Jan Hamáček: S opozicí se snažíme navzájem nepřekvapovat | E15.cz

Jan Hamáček: S opozicí se snažíme navzájem nepřekvapovat

Jan Hamáček: S opozicí se snažíme navzájem nepřekvapovat
Jan Hamáček
• 
ZDROJ: Anna Vacková
25. května 2015 • 06:34
Předseda dolní komory parlamentu je přesvědčen, že dialog vládní koalice s opozicí ve sněmovně je nyní intenzivnější, než bývalo zvykem. A incident z minulého týdne, kvůli kterému se zítra uskuteční mimořádné zasedání? „Patří to k parlamentní demokracii. Opozice na to má bezpochyby právo, i když si musí být v současné situaci vědoma toho, že nejde o nic jiného než o gesto.“

E15: Kabinet schválil návrh zákona o prokazování původu majetku. Pro vládní koalici je to jedna z priorit. Kdy se dostane na pořad jednání sněmovny?

Myslím, že bychom to mohli stihnout do prázdnin. Mám na mysli první čtení.

E15: Aktuální schůze dolní komory má na programu přes sto bodů a podobné je to téměř při každém plénu. Není sněmovna poněkud přehlcena, a to i normami, které jen zaplevelují právní řád?

Je pravda, že schůze sněmovny již dlouho vykazují počet bodů nad sto, nicméně všechny vládní priority procházejí bez zásadního zpoždění. Jistý deficit je u poslaneckých návrhů zákonů, což jsou často opoziční návrhy. Tady bychom mohli být efektivnější. Ale snažíme se s opozicí dohodnout na takzvaných opozičních okénkách.

Opozice má při nich možnost vybrat si, jaké předlohy pokládá za prioritní. Už několikrát se stalo, že v onom opozičním okénku se v důsledku sporů mezi opozicí projednávání nějakého návrhu zastavilo třeba v půlce. Další problém je u zpráv, informací a podobně. Sice se nám podařilo zmenšit počet těch neprojednaných třeba až z roku 2012, ale stále nějaký převis je.

E15: Sněmovna se po půlroce vrací k návrhu zákazu prodeje o svátcích. Je to důležitá norma?

Odpůrci tohoto zákona vám zcela jistě řeknou, že je to zákon nepotřebný. Osobně si myslím, že bychom měli jít cestou těch západních zemí, které prodej o svátcích omezily. Lidé, kteří pracují ve velkých obchodech, mají mít právo trávit svátky se svými rodinami.

Pokud něčemu připisuji nárůst důvěry v Poslaneckou sněmovnu, tak tomu, že se přece jen změnila atmosféra, jakkoli jsme schopni tvrdě argumentovat a tvrdě se střetnout

E15: Ještě k velkému množství materie, kterou se sněmovna zabývá. Nejsou cenou za to nepovedené či nedomyšlené normy, viz třeba služební zákon, který nejspíš bude nutné opravit kvůli diplomatické službě?

Služební zákon je velmi specifická věc, protože v průběhu schvalování doznal docela podstatných změn. Což byla spíš politická záležitost než věcná.

E15: V tomto případě byli poslanci, řekněme, v časové tísni. Naléhá vedení sněmovny na vládu, aby takových případů bylo co nejméně?

Mluvíme vlastně o loňské zářijové schůzi. A tam se sešlo několik faktorů. Vláda pochopitelně trvala na tom, aby celá řada norem byla účinná od 1. 1. 2015. Do toho se promítl fakt, že vláda nepracovala celý rok, protože trvalo nějakou dobu, než byla zformována. Nejvíc tím byla zasažena právě zářijová schůze. Ta by byla těžká i bez služebního zákona, na jejím programu byla řada komplikovaných zákonů.

Neříkám, že umělecký dojem z této schůze byl vysoký, ale počítá se výsledek. Jako představitel vládní koalice jsem byl spokojen, protože se podařilo schválit všechny zákony, které byly pro vládu prioritní. Prošel i státní rozpočet, takže nehrozilo riziko typu rozpočtového provizoria nebo jiné nestability. Troufnu si říct, že jsme se poučili.

E15: Poučili jste se i v tom, že o některých záležitostech by bylo lépe dopředu jednat i s opozicí?

