Janusz Miluch: Stavebnictví snad už konečně našlo dno | E15.cz

Janusz Miluch: Stavebnictví snad už konečně našlo dno

Janusz Miluch: Stavebnictví snad už konečně našlo dno
Janusz Miluch, šéf české pobočky cementářského gigantu Lafarge Cement
• 
ZDROJ: Anna Vacková, E15
31. října 2013 • 08:30
Daniel Novák
Když Janusz Miluch přijel letos v únoru do Česka, aby zde šéfoval tuzemské výrobě světového cementářského gigantu Lafarge Cement, čekalo ho rozbouřené prostředí. Z jedné strany se české stavebnictví už několik let potácí v nejhlubším propadu historie. A do toho cementárna koncernu v Čížkovicích na Litoměřicku zjitřila emoce spalováním paliva z kalů ostravských lagun.

Zatímco kaly již Lafarge vyřešil, oživení se stále nekoná. Miluch ale už vidí světlo na konci tunelu. „Očekávám, že trh a ceny ve stavebnictví v dalších letech porostou,“ říká.

E15: Když se řekne cement, vybaví se mi 50 odstínů šedi. Jakou barvu má situace na trhu?

V posledních šesti letech určitě není příliš růžová. Spotřeba cementu je velmi dobrým ukazatelem toho, co se brzy stane ve stavebnictví, protože žádná stavba se bez cementu neobejde. A například loňský rok byl pro český stavební průmysl nejhorší v historii. Je důležité řešit, jak sektor ozdravit a zlepšit jeho ziskovost.

E15: Co může stavebnictví ozdravit?

Nejde o nic magického. Například veřejná správa by se měla snažit lépe využívat peníze z evropských fondů. Stát dnes tyto dotace nečerpá na maximum. Také by se měla urychlit příprava například infrastrukturních projektů.

Těžký průmysl jako cementárny čelí v Česku obrovským nákladům na energie kvůli podpoře obnovitelných zdrojů. Například v Rakousku nebo Německu je teď elektřina výrazně levnější než v Česku, čímž trpí naše konkurenceschopnost

E15: V Polsku, odkud pocházíte, je to lepší?

Neříkám, že kupříkladu využití evropských peněz je v Polsku nějak výjimečně dobré, ale určitě je lepší než v České republice. Krizi tím sice nepřeskočíme, ale můžeme ji tím lépe zvládnout.

E15: Jak vypadá tuzemské stavebnictví ve srovnání s dalšími zeměmi?

Důležité je mít takové prostředí, aby se v něm podnikatelům dobře dýchalo. Aby byli konkurenceschopní vůči stejným firmám v jiných zemích. Jenže to je tady problém. Například pro těžký průmysl našeho typu je jedním z největších indikátorů nákladovosti cena energií. A v případě České republiky čelíme obrovským nákladům na energie kvůli podpoře obnovitelných zdrojů. Většinu z těchto nákladů má přitom na svém hrbu průmysl. Například v Rakousku nebo Německu je teď elektřina výrazně levnější než v České republice, čímž trpí naše konkurenceschopnost.

E15: Projevuje se to v praxi?

Výhodnější podmínky zahraničních výrobců vedou k tomu, že silně roste dovoz cementu. Nyní už importy tvoří kolem 20 procent trhu, což je hodně. Doufám, že se v blízké budoucnosti legislativa změní ve prospěch průmyslu, protože průmysl je motorem země.

E15: Takže zmrtvýchvstání cementářské a stavební branže se neobejde bez státní intervence?

Stát jako největší investor by měl mít dlouhodobou koncepci v oblasti veřejných investic. I když stavebnictví stojí na dvou nohách. Na výstavbě infrastruktury a na výstavbě budov, kterou táhne soukromá poptávka. A ta závisí na tom, jak zdravá je společnost, kolik peněz lidé vydělávají, zda jim nehrozí nezaměstnanost. Bez stability nikdo investovat nebude. Ani domácnosti, ani průmysl.

E15: Kdy bude lépe?

Doufám, že jsme se už dostali na dno. Očekávám, že trh a ceny ve stavebnictví v dalších letech porostou. Své ovoce také přinese, že už roky snižujeme naše náklady a současně investujeme velké částky do výroby, nových technologií a produktů.

E15: Příští rok se tedy dlouhotrvající pokles výroby cementu v Česku zastaví? Čísla za letošní tři čtvrtletí však ukazují další snižování produkce.

Letošní rok je trochu neobvyklý. Jednak jsme měli dlouhou zimu, po níž přišly povodně, během nichž se stavby téměř zastavily. Druhá polovina roku je ale velmi srovnatelná s loňským rokem. Zažíváme stabilizaci nebo dokonce velmi mírný růst. Odtud vychází také můj optimismus ohledně roku 2014.

Janusz Miluch, šéf české pobočky cementářského gigantu Lafarge CementJanusz Miluch, šéf české pobočky cementářského gigantu Lafarge CementAutor: Anna Vacková, E15

E15: Čekáte nějaké zlepšení po volbách?

