Euro se uspěchalo, tvrdí americký profesor Michael Bordo | E15.cz

Euro se uspěchalo, tvrdí americký profesor Michael Bordo

Jaroslav BukovskýArsen Lazarevič

Evropská centrální banka svou politikou vytváří morální hazard a výrazně překračuje svůj mandát, tvrdí v rozhovoru Michal D. Bordo, který je profesorem ekonomie na Rutgers University.  

Nakolik je evropská měnová unie v současnosti funkčním celkem?

Měnová unie se plnila příliš uspěchaně. Bylo to především politické, méně už ekonomické rozhodnutí. Bylo by to v pořádku, pokud by zde bylo šest zakládajících států, ale rozhodlo se, že se do unie přidá také Itálie, Španělsko, Portugalsko. Ukazuje se, že unie je rozdělená na rozvinuté a rozvojové země. Uskupení sdružující takto různé země nemůže být úspěšné a silné.

Spekulanti ustupují od měn, ohrožuje to finanční stabilitu

Kdo podle vás dělá svou práci lépe, FED nebo ECB?

Obě banky dělají svou politiku v odlišných podmínkách. Kdyby byla eurozóna skutečně tak efektivní měnovou unií, jakou jsou například USA, teprve pak by ECB měla možnost dělat svou práci lépe než FED. EMU trpí tím, že její členské země mají jeden směnný kurz a jednu měnovou politiku, ale jejich trh zboží a kapitálu nejsou zdaleka tak integrovány jako v USA.

Role centrálních bank je v současném světě podstatně větší než před finanční krizí, je to podle Vás v pořádku?

Ano, je mnohem, mnohem větší a správné to není. Jejich aktivita významně mění chování ekonomických subjektů a alokaci jejich zdrojů. Zvláště se pak dopady na realitní trh jsou velmi vzdálené od mandátu centrálních bank držet stabilní ceny. 

Komentář Davida Marka: Nerůst, dluhy a nemocné banky

Jak se podle vás finanční trhy vypořádají s ukončením tohoto programu, jak silný to bude šok? 

Akciové trhy ve Spojených státech fantasticky rostly, a to právě i díky kvantitativnímu uvolňování. V určitém bodě ale růst akcií přesáhl možnosti dlouhodobého růstu ekonomiky, což hrozí pádem trhu. Je tu vždycky riziko, že expanzivní měnová politika přepálí růst cen aktiv, a to nejen akcií. V okamžiku ukončování takové politiky musí být centrální banky extrémně opatrné. Kupříkladu FED je v tomto vůči trhům extrémně citlivý. 

Euro zažije drtivý propad, dolar ho může v příštím roce překonat

Evropská centrální banka v současné době také odkupuje dluhopisy, čímž uměle snižuje výnosnost dluhopisů u řady zemí Evropy. Myslíte si, že současné úroky u bondů přestávají odpovídat jakékoliv rozumné míře?

Ano, nemyslím si, že úrokové výnosy vyjadřují skutečný stav, ale naopak to, že ECB je aktivní na trhu a stimuluje sazby. Ukazuje se mezera v produktivitě, která je doprovázena například rozsáhlými deficity na běžném účtu. S tím se politika ECB v žádném případě nevypořádá. Spíše se touto politikou ECB vytváří morální hazard.

Kvantitativní uvolňování podstatně zvýšilo ocenění akcií i bondů. Jak se podle vás finanční trhy vypořádají s ukončením tohoto programu, jak silný to bude šok?

Akciové trhy ve Spojených státech fantasticky rostly, a to právě i díky kvantitativnímu uvolňování. To je v pořádku, akorát v určitém bodě už ten růst akcií přesáhl možnosti dlouhodobého růstu ekonomiky, což hrozí pádem trhu. Je tu vždycky riziko, že expanzivní měnová politika přepálí růst cen aktiv, a to nejen akcií. V okamžiku ukončování takové politiky musí být centrální banky extrémně opatrné. Kupříkladu FED je v tomto vůči trhům extrémně citlivý.

Růst ekonomiky je robustní, píše ČNB. Nejistotu přinášejí jedoucí rotačky ECB

Ve finančním systému Evropy i USA je extrémní množství peněz, očekáváte perspektivně, že se můžeme dočkat vysoké inflace?

Myslím, že ano. Změnil jsem svůj názor, je to založené na mém vlastním výzkumu, kde jsem se podíval na rychlost oběhu peněz. Oběh peněz velmi rychle spadne. Především dva důvody ovlivňují oběh: úrokové sazby, které když jsou nízké, tak oběh snižují, jakmile narostou, tak narostou. A také je to vládní politika. Během velké deprese ve třicátých letech skutečně lidé nevěděli, co se bude dít, a tak přestali utrácet své peníze a své peníze doslova ukládali pod matrace. Jakmile však začalo oživení ekonomiky ve čtyřicátých letech, tak lidé začali znovu utrácet. Problém v současné době, že se oběh ale nevrátil na původní úroveň. Fed může pokračovat v tisknutí peněz, ale bude jich potřeba opravdu hodně práce k tomu, aby došlo ke zvýšení oběhu peněz. Existují také velké nejistoty ohledně toho, kam se vydá inflace. Po ukončení období tisku peněz se zřejmě dočkáme toho, že finanční instituce obrátí ve svém přístupu k úvěrování a financování. Velké firmy následně omezí kvůli nejistotě i své investice.

Myslíte, že evropské, či americké ekonomice hrozí období dlouhodobě vysokého tempa růstu cen a stagnujícího hospodářství, v teorii známé jako stagflace?

Je to určitě jedna z možností. V současné době to není scénář pro Evropu, ale v případě USA k němu může dojít. Myslel jsem si, že k tomu dojde před dlouhou dobou, to jsem se mýlil, ale při zvýšení oběhu peněz se tyto nově vytvořené peníze v oběhu mohou projevit.

Italské referendum skončilo drtivou prohrou vlády, euro padá

Profesor Samuelson tvrdil před 7 lety, že dojde k runu na dolar. Myslíte si, že je to nyní reálné?

Skutečnost byla taková, že po smrti Samuelsona a dalšímu propuknutí hospodářské krize si většina vyspělých zemí vedla hůře než Spojené státy. Run se tedy vydal jiným směrem, než se očekávalo. Evropa je na tom hůře, Japonsko také a nyní také spoustu rozvojových zemí, jako Brazílie. Nemyslím si tedy, že by k runu na dolar došlo v nejbližší době.

Jak vidíte budoucnost měnového kurzu dolaru vůči euru?

Nechci spekulovat, euro dostalo těžký úder spolu s brexitem a do budoucna bude trpět obavami z potenciálního rozpadu eurozóny. Americká ekonomka je přitom v lepší kondici a pracuje s vyšší produktivitou. 

Měla by Česká republika přijmout euro?

V případě České republiky bych byl velmi opatrný. V případě České republiky se domnívám, že by se spíše jednalo o politické než ekonomické rozhodnutí. 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!