Hračkář musí věřit ve spasení od Ježíška, říká šéf Bambule a Sparkys Homolka | E15.cz

Hračkář musí věřit ve spasení od Ježíška, říká šéf Bambule a Sparkys Homolka

Daniel Novák

Skupina Wormelen se v posledních třech letech stala hlavně převzetím sítí Sparkys, Bambule a Hm Studio jedničkou na českém hračkářském trhu. Její tržby šplhají ke dvěma miliardám korun. „Každá ze sítí byla příliš slabá, než aby žila sama,“ říká majitel Wormelen Group Petr Homolka. Poprvé také exkluzivně pro deník E15 promluvil o své roli v aktuálním boji o prodejny outdoorové sítě Bushman.

Už jsou na prodejích hraček znát blížící se Vánoce?

Určitě. Sezona většinou začíná začátkem listopadu. Prodáváme v současnosti zhruba o sto procent více než v létě. A v prosinci se to proti listopadu ještě o dalších sedmdesát až osmdesát procent vylepší.

Kolik vám vánoční sezona dělá z ročních tržeb?

Pětačtyřicet procent. Hračkářský byznys je o posledních dvou měsících.

A jak se vám daří po zbytek roku?

Špatně. Jdeme do ztráty, snažíme se přežít a na Vánoce to dohnat. Posledních dvacet let to zatím vycházelo.

K hračkám jste přešel z byznysu kolem mzdových a personalistických systémů. Který z těch oborů je těžší?

Těžko říci. V každém případě byznys mé původní společnosti Elanor byl předvídatelnější a stabilnější, ale nudnější. Hračky jsou super, v podobě dětí máme nádherné zákazníky, ale je to mnohem složitější byznys. Deset měsíců v roce čekáme, než přijde úspěch. U hraček navíc musíte všechno řešit hodně dopředu. Přestože jsme teď ve vánoční sezoně 2017, tak už musíme řešit Vánoce 2018. Je to stejné jako v módě. Ta má ovšem výhodu, že může trendy hodně určovat. U nás je vše na dětech a to jsou hodně nestálí zákazníci.

V boji o prodejny outdoorové značky Bushman nastává zásadní zvrat

Proč jste tedy vyměnil stabilitu za nejistotu?

To je také těžká otázka, ale lze říci, že hračky jsou mnohem zábavnější byznys. Lze v něm tvořit a vymýšlet.

A z podnikatelského pohledu?

Z byznysového pohledu byla konsolidace jediný způsob, jak mohl obor přežít. Každá ze sítí byla příliš slabá, než aby žila sama. Sloučili jsme je, a díky synergiím se nám dnes daří relativně dobře prosperovat a jsme odolnější. Jednotliví hračkáři to určitě mají mnohem těžší, než když se dají dohromady. Ale skutečně to bylo spíše o té zábavě. Moje bývalá společnost Elanor byla super, ale byl to spíše jen stroj, který dobře funguje na počítání výplat. Tam příliš nových věcí nevymyslíte.

Je konsolidace v hračkách u konce?

K nějakým změnám ještě určitě dojde. Někdo může skončit, což se děje pořád. Končí e-shopy, končí menší sítě, v Americe zkrachoval hračkářský koncern Toys R Us. Když skončil i takovýto obr, tak se to může stát každému. Jen doufám, že to nebudeme my.

Jsou na trhu nadbytečné kapacity?

Obchodů je zkrátka moc. Nikde není tolik hypermarketů a obchodních center jako v Česku. V každém nákupním centru je podobná skladba retailu a všechny segmenty maloobchodu řeší podobné věci jako my. Samozřejmě není normální, abychom v Praze měli v branži pětadvacet prodejen. Ale je současně hrozně těžké v nějakém obchodním centru nebýt.

Jak jsou nákupní centra pro obchodníky drahá?

Náklady jsou poměrně vysoké. Výdaje na lidi a plochu tvoří osmdesát až devadesát procent nákladů prodejny.

Investor Mička koupil osmdesát procent módní značky Pietro Filipi

Jak budete síť dále rozvíjet?

