Dominik Feri: Politika je sexy a člověka strašně vtáhne, vysvětluji mladým | E15.cz

Dominik Feri: Politika je sexy a člověka strašně vtáhne, vysvětluji mladým

22. února 2017 • 19:04

Když TOP 09 představila svou programovou vizi do roku 2030, vybrala dvacetiletého teplického radního Dominika Feriho, aby se stal ambasadorem pro komunikaci s mladou generací. Feri je aktivní na sociálních sítích, objíždí střední školy a na přednáškách seznamuje studenty se základy fungování zastupitelské demokracie a politiky. „Na volební právo v 16 letech ještě nejsme připravení. Mnohem větší smysl by dávala povinná maturita ze základů společenských věd,“ říká Feri v rozhovoru pro E15.

Politika a mládí je hodně široké téma. Co je vaším hlavním úkolem?

Mohli bychom se jako strana přidržet tradičních politických zvyků. Představit pár měsíců před volbami nějaký program a doufat, že v té změti ostatních volebních programů nějak vynikneme. Tak jsme to ale nechtěli. Proto jsme se rozhodli teď, devět měsíců před volbami, představit programovou vizi. Jsem rád, že jsme ji navázali také na konkrétní věkovou skupinu pro mladé. Ne tak, že by celá vize byla pro mladé, ale tak, že mluvit o ní s mladými lidmi je extrémně důležité. Už proto, že nás silně podporovali. Ale zároveň cítíme, strana i já osobně, občanskou odpovědnost. Volební účast mladých je dlouhodobě nízká.

Co se s tím dá dělat?

Výzkumy OECD mluví o tom, že 57 procent lidí do 25 let se vůbec nezajímá o politiku. To je tristní stav. Probírat politický program s mladými lidmi je velká výzva. U staršího disciplinovaného voliče, který ví, jak funguje legislativní proces a ví, jaké se platí daně, je to snazší. Musíte ho sice oslovit náročněji, ale k volbám přijde. Zatímco mladého člověka musíte naučit základní pojmy. To se snažím dělat na školách, vysvětluju, jak funguje zastupitelská demokracie. Zároveň jim musíte sdělit program a nakonec je musíte mobilizovat, aby zvedli zadky a šli k volbám. To je úkol největší.

Snažíte se dostat mladé lidi hlavně k volbám, nebo rovnou k aktivní účasti na politickém životě?

Na jedné debatě se mě jeden student ptal, jestli svojí aktivitou, která dělá z politiky popkulturní věc, neškodím vážnosti politiky. Jestli je žádoucí, aby si každý řekl, wow, politika je cool, politika je hustá, chci být politik. Ale to se nestane. Sto ze sta lidí v sále se ze dne na den nestane členy politických stran a nepůjdou do politiky. Ten účel je občanský. Snažím se studenty vést ke kritickému myšlení, sledování médií, k volební účasti. Zároveň z toho množství lidí vypadne jeden dva tři, kteří do politiky aktivně půjdou. To znamená, že já chci dostat mladé lidi k volbám. Nebo k zájmu o politiku, pokud jsou tak mladí, že nemají volební právo. A dělat z politiky cool a sexy věc – ano, to se snažím, ale to přece není špatně. Politika je obecně sexy věc a člověka strašně vtáhne. A když už jsem žongloval s 57procentním nezájmem, tak asi musíme něco udělat, aby politika byla atraktivní.

Chci pomoci ČSSD porazit Babišovo ANO, říká plzeňský hejtman Josef Bernard

Co přitáhlo do politiky vás?

Je to vždycky proces. Já jsem v 15 letech rozjížděl v Teplicích web o historii města, kam jsem dával staré fotky, texty, věnoval se historii domů. Pak jsme začali s kamarády dělat přednášky o historii města a na různá společenská témata, pak festivaly ve veřejném prostoru. V tu chvíli už jsem se nějak k politice dostal – když jsem chtěl udělat festival, musel jsem komunikovat s úřadem. Hodně lidí si nepřipouští, že přitáhnout mladé k politice je práce na roky v individuálním pojetí, vybudovat občanskou společnost trvá dekády. Ten úkol je tak velký a dalekosáhlý, že se ho mnozí leknou. Je to opravdu proces.

