Generální ředitel ČEZu: Chceme vrátit provozní zisk nad 70 miliard

Dodatečný provozní zisk si chceme koupit i proto, že jsme nejméně zadluženou firmou mezi deseti největšími energetickými společnostmi v Evropě. Můžeme si koupit aktiva, která zapadají do naší strategie a okamžitě budou přinášet další zisk, říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš
26.10.2015 7:15   |  

ČEZ hledá způsob, jak nepodlehnout padajícím cenám elektřiny. Nové výnosy mají zajistit tradiční energetika i nová generace služeb. Dodatečný zdroj zisků si ČEZ může díky nízké zadluženosti také koupit. Zájem má o německé uhelné doly a elektrárny švédské společnosti Vattenfall. „Ty nám mohou přinést provozní zisk ve stovkách milionů eur za rok. Samozřejmě bude velká diskuze, jestli nám tato akvizice zapadá do strategie. Já tvrdím, že ano,“ říká generální ředitel Daniel Beneš.

Nedávno jste se rozhodli změnit organizační strukturu skupiny ČEZ. Co si od toho slibujete?

Přeskupili jsme aktiva do dvou částí. Jedna se týká provozu, kam patří výroba, korporátní služby a finance. To je část, která se zabývá naším tradičním byznysem. Druhou, zcela rovnocennou část, jsme nazvali Rozvoj. Do ní spadá péče o zákazníky, tedy obchod, distribuce elektřiny a nová energetika, čímž myslíme rozvoj obnovitelných zdrojů a decentralizovanou energetiku. Obě části budou muset zajistit dodatečný provozní zisk, abychom i při klesajících cenách elektřiny dostali firmu během několika let na úroveň provozního zisku, na který jsou naši akcionáři zvyklí, tedy více než 70 miliard korun ročně.

Jak velký dodatečný provozní zisk musí přinést?

Od části Rozvoj očekáváme zvýšení provozního zisku o šest miliard korun ročně zhruba do pěti let. Část Provoz bude muset přinést nový provozní zisk zhruba tři miliardy korun ročně, a to prostřednictvím zvýšení výnosů z firem jako ÚJV Řež, Škoda Praha nebo ČEZ Teplárenská. Nejde nám teď o škrty v nákladech. Ty jsme už snížili asi o šest miliard korun ročně.

Pak budete na požadovaných více než 70 miliardách?

Ještě je jeden možný zdroj, a tím jsou akvizice. Dodatečný provozní zisk si chceme koupit i proto, že jsme nejméně zadluženou energetickou firmou mezi deseti největšími energetickými společnostmi v Evropě. Můžeme si koupit aktiva, která zapadají do naší strategie a okamžitě budou přinášet další zisk.

Chcete koupit uhelné doly a elektrárny Vattenfallu v Německu, jichž se švédská firma zbavuje i proto, že vynášejí stále méně a ztrácejí hodnotu. Jen letos se jejich hodnota snížila o 17 miliard švédských korun. Co je na nich perspektivního?

Vattenfall patří švédské vládě a prodej německých uhelných aktiv je především politické rozhodnutí. Ano, vytvořili na ně letos opravné položky. Kdyby ale firma nevytvářela žádný provozní zisk, tak se koupit nedá. Vattenfall ho vytváří.

Kolik zisku byste si touto akvizicí pořídili?

Bude to ve stovkách milionů eur za rok. Samozřejmě bude velká diskuze, jestli nám ta akvizice zapadá do strategie. Já tvrdím, že ano.

Sám Vattenfall uvádí, že riziko spojené s německými aktivy kvůli německé energetické politice výrazně roste. Proč ho chcete na sebe vzít?

Na prodej jsou uhelné elektrárny, hnědouhelné doly a je tam možnost koupit ještě deset vodních elektráren. Skupina ČEZ je jednou z mála evropských firem, které mají velké zkušenosti s provozováním i stavbou všech těchto zdrojů. Umíme také odstavit vysloužilou elektrárnu nebo zrekultivovat důl. Ta aktiva jsou nám velmi blízká, doma už taková máme.

Vše vyřeší cena

Rizikovost české uhelné energetiky je ale nesrovnatelná s tím, co se děje v Německu.

