Iva Ritschelová: Šedá ekonomika český HDP nerozkolísá. Obavy Eurostatu se nenaplnily | E15.cz

Iva Ritschelová: Šedá ekonomika český HDP nerozkolísá. Obavy Eurostatu se nenaplnily

Iva Ritschelová: Šedá ekonomika český HDP nerozkolísá. Obavy Eurostatu se nenaplnily
Iva Ritschelová
• 
ZDROJ: E15 Robert Zlatohlávek

Pavel Otto

Podíl šedé ekonomiky na českém HDP je vyšší, než uváděly dosavadní statistiky. Při nedávno dokončené revizi to zjistil Český statistický úřad. „Eurostat se domníval, že v České republice byla kromě jiného podhodnocena šedá ekonomika. Revize její podíl zvyšuje, ale nijak výrazným způsobem,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Ta nyní obnovuje analytické oddělení úřadu a chystá organizační změny krajských statistických správ.

Mezi klíčové projekty řadí vedle Sčítání lidu, domů a bytů, vytváření centrálních registrů a budování dlouhodobých časových řad. „Tady jsme udělali velký krok dopředu. V krátké době budeme publikovat pro veřejnost velmi zajímavá čísla,“ slibuje Ritschelová.

* E15: Dokončujete revizi národních účtů. Zjednodušeně řečeno jde o propočítání skutečného HDP vzhledem k odhadované výši šedé ekonomiky. Už znáte výsledky?

Od roku 1992 bylo provedeno již několik revizí, ta současná je další v pořadí. Revidovali jsme údaje od roku 1995. Není ale pravda, jak se občas uvádí, že bychom dělali revizi pouze kvůli stínové nebo chcete-li šedé ekonomice. Změn bylo více. Týkaly se například zahraničního obchodu, imputovaného nájemného, kapitálu a dalších. Revize vycházela z doporučení Evropského statistického úřadu.

* E15: A výsledky?

Zveřejníme je na konci září. Mohu prozradit, že revizi provází mírné zvýšení hrubého domácího produktu. Nebude to ale dramatická změna. A dynamika růstu hospodářství nebude příliš ovlivněna. Eurostat se domníval, že v České republice byla kromě jiného podhodnocena šedá ekonomika. Revize její podíl zvyšuje, ale nijak výrazným způsobem.

* E15: Jak velký podíl šedé ekonomiky na českém HDP Eurostat odhadoval?

Eurostat nemůže dělat žádné odhady. Může pouze dávat doporučení, aby daná členská země zkontrolovala a případně zrevidovala své statistiky. Skutečností ale je, že ve srovnání s ostatními evropskými ekonomikami jsme měli podíl nezjištěné ekonomiky relativně nízký.

* E15: Čím si vysvětlujete, že výsledná čísla jsou o něco příznivější, než se očekávalo?

Je otázkou, zda vyšší podíl šedé ekonomiky na produktu společnosti je příznivější výsledek. Ministr financí by byl zcela jistě raději, pokud by všechny aktivity v rámci šedé ekonomiky byly zdaněny a přinesly něco do státní pokladny.

* E15: Model Řecka nás tedy nečeká.

Zatím ne. Těžko ale říci, zda v souvislosti s kauzou ČSÚ versus státní podnik Lesy ČR toto nebezpečí nehrozí.

* E15: V této souvislosti varujete před snahou ovlivňovat výsledky šetření ČSÚ. Skutečně se obáváte o nezávislost úřadu?

Kauza Lesy ČR vznikla tak, že ČSÚ v prvním čtvrtletí letošního roku nevydal index cen surového dříví za vlastníky. Vydali jsme průměrné ceny a index cen surového dříví za nevlastníky. Důvod byl velmi prozaický. Došlo k poměrně zásadní změně metodiky, která nám neumožnila daný index vydat. Byl by totiž naprosto nesrovnatelný s indexem za čtvrté čtvrtletí 2010. Daný index si přitom státní podnik zakomponoval do svých smluv. V kauze jde o to, že Lesy ČR se v uvozovkách snaží donutit ČSÚ, aby index vydal. To ale odmítáme. Nemůžeme převzít odpovědnost za to, že někdo použije naše čísla nevhodným způsobem. Navíc jsme vedení podniku na skutečnost, že není vhodné používat tento index ve smlouvách, upozorňovali. Kauza došla tak daleko, že na ČSÚ byla podána žaloba u Městského soudu v Praze.

