Jakub Hruška: Na Šumavě může být národní park, anebo vzorný lesní závod | E15.cz

Jakub Hruška: Na Šumavě může být národní park, anebo vzorný lesní závod

Jakub Hruška: Na Šumavě může být národní park, anebo vzorný lesní závod
29. března 2013 • 13:38
Stavební aktivita na Šumave dokazuje, že Národní park obce v rozvoji nijak zásadně neomezuje. Ty přesto chtějí víc a spolu s kraji se snaží park ovládnout prostřednictvím připravovaného zákona, říká předseda Stínové vědecké rady Národního parku Šumava Jakub Hruška. Šumava by se přitom podle něj bez „vlastního“ zákona obešla.

*E15.cz: Současné vedení Národního parku Šumava tvrdí, že se díky kácení v prvních zónách podařilo zastavit kůrovcovou kalamitu. Tvrdí, že loni na Šumavě uschlo mnohem méně stromů než v letech 2009 až 2011, kdy jste byl členem řádné vědecké rady parku. Je podle vás kácení příčinou obratu?

Kůrovcové gradace mají přirozený cyklus mezi pěti a osmi lety. Gradace by neustoupila, kdyby v letech 2011 a 2012 nebylo úžasně „antikůrovcové“ počasí. Tak to ostatně nakonec vždycky dopadne. Navíc hovořit o zastavení kůrovcové kalamity v centru národního parku, který vznikl proto, aby se v něm chránila příroda a všechny její projevy, je naprostý nonsens. Kůrovec je specialista na smrkové lesy, kterých bylo u nás původně velmi málo, vyskytovaly se jen v nejvyšších polohách hor. Smrky a náš český kůrovec, který jiné stromy nenapadá, spolu žijí několik desítek milionů let a parazit si nikdy nezahubí svého hostitele. My jsme kůrovcovi pouze poskytli vynikající podmínky, protože smrk ztepilý se dnes hospodářský pěstuje prakticky na celém území střední Evropy. To, že kůrovec v jedné fázi svého života napadá smrky, není smrtí lesa. Je to jen jedna z fází přirozeného vývoje.

*E15.cz: Dokáže si les pomoci sám?

Když se zajedete na Šumavu podívat, tak pod sežranými stromy je spousta nových mladých smrčků. V parku nemůžeme aplikovat lidský pohled, který je zvyklý na zelené smrkové monokultury, které se kácí stoleté. To jsou z hlediska přírody zcela nedospělé stromy. Snažíme se pohled na les u babičky za chalupou přenést na přirozené horské smrčiny, které jsou tím, co máme v parku chránit.

*E15.cz: Lze se spolehnout na příchod počasí, které množení populace kůrovce utlumí?

Ano, lze. Kombinace tvrdé, mrazivé zimy a deštivého léta kůrovcovou gradaci spolehlivě zastaví, přesně to se stalo v letech 2011 a 2012. Lesníci to nikdy nestihnou „ukácet“ sami, vždy jsou za kůrovcem, kácí až ty stromy, které už kůrovec napadl. Nikdy se jim nepodaří vykácet všechny napadené stromy. Nesmyslné je také kácení suchých stromů. Z mrtvých stromů už nikdy žádný kůrovec nevylétne, žere totiž jen živé lýko.

*E15.cz: Podle nynějšího ředitele parku Jiřího Mánka se loni pokácelo až sedmkrát méně dřeva, než na vrcholu kůrovcové kalamity v letech 2009 až 2011. Proč tehdejší vedení parku kácelo tolik, když zastávalo vaší tezi, že les si pomůže sám?

Orkán Kyrill v roce 2007 porazil obrovské množství stromů a připravil kůrovcovi dokonalou potravu. Tehdejší vedení parku pochopilo, že nemá cenu s kůrovcem bojovat, a vyhlásilo velkou a dnes často kritizovanou bezzásahovou zónu. Popadané dřevo za její hranicí se začalo zpracovávat. Šlo samozřejmě i o peníze, dřevo je drahé. V prvním roce po smršti se tak vytěžilo 700 tisíc kubíků dřeva, protože prostě ležely na hromadě. Vlastní kůrovcová gradace začala druhý a třetí rok po Kyrillovi, když už lesníci těžili i dřevo napadené kůrovcem, ale opět jen mimo bezzásahovou zónu. V průběhu třetího roku po kalamitě odvolali ředitele parku Františka Krejčího a jeho nástupci Jan Stráský a Jiří Mánek přišli do sestupné fáze kůrovcové gradace.

*E15.cz: Proč se kůrovec v polomech tak snadno množí?

Zavadlé, popadané stromy jsou pro kůrovce naprosto optimální. Nemají totiž obranné mechanismy živých stromů, které kůrovce zalijí mízou a zahubí. Devět z deseti stromů v živém lese běžný útok kůrovce přežije. Kůrovec to ale neustále zkouší, a pokud je v lese hodně slabých stromů nebo polom, tak se může rychle rozmnožit. V přirozeném lese pak kůrovci buď dojde smrkové dřevo, nebo se po nějaké době namnoží jeho paraziti a predátoři, kteří jej spolu s počasím zastaví.

