Jan Kalina: Elektřina z Německa už tolik nezlobí

22. prosince 2016 • 06:55

Nadbytečná elektřina z německých větrných elektráren letos nezatížila českou přenosovou soustavu tak jako v minulosti. „Němci se chovají velmi odpovědně. Velkou část možných přetoků vyřeší regulací vlastní sítě,“ říká předseda představenstva ČEPS Jan Kalina.

Přebytky výroby německých elektráren, které pronikaly do české přenosové soustavy, nutily ČEPS nasazovat drahá opatření na vyrovnání výkyvů napětí v síti. Jak to vypadalo letos?

Nad očekávání dobře. Čekali jsme, že v souvislosti s vypnutím jedné linky na severu mezi Vierradenem a Krajnikem a instalací polských transformátorů s posuvem fáze výrazně vzroste množství drahých mezinárodních redispečinků neboli vyžádané změny výkonu určitých zahraničních elektráren. Ale na severu Německa letos zřejmě tak moc nefouká. Navíc Němci se chovají velmi odpovědně a řeší si situaci sami pomocí řízení výkonu elektráren uvnitř Německa. Takže nároky na naši síť nejsou vysoké a my se držíme pod původním rozpočtem.

Revoluční česká baterie nepotřebuje chlazení. V Letňanech začala její výroba

Ve srovnání s rokem 2015 je situace lepší?

Náklady na redispečinky jsou letos nižší. Důvodem je jednoznačně počasí. Loni byl problém v tom, že na Balkáně bylo málo vody pro vodní elektrárny a na severu Německa hodně foukal vítr. Proto byly přetoky na velké vzdálenosti masivní a náklady na redispečinky vyšší. Měli jsme problém jen dva dny v září, kdy jsme zaznamenali velké přetoky, které Němci úplně neuřídili.

Kolik jste ušetřili?

Náš letošní rozpočet na redispečinky je 120 milionů korun. Báli jsme se, že kvůli omezení kapacity na polsko-německé hranici se můžeme dostat až na 400 milionů korun. Pro srovnání – v samotném Německu stála vyrovnávací opatření v síti v roce 2015 přes 400 milionů eur a pro letošek se odhaduje už miliarda eur. To zaplatí německý spotřebitel elektřiny. Když spustíme na hranici s Německem transformátory s posuvem fáze, naše náklady na redispečink klesnou k nule, protože přetoky budeme umět lépe řídit.

Kdy se očekává zprovoznění českých transformátorů?

Dvě jednotky jsou už na místě a jsou nainstalované. Třetí už tam máme také, ale ještě není zapojená. Čekáme na čtvrtou, která je pořád u výrobce v Itálii. Původně neprošla testy, ale teď by už měla být v pořádku. V únoru by ji Italové měli přivézt do Česka a uvést do provozu do poloviny roku.

Dříve Česko před nežádoucími přetoky elektřiny chráněno nebude?

Chceme se dohodnout s Němci, že bychom zprovoznili dvě už nainstalované jednotky a vedlejší linku bychom dočasně vypnuli. Toto řešení Němci preferují. Pokud k tomu dá italský výrobce souhlas, protože původní plán byl zprovoznit všechny čtyři jednotky najednou, mohli bychom už od ledna tok elektřiny z Německa do Česka regulovat.

Nebude vadit, že místo dvou linek bude fungovat jen jedna?

Dočasně se sníží přenosová kapacita mezi Českem a Německem. Až se zprovozní další dvě jednotky transformátoru, zase tu druhou linku zapneme a obnovíme plnou kapacitu. Regulovat tok elektřiny jen na jedné lince by nemělo smysl. Protože tou druhou by se elektřina vracela zpátky a přetěžovala by ji.

Jak zprovoznění českých transformátorů pocítí tuzemští obchodníci s elektřinou nebo výrobci elektřiny?

Transformátor je nástroj, který chrání síť proti přetížení a blackoutu. Obchodníkům moc nepomůže, protože neuvolní přenosovou kapacitu. Těm by mohlo pomoci až zrušení německo-rakouské obchodní zóny na trhu s elektřinou.

Pohledem Aleny Vitáskové: Více služeb v jedné smlouvě

Ta by měla podle rozhodnutí evropského sdružení regulátorů ACER skončit v červenci 2018. Stane se to?

Provozovatel rakouské přenosové sítě APG už řekl, že se všemi právními prostředky pokusí toto rozhodnutí zvrátit. Rakušané by na zrušení zóny totiž nejvíce prodělali. Nakupují levnou elektřinu z Německa a ukládají ji do svých přečerpávacích elektráren v Alpách. Když je nedostatek elektřiny v Německu, tyto elektrárny spustí a posílají za vyšší ceny elektřinu do Německa.

Jaký by to mělo mít na Rakousko finanční dopad?

Rakušané zaplatí za elektřinu zhruba o 300 milionů eur více. Ale na druhou stranu stejné peníze ušetří Němci. Jde o to, že na německo-rakouské hranici se začne plánovat využití tamního vedení podle jeho skutečné kapacity. Dnes se Rakousko a Německo tváří, že součástí jejich společné hranice jsme i my. Takže nakoupená elektřina teče z Německa do Rakouska přes Česko.

Co bude zrušení zóny znamenat pro české obchodníky s elektřinou?

