Jan Duspěva: Přežití české petrochemie vidím ve slučování firem | E15.cz

Jan Duspěva: Přežití české petrochemie vidím ve slučování firem

Jan Duspěva: Přežití české petrochemie vidím ve slučování firem
Jan Duspěva
• 
ZDROJ: E15 Anna Vacková
26. února 2013 • 08:06
Do čela státní společnosti Čepro, prodejce pohonných hmot a správce skladovacích kapacit, nastoupil Jan Duspěva letos v lednu. Firmu hodlá přizpůsobit tak, aby přežila na trhu, kde klesá spotřeba paliv. Musí ovšem čekat, jak dopadne snaha ministerstva průmyslu a obchodu sloučit Čepro s provozovatelem ropovodů MERO a vytvořit z firem státní petrochemický gigant.

* E15: Kam se Čepro pod vaším vedením vydá?

Snažím se navázat na předchozí dvě vedení Čepra, která byla velmi úspěšná. Nynější situace je těžší kvůli globální ekonomické situaci. V naší branži se v podstatě všechny společnosti ve střední Evropě, které se zabývají zpracováním ropy a prodejem ropných produktů, potýkají už několik let se značnými hospodářskými obtížemi. Hospodářské výsledky ani zdaleka nedosahují pozitivních hodnot. Stačí se podívat na výsledky českých rafinerií. To se podepisuje na celém trhu, samozřejmě i na Čepru.

* E15: Jak se s těmito podmínkami hodláte vyrovnat?

Prošli jsme obdobím velkých investic a modernizace společnosti. To bylo v době, kdy trh rostl a očekávání spotřeby byla optimistická. Dnes vypadají výhledy jinak, ať už jde o marže nebo prodané objemy. Chtěl bych proto dodělat rozjeté projekty a maximálně je zkoordinovat tak, aby Čepro přežilo úspěšně v době snižujících se objemů a větší rivality na trhu. Doděláváme a nastavujeme nový systém údržby. Připravujeme projekt optimalizace nádržových kapacit.

* E15: V čem bude spočívat?

Chceme si definovat ty nádržové kapacity, které potřebujeme pro nynější situaci na trhu. Zbytek přesuneme do rezerv, do nichž budeme investovat méně. Tím ušetříme. Ale zároveň abychom v případě akutní potřeby, třeba při zvyšování státních hmotných rezerv nebo růstu spotřeby, byli schopni okamžitě zareagovat a nový trend podchytit.

* E15: Prodej přebytečných kapacit neplánujete?

Ne. Čepro je v evropském měřítku ojedinělé technické řešení. Těžko si lze představit, že bychom mohli třeba půl skladu prodat. Touto cestou nepůjdeme. Navíc se státem, což je náš vlastník, připravujeme příští strategii. Nemá proto smysl přijímat nějaká zásadní opatření dříve, než budeme znát tuto strategii.

* E15: Váš předchůdce si při odchodu stěžoval, že jím předkládané strategické dokumenty nikoho příliš nezajímaly. Teď je to jinak?

Nedá se říct, že by nikoho nezajímaly. Spíše se pořád v čase posouvaly. I na těchto dokumentech budeme stavět. Tým, který na ministerstvu průmyslu a obchodu řeší naši strategii, pracuje a naše dokumenty používá.

Komplexní hráči odolávají lépe

* E15: Jaký smysl má z vašeho pohledu plán ministerstva udělat ze státních společností Čepro a MERO státní petrochemický koncern, který by získal i podíl v rafineriích?

Ukazuje se, že ve stávající ekonomické situaci nejlépe odolávají silné komplexní celky. Nejlépe se daří firmám, které si dokážou sáhnout od těžby ropy až po prodej na čerpacích stanicích. Obecně je pro český trh důležitá konsolidace hráčů. Ukazuje se, že jejich rozdrobenost je pro tak malý trh, jakým Česko je, až příliš velká. I soukromé firmy na trhu dnes diskutují o dvou tématech. Buď jak odejít z českého trhu, nebo jak přispět k jeho konsolidaci, aby se vytvořil silnější subjekt, který by získal větší tržní podíl nebo větší rozsah, co se týče nabídky služeb.

* E15: Očekáváte, že Čepro by mohlo na sloučení s MERO vydělat?

Dnes se snažíme definovat možné synergie. Přežití české petrochemie a následného byznysu s pohonnými hmotami vidím v tom, že se budou firmy slučovat. Jde o to, aby se potkaly ekonomické potřeby s odhodláním sloučení provést.

* E15: Proč je český trh neefektivní?

V oblasti rafinerského byznysu tady chybí tržní lídr. Existují subjekty, které jsou v podstatě stejně silné. Nejsou schopny postavit jasnou cenovou a tržní politiku. Máme nějakou předdefinovanou technologickou základnu. Jsme daleko od zdrojů ropy, což představuje vyšší náklady na její dopravu. A to vše platí v době, kdy se snižuje spotřeba ropných pohonných hmot v Evropě, jak přicházejí alternativní paliva. K tomu se musí připočíst kriminalita v podobě krácení DPH, která trh zásadně ovlivňuje. Rivalita mezi firmami už přesáhla zdravou míru konkurenčního soupeření.