Největší riziko je v tom, že nebudete umět odhadnout, jak dlouho budou která aktiva v provozu. Proto je podstatné nejen jednání se Švédy, ale také velmi podrobné konzultace s německými politiky a úřady o tom, jaké bude přesné naplňování jejich energetické politiky.

Nejlepší by pochopitelně bylo mít jízdní řád, jak dlouho které elektrárny budou vyrábět. Podle toho pak můžete firmu ocenit. Riziko, že se některé zdroje odstaví dříve, existuje, ale na to můžeme reagovat tím, jak spočítáme cenovou nabídku.

Jenže ani německá vláda nemá jasno, co chce s uhelnou energetikou udělat. Podle některých analýz nynější plán na utlumení části uhelných elektráren nebude pro dosažení cílů emisí skleníkových plynů stačit.

Tam se intenzivně diskutuje jak na úrovni spolkové vlády, tak na úrovni zemských vlád. Zemští premiéři mají jiné názory než spolková vláda. To se bude muset v Německu vyjasnit.

Vattenfall chce transakci dokončit do poloviny příštího roku. Sázíte na to, že kvůli tomuto časovému tlaku a existující nejistotě koupíte firmu levně?

Nám jde o to, že ta aktiva umíme provozovat a v nejbližší dekádě nám mohou přinášet dodatečný provozní zisk. Pokud to umíme a firma je na prodej, proč bychom se o ni neucházeli? Jistě se může stát, že když předpoklady budou velmi nejasné, oceněním se dostaneme blízko nule. Ale to je nyní předčasné. Ocenění děláte až v okamžiku, kdy máte představu, jak dlouho budou jednotlivá aktiva v provozu.

Budete ji do poloviny příštího roku mít?

Proto je třeba diskutovat s německými politiky a pochopit jejich úvahy. Také se podívejte na elektrárny, o nichž se bavíme. Boxberg je nejmodernější evropská hnědouhelná elektrárna v provozu. Je skoro jako dvojče naší nové elektrárny v Ledvicích, která bude v zimě uvedená do provozu.

Boxberg byl spuštěn před třemi lety a má čistou účinnost kolem 43 procent. Pokud se v Německu budou uhelné elektrárny zavírat, ty s nízkými emisemi a vysokou účinností přijdou na řadu až jako poslední. A má je Vattenfall.

Německo je velmi silné ve vývoji technologií, které teprve budou do energetiky přicházet. I proto se Německem intenzivně zabýváme

Na druhé straně dva bloky elektrárny Jänschwalde, která také patří Vattenfallu, mají být přeřazeny do takzvané kapacitní rezervy, kde nebudou vyrábět.

Ano, to musíme v nabízené ceně zohlednit.

Také byste měli pět uhelných dolů, které bez návazných elektráren nebudou životaschopné. Co s nimi v případě, že by vám německá vláda zavřela dalších pár bloků?

To vše jsou otázky, které mají vliv na cenovou nabídku. Protože Vattenfall vyhlásil na prodej soutěž, nemohu jít do většího detailu. Ale i v Německu je jistota budoucnosti vyšší, než byla ještě před půl rokem. Případné odbourávání nadbytečných kapacit uhelných elektráren se aktiv Vattenfallu dotkne až nakonec.

Budoucnost je v Německu

Není perspektivnější jít v Německu do obnovitelných zdrojů, které tam mají jasnou budoucnost?

I v Německu chceme vybudovat silný druhý pilíř novou energetikou, která je postavená na obnovitelných zdrojích a na decentrální energetice. Nedávno jsme majetkově vstoupili do firmy Sonnenbaterie, která je lídrem na trhu bateriových systémů. Německo je velmi silné ve vývoji technologií, jež teprve budou do energetiky přicházet. I proto se Německem intenzivně zabýváme.

I obnovitelnými zdroji?

Německo teď mění design trhu a to je situace, do které se ČEZ může aktivně zapojit. Uskutečnily se aukce na garantované výkupní ceny jak z fotovoltaických elektráren, tak námořních větrných farem. Z posledních aukcí je vidět, že obnovitelné zdroje zlevňují.

Výkupní cena u fotovoltaiky je už hluboko pod 100 eury za megawatthodinu. Poslední aukce skončila na necelých 85 eurech. Je vidět, že obnovitelné zdroje budou za chvíli běžnou součástí energetického mixu. A v Německu budou dominovat.

