Jaromír Kubů: Nechceme dělat z Karlštejna barrandovské ateliéry | E15.cz

Jaromír Kubů: Nechceme dělat z Karlštejna barrandovské ateliéry

Jaromír Kubů: Nechceme dělat z Karlštejna barrandovské ateliéry
Jaromír Kubů
• 
ZDROJ: E15 Anna Vacková
21. září 2012 • 09:53
Zatímco v letech 2008 až 2010 návštěvnost hradu Karlštejn výrazně klesala, poslední dva roky se trend obrátil. „Za prvních osm měsíců máme o pět tisíc lidí více než loni. Jenomže to všechno nestačí, nestačí žít z pojmu Karlštejn. Musíme podnikat kroky, které přitáhnou další návštěvníky. Jde o každou nohu a každou korunu,“ říká kastelán Jaromír Kubů.

* E15: Říká se, že Karlštejn nebyl nikdy dobyt. Je to tím, že je tak dobře postaven, nebo ho nikdo ani pořádně dobýt nechtěl?

Není to tak úplně pravda. Karlštejn byl dobýván celkem třikrát, poprvé v roce 1422 husity. V té době byl ale hrad obrovskou pevností, tak ho tenkrát pražští husité nedobyli. Obléhali Karlštejn od jara do podzimu, pak to vzdali a odtáhli.

Lépe si vedli v době třicetileté války Švédové. Těm se podařilo hrad dobýt, ovšem kromě velké věže. To byla pevnost v pevnosti, kam se Švédové nedostali. Vidíte tedy, že zatímco v 15. století byl hrad skutečně nedobytný, o 200 let později už to zcela neplatilo. A třetí dobývání probíhá ve 20. a 21. století turisty a těm se to výborně daří.

* E15: Když se sem chtěli dostat Švédové, byly tu ještě tenkrát korunovační klenoty?

Ne. Svatováclavská koruna byla odvezena v roce 1619 do Prahy a tím hrad Karlštejn ztratil svůj původní státoprávní význam. Říšská koruna tady byla uložena po dobu 50 let v době vlády Karla IV. a byla odvezena Zikmundem před husity do Norimberku. A potom ji přemístili před Napoleonem do Vídně. Tam ji dodnes můžeme vidět v pokladnici v Hofburgu.

* E15: Dá se říci, že díky odolnosti velké věže nedopadla kaple svatého Kříže a soubor děl Mistra Theodorika tak jako rudolfínské sbírky na Pražském hradě, které Švédové ukradli?

Ano, já bych to tak viděl. Naštěstí ten soubor byl uložen tam, kde byl, tedy v pevnosti. To určitě pomohlo k tomu, že přežil. A k dobývání Karlštejna vám řeknu ještě jednu zajímavost. V archivních zápisech se dochovalo, že pražští husité při obléhání metali na hrad pomocí katapultů fekálie v soudcích. Vojenský historik doktor Otakar Frankenberger to klasifikoval jako první případ bakteriologické války.

Historie v náznaku

* E15: Nechci říkat, že hrad je prázdný, ale určitě je méně vybaven mobiliářem než novější zámky. Máte tady něco, co skutečně pamatuje Karla IV.?

Tímto konstatováním byste velmi urazil komisi prezentace, která byla v devadesátých letech jmenována ministerstvem kultury, aby změnila expoziční náplň. Ano, přijede třeba skupina po prohlídce Konopiště na Karlštejn a lidé říkají: „Vždyť na tom Karlštejně nic není, to na Konopišti, tam je věcí.“

Ale nelze srovnávat nesrovnatelné, něco je zámek a něco je hrad. Tady vznikla takzvaná náznaková expozice z věcí, které se vyndaly z depozitářů. A tato expozice má naznačit původní historické využití interiérů. Využili jsme 99 procent věcí z depozitářů, víc už to nejde. Tedy mohli bychom jít dál a vytvořit z Karlštejna barrandovské ateliéry, ale to nepřipouští památková péče. To tedy opravdu ne.

* E15: Ve čtyřicátých letech minulého století se objevil podvodný pokus prodat Karlštejn. Dá se říci, jakou by měl hrad dnes hodnotu na realitním trhu?

Hodnotu hradu nevíme, a to právě proto, že je ve státním vlastnictví a nedá se koupit. Kdyby byl k mání, cena by se bezesporu stanovila. Dokonce ani neznáme cenu jednoho obrazu Mistra Theodorika v kapli svatého Kříže. Teď pouze teoretizuji: Kdybychom obrazy dovezli do aukční síně v Londýně, asi by nějaká nabídková, potažmo reálná, cena padla. Ale tím se vůbec nezabývám.

* E15: Dá se říci, že kaple svatého Kříže a soubor obrazů Mistra Theodorika jsou na hradě nejcennější a zároveň nejpřitažlivější pro návštěvníky?

Ano, protože tato kaple je nejvzácnějším historickým interiérem na hradě. A v té kapli je 129 originálů středověkých desek ze 14. století, což je největší sbírka středověkých obrazů na světě. Je to skutečně národní bohatství.