Budeme ji vylepšovat. To znamená, že ukončíme činnost obchodů tam, kde ztrácíme. To však není jednoduché, protože v obchodních centrech máte často smlouvy na pět deset let a špatně se z nich vyvazuje. Naopak zkusíme posílit tam, kde to funguje dobře. Doufáme, že po této optimalizaci budeme mít jen ziskové prodejny. Má to však háček v tom, že když máte prodejnu ziskovou a vyprší vám pětiletá smlouva, přijde za vámi zástupce obchodního centra, a protože ví, že jste v plusu, zvýší vám nájem.

Takto to skutečně funguje?

Musíme dávat pronajímatelům všechna data, takže si umějí spočítat, jak vysoký je podíl nájmu na celkových nákladech. A když máme vyšší tržby, než je určité procento, tak nájem zvednou. Blbé je, že dolů to už nejde. Vidí, že prodejna moc nefunguje, ale již nepřijdou a neřeknou, že nám zlevní.

Jsou pro vás konkurencí i hypermarkety prodávající vedle potravin hračky?

To nám byznys hodně kazí. Hypermarkety mají jednoduchou taktiku. Chtějí prodávat spotřební zboží, ale na hračky nalákají zákazníky. Takže na hračky mají často před Vánocemi poloviční slevy. Nakonec totiž vydělají na rohlících a hračky v akci používají jako marketingový nástroj.

Kdo je pro vás největší konkurencí?

Ještě před třemi lety bylo běžné, že v každém obchodním centru byly dvě tři hračkárny. Dnes už se nám to podařilo vyladit tak, že v každém centru je víceméně jen jedna a nikdo se necpe tam, kde už je někdo jiný. Každý ví, že by se neuživil. Celkově si tedy v současnosti mnohem méně konkurujeme s kamennými prodejci, ale mnohem více s e-shopy. Každý rok ostře navyšují prodeje, a pokud narostou ještě o dvacet procent, budou mít třeba už půlku trhu. A to kamenní hračkáři pocítí. Protože jich neubude, ale budou mít výrazně menší tržby. Proto taky v USA zkrachoval Toys R Us, protože Amazon je tam největší prodejce hraček.

Král českých hraček jedná o převzetí prodejen a e-shopu Kašpárek

Je řešením přesun prodeje na internet?

On-line prodej nás samozřejmě tlačí a bude tlačit čím dál více. Přes e-shopy jde ve světě zhruba čtyřicet procent prodejů hraček. V České republice přesné statistiky nejsou, ale odhaduji, že je to třeba dvacet procent. Takže je jasné, že on-line prodej ještě poroste.

Jste v zisku?

Skupina je profitabilní, ale mohlo by to být lepší. Naše ziskovost je v jednotkách procent, což je málo. Protože když přijde další krize, tak z jednotek profitu se mohou stát desítky ztrát. Z toho pohledu tedy nejsme spokojeni a chtěli bychom, aby se naše ziskovost dostala k deseti procentům a výše.

Na první pohled to vypadá, že všichni hračkáři nabízejí stejné zboží. Je to tak?

Bohužel je to z velké části pravda. Máme ale například část hraček, která je televizně podporována, protože děti většinou chtějí to, co je v televizi. A v rámci těchto hraček se nám daří nabízet něco, co část našich konkurentů nemá. Jenže televizní reklama vyžaduje investice relativně velkých peněz. To znamená, že pak musíte prodat velké množství hraček. A to není možné bez zapojení ostatních hráčů. Takže toto zboží, které dovážíme, pak dodáváme i do dalších sítí, ačkoliv ne do všech.

Jaká je na trhu pozice českých hraček?

Špatná. Podporuji je z lásky a z nostalgie, ale upřímně řečeno málokterá česká hračka se prodává dobře. Některé se samozřejmě prodávají lépe, největší hity to však nikdy nejsou. Podíl českých hraček na tržbách je v jednotkách procent.

Válka o obchody české outdoorové značky Bushman nabírá obrátky

Proč to tak je?

Vyvíjet hračky je drahé. A pokud je nemůžete prodávat na celém světě, je to dvakrát dražší. Čeští výrobci navíc nemají prostředky na reklamu, která je hodně nákladná. A když chybí takováto podpora, tak si dítě o hračku nenapíše Ježíškovi, a když si nenapíše Ježíškovi, tak to tatínek nekoupí.

