Havlíček: Většina českých podnikatelů ruský trh neopustila | E15.cz

Havlíček: Většina českých podnikatelů ruský trh neopustila

Anna Uljačenková a Igor Záruba

Věrnost tuzemských dovozců vůči Rusku se může vyplatit, myslí si ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. „Vzájemná hospodářská výměna ochabla, ale začíná se vzmáhat, třebaže není na místě tento trend přeceňovat,” říká šéf rezortu. Další zlepšení by měla přinést rusko-česká Mezivládní komise na konci května v Moskvě, která probere průmyslovou, vědecko-technickou a inovační spolupráci, řeč by měla být o už diskutovaných i nových projektech.

Od jara 2014 platí vzájemné sankce mezi Ruskem, EU a dalšími zeměmi, jaká je bilance tohoto stavu z pohledu roku 2017? Vyklidili Češi ruský trh?

Výsledky za rok 2016 vykazují značný pokles vzájemného obchodu oproti roku 2014, a dochází tak k utlumení vzájemné hospodářské výměny. Když si vezmeme k dispozici reálná data, propad českého exportu do RF v porovnání celoročních objemů let 2014 a 2016 činil v korunovém vyjádření 33,5 %. Pokles dovozu z Ruska k nám byl 35,3 % a evidujeme snížení celkového obratu o 34,4 %. V absolutních číslech pak hovoříme v exportu o ztrátě ve výši přibližně 37,8 miliard korun v porovnání exportu v roce 2016 s rokem 2014.

V porovnání výsledků bilaterálního obchodu za roky 2015 a 2016 exportní relace poklesla v korunovém vyjádření o 3,9 %, import poklesl o 20,5 % a obrat poklesl o 13,5 %. Při sledování vývoje celoročního poklesu exportu za rok 2016 se ve druhém pololetí loňského roku podařilo dosáhnout mírně pozitivního vývoje v této oblasti.

V prvním čtvrtletí letošního roku jsme zaznamenali růst českého exportu v porovnání se stejným obdobím roku 2016. V korunovém vyjádření šlo o růst o 26,5 %. Přeceňovat tento trend by bylo poněkud předčasné, nicméně navazuje na již zmíněný trend růstu našeho vývozu ve druhém pololetí loňského roku.

Jurečka: Zeman by neměl kandidovat, zasloužíme si lepšího prezidenta

Z uvedených fluktuací objemu vzájemného obchodu za období od roku 2014 do prvního čtvrtletí roku letošního lze vyvodit, že na něj nemají vliv pouze sankce, které lze ve vymezeném období považovat za konstantu. Působí tu i další faktory. Celkově zhoršená situace ruské ekonomiky byla způsobena zejména poklesem cen energetických surovin na světovém trhu.

Silná ruská orientace na těžbu surovin a jejich následný export se projevila výrazným poklesem hodnoty rublu. Kladný vývoj cen komodit má podíl na zlepšení kondice ruské ekonomiky, a to se projevuje v nárůstu i naší vzájemné obchodní výměny. 

V každém případě je evidentní, že většina českých podnikatelů ruský trh neopustila. Nyní se jim to může začít vyplácet. 

Jaké jsou vůbec české možnosti, šance a jistoty poté, co sankce uvalila na Rusko EU, jíž jsme členem? Sankce jsou trojího druhu, na zbrojní materiál, na těžbu fosilních paliv a na dodávky do ruského průmyslu a energetiky. Co zbývá a dá se mluvit o jisté kompenzaci, kdy jeden druhu obchodu vyvažuje manko v uvedených zapovězených oborech?

Takto široce sankce koncipovány nebyly a nejsou. Dodávky pro ruský průmysl a energetiku až na výjimky v zásadě možné jsou, jde jen o nutnost přizpůsobit se nové realitě. Obecně leží díky protekcionistickým opatřením největší potenciál spolupráce tam, kde ruská, potažmo euroasijská produkce, nemá kapacitu či kvalitu zásobovat vlastní trh.

V takových případech si byznys vždy najde cestu a zboží či služba svého kupce. Tam, kde má místní produkce na domácím trhu silnou pozici, je zase vhodné hledat možnosti pro spolupráci na třetích trzích. Jsem přesvědčen, že právě české firmy mají na to, aby takové možnosti našly. 

Kdy Česko přijme euro? Rusnok vítá debatu o změně měny

Rusko po uvalení sankcí zavedlo tzv. program "importozamišenija", což znamená náhradu dovozu za vlastní výrobu. Značka tamní výroby má také značné tržní preference. Jak se českým vývozcům daří zapadnout do modelu spolupráce s částečným přenosem výroby?