* E15: Stále je nutné vstupenky do kaple rezervovat předem?

Ano. Já jsem tady pracoval před třiceti lety jako průvodce a ve skupině tehdy bylo třeba 120 lidí. Výklad neslyšeli, tak se třeba podepisovali na stěnách nebo i na nástěnných malbách, což je samozřejmě trestný čin. Lidé loupali zlacení v kapli a ukradli tři drahokamy. Po znovuotevření kaple tedy pouštíme do těch nejcennějších prostor 16 lidí dvakrát za hodinu. A to jen od května do října. A v tomto režimu to jede od roku 2000 bez jakýchkoli negativních následků pro hrad.

Ještě je šance

* E15: Přes veškerou unikátnost se hrad Karlštejn nedostal na seznam památek UNESCO . Důvodem je zřejmě rekonstrukce architekta Josefa Mockera v 19. století. Nemáte mu to trochu za zlé?

Ne, jemu to vůbec nemám za zlé, protože on hrad stavebně zachránil. Ale mám to za zlé těm lidem, kteří psali do USA žádost a posudek. Podle mého názoru až příliš vypíchli tuto mockerovskou rekonstrukci ve stylu purismu a novogotiky a málo se soustředili na téma originální výzdoby. A ač všichni tehdy považovali zápis Karlštejna na prestižní seznam UNESCO za samozřejmost, nebylo vyhověno.

* E15: Je ještě nějaká šance?

Myslím, že ano. Ta otázka je stále otevřená. Hrad s tak obrovským bohatstvím by si to zasloužil.

* E15: Pomohlo by to třeba k větší návštěvnosti?

Možná ano, ale hlavně ten seznam je velice prestižní. Jsou na něm nejvýznamnější památky světa a to znamená i lepší péči.

Solidární Karlštejn

* E15: Pojďme od historie k ekonomice. Kolik spolkne správa a údržba Karlštejna za rok?

Hrad je ve správě Národního památkového ústavu a všichni kasteláni mají na každý rok rozpočet. Já tento rok mohu utratit 12 milionů korun. To stačí na provoz, ale nepokrývá to potřeby na rekonstrukce objektů.

Jaromír KubůJaromír KubůAutor: E15 Anna Vacková

* E15: Jak tyto potřeby řešíte?

Je krize, všude se šetří a týká se to i nás. Takže některé práce musíme jednoduše odložit.

* E15: Chápu správně, že co vyděláte na tržbách, odevzdáte a pak dostanete nějakou jinou částku do svého rozpočtu?

Je to tak. Všichni posíláme tržby na územně-odborné pracoviště středních Čech a tam se odborně stanovují priority, podle kterých se peníze rozdělují.

* E15: V rozpočtu máte 12 milionů. Kolik proti tomu odevzdáváte na tržbách?

Loni to bylo 38 milionů.

* E15: Asi byste byl rád, kdyby ty peníze zůstaly na Karlštejně?

To bych byl opravdu rád. Ale rád být nemůžu. Byl jsem třeba na zámku Březnice, což je nádherný renesanční skvost, který nemá šanci si na sebe vydělat. V tomto smyslu je Karlštejn vlastně výjimkou. Takže známý Karlštejn musí být solidární s méně známými, ale podobně významnými památkami.

* E15: V situaci, kdy má kastelán předem přidělené prostředky, nutí ho něco přivydělávat si i jinak? Vymýšlet například zábavné akce pro návštěvníky, staročeské trhy, pořádat svatby a podobně?

To samozřejmě děláme. V letech 2008 až 2010 na Karlštejně klesala návštěvnost o sedm procent ročně. Tento pokles způsobila krize a nižší počty cizinců. Loni se to zvrátilo a letos počet návštěvníků také roste. Máme za prvních osm měsíců o pět tisíc lidí více než loni.

Jenomže to všechno nestačí, nestačí žít z pojmu Karlštejn. Musíme podnikat kroky, které přitáhnou další návštěvníky. Jde o každou nohu a každou korunu. Proto děláme řadu kulturních pořadů a dalších akcí. Dám vám příklad. Běží projekt Oživlé památky a letošní téma bylo tajemství hradních kaplí. A protože my těch kaplí máme na Karlštejně dost, rozhodli jsme se, že uděláme specializované prohlídky právě po kaplích.

Prohlídky byly pouze dvě denně, ráno a večer, a pouze o šesti lidech, kterým jsme otevřeli běžně nepřístupné prostory. Vstupné tisíc korun na osobu. Celkem se zúčastnilo 230 lidí, čili my máme navíc 230 tisíc korun. Pomohla nám věta jedné návštěvnice, která v televizi řekla, že takto utracenou tisícikorunu považuje za výbornou investici.

* E15: Ale já jsem se ptal na motivaci kastelána zvyšovat tržby, když z centra přichází pořád stejně peněz.

Já jsem vystudoval Vysokou školu ekonomickou, takže to mám v krvi. Pomáhat památkám a vydělávat na ně za situace, kdy je v rozpočtech stále méně peněz.