* E15: Proč by na takovém trhu měl hrát podstatnou roli stát jako vlastník sloučeného Čepra a MERO?

Role státu je dvojí. Jednak je akcionář dvou velkých subjektů, a proto musí řešit jejich budoucnost. Jednak jde o roli státu jako určitého garanta v oblasti energetické bezpečnosti, zaměstnanosti, know-how průmyslu. Každý stát se snaží bezpečnostní a surovinové záležitosti řídit a nastavovat jejich parametry.

* E15: Má ekonomický smysl, aby takto vzniklý státní kolos vstupoval majetkově do rafinerií, když v celém regionu je nadbytek rafinerských kapacit a rafinerie dokážou sotva přežít?

Přesně to se teď řeší. Skupina, která strategii na ministerstvu připravuje, musí vše propočítat. Uvažovat o tom z pohledu státu jako akcionáře dvou státních firem a jako garanta fungování ekonomiky je legitimní. Stát si ovšem musí spočítat všechny aspekty, jestli to smysl má, nebo nemá. Samozřejmě jedním z těch aspektů je i to základní hospodaření, které by počítal každý investor.

* E15: Ministr financí se nechal slyšet, že bez restrukturalizace Čepra a MERO by nejspíš se sloučením nesouhlasil. Jak by se taková restrukturalizace mohla dotknout vás?

To bude záležet na zvoleném řešení. Ale je jasné, že nějaká reorganizace bude nutná. Teď jsou to dvě samostatné akciové společnosti s vlastními byznysplány. Aktiva by se musela optimalizovat tak, aby nová společnost mohla plnit cíle, které jí vlastník stanoví.

Cesta alternativních paliv

* E15: Loni v červenci jste oznámili záměr razantně rozšiřovat ve své síti čerpacích stanic EuroOil nabídku pohonných hmot s vysokým obsahem biopaliv. Jak se vám zatím tento plán osvědčil?

Chtěli jsme tím podpořit alternativní nabídku a vstoupit do diskuze, že jsou auta, ale nejsou paliva, a opačně, že nejsou vozidla, protože není nabídka paliv. Chtěli jsme tím také vyjít vstříc cílům státního akčního plánu náhrady fosilních paliv alternativními palivy. Na šedesáti čerpacích stanicích prodáváme směsnou motorovou naftou a směs etanolu a benzinu s označením E85. Ekonomicky se naše předpoklady splnily. I když zatím pořád jde o zanedbatelné množství v porovnání s prodejem klasických paliv. Hlavně o produkt E85 je zájem. Teď záleží hodně na automobilkách, aby nabídly dostatečné množství vozidel flexifuel, které umožní tankování E85.

Jan DuspěvaJan DuspěvaAutor: E15 Anna Vacková

* E15: Čekáte, že spotřeba alternativních paliv poroste?

To bude záležet na politice Evropské unie. Pokud bude Evropa chtít jít cestou alternativních paliv, pak časem spotřeba poroste. Ve fázi, v jaké je to dnes, brzy narazí poptávka na strop, nad nějž už neporoste. Strukturu klientů můžeme rozdělit na opravdové fandy alternativních paliv, na majitele flexifuel vozidel a na část řidičů, kteří hledají levnější pohonné hmoty.

* E15: Je pro řidiče cena za E85, která je zhruba o deset korun na litr nižší než u benzinu, dostatečný motiv pro přechod na toto palivo?

Nabízelo by se to. Ale nějaký jednoznačný trend, ani regionální, jsme zatím nezaznamenali. Spotřeba se u jednotlivých čerpacích stanic hodně liší. Třeba jsme se dozvěděli, že na jednu jezdí fanklub amerických aut, která jsou všechna automaticky flexifuel.

* E15: Jak vám plán s biopalivy může nabourat záměr Evropské komise, která uvažuje, že by snížila původní cíl 10procentního podílu biopaliv na prodeji pohonných hmot v roce 2020 na pět procent?

To je pořád otevřené. Evropa se dnes snaží rozdělit biopaliva na dvě kategorie. Podíl paliv vyráběných z komodit použitelných pro potravinářské účely by se měl zastropovat na oněch pět procentech. Další navyšování by měla obstarat biopaliva druhé a třetí generace. Při našem plánování vycházíme ze stávající české povinnosti přimíchat šest procent biosložky do nafty a 4,1 procenta biosložky do benzinu. Na tyto podíly máme náš projet nastaven. Pokud Evropa své cíle nějak změní, na našem projektu to nic zásadního nezmění.

* E15: Síť pro alternativní paliva jste postavili na své náklady. V případě konkurenční infrastruktury pro elektromobily hovoří Evropská komise o státech, které by ji měly zajistit. Necítíte se v tomto ohledu diskriminovaní?

