Jan Höck: Hřebce pro britský královský pár už učíme anglicky | E15.cz

Jan Höck: Hřebce pro britský královský pár už učíme anglicky

Jan Höck: Hřebce pro britský královský pár už učíme anglicky
Jan Höck
• 
ZDROJ: E15 Robert Zlatohlávek
29. července 2011 • 08:08
Dušan Kütner
Národní kulturní památka hřebčín v Kladrubech vypadá na první pohled opravdu zchátrale. Pokud nedostane vytoužených 300 milionů z fondů Evropské unie, které by měly další devastaci areálu zastavit, bude muset nejnutnější rekonstrukce platit ze svého, což ji výrazně prodlouží. „Zánik ale hřebčínu nehrozí,“ říká ředitel hřebčína Jan Höck

* E15: Jaký je osud mladého hřebce Favory Alty XXI., kterého jste věnovali britským královským novomanželům Williamovi a Kate?

Máme už spojení přímo na šéfa královských stájí. Je velice potěšen, má z hřebce radost. Už mi posílal e-mail, že pro něj vyhledal několik vhodných klisen, kdyby jej chtěli využít jako plemeníka pro osvěžení krve jejich stáda, v němž používají zejména norfolkské koně. Psal, že očekává, že bude moci pohovořit přímo s královskými Výsostmi a že by se už dohodl další osud, tedy transport hřebce. Mají o něj zájem.

Favory Alty XXI. zkušeně pózuje fotografům

* E15: Kdy se tak stane?

To nikdo neví, rozhodnutí patří královským Výsostem vévodovi a vévodkyni z Cambridge. Požádali nás ale, aby hřebec už nesl jejich jméno. V papírech, v „občance“, tak už má přídomek Cambridge. A učíme jej anglicky. Navíc se z něho stala primadona a hvězda. Ví, že je o něj zvýšený zájem. Na začátku to byl mazec, přijížděly televize, novináři, fotil se a filmoval denně mnohokrát, také návštěvníci si jej fotí. A on už to ví, dělá pózy, je to už mazák se vším, co k tomu patří. Ale nějaké excesy mu netrpíme, takže normálně pracuje.

* E15: Není škoda o něj přijít?

Vedle něho stojí ve stáji jeho polobratr (má společného otce – pozn. aut.), který už je u nás zařazen jako plemeník. Favory Altu XXI. jsme jako plemeníka nezařazovali právě proto, že máme dva stejně kvalitní hřebce z jedné linie. Proto jsme si mohli dovolit jej nabídnout jako dar, protože je pro nás postradatelný.

* E15: Tak alespoň z marketingového hlediska vám to užitek přineslo…

Určitě. Zájem z řad běžných návštěvníků hřebčína i kupců je značný, všichni by rádi měli koně podobného typu, jaký jde i do Anglie. Jinak od nás často koně kupují na dánský a švédský královský dvůr. Jsou určeni k ceremoniálním účelům, v Dánsku jsou přímo zapřaháni ke královským kočárům, ve Švédsku tvoří čelo tamní národní gardy.

Záchrana na dohled

* E15: Už jste vybrali firmu, která zpracuje projektovou dokumentaci pro druhou etapu rekonstrukce zhruba za 17 milionů korun?

Ano. Většina dokumentace by měla být do konce září. Stane se součástí přihlášky o investiční prostředky z Integrovaného operačního programu ministerstva kultury. V září či říjnu má ministerstvo vypsat druhé kolo žádostí.

Jan HöckJan HöckAutor: E15 Robert Zlatohlávek

* E15: Učiní tak?

Zatím máme jen neoficiální informace. Ale jsme neustále ujišťováni, že se druhé kolo vypíše a šance pro nás bude.

* E15: Už víte, jaké budete mít konkurenty? Ani ministr zemědělství neříká, že máte dotaci jistou, váš projekt musí být z nejlepších…

Jaké budeme mít konkurenty, nevím. Ale vím, že projekt už nyní splňuje veškeré požadavky, které dosud byly na podobné projekty kladeny. Naopak je i předčí, u řady objektů, na které se projekt vztahuje, jej máme dotažen do fáze stavebního povolení. To nás posouvá dopředu a dokládá to naši připravenost čerpat finanční prostředky v co nejkratším termínu. A je třeba říct, že času na čerpání peněz moc není – uskutečnit projekt a investovat získané peníze se dá zhruba do konce roku 2014. Rok 2015 či jeho počátek je určen jako konečný termín už jen pro zúřadování projektu a investování zbylých peněz. Na větší stavební práce prostor nebude.