Co funguje na dnešní mladé lidi?

Když studenta nakopnete přednáškou nebo dobrým vtipem na Facebooku, tak on si pak, světě div se, začne informace hledat sám. Člověk nahodí na sítě vtip o Okamurovi a najednou si 16letý student zjišťuje, kdo je Okamura, co dělá, kdy se dostal do sněmovny, co plánuje, jaké sleduje weby a tak dále. Bohužel málokdo u nás dělá takovou nízkoprahovou společenskovědní osvětu, po níž člověk nemusí být vybavený sofistikovanými znalostmi daní, ale stačí mu elementární povědomí, a o politiku se začne sám zajímat. Já osobně, protože bych měl problém se svědomím, při přednáškách neagituju. Snažím se mluvit politologicky, snažím se být maximálně korektní. Veškerou debatu na vrub mých osobních názorů řeším se studenty na pivu po přednášce.

Jezdíte po středních školách, nemůžete říkat, že chodíte se studenty na pivo.

Pravda, pravda. Ale mnohdy jsou tam studenti stejně staří jako já, mají odklad nebo byli někde v cizině. Ti mladší si dají limonádu.

Na jakých školách přednášíte?

Nejčastěji jsou to gymnázia, ale ne jenom ty. Na gymplech jsou studenti nejaktivnější. Rozhodně to ale není nošení sov do Atén. I tam studenti velmi často přiznají, že je politika nezajímá. Ale teď třeba pojedu do Kladrub na střední školu, která je při národním hřebčínu, jsou tam samé holky a já jim budu vyprávět o politice. Čeká mě hotelová škola v Poděbradech. Nebo živnostenská škola v Sokolově. Je to různé.

TOP 09 představila strategii Vize 2030, chce zavedení eura

Dá se z diskuzí vypozorovat nějaký zásadní důvod, proč jsou studenti k politice odtažití?

Pokud se to dá zobecnit, cítím zhruba tři hlavní problémy. Jeden – nemají dost informací, nikdo jim je nepodává, nikdo se s nimi nebaví. Nevědí, co sledovat, jaká média. Což je jistě hlavně na bedrech učitelů, aby jim řekli, jak myslet kriticky, jak být mediálně gramotný. Druhý problém je asi ten, že mladým lidem málokdo naslouchá a málokdo se s nimi o politice baví. Rodičům třeba nepřijde patřičné se bavit se svým synem nebo dcerou o politice. Přitom je to velmi dobré téma. Buď to láme ledy, nebo to naopak vede ke sporům, to je normální. Třetí problém je s tím úzce spojený – mladí lidé nejsou bráni vážně. Pak vzniká složitá diskuze. Dospělí nadávají, že se mladí nezajímají, ale když se zajímají, tak slyší, vy jste mladí, co o tom víte, držte ústa.

Těžko si nevzpomenout na 16letého prostějovského aktivistu Jakuba Čecha, který si vysloužil ostrý výpad od Václava Klause mladšího.

Já obecně Václava Klause mladšího a další lidi považuju za reprezentanty těch, kteří se obávají, že jim život protéká mezi prsty. Podle mě ta nenávist vůči aktivismu a mladým v politice je mnohdy hnaná pocitem, že „my už jsme dohráli, odcházíme, a teď je tady někdo, kdo nás chce nahradit“. I úlek z toho, že se něco děje, něco se mění, může hrát svou roli. Já Jakuba maximálně podporuju, viděl jsem ho teď na debatě, byl veselý, nedělal si z toho hlavu. On je hrozně zapálený a to se mi líbí. Děláme každý trochu jinou věc. Já se snažím bavit se s „normálními“ studenty, tedy s těmi bez zájmu o politiku, ale on se velmi rád baví s těmi, kteří už zájem mají, a rozvíjí to v nich, což je super. Takže docela fungujeme dohromady, byť nemáme stejné politické preference, ani nejsme stejně staří.

