Isold Heemstra z ING: Bankovní pobočky zmizí, poradci zůstanou | E15.cz

Isold Heemstra z ING: Bankovní pobočky zmizí, poradci zůstanou

1. prosince 2016 • 07:09
Jaroslav Bukovský

Konkurence není českému bankovnictví cizí, v mnoha směrech ale lidem stále nenabízí ani zdaleka takový komfort jako západní finanční ústavy. „Na vydání platební karty tu čekáte dva tři týdny, a ještě si musíte přijít na pobočku. To je ale problém, protože ta má otevřeno od devíti nebo deseti hodin do pěti, takže je vlastně skoro nemožné si kartu vyzvednout. Existuje tedy spousta možností, jak klienty obsluhovat jinak,“ říká nový šéf české ING a bankovní světoběžník Isold Heemstra.

Máte bohatou zkušenost s bankovnictvím v Německu. Co soudíte o českém trhu? Je dostatečně konkurenční?

Zásadní rozdíl je v tom, že v Německu jsou dva tisíce bank, povětšinou relativně malých. Máte tu spořitelny, zemské banky, ty tvoří dvě třetiny trhu. Zbylou třetinu tvoří trio velkých bank. Tady je to naopak, pět bank ovládá až 80 procent trhu. To je obdobný model jako v Belgii nebo v Nizozemsku. V Německu je obrovská konkurence v nízkonákladových službách hlavně mezi spořitelnami a zemskými bankami.

Do Česka míří BoCom, jedna z největších čínských a světových bank

I v Česku je přes koncentrovaný trh konkurence poměrně dost, české banky mají hodně poboček a funkční trh udržuje řada nových bank, které určitě mají klientům co nabídnout. Český trh je zajímavý, protože je proti jiným zemím stále i poměrně tradiční.

Banku vedete teprve krátce. Už jste narazil na nějaká specifika zdejšího byznysu?

Co považuji za velmi zajímavé, je, že Češi mohou platit v podstatě všechno bezkontaktně. Digitalizace je Čechy přijímána podstatně lépe než v ostatních zemích, jako je Německo nebo Rakousko. Tyto země jsou podstatně konzervativnější. Češi jsou v tom podobní třeba Nizozemcům.

Na druhé straně je paradoxní, že zdejší banky mají tolik fyzických poboček. To je typické třeba právě pro Německo. Zvláštní také je, že třeba na vydání platební karty tu čekáte dva tři týdny, a ještě si musíte přijít na pobočku.

To je ale problém, protože ta má otevřeno od devíti nebo deseti hodin do pěti, takže je vlastně skoro nemožné si kartu vyzvednout. Existuje tedy spousta možností, jak klienty obsluhovat jinak.

ING propustí sedm tisíc lidí, chce masivně investovat do digitálních platforem

ING je v Česku známa svou štědrou úrokovou politikou, na spořicím účtu nabízíte relativně slušných 0,5 procenta ročního úroku. Objem vkladů vám ale přesto loni klesl. Lidé na to neslyší?

Pokles nebyl významný. Pro retailové klienty nejsme momentálně jejich primární bankou, vidí nás jako svou druhou banku. Mají svou primární banku, u které používají většinu bankovních služeb, a u nás jednoduše žádají atraktivní úrok. A spořicí účty mají třeba u dvou tří dalších bank.

Profilujete se jako retailová banka zaměřená na drobnou klientelu, té by ale v nabídce vaší banky mohly chybět spotřebitelské půjčky.

V současnosti pracujeme na nové produktové nabídce a spotřebitelské půjčky jsou její součástí.

Podstatnou část vašeho českého byznysu tvoří podílové fondy. Ty bývají obecně často kritizovány za poměrně vysoké poplatky. Neplánujete nabídnout klientům nějaký nízkonákladový fond?

Nemyslím si, že by byly poplatky vysoko. Našim zákazníkům nabízíme možnost investovat, což je pro ně alternativa ke spoření, se kterou mohou získat vyšší výnosy. Je zde pochopitelně vyšší riziko než například na spořicích účtech a záleží na vývoji na trzích.

Naše čtyři podílové fondy v základní nabídce jsou bez vstupních a výstupních poplatků, v rozšířené nabídce máme fondy pro zkušenější investory za jednotnou sazbu jedno procento. Snažíme se, aby poplatky byly transparentní a jednoduše zjistitelné.