Na trh se musí vrátit tržní principy

Evropská komise hodlá reformovat trh s elektřinou. Chtěla by propojit trhy, na nichž se nebude bránit cenovým špičkám v době nedostatku elektřiny, hodlá také vytvořit nadnárodní energetické regiony. Je to správná cesta?

Politická rozhodnutí dnes předurčují volbu jednotlivých technologií a soutěží se až v rámci těchto technologií. Proto je v Německu samostatná aukce na fotovoltaické elektrárny, která dá určitou cenu, či na větrné elektrárny, z nichž vyjde zase jiná cena.

Obnovitelné zdroje dnes mají absolutní přednost v jízdě, neřeší, že vedle nich musí stát ještě jiná elektrárna připravená zaskočit, když slunce přestane svítit a vítr foukat. Náklady na tyto podpůrné služby obnovitelné zdroje nezatěžují. Je to neférová soutěž

Nechtěné technologie žádné aukce na výkupní ceny garantované na patnáct let nemají. Pokud by se nezměnila pravidla, podle nichž funguje trh s energiemi, preferované technologie by rychle vytlačovaly ty nechtěné. Klasický trh s elektřinou by zkolaboval. Výsledkem by byl také kolaps všech velkých hráčů.

Jak tuto situaci řeší návrh Evropské komise na novou podobu trhu s elektřinou?

Má na trh vrátit tržní principy. Měl by integrovat obnovitelné zdroje do trhu, což znamená, že by měly mít i určité závazky vůči energetickému systému. Dnes mají absolutní přednost v jízdě, nemusejí řešit, že vedle nich musí stát ještě jiná elektrárna, která musí být připravena zaskočit, když slunce přestane svítit a vítr foukat.

Náklady na tyto podpůrné služby obnovitelné zdroje nezatěžují. Je to neférová soutěž. Trh se musí vrátit k principu, že když někdo něco způsobí, tak za to musí také adekvátně zaplatit.

Jak dlouho bude trvat, než se trh vyčistí natolik, aby navrhovaná podoba trhu s energiemi efektivně fungovala?

Technologická neutralita nikdy nebude úplná. To je vidět i z klimaticko-energetických cílů do roku 2030. Kdyby byla technologická neutralita, tak máme jen jeden cíl, a to snižování emisí CO2. Když je tam závazný cíl pro podíl obnovitelných zdrojů, je jasné, že tyto zdroje budou preferované. Proto mají solární elektrárny v Německu v aukci garantovanou cenu 85 eur za megawatthodinu.

Tu mají proto, aby dokázaly pokrýt své plné náklady. Bude cena elektřiny na reformovaném trhu tak vysoká, aby uměla pokrýt tyto náklady i bez cenových garancí?

To se asi nestane. Spíše se zastaví pokles ceny silové elektřiny, která v podstatě nemá žádné dno.

Troufli byste si na takovém trhu stavět velké elektrárny s kalkulem, že vám tržní cena za elektřinu zajistí návratnost investice a dostatečný zisk?

Na vykrývání cenových špiček, které by neměly být regulované, potřebujete malý a ideálně plynový zdroj. Když se trh posune více k decentrální energetice a neřízeným obnovitelným zdrojům, poroste význam zajišťování stability soustavy. Další otázka je, jak se tyto špičky budou v budoucnu řešit.

Jednou možností jsou malé plynové elektrárny, které budou vydělávat jen na cenových špičkách. Druhá možnost bude rozsáhlé nasazení bateriových systémů. Ty totálně změní trh. V okamžiku, kdy by se díky technologickému pokroku začaly masivně nasazovat bateriové systémy, mohli byste mít v soustavě větší podíl neřízených zdrojů. To je největší dilema budoucí energetiky.

Nespěcháme

U nás je největší dilema, jestli si máme postavit novou jadernou elektrárnu.

To se ale bavíme o jaderných elektrárnách, které by měly být uvedeny do provozu kolem roku 2035. Věřím, že v té době už trh bude vypadat tak, že jejich stavba bude dávat ekonomický smysl. Je třeba také vnímat, že soustava potřebuje velké systémové zdroje, aby byla stabilní. K tomu musíte nastavit podmínky, aby jejich stavba investorům dávala smysl.

Třebaže část výnosů bude pocházet z nějaké platby za udržování stability soustavy?

Například, ale to je ještě velmi otevřená otázka.

