakázky menším firmám. Musíme přemýšlet, co můžeme udělat pro podporu zpracovávání dřeva v tuzemsku nebo korektní formy zaměstnávání výrobních dělníků v lesním hospodářství. To jsou záležitosti, které jsou vážné a korespondují i s koaliční smlouvou a vládním prohlášením. Myslím, že je v pořádku, abychom eventuálně revidovali původní koncepci z roku 2012 v podobě Dřevěné knihy.

E15: Co se například změní?

Jedna z významnějších věcí, která může být některými skupinami kritizována, je rozdrobení soutěžních zakázek, tedy zvyšování počtu smluvních územních jednotek. Chceme, aby zakázky byly dostupné i pro menší podnikatele, kteří by například nebyli schopni dosáhnout na bankovní garance, jež jsou spojené s velikostí zakázky.

E15: O kolik by se měl počet územních jednotek zvýšit?

V koncepci jsme se zavázali zvýšit jejich počet o 50 procent. Těžko říct přesné číslo, ale bude jich více než 160. Významný podíl jednotek bude mít i oddělenou těžbu od pěstební činnosti. Větší jednotky ale z mapy nezmizí, i ty mají své místo. Jsou případy, kdy je z provozního pohledu ani rozdělit nelze. U celé řady případů budeme schopni zřídit územní jednotku ve velikosti revíru a současně revír rozdělit na těžební a pěstební část. Pěstební část se tak bude týkat území, které bude zajímavé pro široké spektrum malých drobných podnikatelů. Mnohdy to mohou být firmy, kde je šéf zároveň ekonom, personalista i obchodní ředitel. To je koncept, který funguje i v zemědělství u malých rodinných farem.

E15: Změní se počet lesních závodů?

Nyní máme čtyři – Kladská, Konopiště, Židlochovice a Boubín. Nepočítáme, že bychom jejich počet zvyšovali. Pakliže se v některých případech bude složité dobrat k výsledkům, které budou srovnatelné s hospodařením lesních správ, nabízí se spíše možnost redukce. Nicméně to bych hodně předbíhal. Zatím je to ve stadiu nejhlubších úvah, neboť žádný podstatný důvod k tomu není. Zatím dokážeme hospodaření přímo řízených lesních závodů dostat na srovnatelnou ekonomickou úroveň s územními jednotkami tak, aby byly opravdu výstavními jednotkami naší firmy. Navíc lesní závody současně plní i celou řadu reprezentačních rolí, protože máme ve správě například zámek a další podobné objekty.

Daniel Szórád (43)
Absolvoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Před nástupem do čela Lesů ČR pracoval například jako manažer společnosti IKEA, ředitel výrobního závodu Swedwood Slovakia či jako šéf divize obchodu a logistiky bývalé soukromé a nyní zkrachovalé lesnické jedničky CE Wood. V Lesích ČR již v minulosti působil jako referent odboru obchodu a rozpočtu.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!