Politika nahrazování dovozu se začala v Rusku diskutovat a poté i uplatňovat již v období globální ekonomické krize, tedy po roce 2009. Jasným signálem ochranářského a izolacionistického trendu ruské ekonomiky se pak stal výnos prezidenta Ruské federace z 6. srpna 2014 “O uplatnění jednotlivých zvláštních hospodářských opatření za účelem zajištění bezpečnosti Ruské federace“.

V současné době platí v ruské ekonomice rovněž řada omezení na veřejné zakázky, přísnější požadavky na certifikace, praxí je používání exportních omezení a zákazů. Znamená to, že od roku 2014 je obchodování s Ruskou federací v některých oblastech determinováno nejen opatřeními ze strany Evropské unie, ale i vnitřními ochranářskými pravidly nastavenými například v oblasti potravinářského průmyslu či strojírenství.    

Ruský trh je ale pro řadu našich exportérů trhem zásadním a proto se některé české společnosti i přesto rozhodly lokalizovat svoji výrobu v Ruské federaci tak, aby získaly status domácího ruského výrobce a podařilo se jim to. Mezi tyto úspěšné případy můžeme řadit výstavbu závodu na výrobu zapalovacích svíček do automobilů táborské společnosti Brisk v Samarské oblasti, který od loňského roku svou produkcí zásobuje nejen blízké producenty osobních vozů v Samaře a Togliatti, ale i celý ruský trh.

Úspěšnými příklady angažmá českých firem na ruském trhu je i závod na výrobu portálových obráběcích center vsetínské společnosti Trimill v Uljanovské oblasti nebo závody společnosti Škoda Auto v Kaluze a Nižném Novgorodě. Takže možnosti uplatnit se úspěšně na ruském trhu pro české exportéry a investory nepochybně existují, je ale třeba respektovat momentální pravidla, především princip lokalizace. 

Sobotka: Spolupracující Evropa je pojistkou proti válce a totalitě

Tahouny Eurasijské hospodářské unie (EAHU) s víc než 180 milionovým trhem jsou Kazachstán, Rusko a Bělorusko. Nakolik mají české referenční zakázky v jednotlivých zemích přesah do celé EAHU? 

Samozřejmě sledujeme eurasijský integrační proces s velkým zájmem. Ze střednědobé perspektivy lze očekávat výrazné zlepšení přístupu českých firem na trh EEU, ať už jde o aplikace unifikovaného celního sazebníku, společné způsoby netarifní regulace či jednotný systém certifikace výrobků. EEU se může stát klíčovým elementem v řetězci mezi Evropou a asijsko-tichooceánským regionem.

Na druhou stranu čelí eurasijský integrační projekt silné konkurenci v podobě čínských infrastrukturně-ekonomických projektů v rámci iniciativy One Belt, One Road a vnitřním ekonomickým problémům jednotlivých členských států. Skutečnou životaschopnost tohoto poměrně velkolepého projektu prověří nejbližší léta.

Kazachstán pořádá od poloviny června mezinárodní výstavu se zaměřením na energetiku EXPO 2017, historicky prvně je spolupořadatelem jejího byznysového programu Rusko. Chystá se tam početná čínská delegace na čele s hlavou státu. Z pohledu počtu účastnických zemí se Astana zařadila mezi TOP 5 pořadatelských zemí. Jaký je význam české účasti z pohledu přínosu pro český byznys?

Ministerstvo průmyslu a obchodu vynaložilo na angažmá českých firem v Astaně velké úsilí. Vnímáme účast českých firem na EXPO Astana 2017 nejen jako prestižní záležitost, ale především jako vynikající příležitost ukázat v celosvětové konkurenci a v regionu s velkou poptávkou po moderních technologiích vyspělost našeho energetického průmyslu. 

V oblasti výroby a distribuce energií a v energetice nabízíme světu řadu moderních technologických řešení, patentů, špičkových výrobků a kompaktních technologických celků, které mají celosvětový dosah. Jejich shodným rysem jsou důmyslná a promyšlená řešení a proto míříme na EXPO ASTANA 2017 s uceleným národním tématem "Důmyslnost řešení".

Jsem velmi rád, že naši expozici navštíví prezident Miloš Zeman. Náš pavilon je rozdělen do dvou částí. Hlavní expozice bude věnována unikátním českým vynálezům, technologickým řešením a nejmodernějším výrobkům českých firem.  Představíme v Astaně jedinečný koncept sportovního letounu na elektrický pohon, pokrokový elektrobus, který využívá poznatků z oblasti nanotechnologií, elektrárnu, produkující energii získanou z likvidace běžných komunálních odpadů, obytný dům, který si sám vyrábí a kontroluje spotřebu energií a další důmyslná řešení.