Jestli se v Počeradech postaví nová uhelná elektrárna, bude dáno tím, kam se bude ubírat evropská energetika. Zatím všechno nasvědčuje, že nový uhelný blok v Počeradech nevznikne

I když vláda rozhodla pouze o prolomení těžebních limitů na dole Bílina, osud lomu ČSA může otevřít některá z příštích vlád. Ministerstvo průmyslu a obchodu argumentovalo, že těžba na lomu ČSA závisí mimo jiné na budoucnosti vaší elektrárny Počerady. Uzavřete ji v roce 2024?

Na budoucí uhelnou bilanci bude mít vliv skutečnost, jestli v Počeradech vznikne po dožití stávajících bloků nová uhelná elektrárna. Proto má tato otázka zásadní vliv i na potřebu prolomit limity na ČSA. Jestli se v Počeradech postaví nová uhelná elektrárna, bude dáno tím, kam se bude ubírat evropská energetika.

Uhelné elektrárny nejsou do budoucna preferovaným energetickým zdrojem. Životnost Počerad končí kolem roku 2024. Proto jsme si dali na rok 2020 technologický milník, zda připravovat stavbu nového uhelného bloku, nebo lokalitu prodat někomu, kdo bude novou elektrárnu stavět. Zatím všechno nasvědčuje tomu, že nový uhelný blok v Počeradech nevznikne.

Co by se muselo za pět let změnit, abyste nakonec rozhodli, že nový uhelný blok chcete?

Třeba kdyby se zhroutil systém obchodování s emisními povolenkami. Kdyby se začala rozpadat energetická politika Evropské unie na jednotlivé národní energetické systémy. Evropská unie za pět let nemusí vypadat tak jako nyní. Tak proč bychom rozhodnutí o Počeradech měli dělat teď? Rozhodneme v létě 2019.

Výhled letošních hospodářských výsledků byl optimistický. Jak se vám do nich promítnou výpadky výroby v jaderných elektrárnách?

Promítnou se negativně a nebude to málo peněz. Ale konkrétní čísla zveřejníme až při oznámení výsledků za třetí čtvrtletí.

V Dukovanech stojí tři bloky kvůli přípravě na prodloužení licence?

Tam se kontrolují svary. Došli jsme v rámci celkového procesu přípravy elektrárny na prodloužení životnosti k závěru, že si chceme být absolutně jisti. Proto jsme se rozhodli preventivně zkontrolovat některé naše zkoušky.

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová se v médiích vyjádřila, že v dokumentaci na prodloužení licence máte rezervy. Proč jste se za ty roky nepřipravili lépe?

Nechci komentovat názor představitelů SÚJB. My děláme všechno pro to, abychom jim doložili všechno tak, aby mohli rozhodnout.

Nehoníte vše na poslední chvíli?

Ne. Věnujeme se tomu dlouho. Teď se bavíme o míře detailu všech předložených dokumentů. Práce a komunikace s SÚJB se za poslední rok výrazně zintenzivnila.

Daniel Beneš (45)
V letech 1993 až 1997 působil jako vedoucí odbytu ve společnosti Bohemiacoal, poté jako ředitel společnosti Hedviga Group. V letech 2000 až 2004 byl ředitelem závodu Tchas, předního dovozce a obchodníka s palivy v České republice. Od roku 2004 nastoupil do pozice ředitele úseku Nákup společnosti ČEZ. Od roku 2006 zastával pozici ředitele divize Správa. Od května 2006 byl místopředsedou představenstva. V září 2011 se stal předsedou představenstva. Je viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy.

Čtěte také:

ČEZ staví datacentrum v tušimickém areálu, investuje do něj půl miliardy

ČEZ kvůli dostavbě Temelína a Dukovan založí dceřiné firmy

Jan Stuchlík Autor: Jan Stuchlík redaktor E15

Komentáře

Čtěte také

Home Credit se vrací do černých čísel, díky Asii má zisk 1,6 miliardy

Home Credit se vrací do černých čísel, díky Asii má zisk 1,6 miliardy

Skupina Home Credit v letošním prvním pololetí vytvořila zisk 59,3 milionu eur (1,6 miliardy korun), o rok dříve vykázala ztrátu 90 milionů eur (2,43 miliardy korun). Tahounem… více

Komerční prezentace

E15news

Zpravodajství do e-mailové schránky.

Mobilní web