Toky elektřiny na jih budou menší. Tím by se mohla uvolnit pro české obchodníky kapacita vedení mezi Českem a Německem a nakonec i směrem do Rakouska.

Pokud budou mít čeští obchodníci lepší přístup k levné elektřině v Německu, může se to nějak promítnout do tuzemských cen elektřiny?

To si nemyslím. Levnou elektřinu už tady máme. Půjde spíše o nárazové obchodní příležitosti pro obchodníky. Výhodu by mohli mít i čeští výrobci elektřiny, kteří mohou uvolněné kapacity na vedení využívat třeba k většímu exportu do Německa a Rakouska.

Rusové mohli dostat zakázku na jadernou elektrárnu Pakš II bez tendru, rozhodl Brusel

Na konci listopadu Evropská komise zveřejnila návrhy na reformu trhu s elektřinou. Jak je hodnotíte?

Zvlášť nebezpečný je pro nás návrh, kterým chce komise vytvořit regionální provozní centra. Ta by měla dostat rozhodovací pravomoci, které dnes mají provozovatelé jednotlivých přenosových soustav. Ti jsou však dnes odpovědní svým národním vládám. Hrozí, že se pak všichni budou spoléhat na ty druhé a příslušná opatření nebudou rozvíjet tak, jako když se soustavy řídí samostatně.

Už teď se s jinými přenosovými soustavy domlouváte na společných postupech. Proč by to mělo být s regionálními centry jiné?

Domlouváme se, ale pořád platí, že každý je odpovědný za svou soustavu, za její bezpečnost. Pokud se vše bude řídit z jednoho centra, odpovědnost přejde na toto centrum a provozovatelé jednotlivých soustav se na to budou spoléhat.

Takže ČEPS nebude nic dělat a bude spoléhat na to, že případné problémy se vyřeší v Německu?

Rozhodnutí nebudeme dělat my, to bude dělat někdo jiný.

Vy se na něm v rámci regionální centra nebudete podílet?

Bojím se, že nebudeme. Protože to bude nějaká nadnárodní instituce, která nebude v rukách provozovatelů přenosových soustav. Naše výhrady k pracovní verzi návrhu, které jsme formulovali prostřednictvím evropského sdružení provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E, komise nevzala v úvahu.

Sama logika návrhu komise, aby se výroba a přenos řídily ve větších regionech, protože se optimálně využijí dostupné kapacity, není správná?

Do určité míry ano. Ale hrozí, že se bude rozhodovat o provozu sítí bez jejich detailní znalosti. My přesně víme, v jakém stavu je ta která část naší soustavy, jak si můžeme dovolit zatížit nějakou linku, jak můžeme spoléhat na určité zdroje regulační energie. Když o tom nové řízení nebude mít dostatečné povědomí, roste riziko, že zvolí špatnou strategii. Podobné je to i s náklady. Nás teď zajímá, kolik bude českého zákazníka řízení soustavy stát, ať už jde o náklady na redispečinky nebo ochranné transformátory. Při centrálním řízení tento národní pohled nebude brán v úvahu.

Obnovitelné zdroje loni podle instalované kapacity překonaly uhlí

Komise také navrhuje, aby nové obnovitelné zdroje už neměly prioritní přístup do sítě pro svou elektřinu. Pomůže to nějak přenosovým soustavám?

Na českou přenosovou soustavu by to vliv mít nemělo, protože u nás jsou obnovitelné zdroje zapojeny do distribučních soustav. Jiné to může být v Německu, kde se velké větrné parky zapojují do přenosové soustavy. Když nebudou mít povinnost výkupu jejich elektřiny, bude pro její provozovatele výrazně levnější omezit výrobu z větru, když to bude potřeba. Tím se ušetří za drahý redispečink.

Podle variabilních nákladů jsou ale tak jako tak větrné a solární elektrárny automaticky první v řadě těch, které mají v danou chvíli vyrábět.

To je pravda, ale jsou okamžiky, kdy je spotřeba tak malá, že už jiné zdroje než vítr a slunce do sítě nedodávají. Pak nastává problém, kdy i tyto zdroje vyrábějí více, než je potřeba. Tam by možnost regulace byla vítaná.

S rozvojem menších obnovitelných zdrojů chce dát komise větší pravomoci provozovatelům distribučních soustav, aby si mohli síť řídit podobně, jako to teď děláte vy. Poznáte to nějak v běžném provozu?

V Česku už totéž řešíme v rámci Národní akčního plánu pro chytré sítě. Myslíme si, že je správné, aby za bilanci České republiky byla i nadále odpovědná společnost ČEPS, a to kvůli jednoznačné nákladové efektivitě z pohledu celé elektrizační soustavy.

V notifikaci podpory obnovitelných zdrojů pro elektrárny připojené před rokem 2013 si komise dala podmínku, že Česko musí investovat 20 milionů eur do posílení přenosových kapacit. Jak významná je to částka?

Máme několik projektů společného evropského zájmu, do nichž investujeme několikanásobně více než těch 20 milionů eur. Investujeme do rozvoden a do vnitrostátních linek, přeshraniční propojení posilovat nepotřebujeme. Tam je kapacita dostatečná.

Nejlepší zelené projekty desetiletí: soběstačná obec i vizionářská rodina z Ostravy

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!