Určitě. Jestli se dá něco říci o této Poslanecké sněmovně, o atmosféře, která tady panuje, tak to, že dialog s opozicí je intenzivnější, než tu bývalo zvykem. A doufám, že by to potvrdili i zástupci opozice. Máme samozřejmě ideové rozpory, ale snažíme se nepřekvapovat se a vzájemně se informovat o tom, co nás čeká. Korektně musím říci, že opozice nám říká, kde je z jejího pohledu problém a kde počítá s použitím nějakých razantnějších nástrojů.

E15: Sněmovna nemá u veřejnosti příliš vysoký kredit. Čím si to vysvětlujete?

Pokud budu optimista, mohl bych konstatovat, že sněmovna na konci minulého volebního období byla někde na 17 procentech podpory obyvatelstva, dnes jsme někde kolem 35 procent, což tedy je zvýšená důvěra. Pokud něčemu připisuji nárůst důvěry v Poslaneckou sněmovnu, tak tomu, že se přece jen změnila atmosféra, jakkoli jsme schopni tvrdě argumentovat a tvrdě se střetnout.

E15: Ubere mimořádná schůze, kterou poslanci ODS, TOP 09 a Úsvitu vyvolali a na níž se bude debatovat o vyslovení nedůvěry vládě, sněmovně kladné body?

Nemyslím si to. Opozice na to má bezpochyby právo, i když si musí být v současné situaci vědoma toho, že nejde o nic jiného než o gesto.

E15: V jakém stadiu je debata o finanční ústavě?

Pokud vím, jednání dospěla do stadia, kdy není možný zásadní pokrok bez zásadní změny postoje jednotlivých aktérů. Vláda má nějakou představu, kterou zformulovala v předloženém návrhu, a opozice má nějaké podmínky, za kterých je ochotna vládě vypomoci z hlediska potřebných hlasů. Na tom jednání zatím ustrnula.

E15: Další diskuze se vede o změnách ústavy. Nedopadne to podobně?

Jednání probíhají v ústavně-právním výboru, model jednání zahrnuje všechny parlamentní strany. Postup je takový, že ke každé navrhované změně je vyžadováno stanovisko všech politických klubů a ve výsledném balíku se objeví pouze ty změny, na nichž je dostatečná politická shoda. Taková, která umožní jejich schválení. Na konci tedy nebude nějaká revoluční změna ústavy.

E15: Existuje termín, dokdy má být tato debata uzavřena?

Nezaznamenal jsem, že by byla nějaká lhůta. Myslím, že ve chvíli, kdy bude nějaká shoda, bude to předloženo. Není úplně kam pospíchat, protože změny ústavy budou platné až od nového funkčního období všech aktérů, kterých se dotknou.

E15: Teď dotaz pro místopředsedu ČSSD, kterým jste. Jak důležité je pro nejsilnější vládní stranu opravit ústavu?

Ústava je základní dokument státu, k jehož novele je třeba mít zásadní důvod. Na druhé straně je pravda, že už uplynula nějaká doba, po kterou ústava platí, a ukazuje se, že vyžaduje určitou precizaci. Už z toho procesu, který jsem popsal, je ale jasné, že žádné revoluční změny se nechystají a spíš se bude jednat o dopilování těch ustanovení, která podléhají dvojímu výkladu nebo nejsou úplně jasná.

Jan Hamáček (36)
Vystudoval obor překladatelství na Filozofické fakultě UK. Během studia pracoval jako praktikant oddělení plánování a řízení prodeje náhradních dílů ve Škodě Auto, pak už se pustil do politiky. Nejprve v zastupitelstvu Středočeského kraje, později jako vedoucí zahraničního oddělení ČSSD a poradce premiéra. Od roku 2006 je poslancem. V roce 2013 se stal předsedou Poslanecké sněmovny. Je ženatý a má dva syny.

E15: Na čem ČSSD opravdu záleží – je to úprava jmenování vlády, pravomocí hlavy státu?

Na určitých historických momentech je vidět, že stojí za to ústavu zpřesnit. Například u jmenování vlády doplnit konkrétní lhůty, existuje řada sdílených pravomocí mezi prezidentem a vládou, o nichž se dá bavit, debata se vedla o jmenování některých orgánů, třeba ČNB.