ING propustí české obchodníky

Nyní ale najdeme řadů fondů, kde se poplatky pohybují kolem dvou procent. V případě dvouprocentní inflace a dvouprocentních ročních poplatků tak klient musí dosahovat alespoň čtyřprocentních výnosů, aby byl na svém. To může být u konzervativnějších investic, například do státních dluhopisů, velký problém.

Klient musí zvážit situaci na trhu a zvolit, zda a jak bude prostřednictvím podílových fondů investovat. Samozřejmě pokud člověk investuje sám, může některé poplatky eliminovat, platí jen brokerovi.

Pak je ale potřeba mít důkladné znalosti a řídit sám sebe, aby do investování nezatahoval emoce, což může být problém. Pokud investor zvolí špatné akcie, neplatí sice za správu fondů, ale může ztratit i desítky procent své investice. Nebo může zvolit právě podílové fondy, kde investuje portfolio manažer a účtuje si za to poplatek.

Úrokové sazby v současné době klesají a na firemních úvěrech, ale i hypotékách je možné v některých zemích dosáhnout záporných úrokových sazeb. Nakolik masový je to jev?

Úroky z firemních úvěrů nejsou na nule. Existují některé banky ve Švédsku a Dánsku, které nabízely záporné úrokové sazby. Šlo ale o variabilní sazby, které se měnily každý měsíc a dosáhly na ně jen stovky zákazníků.

Tyto informace se pochopitelně dostaly do médií, což vytvořilo představu, že nyní bude možné hromadně získat zápornou úrokovou sazbu ze strany bank všude v Evropě.

Nový rekord: Češi si letos vzali již 80 tisíc hypoték

Máte vizi, kde bude bankovní byznys za deset let? Bude to jiný model než dnes?

Myslím, že bude více digitalizace a internetu. Otázka je, jak bude nabízen třeba produkt, jako je hypotéka. Bude se prodávat přes internet třeba na Amazonu? Byl jsem odpovědný za jednu z největších hypotečních bank v Evropě, německé ING DiBa. V Německu nám webové zdroje přinášely kolem patnácti procent klientů. Pětaosmdesát procent přišlo přes brokery. Takže nabídnout přes Amazon to jde.

Otázkou je, která rozhodnutí budou lidé ochotni dělat přes internet a která vždycky nechají až na pobočku anebo na poradce. Domnívám se, že během příštích let možná pobočka potřeba nebude, ale klient bude u větších transakcí vždycky žádat nějakou formu konzultace, jež jej provede celým procesem tak složité a komplexní služby, jakou je třeba hypotéka.

Skupina ING oznámila nedávno bolestivou restrukturalizaci. Jak to ovlivní český byznys?

Na Česko to nebude mít žádný vliv. V Nizozemsku a v Belgii má ING velkou síť poboček a my víme, že lidí, kteří na ně chodí, už nejspíš dál přibývat nebude. Bylo tedy potřeba upravit náš byznys model.

To souvisí i s oznámeným předpokladem postupného snižování počtu pracovních sil v těchto zemích – v Belgii o 3500 a v Nizozemsku o 2300 zaměstnanců – v průběhu příštích pěti let a zároveň záměrem investovat 800 milionů eur do digitalizace.

Zvažovala ING více variant, kterak byznys banky oživit?

Mohli jsme snížit úrokové sazby, chtít víc poplatků, nebo snížit náklady. Bylo to velmi těžké rozhodnutí a výsledkem bylo uzavření poboček. Zvláště o belgickém trhu se velmi diskutovalo, tamní vláda se obávala, že nás budou následovat i další banky. V Česku není ING postavena na obsluze zákazníka přes pobočkovou síť a zemi vnímáme jako rostoucí trh. Pro příští léta tak zde hodláme rozšířit své investice.

Isold Heemstra (42)
Vystudoval chemické inženýrství a technologii bioprocesů na univerzitě v Delftu a obhájil diplomovou práci na téma technologie separace na newyorské Clarksonově univerzitě. Je absolventem postdoktorandských kurzů podnikové ekonomiky na univerzitě v Rotterdamu. Kariéru v ING započal v roce 2002 v Nizozemsku, poté prošel řadou pozic v bankovnictví i pojišťovnictví na trzích ING v Kanadě, Malajsii a v Německu. Zajímá ho sport, cestování, fotografování a tvorba webových stránek.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!