*E15.cz: Po Kyrillovi se hovořilo o tisícileté kalamitě, je podobná vichřice skutečně takto výjimečná?

Ne, to byl jen mediální humbuk. Vichřice okolo roku 1870 pokácely velkou část lesů, v nichž těžili Schwarzenbergové, a s kůrovcem se stalo se prakticky to samé co dnes, dobře to popsal Karel Klostermann. Určitě přijdou další vichřice.

*E15.cz: Autoři připravovaného zákona o Národním parku Šumava tvrdí, že cílem nové normy je právě ochrana Šumavy před kůrovcem. Má smysl národní park před kůrovcem chránit?

Ty nejcennější části se před kůrovcem samozřejmě chránit nemají, protože v horské smrčině je kůrovec přirozenou součástí ekosystému. Ve smrkových lesech v nižších polohách, kde dříve byly smíšené lesy, se proti kůrovci zasahovat má přeměnou smrkových monokultur na složení lesa přírodě bližší. V národním parku přece nebudeme maximalizovat zisk, což stejně jako za Schwarzenbergů znamená smrkovou monokulturu. Rozumný lesník se smrkovou monokulturu stejně starých stromů snaží postupně převést na les s vysokým podílem buku, javoru a jedle. Když to bude dělat padesát let, můžeme les převést na bezzásahový. Díky vytvoření smíšeného porostu okolo horských smrčin se kůrovec nebude šířit do hospodářských lesů.

Předseda Stínové vědecké rady Národního parku Šumava Jakub HruškaPředseda Stínové vědecké rady Národního parku Šumava Jakub HruškaAutor: E15 Michael Tomeš

*E15: Mezinárodní organizace IUCN hrozí, že pokud bude zákon připravený Plzeňským krajem schválen, odebere ŠUNAPu označení II kategorie, tedy poslední, které se ještě mezinárodně uznává jako národní park. V Česku jsou ale i národní parky, které neplní žádnou kategorii IUCN, Krkonošský národní park plní kategorii IV. Má držení druhé kategorie nějaké výhody?

To je otázkou ambicí. Chceme mít u nás národní park, který se bude blížit skutečné přírodě, nebo chceme mít vzorný lesní závod? Na kategorii I dosáhne leda nedotčený amazonský prales, kam lidská noha nikdy nevkročila. Nic takového tady nemáme, v Evropě existují nanejvýš „dvojky“, kde lidská činnost je a byla, ale zároveň se upouští od lidské intervence a na 75 procentech chráněného území by měla v blíže neurčeném čase vniknout bezzásahová zóna. ŠUNAP se zakládal s ambicí splnit podmínky kategorie II. Jak čas postupuje, tak se ukazuje, že se k tomu moc neblížíme. IUCN ovšem stačila deklarace toho, že jednou chceme podmínky kategorie II splnit, protože viděli vůli správce parku tohoto cíle dosáhnout. Dnes ale ministerstvo životního prostředí a správa parku říkají, že nic takového nechtějí.

*E15.cz: Jak dlouho může trvat, než Šumava dostoupí do této fáze?

Můžeme to udělat zítra. Co se stane? Sežere to kůrovec a začne tam opět růst smrkový les. To ale zjevně není rozumné. Podle Stínové vědecké rady by se bezzásahová zóna měla vyhlásit zhruba na třetině parku, zbytek se musíme pokusit přeměnit na přírodě bližší složení. V Národním parku Bavorský les mají plán, že do roku 2027 budou mít 75 procent plochy parku v bezzásahovém režimu. Tento plán vznikl v roce 1998, takže to zvládnou během nějakých 30 let.

*E15.cz: Lze přeměnu lesa během oněch 30 let stihnout i na Šumavě?

Jsem o tom přesvědčen. Jistou nevýhodou šumavského parku je jeho velikost, patří do něj i řada lesů ryze hospodářského charakteru. Rychlým řešením by bylo park zmenšit. Pokud by se ořezal na třetinu, rázem by kategorii IUCN II splňoval, ale to je hraní s čísly. Na Šumavě ale můžeme alespoň v něčem využít nevýhod minulého režimu, který zde vytvořil rozsáhlé neobývané území.

*E15.cz: Šumavské obce tvrdí, že park při své současné rozloze omezuje jejich rozvoj…

Mně se zdá, že šumavské obce jsou schopné velmi pěkného rozvoje i nyní. Relativně největší stavební rozvoj (počet postavených bytů na tisíc obyvatel – pozn. red.) v Česku zažívají okolí Prahy, Krkonoše a právě Šumava. Bylo to vidět v době, kdy se u kulatých stolů vyjednával zákon, který dodnes ministr Chalupa někde suší a na vládu jej nepřinesl. Obce tehdy zajímal především zisk pozemků ze státního majetku. Do zákona se snažily dostat paragrafy, ze kterých by vyplývalo, že by se staly majiteli pozemků ve třetích zónách parku. Proto také chtěly rozšířit třetí zóny.