* E15: Co bude součástí první a druhé etapy?

Sloučili jsme obě etapy do jednoho projektu, takže i na realizátora zakázky vypíšeme jedno výběrové řízení. To už připravujeme. Do projektu jsou zahrnuty téměř všechny stáje včetně stáje plemenných hřebců či porodny. Je v tom i kostel, hřbitovní kaple a zámek. V rámci rekonstrukce bychom chtěli jedno zámecké křídlo, které bylo kdysi přestavěno na ubytovnu, opět přeměnit na prezentační část. Navázali bychom na křídlo zámku, v němž je expozice vázající se k habsburskému rodu, protože Kladruby byly od roku 1560 do 1918 pouze v rukou Habsburků.

* E15: Často se píše, že celá rekonstrukce hřebčína by stála 1,2 miliardy korun. V čem je rozdíl proti té plánované za 300 milionů?

Národní kulturní památkou nejsou jen koně či budovy, ale celý komplex včetně okolní krajiny, lesů či pastvin, na který je vázán speciální režim hospodaření. Kdybychom to chtěli vše uvést do stavu, v jakém by to být mělo, stálo by to oněch 1,2 miliardy. A do budoucna bychom to opravdu chtěli. Protože s ministerstvem kultury usilujeme nejen o to, aby byl hřebčín národní kulturní památkou, ale aby byl zapsán i do světového kulturní dědictví UNESCO. A v tom případě je potřeba dodržet a splnit určitá kritéria a jedním z nich je i údržba a úprava krajiny. Jsme v těsném sousedství s řekou Labe a je tady velice propustné podloží. Když stoupne hladina řeky, stoupne i spodní voda. V momentě poklesu se zase voda ztrácí. Tady je buď sucho, nebo mokro, nic mezi tím. Takže i hospodaření je tady obtížné. Naši předci to ale měli perfektně vymyšleno. Byl tu systém kanálů, hradítek a přepouštěcích zařízení, nedaleko je i velká památka – akvadukt, kde se kříží dvě vodní cesty. Takže využít těchto vodních zdrojů tak, aby nám opět začaly sloužit, údržba krajiny plus celková rekonstrukce všech objektů, které k hřebčínu patří, to by si skutečně vyžádalo 1,2 miliardy.

* E15: Bude 300 milionů na záchranu hřebčína stačit?

Zvolili jsme cestu, aby částka pokryla to, co zabrání dalšímu chátrání a devastaci. Především je nutná výměna střešních konstrukcí a krytiny. Je potřeba tomu dát také fasádu.

* E15: Co když dotace z Integrovaného operačního programu nedostanete? Máte nějaký krizový plán?

Proč bychom je nedostali? Krizový plán je jediný, že bychom museli rekonstrukce dělat ne najednou a v krátkém čase, ale postupně v dlouhém časovém horizontu. Když areál projdete, vidíte, že je značně zchátralý. Máme vytipované priority, co musíme udělat dříve a co později, a museli bychom to opravovat z vlastních investičních prostředků.

* E15: Zánik hřebčína tedy nehrozí?

To ne.

* E15: Jak to vypadá se žádostí k UNESCO ?

Je to bohužel ve fázi příprav, byť na tom pracujeme už několik let. Kdysi bylo rozhodnuto, že bychom na tomto projektu měli pracovat s kolegy z Francie. Tam se to ale dlouho zdrželo. Je požádáno o kandidaturu, zatím to ale nepostoupilo do užšího výběru.

Přesné počty

* E15: Kolik je nyní v hřebčíně koní?

V současné době máme 600 koní, polovinu bílých, polovinu černých. V tom je zahrnuto i nepočetné stádo barevných koní, teplokrevníků. Ty tady máme jako indikátor zdravotního stavu, protože starokladrubští koně jsou velice specifické plemeno. Dochází k jisté příbuzenské plemenitbě, takže potřebujeme vidět, jestli jsou jejich určité zdravotní projevy důsledkem už velké genetické zátěže, anebo – když se projeví i u teplokrevníků – jestli je to běžné onemocnění.

* E15: Mění se celkový počet koní?