Vy se ovšem snažíte tahat mladé voliče ke straně, která se profiluje jako konzervativní, jakkoli vy konkrétně zjevně patříte k liberálnějšímu proudu. To není malý úkol.

Podle mě je zcela legitimní, když ve straně jsou nějaké názorové proudy. Já jsem přitom ze své pozice spíš fanouškem většinového volebního systému a hned vysvětlím proč. Myslím, že kdyby tu byla soutěž dvou tří velkých, stabilních a šířeji rozkročených hráčů s jasným programem, tak by to dost mladých lidí k politice přimělo. Když je člověk mladý a chce se dostat do politiky, často inklinuje, a výsledky studentských voleb to ukazují, ke stranám jako jsou Práti, TOP 09, případně i zelení. Piráti a zelení jsou strany, které neudělaly pět procent nikdy nebo už léta ne. A mladý člověk vstoupí do nějaké partaje, maká jako šroub, pomáhá při kampani a jeho strana pak získá v lepším případě tři procenta. To je strašně demoralizující. To se ve velké straně nestane. Tam člověku naopak zázemí hodně věcí usnadňuje. A pokud všechno funguje, jak má, a pokud je člověk asertivní a pilný, tak ho strana uchopí a dostane ho výš. A různé názorové proudy jsou v podobných velkých stranách naprosto běžné, stačí vidět Ameriku nebo Británii.

Programu ODS sebevědomí nechybí, slibuje antibyrokratickou revoluci

Ve studentských volbách dosahují solidních výsledků i extremisté z Dělnické strany sociální spravedlnosti. Cítíte tam, kam jezdíte, i tuto formu mladistvého radikalismu?

Setkal jsem se s tím, ale jen v ojedinělých případech. Ale je pravda, že ve stigmatizovaných regionech na učňácích jsem nepřednášel. Je zcela individuální, jestli onen radikalismus člověku zůstane, nebo odezní. Mladý člověk vidí problém a chce okamžité rychlé řešení. Ten subjekt ho nabízí, no tak proč by mu nedal hlas. Podle mě volí mladí lidé víc než kdokoli jiný podle charismatu. To znamená, že volí Sobotku, protože je sympatický, Jurečku, protože je takový táta od rodiny, který jezdí s kombajnem, volí Babiše, protože je bohatý a nemusí krást, volí Kalouska, protože je vtipný... V takové volbě samozřejmě ustupuje do pozadí program. Část mladých podporuje radikálnější strany i kvůli srozumitelnosti. Když Tomio řekne „Nechceme žádné imigranty!“, je to stokrát srozumitelnější než politické projevy o progresivní dani.

Z výsledků studentských voleb mimo jiné vyplývá, že TOP 09 by se mohlo dost vyplatit snížení hranice volebního práva na 16 let. Zařadíte ho do programu?

Já jsem proti tomu, aby se kvůli to stalo zítra nebo za dva roky. Dost často to u nás tlačí lidi, kteří si myslí, že by z toho byl ohromný příliv hlasů. Nebyl. To jsou dva ročníky, dejme tomu 240 tisíc lidí. Přičemž k volbám přijde třetina, tedy 80 tisíc. V tom celém balíku hlasů jsou to malá čísla. Od 16 lze volit třeba v Rakousku, ale u nás na to podle mě nejsme ještě zcela připraveni. Když vidím, jak studenti v občanských a politických věcech tápou, tak jejich volba by asi nebyla zcela kompetentní. Buď by měli mít od rodičů pokyn, vol lidovce tak, jak jsme je volili my a naši rodiče, nebo „nevol ódéesku, nevol socany“. Snížit věkovou hranici u aktivního volebního práva a tvářit se, jak řešíme problém s nízkou participací mladých na politice, je naivní. Mnohem případnější by mi přišlo uvažovat o výuce občanského minima na školách, přičemž ten předmět by se výrazně víc zaměřil třeba na nedávnou historii, politické kontexty, občanská témata. K tomu ještě, v dějepise se končí v roce 1945 nebo 1989. Učitelé berou za samozřejmé, že studenti znají opoziční smlouvu nebo Klausovu amnestii, ale ve skutečnosti tomu tak není. Dávat ve škole větší přednost středověku než posledním třiceti letům, která zásadně ovlivnily současnost, není rozumné.