* E15: Co když soudní spor prohrajete?

Myslím si, že je velmi nepravděpodobné, aby nám soud přikázal index vydat. Kdyby k tomu došlo, tak tady skutečně máme druhé Řecko. Někomu se nebudou líbit naše čísla o HDP, dá nás k soudu a my pak čísla změníme. Totéž by se mohlo stát i s inflací. Nelíbí se vám výše inflace, tak nás dejte k soudu a my ji změníme. Tady jde o princip, tedy o nezávislost ČSÚ.

Iva RitschelováIva RitschelováAutor: E15 Robert Zlatohlávek

* E15: Už máte alespoň předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů? Považujete projekt za zdařilý?

První výsledky budeme mít v prosinci. A co se týká podrobnějších informací, pak výsledky v členění podle okresů a krajů zveřejníme v polovině příštího roku. Projekt sčítání je velmi náročný, realizuje se jednou za deset let. Problémy se logicky vyskytly, ale nedovedu si představit, že u tak velké akce by bylo možné je zcela eliminovat.

* E15: Skutečně nešlo zabránit například potížím s Českou poštou?

To bylo hodně medializované téma. Nakonec jsme se dohodli, že úřad s ohledem na vzniklé problémy zaplatí České poště méně.

* E15: Nebyly některé dotazy zbytečné? Mám na mysli třeba vybavenost domácností.

Dotazovali jsme se například na internet či způsob vytápění, protože tyto údaje není možné získat z jiného informačního zdroje. Přála bych lidem vidět sčítací formulář například v Lucembursku, kde má na dvacet stránek. Vyplnění českých formulářů zabralo jen několik málo minut. Ale pevně věřím, že další sčítání proběhne přes registry a nebudeme domácnosti už vůbec obtěžovat. Je ale pravda, že v totéž doufal i můj předchůdce Jan Fischer.

* E15: Bylo obtížné převzít úřad právě po něm?

Na jedné straně je těžké přebírat pozici po někom, kdo svou práci dělal dobře a byl vnímán pozitivně odborníky i nejširší veřejností. Zkrátka jste s takovým člověkem srovnáván a očekávají se od vás stejně kvalitní výsledky. Samotné převzetí úřadu nebylo obtížné právě proto, že jej Jan Fischer dobře vedl. Není ale možné opomenout skutečnost, že více než rok byl úřad bez předsedy.

* E15: Jak se změnil ČSÚ pod vaším již více než ročním vedením?

Začátky lehké nebyly. Kvůli rozpočtovým škrtům jsem musela propustit téměř stovku zaměstnanců. A byli mezi nimi i vedoucí pracovníci. V odborné oblasti jsme měli a nadále máme čtyři hlavní cíle. Především jde o projekt desetiletí, tedy Sčítání lidu, domů a bytů. Dále je to již zmíněná revize národních účtů. Zároveň pracujeme na projektu centrálních registrů. Konkrétně úřad má na starosti registr osob. Pevně věřím, že ho dokončíme dle harmonogramu v polovině příštího roku, přestože potíží je řada. Myslím si ale, že ostatní rezorty jsou na tom možná obdobně a s dodržením stanovených termínů budou mít také hodně práce. Vedle toho se zabýváme budováním dlouhodobých časových řad, kde úřad udělal velký krok dopředu. V krátké době budeme publikovat pro veřejnost velmi zajímavá čísla. A konečně usilujeme o vyšší a efektivnější využití administrativních zdrojů dat. Výsledky uvítají hlavně námi dotazovaní lidé. Nebudeme je muset tolik zatěžovat, protože počet šetřených respondentů snížíme.

* E15: ČSÚ byl jedním z prvních tuzemských úřadů, který začal na svých internetových stránkách zveřejňovat všechny zakázky. Osvědčilo se to?