Připravili jsme i odlehčenější a hravější části expozice především pro děti a jejich rodiče v podobě interaktivních exponátů na téma energie. Součástí naší expozice budou ve druhém patře českého pavilonu i ukázky české národní kuchyně.

Na angažmá na EXPO ASTANA 2017 se velmi těším a držím palce všem našim vystavovatelům, aby pro ně účast na této akci měla příznivý hospodářský dopad.

Mařík: Pozor lidstvo, abys s inteligentními roboty nezašlo příliš daleko

Plánujete se EXPO v Astaně osobně zúčastnit?

Osobně bych měl navštívit Astanu společně s podnikatelskou misí, která se zúčastní také jednoho z největších světových strojírenských veletrhů  INOPROM v Jekatěrinburgu ve dnech 11. – 13. července. Druhou návštěvu EXPA bych rád uskutečnil ve druhé polovině srpna společně s podnikatelskou misí Komory SNS.    

Shodneme se na tom, že v postsovětském teritoriu mají z českého pohledu hlavní slovo už zmiňované Rusko, hostitelský Kazachstán a Bělorusko? 

Měřeno objemem obratu, přidanou hodnotou v exportu a celkovým potenciálem, tak určitě.

Jak by vypadalo jejich stručné porovnání, řekněme z pohledu českých exportních možností? 

Bělorusko je z těchto zemí patrně nejprůmyslovější, pokud uvažujeme podíl tohoto sektoru na HDP země. Dlouhodobě se zde daří realizovat velmi zajímavou spolupráci, která nekopíruje tradiční model „technologie za suroviny“, který dosud převládá u dalších dvou zmiňovaných zemí. Bělorusko surovinami neoplývá, naopak zde vždy převládal zpracovatelský průmysl. Pro tuto zemi jsou neustálá modernizace a investice do inovací doslova životní nutností, neboť k tomuto modelu rozvoje nemá alternativu.

Kazachstán je z těchto tří zemí v současné době asi nejstabilnější ekonomikou. Víceméně se mu vyhnuly všechny větší krize posledních patnácti let a prakticky po celé toto období jeho hospodářství vykazuje tu větší, tu méně výrazný růst. Země disponuje obrovskými zásobami surovin a k tomu se snaží v poslední době rozvíjet i zpracovatelský průmysl, což je obrovská příležitost pro naše firmy.

Rusko se rovněž může opřít o svoji surovinovou základnu. Z různých důvodů však současně čelí takřka neustále významným výzvám, ať už jde o rozsáhlost teritoria, nerovnoměrné osídlení, problémy s infrastrukturou, netransparentní tržní vztahy, z nichž vyplývají problémy s konkurenceschopností či vysoké výdaje na zbrojení. To jsou zkrátka parametry, které k Rusku dlouhodobě patří.

V každém případě však jde o trh, který je vždy přitažlivý už jen svojí velikostí a rozmanitostí. Navíc, vzhledem k multivektorové ekonomické orientaci a rozsáhlým vazbám na řadu sousedních zemí je Rusko velmi zajímavé i z pohledu možné lokalizace či výrobní kooperace a následného pronikání na trh třetích zemí, kam by se možná naše firmy dostávaly bez přispění ruských partnerů obtížněji. To je obvyklá přidaná hodnota spolupráce s firmami globálních hráčů, mezi něž Rusko určitě patří.

Všechny tři země, jakkoli jsou odlišné, mají z pohledu českých ekonomických zájmů mnoho společného. V první řadě jde o ekonomiky, jejichž potřeby se zcela bezprecedentním způsobem kryjí s komparativními výhodami českých exportérů. Dále zde existuje dlouholetá tradice intenzívních obchodních vztahů. Zákazníci z těchto zemí si české produkce váží jako v málokterých zemích mimo EU.

A v neposlední řadě tyto trhy umožňují vývozy se zpravidla vyšší přidanou hodnotou, než je tomu v případě zemí EU. Tam si nedovedu příliš představit výstavbu farem, průmyslových podniků či elektráren na klíč, což jsou projekty, které umožňují udržovat si při stále rostoucí globální dělbě práce multioborovou technologickou vyspělost.

To vše jsou faktory, které by bylo škoda ignorovat, nevyužívat je dostatečně pro naše ekonomické zájmy. Samozřejmě však na druhou stranu nelze podceňovat či dokonce ignorovat rizika, která jsou s těmito trhy dlouhodobě spojena a která neumožňují využít naplno jejich potenciál.

Sobotka využil okamžiku: Babiš mi ještě může děkovat

Jak si stojí česko-kazašské obchodní vztahy? Kde se oběma zemím daří a na čem se dá ještě zapracovat?