Preference TOP 09 nevypadají teď zrovna nejlépe, potenciál mladých voličů by pro vás nebyl k zahození. Nezávisí sněmovní bytí a nebytí TOP 09?

Myslím, že zas takový trumf nebudu. V tomhle jsem skromný. Pro nás je teď zcela ústřední propagace naší vize. Heslo „Úspěšná země“, je pro mě zcela klíčové. Tady se program dělá na čtyři roky. Něco schválit a pak na konci volebního období přestřihnout pásku. Naše vize stojí mimo tento trend. Říkáme, že chceme z České republiky úspěšnou zemi, ale zároveň říkáme i pomyslné „B“, tedy že transformace v moderní evropský stát zabere čas.

Třicátník Michal Pícl je ekonomickým expertem ČSSD, třicátník Adam Vojtěch je pravou rukou Andreje Babiše pro zdravotnictví, třicátník Matěj Stropnický vede zelené, třicátník Alexander Bellu dělá místostarostu Prahy 3. Roste vůle stran vtahovat do dění mladší ročníky?

Je to vůle hnaná nutností. ČSSD teď zaznamenala meziroční úbytek členů o tisíc, strany stárnou. Sehnat mladé lidi je důležité. Nejen proto, že potřebujete roznést volební letáky. Potřebujete je na kandidátku a zároveň potřebujete někoho, kdo další mladé osloví. Oni slyší na autentičnost. A to je něco, co dostane v nastávající kampani solidně na frak. Protože každý se bude chtít mladým zalíbit. A až se objeví dejme tomu klip s Bohuslavem Sobotkou na skateboardu, tak to bude působit směšně. A já o tom se studenty mluvím – aby sledovali ve svém okolí, když se jim někdo bude chtít líbit, aby vůči tomu byli velmi obezřetní. Jakmile to nedělá člověk, kterému to osobně věříte, tak to nedává smysl. Mladí jsou marketingově velmi lukrativní. Obecně je nás málo. Od 18 do 30 let, to je co ročník, to sto nebo sto dvacet tisíc lidí, dohromady něco přes milion. K volbám se jim nechce. Ale zase dokážou udělat kampaň na sociálních sítích, dá se na nich budovat brand strany. Z toho pohledu jsou mladí lidé důležití. Na druhé straně je evidentní, že člověk, kterému je dneska 30, je úplně odlišný od člověka, kterému je dneska 20. A ten je zase zcela odlišný od člověka, kterému je 15. Já už taky nerozumím lidem, kterým je třináct. Těm, kterým je patnáct, rozumím rámcově. A budu se čím dál tím víc téhle věkové skupině odcizovat. To znamená, že já teď chci skutečně proměnit maximum možných šancí, dokud jsem pro mladé čitelný, autentický a přístupný.

 

Dominik Feri (20)

Narodil se v červenci 1996 v Kadani, v roce 2014 se stal zastupitelem Teplic za TOP 09 a také nejmladším městským radním. Do strany vstoupil o rok později. TOP 09 jej nyní vybrala jako ambasadora pro komunikaci s mladými lidmi. Studuje na Právnické fakultě UK, je autorem knihy o sociálních sítích Tak jsme lajkovali.

 

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!