Iva Ritschelová: Statistici ulehčí podnikatelům od papírování | E15.cz

Iva Ritschelová: Statistici ulehčí podnikatelům od papírování

Iva Ritschelová: Statistici ulehčí podnikatelům od papírování
Iva Ritschelová
• 
ZDROJ: E15
10. června 2013 • 07:37
Pokud budou příští rok spojeny volby do Poslanecké sněmovny s eurovolbami, existuje podle předsedkyně Českého statistického úřadu Ivy Ritschelové riziko zvýšeného počtu neplatných hlasů.

„V zákonech jsou slabá místa, která by bylo vhodné ošetřit legislativními úpravami,“ říká. Vedle toho ČSÚ ve spolupráci s některými ministerstvy chystá podnikatelům snížení jejich administrativní zátěže. Třeba některé rozsáhlé, a tedy neoblíbené formuláře už tisícovky fyzických a právnických osob nebudou muset vyplňovat.

E15: Hovoří se o spojení parlamentních voleb s volbami do Evropského parlamentu. Přineslo by to z pohledu ČSÚ nějaká úskalí?

V ČSÚ jsme o tom poměrně dlouze diskutovali. Myslíme si, že tam skutečně některá problémová místa jsou. Podle v současnosti platného zákona o volbách do Evropského parlamentu by ve volební místnosti musely být dvě oddělené volební schránky. Máme obavy z toho, že pro občany by to bylo složitější a někteří by mohli vhodit obálky do nesprávné schránky, čímž by jejich hlasy byly neplatné. Riziko zvýšeného počtu neplatných hlasů tedy existuje. Stejně tak jsou určité problémy s rozdílnou dobou zahájení sčítání hlasů u jednotlivých voleb.

E15: Předpokládám, že by se zvýšily nároky na členy volebních komisí. Je to tak?

Jistě, ale zvládnutelné to je. Na druhé straně tak, jak jsme o tom diskutovali i ve Státní volební komisi, se domníváme, že by bylo skutečně jednodušší změnit legislativu. A je tu ještě jedna věc. Objevily se názory, podle nichž by se spojením voleb výrazně ušetřilo, dokonce i polovina celkových nákladů. To je nesmysl. Když z dvojích voleb uděláme jedny, za cenu jedněch to zkrátka nebude. Některé věci jako například programátorské práce by se pro každé hlasování musely dělat odděleně.

E15: Takže ČSÚ by volby nespojoval.

To neříkám. Z našeho pohledu spojené volby statisticky zpracovatelné jistě jsou. Jak jsem ale řekla, jsou tam slabá místa, která by bylo vhodné ošetřit.

E15: Jaké další úpravy zákonů byste uvítali?

Určitě změny v čase, kdy může být zahájeno sčítání hlasů. Když v sobotu ve 14 hodin skončí volby do Poslanecké sněmovny, zavřou se volební místnosti a začne sčítání. Jenže ve volbách do Evropského parlamentu se schránky mohou rozpečetit až v neděli po 22. hodině. To znamená, že členové volebních komisí a všichni pracovníci úřadu by museli být v práci a sčítat dva dny po sobě, což by mohlo kolidovat se zákoníkem práce. Proto by bylo lepší, aby komise sečetly všechny hlasy už v sobotu, přičemž výsledky voleb do Evropského parlamentu by ČSÚ mohl publikovat až v neděli. I když to vypadá jednoduše, bez změny zákona se to neobejde.

E15: Změny navrhne ministerstvo vnitra?

Dokonce už s návrhem změn zákona o volbách do Evropského parlamentu přišlo. Zatím je to ale ve fázi připomínkového řízení, takže uvidíme, jak to nakonec dopadne.

ČSÚČSÚAutor: Euro Martin Pinkas

Firmám odpadnou desítky výkazů

E15: Vláda podnikatelům slibuje, že jim uleví od papírování, což se týká i ČSÚ. Vysvětlete, co konkrétně chystáte?

K danému problému jsou dohromady dvě vládní usnesení. To první je obecnějšího charakteru, hovoří se v něm o snižování administrativní zátěže, zjednodušení agend a zrušení duplicit. A to druhé se týká přímo nás. Ukládá ČSÚ zefektivnění výkonu státní statistické služby. V současnosti spolu s dalšími rezortními statistickými pracovišti rozesíláme podnikatelům kolem 190 druhů výkazů ročně, což samozřejmě není málo.