Určitě. O centralizaci veřejných zakázek a jejich plošném zveřejňování jsem rozhodla okamžitě po svém nástupu do funkce. Vycházela jsem ze svých zkušeností, jež jsem získala na univerzitě. U smluv, kde se nám zdá, že bychom mohli dosáhnout lepších podmínek pro úřad, jednáme s dodavateli.

* E15: V minulosti zrušil ČSÚ analytické oddělení. Vy naopak usilujete o jeho znovuobnovení. Z jakého důvodu?

Svodné analytické oddělení u nás skutečně kdysi bylo. Domnívám se, že instituce, jakou je ČSÚ, takové oddělení mít musí. Není to ale tak, že by nefungovali na úřadě analytici. Jsou rozptýleni po jednotlivých sekcích. V krátké době bude vypsáno výběrové řízení na vedoucího analytického oddělení.

* E15: Další změnou je postupné posilování jednotlivých krajských poboček ČSÚ. V čem podle vás nepracují dobře?

Jde o třetí etapu organizačních změn. V minulosti existovaly krajské statistické správy, které měly svoji subjektivitu. Jsem přesvědčena o tom, že na úrovni krajů musí existovat pracoviště, jež budou partnerem pro regionální samosprávu. Momentálně reprezentují krajská pracoviště takzvaní zmocněnci. Mým záměrem je, aby v rámci každého kraje byl jeden ředitel. Už proběhla výběrová řízení zhruba na polovinu těchto krajských správ, tento týden mají výběrová řízení skončit.

Iva RitschelováIva RitschelováAutor: E15 Robert Zlatohlávek

* E15: Bude v této souvislosti možné, aby ČSÚ nesledoval pouze zahajovanou a dokončenou výstavbu nových bytů, ale také to, kolik se jich prodá a za kolik? Narážím na skutečnost, že údaje, které poskytují developeři, nejsou zcela objektivní.

Bohužel na nová zjišťování nemáme peníze. Každoročně bojujeme se stále nižším rozpočtem. A musíme šetřit. V posledních čtyřech letech musely z úřadu odejít na čtyři stovky zaměstnanců.

* E15: Co kdyby se rozpočet dále snižoval, jak naznačují plány ministerstva financí?

Další snižování rozpočtu ČSÚ by bylo velmi bolestivé. Museli bychom zrušit další zjišťování a agendy. Střednědobý výhled navrhovaný ministrem financí na léta 2013 a 2014 je velmi obtížně akceptovatelný. Už delší dobu snižujeme provozní výdaje, revidujeme smlouvy, propouštíme. A některá statistická šetření bychom museli zrušit úplně. Nebyli bychom schopni splnit úkoly a požadavky, jež máme vůči Bruselu.

* E15: Kolik procent z vaší práce tvoří tyto z Bruselu nařízené průzkumy?

Více než 90 procent. Z toho je vidět, že manévrovací prostor ohledně dalších úspor nemáme.

* E15: Bude se vaše spolupráce s Eurostatem rozšiřovat?

S představiteli Eurostatu nyní diskutujeme o střednědobém plánu spolupráce. Zatímco tato instituce si vytváří program šetření na čtyři roky dopředu, my si nic takového dovolit nemůžeme. Prezident Eurostatu ví, jaký rozpočet bude mít ve střednědobém výhledu, a podle toho se zařídí. ČSÚ se ale k tomu zavázat nemůže, protože nevíme, kolik peněz dostaneme v příštích letech.

* E15: Z kolika procent se Eurostat podílí na financování českých zjišťování?

U jednotlivých evropských projektů je to zhruba ze sedmdesáti až osmdesáti procent. Ale klasická statistická zjišťování hradíme z vlastního rozpočtu úřadu.

Iva Ritschelová (47)

Vystudovala Technickou univerzitu v Liberci a Vysokou školu ekonomickou v Praze. Od roku 1988 pracovala v Sociálně ekonomickém ústavu ČSAV v Ústí nad Labem, v letech 1993 až 1998 v regionální pobočce ČSÚ. V letech 2001 až 2007 byla prorektorkou ústecké Univerzity J. E. Purkyně. Následně se stále rektorkou. Absolvovala řadu stáží a studijních pobytů v Evropě, Severní Americe a Asii. Předsedkyní ČSÚ byla jmenována loni v červenci.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu

v kategorii zpravodajství.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!