Je to plus minus stejné. Stádo ale musíme obměňovat. Ze zákona musíme mít 65 klisen bílých a stejný počet černých a po čtyřech hřebcích od každé barvy. Abychom to mohli plnit, musíme mít všechny ostatní kategorie, protože klisny ze základního stáda odcházejí, ať ze zdravotních či reprodukčních důvodů a mohou i uhynout. Musíme mít možnost je plynule doplňovat. Ani den nemůžeme být pod stavem, jakmile jeden jedinec vypadne, musí být okamžitě nahrazen novým. Kritéria na tyto koně jsou poměrně vysoká. Rodíme od každé barevné varianty 30 až 35 hříbat ročně, abychom tvrdou selekcí v průběhu jejich vývoje vytvořili předpoklad, že budeme moci vybrat náhradu za jedince vypadlé ze stáda.

Jan HöckJan HöckAutor: E15 Robert Zlatohlávek

* E15: Rodí se více hříbat?

Ani ne. To není živelná záležitost, počty hříbat plánujeme. Pečlivě se vybírají rodičovské páry, abychom posílili znaky, které u koní chceme mít. Naším cílem je, aby byl starokladrubský kůň zachován v prapůvodní podobě, jako těžký galakarosiér (kočárový kůň, určený k ceremoniální a reprezentativní službě, pozn. red.), to znamená kůň mohutného tělesného rámce, s vysokou kadencí předních končetin, s hlavou typický klabonos, s typickou barvou – šiml má být bílý, vraník černý.

* E15: Mění se průměrný věk stáda?

To je těžko říct. Máme všechny kategorie. Jsou tady tříměsíční hříbata i rekordmani. Jednomu z plemenných hřebců, který se využívá už velmi málo, protože po něm máme stejné a možná i lepší potomstvo, je 23 let. A máme klisnu dávno vyřazenou z reprodukce, je to naše rarita – té je přes 30 let. Starokladrubský kůň, přestože patří mezi teplokrevníky, později dospívá, nicméně se zase dožívá vyššího věku.

* E15: Kolik koní ročně prodáte?

To je velmi různé podle poptávky na trhu. V posledních letech se trochu projevuje dopad hospodářské krize, a to v ceně i zájmu o koně. Ročně jich tak nyní prodáváme asi 50.

* E15: Z jakých oblastí se rekrutují zájemci o ně?

Z velice širokého spektra. Od jednotlivců, soukromých chovatelů, kteří to mají jako hobby pro potěchu. Ti si vybírají z kategorií, kdy vyřazujeme koně i ze zdravotních důvodů. Tam je cenová úroveň pro ně velmi přijatelná. Až po fajnšmekry a královské dvory, k nim chodí koně nejvyšší kvality. Případně jsou to koně určení pro špičkový sport, ať už v zápřeži nebo pod sedlem. Starokladrubský kůň není jen do zápřahu, je dobře využitelný i pod sedlem pro různé drezurní soutěže nebo barokní ježdění a podobně. Tam mají koně vyšší cenu, u špičkových koní se pohybuje nad půl milionem korun.

Jako za Habsburků

* E15: Po revoluci měl hřebčín výrazně více majetku než nyní, například 5500 hektarů pozemků (dnes je to asi 1200 hektarů). Máte i lesní hospodářství (asi 550 hektarů lesa), které bylo předloni ztrátové. Neuvažujete, že se tohoto majetku zbavíte? Není přebytečný?

* E15: Jak se na provozu hřebčína projevila úsporná opatření státní správy?

I nám byly kráceny jak mzdové, tak provozní finanční prostředky o deset procent. U mezd mě to bolelo hodně, protože 98 procent zdejších pracovníků jsou zemědělští dělníci z prvovýroby, to bylo pro nás tvrdé. Pak jsme byli mírně zvýhodněni a část odebraných prostředků na mzdy nám byla vrácena. Důsledky nebyly tak katastrofální. Že by nám začali odcházet odborníci, kteří mají například na starost výcvik koní, to ne.

Jan Höck (56)

Absolvent Vysoké školy zemědělské v Praze (1980), do roku 1992 pracoval v zemědělské prvovýrobě. Po rozdělení federace působil jako zástupce ředitele a poté jako ředitel ve Státním fondu tržní regulace, který se posléze i jeho zásluhou přeměnil na nynější Státní zemědělský intervenční fond; z jeho čela jej v roce 2006 odvolala tehdejší ministryně zemědělství Milena Vicenová. Ředitelem kladrubského hřebčína je od prosince 2009. Je ženatý, má jednu dceru.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!