Firmy, které musí tyto výkazy vyplňovat, se často a oprávněně ptají proč, když některé údaje už poskytly jiným úřadům. Naším cílem je ve spolupráci se všemi ministerstvy, ale zejména s rezorty financí, průmyslu a obchodu a práce a sociálních věcí, rozšířit využití administrativních zdrojů dat a snížit počet zjišťování. Konkrétně jde o daň z příjmu fyzických a právnických osob, daň z přidané hodnoty a hlášení zaměstnavatelů spojená se sociálním pojištěním.

E15: Jak to bude vypadat v praxi?

Podnikatelé pouze podají daňové přiznání a ČSU by potom už od nich neměl žádné údaje požadovat. Zjednodušení dozná nejrozsáhlejší výkaz označovaný P 5-01, na který si podnikatelé stěžují nejvíc. Nebude to ale jednoduché, protože bude zapotřebí, aby jak daňová přiznání, tak přílohy byly podávány v elektronické podobě. Následně budou sdílena dotčenými ministerstvy a ČSÚ. Naše ochota navzájem spolupracovat a podnikatelům jejich administrativní zátěž snížit je opravdu velká, takže věřme, že je to na dobré cestě.

E15: O kolik se celkový počet z oněch asi 190 výkazů sníží?

Zatím to vypadá tak, že v programu statistického zjišťování pro rok 2014 bude oproti letošku zrušeno patnáct výkazů a v roce 2015 pak dalších třiačtyřicet. Takže z těch zhruba 190 jich bude o čtvrtinu méně. A co se týče značně neoblíbeného výkazu P 5-01, předpokládáme snížení počtu respondentů z řad právnických a fyzických osob až o patnáct tisíc, což je poměrně hodně. Dobrou zprávou je také to, že jakmile se rozběhne sdílení informačního systému mezi ministerstvy a ČSÚ, čímž získáme přístup k daňovým a dalším údajům, celkový počet výkazů ještě víc klesne a onen P 5-01 dozná značné redukce.

E15: Co když vám budou některé údaje připadat zkreslené, nepřesné. Jak budete postupovat v takových případech?

Pokud něco podobného ČSÚ zjistí, tak dotyčného podnikatele osloví a na základě zjištěných dat případně udělá, zdůrazňuji, že jen ve svém statistickém systému, korektury.

E15: K přechodu na elektronická úložiště asi ušetříte nemalé částky za papír a další položky, celkově se vyhodnocování zjednoduší. Máte už představu, jak velké by úspory mohly být?

Přesné číslo vám v této chvíli neřeknu, ale nějaké zanedbatelné částky to určitě nebudou. Na druhé straně je potřeba alespoň na začátku počítat s výdaji na IT systémy a jejich propojení. Podstatné je, že se uleví firmám.

Demografický pokles nikdo neřeší

E15: Máte čerstvá čísla o vývoji české populace a také o seniorech. Co z nich vyplývá?

Takzvané „stromy života“, které názorně ilustrují změny věkové struktury obyvatelstva v průběhu let, poukazují stále na stejný problém. Generace dnešních čtyřicátníků a padesátníků je početně velmi silná, avšak stárne. Přitom porodnost v předchozích dvou dekádách byla nízká. I v ostatních evropských státech je to podobné, nijak výrazně se nelišíme. Navzdory nízké porodnosti počet obyvatel v České republice vzrůstá, což způsobuje migrace cizinců, především z Ukrajiny, Vietnamu, Ruska nebo Polska. Rovněž se zvýšila průměrná délka života. O problematice týkající se demografického vývoje odborníci i laická veřejnost v poslední době velmi živě diskutují. Je ale potřeba říci, že tyto údaje nejsou žádnou novinkou. A pokud měla být přijímána nějaká opatření proto, aby byl tento trend opačný, mělo být na stole řešení už

podstatně dříve. Demografové ČSÚ se projekcemi zabývají desítky let a údaje byly a jsou k dispozici. Ještě zmíním jednu věc. Nedávno jsme publikovali takzvaný index závislosti, který ukazuje, kolik lidí v poproduktivním věku 65 let a výše připadá na stovku lidí v produktivním věku, to znamená od 15 do 64 let. Je to zajímavý údaj, i když je otázka, zda je to správné vodítko pro přijímání politických a ekonomických rozhodnutí.

E15: V čem je metodika zavádějící?

