Jan Pachl: Zločin má vnitřní logiku a řád | E15.cz

Jan Pachl: Zločin má vnitřní logiku a řád

Jan Pachl: Zločin má vnitřní logiku a řád
Jan Pachl
• 
ZDROJ: magic box
4. září 2015 • 07:16
Stanislav Šulc
Do kin vstoupí příští čtvrtek celovečerní snímek Gangster Ka, v němž filmaři vyprávějí příběh Radovana Krejčíře. Pro Jana Pachla, který má na kontě úspěšný seriál Cirkus Bukowsky, je film celovečerní prvotinou. „Zatím stále platí, že celovečerní film je pro režiséra vrchol, ale uživit se lze spíše v televizi,“ říká Pachl.

E15: Za poslední tři roky jste pro Českou televizi natočil úspěšný seriál Cirkus Bukowsky, do kin vstupuje váš celovečerní režijní debut, navíc velmi očekávaný. Tak rychlou kariéru neměl v poslední době snad žádný český filmař.

Je to dost neuvěřitelné i pro mě. Určitě bychom našli pár mladých filmařů, kteří točí ve stejné míře jako já. Ale moc nás není, to je fakt. V minulosti o můj um naštěstí nikdo nestál, tak jsem se ani nemohl zprofanovat nějakým hrubě nepovedeným projektem. Takže jsem de facto odstartoval Bukowským a měl to štěstí, že mi Česká televize dala dostatek tvůrčí svobody.

E15: Jak se přihodí, že téměř začínající filmař dostane takovou zakázku od veřejnoprávní televize?

Bylo to tehdejší nové vedení České televize, které nás, viděno z dnešního pohledu, použilo asi trochu jako pokusné králíky. Takový seriál by v ČT nikdy předtím nejspíš nemohl vzniknout a v televizi panovaly velké obavy, jak to diváci přijmou. Zpětně lze říct, že to přijali slušně a dostali jsme prostor natočit volné pokračování.

E15: Rapla tedy můžeme vnímat jako pokračování Cirkusu Bukowsky?

Hodně volné pokračování. Přenášíme pouze jednu postavu, kterou je detektiv Kuneš. Žánrově to bude jiné. Bukowsky byla manýristická road movie s detektivní linkou, tohle už jsou čisté detektivky. Každý díl má uzavřený děj. Věřím, že pro publikum to bude ještě atraktivnější než Bukowsky.

E15: Nápad rozdělit Bukowského na dvě šestidílné série byl váš, nebo vzešel od televize?

Chtěl jsem si vyzkoušet anglosaský model šestidílných sérií, protože tu českou dvanácti- třináctidílnou klasiku všichni známe a je to pořád stejné. U těch kratších řad se nabízí možnost skončit falešným koncem a druhou sérií odvysílanou třeba po roce vše zpochybnit. Jinak obě série jsme psali současně a pak se i najednou natáčely.

Doufám, že si ještě nějaký film natočím, protože filmový průmysl pozvolna hyne

E15: Jak dlouho se takový seriál točí?

Devět měsíců.

E15: V Americe to ale funguje zase trochu jinak. Tam se připraví například 12 dílů a až při vysílání se série prodlouží třeba na 22 epizod. To by vás nelákalo?

Tady pro to nejsou možnosti. U nás se strašně podceňuje fáze vývoje seriálu, především ta literární. V lepším případě máte na napsání seriálu jeden rok a je to bráno jako objednávka, takže po roce odevzdáváte 13 epizod, oni už to mají dané do dlouhodobých plánů, takže seriál musíte do dvou let napsat a natočit. S tím už pak nejde hnout.

V USA na tom pracují celé týmy, postavy se mění během vysílání. Při dopisování Rapla vidím, jak se s každou verzí příběh stále vylepšuje. U nás se dostanete nejlépe ke třetí čtvrté verzi literárního scénáře, jinde to jsou úplně jiná čísla.

E15: Jinde také na scénářích pracují celé týmy, u nás to je i u televizního díla stále vnímáno téměř jako autorská činnost. Kolik lidí píše Rapla?

Jsme na to tři stejně jako u Bukowského. Já, kreativní producent Josef Viewegh a dramaturg Petr Pauer.

E15: Nyní do kin vstupuje váš debut Gangster Ka. Stále platí, že celovečerní prvotina je pro mladého filmaře vrcholem snah? Nebo už se to opravdu přelévá směrem k televizi?

Zatím je pořád největší možný zářez celovečerní film.

E15: Čekáte, že se vám po uvedení prvotiny nějak změní život? Především tedy profesně.

Ta největší změna už proběhla a jsem v té fázi, že se v podstatě nezastavím a mám práci na dva roky dopředu.

E15: Čí nápad bylo rozdělení Gangster Ky na dva celovečerní filmy?

Vyšlo to především ze samotného materiálu. Po domluvě s producentem Adamem Dvořákem jsem se mnohokrát sešel s autorem předlohy Jaroslavem Kmentou, který mě zahrnul spoustou informací a materiálů. A když jsme se tím probírali, zjistili jsme, že je materiálu spousta na několik filmů.

Původně jsem chtěl dokonce tři filmy, první o české anabázi, druhý o seychelské a třetí africkou. Ale to se ukázalo neufinancovatelné. Ale nápad natočit dva filmy za jeden rozpočet se zase producentovi líbil náramně.