*E15.cz: Nový zákon navrhuje rozšíření turistických stezek v prvních zónách, obce opět argumentují širšími možnostmi rozvoje. Je to z hlediska ochrany přírody přípustné?

Pohybujeme se na území národního parku, který vznikl primárně k ochraně přírody. Nemáme nic proti turistům, ale potřeba hledat místa, kde nejméně ruší. Může to znít banálně, ale hlavním důvodem, proč nezřizovat extenzivní síť cest, je populace tetřeva. Na Šumavě žije jediná životaschopná populace tetřeva hlušce ve střední Evropě. Na tento argument většina dotčených obcí reaguje tím, že jim na tetřevovi vůbec nezáleží. Bývalá starostka Stožce a nyní zaměstnankyně Národního parku Zdeňka Lelková jasně říkala: ‘Mně je nějakej tetřev úplně ukradenej’.

Předseda Stínové vědecké rady Národního parku Šumava Jakub HruškaPředseda Stínové vědecké rady Národního parku Šumava Jakub HruškaAutor: E15 Michael Tomeš
„Může to znít banálně, ale hlavním důvodem, proč nezřizovat extenzivní síť cest, je populace tetřeva.“

*E15.cz: V souvislosti s omezením přístupu do prvních zón se v posledních letech často mluví o limitech pro splavnost Teplé Vltavy. Několik nedávných studií ukázalo, že perlorodky, kvůli kterým omezení platí, v řece téměř žádné nežijí.

Nechci zpochybňovat kvalitu těch studií, ale Teplá Vltava je jediná větší řeka v česku, kde perlorodka pořád ještě žije. To omezení navíc nemá význam jen kvůli perlorodce, ale kvůli celému ekosystému. Tato část řeky je součástí Národního parku, součástí Evropsky chráněné lokality Šumava a kvůli perlorodce také patří do Natury 2000. Kříží se tam přes sebe tři nejvyšší stupně ochrany přírody, které v Evropě existují. Omezení se zavádí v době nízkého průtoku, kdy vodáci pádly ryjí ve dne a vystupují, aby přetáhli loď přes kamení. Proto je také splouvání do určitého stavu vody neomezené. Navíc ti, kteří si v době omezení vysoutěžili možnost sjet řeku, budou spíš vědět, co dělají.

*E15.cz: Miloš Zeman dlouhodobě podporuje nyní schvalovaný návrh zákona. Může jeho zvolení prezidentem přispět ke schválení?

Myslím si, že zákon nebude v současné podobě schválen. V jaké podobě z parlamentu nakonec vyleze, je mi naprostou záhadou. Tříští se zde zájmy mnoha lobbistických skupin. Tento návrh jednoznačně posloužil jako takzvaný nosič, na nějž se ve druhém čtení snese smršť pozměňovacích návrhů. I Stínová vedená rada má připraven svůj pozměňovací návrh, který je podle nás kompromisní.

Návrh Stínové vědecké rady Národního parku Šumava na rozmístění I. a II. zónNávrh Stínové vědecké rady Národního parku Šumava na rozmístění I. a II. zónAutor: Stínová vědecká rada Národního parku Šumava

*E15.cz: Jako jsou hlavní body vašeho návrhu?

Ze současného návrhu zákona by zůstalo jen jeho číslo. Chceme zachovat status Národního parku, aby se nestal de facto krajským parkem, ve kterém budou mít hlavní slovo kraje a jakási obecně prospěšná společnost: systém práv, které se zpovídají příslušným ministerstvům, funguje všude na světě. Náš návrh se také hodně odkazuje na zákon o ochraně přírody, který už většinu zásadních bodů stejně obsahuje. Často se říká, že by vědci a ochranáři chtěli celý park nechat sežrat kůrovci. My navrhujeme převést do 15 let na bezzásahovou zónu 38 procent parku a s tím zbytkem pomaleji.

*E15.cz: Kolik by příprava části parku na přechod do bezzásahového režimu stála?

Žádné velké sumy to nejsou. Necháváte něco být, to znamená, že do toho nic neinvestujete. S výsadbou druhově pestrých dřevin jsou sice spojené jisté náklady, ty si ale kompenzujete tím, že kácíte smrk a prodáváte ho. Když se to bude dělat dobře, může na tom park i vydělat.

*E15.cz: Je vůbec zvláštní zákon o Národním parku Šumava potřeba?

Ne. Zákon o ochraně přírody by stačil, sám o sobě upravuje vše potřebné.

Jakub Hruška (48)

Pracuje v České geologické službě, Centru pro výzkum globální změny Akademie věd ČR a přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se ekologií horských lesů. Je nadšeným myslivcem, ve volném čase spravuje restituovaný les a rybník. Zajímá se o krajinomalbu Julia Mařáka a jeho následovníků.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!