Doufám, že po volbách nastane hlavně stabilita.

E15: Nedávno jsme viděli převzetí českého byznysu Holcimu ze strany Cemexu. Bude se trh dále konsolidovat? Lze očekávat fúze nebo odchody?

Problém s nevyužitými kapacitami je všude, takže vyloučit nelze nic. Ale zároveň nevím o ničem, co by k fúzím nebo odchodům aktuálně směřovalo.

E15: Na kolik procent nyní jedou české cementárny?

Odhaduji, že v průměru na padesát až šedesát procent.

E15: To je hodně málo. Jak si udržujete ziskovost?

Jde hlavně z jedné strany o zmíněné snižování nákladů a ze strany druhé o investice. A současně počítáme s tím, že se situace už brzy zlepší.

E15: Líčíte situaci docela černě, když se však podíváme na ziskové marže v oboru, tak se v minulých letech nezačínaly níže než kolem dvaceti procent. To na velkou krizi nevypadá.

Ziskové marže jsou sice důležité, stejně tak důležitá je ale návratnost vloženého kapitálu. A tento indikátor není příliš dobrý, protože cementárny musí každý rok hodně investovat. Míra návratnosti totiž musí být výrazně vyšší než úrok, který platíte za půjčené peníze.

E15: Kolik peněz a do čeho investujete?

V posledních třech letech jsme investovali přes 70 milionů korun. Investice směřovaly například do ekologických opatření ve výrobě stejně jako do technologií, které nám umožňují zlepšit využitelnost tepla anebo rovněž vyrábět nové typy cementu. Dáváme peníze také do nových zařízení, která umožňují využívání alternativních paliv.

E15: Když jste zmínil alternativní paliva, nemohu se nezeptat na Geobal 4, který Geosan vyrábí z kalů na Ostravsku a jejichž spalování ve vaší cementárně v Čížkovicích hodně rozbouřilo veřejnost. Považujete podepsání smlouvy o dodávkách Geobalu vaším předchůdcem za chybu?

V životě se držím zásady nesoudit a nekritizovat předchůdce. V případě Geobalu můžu jen říct, že jsme měli všechna úřední povolení. Poučili jsme se ale v tom, že do budoucna musíme zlepšit komunikaci s místními obyvateli. Předtím, než se do něčeho podobnému pustíme, musíme vysvětlit, o co jde.

E15: Jestliže však s Geobalem žádné problémy nebyly, proč jste krátce po svém nástupu letos v únoru rozhodl o zastavení jeho spalování poté, co za čtyři roky doběhne kontrakt s Geosanem?

To je jednoduché. Občas musíte přistoupit na kompromis. A toto kompromis je. Spalování tohoto paliva vyvolalo v okolí Čížkovic hodně obav a emocí. Takže i ve chvíli, kdy jsme měli povolení Geobal spalovat, jsme se rozhodli v tom po vypršení smlouvy už nepokračovat.

E15: Do povědomí veřejnosti se cementárna trochu neobvykle zapsala také hnízděním chráněných ptáků přímo v jejím areálu.

To je neuvěřitelný příběh. Loni na jaře jsme zjistili, že v sádrovci, který máme venku uskladněný a jenž používáme při výrobě, se uhnízdily břehule. Rozhodli jsme se, že tam materiál necháme, dokud břehule nevyvedou mladé. A stejně tak jsme zjistili, že v okolí našeho továrenského komína loví sokoli holuby. Takže jsme na komín umístili budky, aby se sokoli mohli přímo na komíně uhnízdit. Rozvíjíme a podporujeme projekt místních ornitologů, kteří na ptačí populaci v cementárně dohlížejí.

E15: Měl jste nějaké zkušenosti s byznysem v České republice ještě před svým letošním příchodem?

Přímo ne, ale byl jsem dlouho obchodním ředitelem Lafarge v Polsku, přes dva roky jsem působil ve Slovinsku. Takže moje zkušenost je středoevropská. Nyní žiji v Praze a skutečně jsem si ji zamiloval.

E15: S tou zamilovaností vůči českým zemím nejste mezi Poláky výjimkou. Četl jste knihu polského novináře Mariusze Szczygiela Gottland? Co na ni říkáte jako Polák žijící v Česku?

Szczygiel je skutečně „Čechofil“. Právě z této knihy jsem se dozvěděl o historii výrazných osobností české historie. Zvláště o panu Baťovi. Silně na mne zapůsobil také příběh stavby Stalinova pomníku v Praze.

Janusz Miluch (44)

Vystudoval mimo jiné chemické inženýrství na technické univerzitě v polské Bydgoszczi. V Polsku pracoval pro skupiny PepsiCo a Philips, aby se následně přesunul do vrcholné manažerské funkce v koncernu Lafarge Cement, v němž působí už 15 let. Českou pobočku Lafarge řídí od února 2013.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!