E15: V poslední době jste absolvoval několik zahraničních cest, připomenu Čínu, na konci minulého týdne jste byl v Německu. Jak velký mají cesty poslanců význam?

Parlamentní diplomacii pokládám za velmi důležitou. Ale aby byla efektivní, musí se dělat v rámci celé zahraniční politiky státu. Předpokládá to dobrou komunikaci mezi Poslaneckou sněmovnou, jejími výbory a zejména ministerstvem zahraničních věcí. Takže k plánovaným cestám vyžadujeme jeho doporučení, dbáme, aby se neopakovaly cesty do jedné destinace. Chceme, aby návštěva přinesla hmatatelný výsledek, ať už zlepšení politických styků nebo ekonomické diplomacie. Jak tak čtu zprávy z cest a depeše ze zastupitelských úřadů, myslím, že to funguje.

E15: A příklady z vašich cest – Čína, Německo?

Zvolila jste dva extrémní případy. Čína: delegace, která tam dorazila, jak politická, tak podnikatelská, byla asi největší v historii vzájemných vztahů. A cesta už má velmi konkrétní výsledky. Je to spolupráce mezi vysokými školami, spolupráce v oblasti zdravotnictví, bude se otvírat centrum tradiční čínské medicíny v Hradci Králové. Zazněl tam příslib značných investic v miliardách, desítkách miliard korun.

Velmi dobře běží jednání o přímém leteckém spojení mezi Prahou a Pekingem, na dobré cestě jsou jednání s aeroliniemi China Eastern o lince mezi Šanghají a Prahou. Česká republika je vůdčí zemí v projektu 16 + 1, to znamená ve spolupráci Číny se šestnácti zeměmi střední a východní Evropy. A tak dál.

V Berlíně, odkud jsme se vrátili v pátek, několikrát zaznělo, že vztahy s Německem jsou na nejlepší úrovni, na které kdy byly. Mluvili jsme hodně o dobudování dálničního spojení mezi Prahou, Drážďany a Berlínem. Na podobné trase by měla v budoucnu jezdit i vysokorychlostní železnice, která bude součástí evropské páteřní sítě. Mluvili jsme i o obnovení splavnosti Labe. To všechno by pomohlo ekonomické spolupráci mezi oběma zeměmi, jakkoli je už nyní Německo naším největším obchodním partnerem. Probírali jsme samozřejmě i řadu dalších věcí z oblasti energetiky, spolupráci ve vzdělávání, v řešení nezaměstnanosti. Tématem byla i Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA.

E15: Evropskou unií teď hýbe debata o migraci, hlavně pak úvahy o povinných kvótách. Hovořili jste o nich?

Ano, na úrovni parlamentních schůzek i při jednáních se spolkovým ministrem zahraničí či s prezidentem Gauckem. Vysvětloval jsem německým kolegům náš postoj. Česká republika se nikdy nebránila, nebrání a nebude bránit pomoci utečencům. Pomáhali jsme například Ukrajincům, pomáháme dobrovolně a rádi na humanitárních misích v ohrožených oblastech. S jakoukoli formou pomoci, myslím, nemáme problém, odpovědnosti se nezříkáme.

Nesouhlasíme však s formou rozhodnutí. Kvóty chápe u nás velká část lidí jako jakýsi diktát z Bruselu. Německé kolegy jsem také upozornil, že s přistěhovalectvím musíme zacházet opatrně. Evropa ale nemá kapacity přijmout každého, kdo sem chce migrovat jen proto, že si myslí, že se mu zde bude žít lépe. Daleko účinnější je podle mne pomáhat přímo v místě, odkud uprchlíci směřují. A to Česká republika také dělá.

E15: Z ČSSD zazněl názor, že přijímání uprchlíků by mohlo být tématem celostátního referenda, mluvil o něm ministr vnitra. Je to téma pro referendum?

Rozhodovat o něčem ve všelidovém hlasování, to je nejsilnější kalibr. Používá se pro naprosto zásadní otázky. Osobně si myslím, že zatím situace nenazrála, abychom ho měli použít. Je třeba hledat řešení na evropské úrovni. To ale neznamená, že – v uvozovkách – všechny problémové regiony a jejich obyvatele přestěhujeme do Evropy. To řešení není. Příjem uprchlíků je opatření, které lze uplatnit pro velmi specifickou skupinu lidí.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!