E15: Inspiraci například francouzským dvoj filmem Veřejný nepřítel č. 1 tedy hledat nemáme?

Ten film samozřejmě znám. Možná i podprahově to ve mně je, ale primárně jsem si neřekl – tohle chci natočit. Navíc v případě Gangster Ky si myslím, že oba filmy fungují i samostatně.

E15: Jak jste toho docílili?

Především žánrově, první film zachycuje zrození gangstera a je podán jako psychologický thriller. Šlo nám o to ukázat ten bod zlomu – přerod drzého podvodníka v gangstera. Pokračování pak je už ryzí gangsterka.

Upoutávka na film

E15: Akční gangsterka? Za české peníze a s českým štábem?

Ne, akční ne. Nechtěl jsem si hrát na Hollywood, kterým nejsme. Přijde mi trapné zkoušet něco, co jiní umějí lépe nebo na to prostě mají prostředky. Takže není to akční film, ačkoli tam pár scén akčního rázu je, mají spíše dokreslit ten charakter.

E15: Jak jste vnitřně bojoval s tím, že každý film o takové postavě ji zároveň trochu glorifikuje? Už třeba jen obsazením vynikajícího Hynka Čermáka, se kterým se divák, třeba podvědomě, bude identifikovat.

Jako scenárista i režisér jsem si toho byl vědom od začátku. Snažil jsem se tam proto dát mnoho scén z jeho osobního života, na kterých ukazujeme, jaký to je hajzl. Nejvíc je to vidět na jeho soužití s manželkou, tam je zřejmé, že je to v podstatě slaboch.

E15: Nebojíte se, že budete mít nějaké problémy s tím polosvětem, o kterém vyprávíte?

Já se ve filmu nesnažil aktéry nijak zesměšnit. Vycházím z určitých událostí, které se skutečně odehrály, vycházím z pramenů, které jsou dohledatelné, zároveň přiznáváme, že celková story je zfiktivnělá. Mám za to, že pro lidi, kteří jsou s těmi kauzami spojení, to je svým způsobem pomník, takže za to možná budou rádi.

E15: Jak se film psal?

Ten první díl moc dobře ne. Když chcete nějakou míru autenticity, musíte se na ty postavy napojit, myslet trochu jako ony. Bez toho by film neměl ty potřebné detaily, které to vylepšují. Paradoxní bylo, že když jsem se do těch postav ponořil, stal se jimi, zjistil jsem, že jejich chování je vnitřně naprosto logické. Při psaní detektivek to vidím taky, zločin mívá vnitřní logiku a řád.

E15: Po zkušenostech u televize i filmu, co vám vyhovuje víc?

Těžko říct, doufám, že si ještě nějaký film natočím, protože filmový průmysl pozvolna hyne. Je to potrefené zvíře, které kulhá. Návštěvnost obecně je katastrofální. Životní styl lidí se změnil a lidé hledají kulturu prostě jinak.

Navíc si uvědomte, že co dnes prožívá film, bude do dvaceti let prožívat i televize, kterou začíná válcovat internet. Myslím, že určitý mediální diktát by měl být zachován. Od toho tu ostatně je veřejnoprávní televize.

E15: Pracoval byste pro komerční televizi?

Nevím. Podoba seriálu je tam hodně dána producentsky, s čímž bych se asi měl problém ztotožnit. V ČT jsou sice producentská centra, ale zůstává tam rozmanitost a my jsme dostali velkou svobodu.

E15: Chcete dál pokračovat v režimu, že si píšete vše sám?

Spíš nechci, ale zatím to tak vždycky dopadlo. Zkoušel jsem různé spolupráce, ale nakonec jsem si to musel stejně přepsat sám. Většině scenáristů u nás chybí empirie a do velké míry také empatie a to je velká bolest. Zatím je pro mě snazší a méně náročné si vše psát. Psaní mě sice baví, ale vyžaduje čas, kterého se mi v kombinaci s natáčením nedostává.

E15: Říkáte, že máte na dva roky dopředu práci, co byste chtěl dělat potom?

Bojím se, abych nezůstal zaškatulkovaný v žánru gangsterky nebo detektivky. Na druhou stranu musím přiznat, že při psaní se mi tam detektivní linka vždycky nějak propašuje, i když se snažím o jiný žánr. Třeba i do komedie. Ale rád bych natočil pohádku, už jsem tom mluvil i s producentem Pepou Vieweghem.

E15: Co tomu brání? Peníze?

To by nebylo to hlavní. Zatím jsme nenašli pohádkový příběh, který bychom chtěli vyprávět. A já nechci vzít Erbena nebo Němcovou a překlopit to do současné estetiky, ten příběh musí být natolik jedinečný, aby si zasloužil být vyprávěn. Nechci dělat pohádku za každou cenu, i když bych tím asi udělal radost dcerám.

Jan Pachl (37)
Filmový a televizní scenárista a režisér. Vystudoval Odbornou školu filmovou v Písku a poté filmovou režii na pražské FAMU. Na jeho kontě je seriál Cirkus Bukowsky, jehož volné pokračování Rapl právě točí pro Českou televizi. Žije s manželkou a dvěma dcerami v Praze.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!