Nešťastný je v prvé řadě celý ten nejasný a nestabilní přístup Evropské unie. Pro průmysl je špatné, když se na nic nemůže spolehnout. Mění se cíle, mění se ekonomická podpora jednotlivým druhům alternativních paliv. Průmysl se musí rozhodovat na základě politických cílů, aniž by měl záruku, jak dlouho budou tyto cíle platit. Rozběh elektromobility je dnes doprovázen stejnou nejistotou jako biopaliva. Evropská komise by měla stanovit jasné cíle a ty pak držet, aby se průmyslu vrátily investice, které budou potřeba pro jejich splnění.

* E15: Je tato nejistota typická jen pro Evropu?

Není. Ve Spojených státech nedávno vznikla žaloba průmyslu, který poukazuje na to, že zákony ho nutí používat biopaliva druhé a třetí generace. Žaloba uspěla, protože firmy prokázaly, že tato biopaliva vůbec nejsou v dostatečném množství na trhu.

* E15: Jak dlouhá je návratnost vašeho biopalivového projektu?

To záleží na tom, jak si stanovíme, kde ten projekt začíná a kde končí. Projekt začíná někde u závodu, který vyrábí MERO a biolíh, možná dokonce už u zemědělce. Pak jde o technologie. Za stovky milionů jsme museli nakoupit aditivační zařízení, abychom mohli biosložky s dostatečnou přesností do paliv přimíchávat. Na konci teď upravujeme čerpací stanice. To je ta nejmenší část celé investice, která vrátí zhruba za rok. Ale jde o návratnost toho projektu jako celku. Dnes připravovaná evropská legislativa hovoří o biopalivech druhé generace. To se bavíme o investicích v řádech stovek milionů a miliard korun na stavbu výroben těchto paliv. Tady je ten náš problém. Neobjevují se investoři, kteří by do takových zařízení investovali, protože nevidí jejich návratnost.

Věčný boj s daňovými úniky

* E15: Podílel jste se na přípravě novely zákona o pohonných hmotách, která má omezit daňové úniky při obchodu s benzinem a naftou. Jak vnímáte kritiku menších obchodníků, že kauce ve výši 20 milionů korun, kterou by měli všichni skládat, jsou pro ně likvidační?

Moc tuto kritiku nevidím. Spíše jsem v kontaktu s těmi obchodníky, kteří mě podporují. Je třeba říct, že kauce se týkají pouze velkoobchodníků, ne čerpacích stanic. U nás připadá jeden velkoobchodník na dvě a kousek čerpací stanice. Jsme v absurdním prostředí, kde existuje přes 1500 subjektů, které údajně obchodují s motorovými palivy. Během čtyř let, kdy se tuto kriminalitu snažíme se státní správou řešit, jsme každý rok předkládali nějaká řešení. Bohužel se to nepovedlo. Jak se zvyšovala intenzita těch jednotlivých návrhů, přišli jsme až na variantu definování subjektu, který by na trhu měl působit. Jeden z návrhů byla i kauce, která měla širokou podporu. Jiná realistická varianta řešení na stole není.

* E15: Sdružení čerpacích stanic například tvrdí, že by se kauce mohly zavést jen pro dovozce pohonných hmot, kde se koncentruje největší část daňových úniků, podobně jako to má Estonsko.

V Česku daňový únik nevzniká přímo u dovozce, ale v řetězci překupníků. V Estonsku je v podstatě jeden hlavní dovozce pohonných hmot. Takže selektivní uvalení kauce je tam velmi jednoduché. U nás jsou dovozců stovky a pořád přibývají. Protože daňové úniky se neobjevují jen u dovozců, není selektivní kauce řešení.

* E15: Co mají dělat malí poctiví obchodníci, kteří na kauce mít nebudou?

Když bude existovat subjekt, který má pro trh přidanou hodnotu, tak přežije. Třeba se objevila firma, která má speciální auta pro dopravu pohonných hmot a která tvrdila, že ji kauce zničí. Jenže ta firma přece nemusí s palivy přímo obchodovat, ale může se živit právě tou specializovanou dopravou, jak je to běžné na západ od našich hranic. Pak si své místo na trhu určitě najde.

* E15: Jak prodej nezdaněného benzinu a nafty poškozuje Čepro?

Odhadujeme to na ztrátu marže v řádu desítek milionů korun ročně.

Jan Duspěva (38) je absolventem Univerzity Karlovy, obor inženýrská geologie. Generálním ředitelem Čepra se stal na začátku letošního roku. Předtím působil od září 2005 ve funkci obchodního ředitele a místopředsedy představenstva Čepra. Zasloužil se o restrukturalizaci a centralizaci obchodního úseku, vytvoření obchodní strategie a obchodního modelu zavedení biopaliv. Před příchodem do Čepra pracoval ve společnostech Benzina a Unipetrol Rafinérie.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!