Tuzemských návštěvníků neustále přibývá

* E15: Kolik tady máte ročně svateb?

Kolem dvou stovek. Jedna svatba stojí 10 tisíc korun, z toho dostane hrad sedm tisíc korun za pronájem obřadní síně. Je to jeden z dalších finančních přínosů.

* E15: Kolik lidí navštíví ročně Karlštejn? A mění se nějak jejich struktura, třeba národnostní nebo věková?

Loni hrad navštívilo 225 tisíc lidí. A pokud jde o jejich strukturu, odpovím vám trochu obecněji. Po roce 1990, kdy se otevřely hranice, byli Západoevropané, hlavně Němci, tak zvědaví, jak to vypadá v postkomunistickém světě, že jich sem jezdilo strašně moc. Do roku 1998 u nás převažovali cizinci, jejich podíl se blížil 70 procentům.

Poprvé se to zlomilo v roce 1998, kdy byl poměr cizinců k Čechům fifty fifty. Od té doby přibývá neustále tuzemských návštěvníků, kteří nyní mají 63procentní podíl na návštěvnosti Karlštejna. A ten trend se stále posiluje.

* E15: Ceny máte pro Čechy i cizince stejné?

Na prvním okruhu se ceny liší.

* E15: To je legální?

Je to legální, prošlo to mnoha kontrolami. Příplatek je za cizojazyčný výklad, je to tedy příplatek za službu. O ceně nerozhoduje národnost, ale výkladový jazyk.

* E15: Ale proč potom máte na druhém okruhu ceny stejné?

Tam jsme to srovnali, musíme také trochu experimentovat. Měníme například otvírací dobu, výši vstupného, a rozhodli jsme se ceny na druhém okruhu sjednotit. Funguje to tak už deset let.

* E15: Je teď módním trendem provozovat hrady a zámky celoročně. Uvažujete o tom také?

Hrad Karlštejn má téměř celoroční provoz. Máme otevřeno do poloviny listopadu a poté máme otevřené víkendy až do Vánoc. Od 25. prosince máme otevřeno denně, ale v lednu máme zavřeno.

Čtěte také:

Den na Karlštejně

Turismus má novou cílovku: věřící a gayové

Otvíráme znovu už v únoru. A protože jde o každou nohu, tak jsme v červenci a v srpnu už druhý rok měli otevřeno i v pondělí. A to je tedy velmi náročné mít otevřeno 62 dnů nonstop. Jsou věci, které se mohou opravovat jen v době, kdy tam návštěvníci nejsou. Nehledě na to, že musíte mít alespoň jeden den pauzu, aby bylo možné hrad uklidit.

12 bílých paní

* E15: Co dělá kastelán v zimě?

Někteří lidé říkají, že kasteláni asi v zimě spí zimním spánkem. To mohlo platit v sedmdesátých nebo osmdesátých letech. Ale dnes má kastelán stále co dělat.

* E15: Kolik zaměstnáváte lidí?

Přepočtený stav zaměstnanců je 15,3. Plus 60 až 70 sezonních průvodců se tu vystřídá od března do října. Jde většinou o studenty různých škol.

* E15: Jak jsou placení?

Průvodce má tak deset až 11 tisíc za měsíc, uklízečka má 11 tisíc až 12 tisíc korun hrubého. Máme rozdělené služby, takže když potom pracují o sobotách a nedělích, mají zaměstnanci příplatek a toto číslo mohou mít i v čistém vydání. Je to ale založeno spíše na tom, že to ty lidi baví.

* E15: Končí sezona, vy jste s ní asi relativně spokojen. Co bude nového v té příští?

To je celkem předčasná otázka, nad tím se budeme zamýšlet hlavně v listopadu a prosinci. Bude určitě pokračovat třeba karlštejnské kulturní léto nebo projekt oživlých památek. Vstupné zřejmě měnit nebudeme.

* E15: Máte tady nějaké strašidlo?

Já tady straším už přes 20 let. Ale vy mně nebudete věřit, protože je dobré prožít strašidlo na vlastní kůži. Kdo to nezažil, ten většinou nevěří.

* E15: Tak ven s tím.

Máme tady 12 bílých paní. Možná že to jsou duše dívek, které zabila paní Lažanská kolem roku 1535. Ona byla takovou předchůdkyní slovenské čachtické paní. Potom tady máme půďáka, který dělá rámus na půdách. Když byla moje dcera malá, skutečně se ho bála. Potom jsou tu různé záhady. Třeba v lapidáriu v přízemí velké věže jsou nejsilnější zdi na hradě, ta severní má sedm metrů. A v té stěně jsem několikrát slyšel klepání zevnitř těch stěn. Možná tam je někdo zazděný.

Jaromír Kubů (59)

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Už v 15 letech při studiu gymnázia začal provádět na hradě Kost. Pracoval například i na Sychrově a Orlíku, profesionálním průvodcem se stal před 30 lety na Karlštejně. Práci kastelána si poprvé vyzkoušel na Českém Šternberku, poté šéfoval zámku Březnice. Kastelánem na Karlštejně se stal koncem osmdesátých let.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!