Takže jste závislí na Asii?

Centrum hračkářského byznysu je stále Čína, respektive Hongkong. Všichni hračkáři se tam sjíždějí na veletrh a snaží se něco vybrat. Objednáme vzorky a ustanovíme v České republice skupiny dětí, jejichž reakce na hračky potom vyhodnocujeme.

Baví děti klasické hračky, když mají spoustu elektronických lákadel?

Prokletí hračkářského byznysu skutečně je, že se silně snižuje věk dětí, které si ještě jsou ochotné hrát s hračkou. Velmi rychle přecházejí na internet a elektronické hračky typu mobilu. Sice v hračkách až tak dlouho nejsem, ale ještě jsem zažil, že jsme běžně prodávali jedenáctiletým dvanáctiletým dětem. A dnes to deseti lety končí.

Co vás přivedlo od hraček k provozování části obchodů outdoorové značky Bushman?

To byla velmi krátká a náhodná cesta. K Bushmanovi jsem se dostal letos v létě. Majitel značky Bushman Company i franšízingový provozovatel obchodů Bushman CZ tehdy říkali, že mají problémy a chtějí byznys prodat. To však nedopadlo.

Jak jste se tedy dostal letos na podzim k obchodům Bushmanu?

Bushman CZ dlužil společnosti Bushman Company větší peníze, a proto posledně jmenovaný potřeboval pomoci. Koupil jsem si tedy nějaké zboží, abych mu pomohl. Bushman Company díky tomu dostala hotovost, kterou potřebovala. Mezitím se ale konflikt mezi oběma stranami prohluboval. A mně zbylo zboží. V jednu chvíli pak Bushman Company přišel s tím, že Bushman CZ už není nájemcem obchodů. Tak jsem řekl super, do Vánoc si tedy prodejny pronajmu a své zboží si prodám.

Obchodní dům Van Graaf na Václavském náměstí koupili Kanaďané

Bylo podle vás v pořádku, že společnost Bushman Company dostala svého někdejšího partnera Bushman CZ z prodejen za pomoci bezpečnostní agentury?

To neumím posoudit, je to věc právníků. Vezměte si, že jste v pozici, kdy vám Bushman CZ dluží desítky milionů, tak co máte dělat. Máte mu stále dodávat zboží? Budete za něj donekonečna platit nájem, protože pro pronajímatele jste nájemcem vy? Můžeme se bavit o formě, protože nevím, jestli je povolání ochranky v pořádku. Ale z druhé strany je přece normální platit, ne?

Budete respektovat předběžné soudní opatření, které vám zakazuje do vyřešení celé věci prodávat značku Bushman?

Existuje již harmonogram předávání prodejen společnosti Bushman CZ a jak bude tento harmonogram postupně naplňován, tak z těchto obchodů moje společnost Classical Steps logicky odejde. Doufám, že mi nezbude moc zboží, nebo že ho prodám někomu, kdo bude Bushmana třeba prodávat v budoucnu.

Budete to vy, kdo pak bude značku Bushman opět prodávat? Jinými slovy koupíte Bushman?

To nevím. Myslím, že vývoj bude takový, že obě strany sporu skončí v insolvenci. Pak tam nastoupí insolvenční správce a ten bude chtít prodat co nejvíce aktiv. To znamená zboží a značku. Ale to je samozřejmě jen moje spekulace. Tak uvidíme. Pokud se najde insolvenční správce, který mi to nadsazeně řečeno dá zadarmo, tak proč ne. Ale to se asi nestane. Navíc oblečení není můj byznys. Na to už sílu nemám.

Petr Homolka (55)
Byznysově vyrostl zejména díky společnosti Elanor vytvářející mzdové a personalistické systémy. Tu však letos prodal. Přes Elanor měl podíl též ve firmě CRC Consulting zprostředkovávající víza do Ruska. Do hračkářského byznysu vstoupil jako dovozce v roce 2008. O sedm let později zahájil skupování velkých prodejců hraček.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!