Domníváme se, že by bylo vhodnější vztahovat počet lidí v poproduktivním věku na ty, kteří jsou zaměstnaní. To znamená na lidi, kteří pracují a odvádějí do státního rozpočtu daně, což v onom rozmezí 15 až 64 let samozřejmě nejsou všichni. Navíc jsou ekonomicky činní i někteří lidé nad pětašedesát let. I když z demografického pohledu je používaná metodika v pořádku, pro přijímání opatření na vládní úrovni se příliš nehodí.

Iva RitschelováIva RitschelováAutor: E15

Kdo produkuje data, má je i analyzovat

E15: Když jste byla v roce 2011 jmenována do čela ČSÚ, potýkala se instituce s rozpočtovými škrty, muselo odejít několik desítek zaměstnanců. Jak to vypadá teď ?

Situace je v posledních dvou letech stabilizovaná, podobné je to i s rozpočtem ČSÚ. Je ale třeba říci, že je to hodně dáno tím, že jsme řešili tři velké evropské projekty a také projekt Sčítání lidu, domů a bytů. Přitom ve střednědobém výhledu se zřejmě budeme muset vyrovnat s dalšími rozpočtovými škrty.

Úspory hledáme všude. Mimo jiné i tím, že znovu vyhlašujeme soutěže na starší zakázky. Levněji jsme třeba nakoupili datové nebo hlasové služby, rovněž i údržbu budov, kde jsme ušetřili desítky milionů korun. Díky tomu si můžeme dovolit investovat například do informačních technologií. A v letošním roce chystáme opravy některých budov našich krajských pracovišť. Ještě doplním, že už minulý rok v lednu jsme nastartovali změny v jejich fungování, zlepšil se management těchto našich pracovišť. Takže i zde se nám podařilo uspořit nemalé finanční prostředky.

E15: Přestože na to nepanovaly shodné názory, začala jste znovu budovat analytické oddělení ČSÚ. Z jakého důvodu?

Názory jednotlivých členů vedení ČSÚ na existenci analytického oddělení byly skutečně různé. Jedni se domnívali, že úřad by měl „jen“ produkovat data, druzí zase razili myšlenku, že by s nimi měl také pracovat. Patřím k té druhé skupině. Jsem přesvědčena, že ten, kdo data „vyrábí“, by je měl i analyzovat. Letos zveřejníme opět několik velkých analýz jako třeba vývoj české ekonomiky nebo tendence a faktory makroekonomického vývoje v zemi. A určitě zajímavé budou analýzy hospodaření domácností, dále rodina ve statistických datech nebo vývoj realitního trhu.

E15: Přišla jste s nápadem publikace dlouhodobých časových řad. Jak jste s dosavadními výsledky spokojena?

V posledních dvou letech vydal Český statistický úřad několik historických ročenek, o které je skutečně velký zájem, a to jak mezi analytiky, tak pedagogy, kteří je používají k výuce. Namátkou to byla historie lesního a vodního hospodářství, ročenka statistiky energetiky a historická ročenka národních účtů. To je určitá rarita, protože HDP byl vždy publikován až od roku 1993, tedy od vzniku České republiky.

Nedávno se vůbec poprvé dohodli naši a slovenští kolegové a protáhli časovou řadu do roku 1990. Pak následoval projekt, na němž statistický úřad spolupracoval s Vysokou školou ekonomickou v Praze, jehož výsledkem je to, že časová řada byla prodloužena až do roku 1970. V rámci zemí bývalého východního bloku je to skutečně ojedinělý projekt. Můžeme tak například porovnávat dlouhodobě spotřebu vlád nebo domácností. Také je patrné, jaký dopad měla v sedmdesátých letech minulého století ropná krize na tehdejší československou ekonomiku. Pro současné politiky i analytiky by to mohly být zajímavé a bezpochyby užitečné údaje. Doufám, že někoho budou inspirovat.

Iva Ritschelová (48)

Vystudovala Technickou univerzitu v Liberci a Vysokou školu ekonomickou v Praze. Od roku 1988 pracovala v Sociálně ekonomickém ústavu ČSAV v Ústí nad Labem, v letech 1993 až 1998 v regionální pobočce ČSÚ. Od roku 2001 byla sedm let prorektorkou ústecké Univerzity J. E. Purkyně. Následně se stala rektorkou. Absolvovala řadu stáží a studijních pobytů v Evropě, Severní Americe a Asii. Předsedkyní ČSÚ byla prezidentem republiky jmenována v roce 2010.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!