Jak již bylo řečeno, obchodní vztahy s touto zemí pro nás mají velký význam. Naše vzájemné vztahy nejsou historicky zatíženy a z mého pohledu nic nebrání jejich intenzivnímu rozvoji. Kazachstán má velký význam pro energetickou bezpečnost naší země, je třetím nejvýznamnějším dovozcem ropy, a disponuje surovinami, které potřebujeme.

Náš vývoz se koncentruje především do oblasti energetiky, automobilového průmyslu a strojírenství. Mírnou nevýhodou je relativně velká vzdálenost, což omezuje intenzitu kontaktů. Zde vidím největší rezervy. Je třeba podporovat vzájemné kontakty, umožňovat firmám setkání na různých úrovních. Jsem přesvědčen, že vzhledem k výše uvedeným faktorům si naši a kazašští podnikatelé vždycky najdou k sobě cestu a budou generovat mnoho zajímavých projektů.

Jak vypadá ze stejné optiky Bělorusko? Po zrušení většiny evropských sankcí předloni vnímá řada evropských zemí Bělorusko jako vstupní bránu, či odrazový můstek na eurasijský trh. Náš vzájemný růst byl až do roku 2012, pět let už ale trvá pokles. Co chcete řešit na Smíšené komisi pro hospodářskou průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci ještě tento měsíc v Praze

Již 9. zasedání česko-běloruské Smíšené komise se uskutečnilo u nás na Ministerstvu průmyslu a obchodu šestnáctého a sedmnáctého května. Řešili jsme především společné projekty v energetice, průmyslu a potravinářství. Důraz jsme kladli na rozvoj vzájemné smluvní základny, spolupráci obchodních komor obou zemí a samozřejmě i řešení běloruského dluhu vůči České republice. 

Mezivládní komise s Ruskem se připravuje na konci května v Moskvě, uskuteční se? Jaké jsou hlavní otázky obchodní spolupráce, které bude komise projednávat, případně jaké projekty a témata bude Česko na zasedání prosazovat?  

Mohu potvrdit, že desáté zasedání česko-ruské Mezivládní komise se uskuteční ve dnech 29. – 30. května v Moskvě. Pojedu tam osobně, protože spolupředsedy Mezivládní komise jsou členové vlády a na české straně je jím ministr průmyslu a obchodu. Hlavními tématy spolupráce, jež hodláme projednávat, jsou z hlediska oborového zejména oblast průmyslu - stroje a přepravní zařízení tvoří sedmdesát procent podílu našeho exportu - energetiky a zemědělství. Hovořit budeme o oblasti vědeckotechnické a inovační spolupráce, ale i o turistice. Obě strany rovněž vidí velký potenciál v rozvoji kontaktů na meziregionální úrovni. 

V oblasti významných projektů hodláme konkrétně rozvíjet projekty, o nichž jsme jednali již na minulém zasedání Mezivládní komise v Praze. Jde například o angažmá společností TRIMILL Vsetín, Agrostroj Pelhřimov či Jihostroj Velešín. Hovořit budeme samozřejmě i o projektech nových. Jako příklad uvedu projekt společnosti BRISK Tábor. Na posledním zasedání Mezivládní komise jsme otevřeli i nepříjemné otázky problematických českých projektů v Ruské federaci a hodláme v jejich řešení pokračovat i nyní. Mohu konstatovat, že v některých případech se nám již podařilo i díky práci v Mezivládní komisi dosáhnout pozitivního pokroku.

Jiří Havlíček (41)

Narodil se v Ledči nad Sázavou. Absolvoval gymnázium v Čáslavi, následně vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. V roce 2012 dokončil studium MBA na LIGS University v oboru marketing a komunikace.

V letech 1998 až 2000 byl okresním tajemníkem ČSSD, následující dva roky pracoval jako vedoucí oddělení v rámci úseku Ústředního finančního a daňového ředitelství na Ministerstvu financí ČR. Následně působil jako ekonomický poradce.

V roce 2003 nastoupil na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, kde zastával až do roku 2006 pozici ředitele kabinetu ministra. V letech 2006 až 2010 byl hlavním manažerem/ústředním tajemníkem ČSSD. V letech 2010 až 2013 byl místostarostou města Čáslav.

V roce 2014 byl jmenován náměstkem ministra průmyslu a obchodu ČR a vedoucím Úřadu ministerstva, měl na starosti sekci správní. Řízení Ministerstva průmyslu a obchodu převzal 4. Dubna tohoto roku. Hovoří anglicky. 

Anna Uljačenková je spolupracovnicí redakce

Autor: Anna Uljačenková a Igor Záruba
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!