Jarosław Mastalerz z mBank: Globální byznys z Varšavy a Prahy dělat nelze. Změníme to | E15.cz

Jarosław Mastalerz z mBank: Globální byznys z Varšavy a Prahy dělat nelze. Změníme to

18. dubna 2017 • 11:00
Tereza Zavadilová

Vrcholový manažer polské mBank Jarosław Mastalerz po letech opouští vedení banky a jde šéfovat fintechovému fondu. „Počítám, že většina věcí, do kterých půjdeme, nám vyjde,“ věří si. Do projektů v Polsku, Česku a na Slovensku chce investovat 50 milionů eur.

Čí nápad to byl, založit fintechový fond?

Vlastně můj. Přemýšlel jsem, co udělat kvalitního, co by posouvalo mBank do budoucna. Banka má výbornou pozici na českém, slovenském a na polském trhu, celkově zde máme přes pět milionů klientů a skvělé technologické zázemí ve financích. Vše je ale v zásadě konzumováno jen zevnitř. Tak jsem si říkal, pojďme se podívat i ven, vytvořme ekosystém a udělejme něco společně. Díky kulturní blízkosti i úrovni vyspělosti se dají dělat inovace v rámci celého regionu.

Jak budete projekty vybírat, budete mít nějaký investiční výbor?

Fond bude manažerskou společností, kde budu já a další partner, rovněž původně z mBank.

Říkal jste, že do fondu mBank vloží 50 milionů eur. Budete používat jen peníze mBank?

V tuto chvíli ano. Většina peněz je mBank, zbytek nás partnerů. Vložil jsem do toho i vlastní prostředky. Je to důkaz, že projektu věřím.

A vy banku kvůli fondu úplně opouštíte? Nezůstáváte v nějakém orgánu?

Ne. To nejde. Přece když investujete vlastní peníze, peníze svých známých a přátel, nemůžete to dělat jako nějaký part-time job.

Fintech usnadňuje život. Trhákem je ale jeden projekt z tisíce, říká Pavel Kuhn z Home Credit

Otevírat fond pro další investory neplánujete?

Ne. Pokud investujete peníze někoho jiného a fond je spojen s bankou, je to legislativně, regulatorně a procesně hrozně komplikované. Paradoxně pokud investujeme jen peníze mBank a Commerzbank, je to daleko jednodušší – co chceme, to koupíme.

Na trhu je spousta peněz, ale otevírat se dalším investorům opravdu nemáme v plánu. Jde nám o chytré peníze. I kdybych dostal půl miliardy eur, jsou zde limity – kolik projektů bych mohl přinést, aby zapadly do ekosystému mBank, jak jim pomoci k růstu, jak s bankami kooperovat.

Co bude hlavní náplní fondu?

Chceme pomáhat vytvářet určitý mezistupeň, budovat strukturu nutnou pro růst inovativních firem, která dosud v regionu – v Polsku stejně jako v Česku – chybí. Teď je to tak, že když někdo má opravdu dobrý nápad, může si koupit lístek a jet na jistou adresu do San Franciska, LA, New Yorku či do Londýna. Nezajímá ho Praha ani Varšava.

Politici sice rádi říkají, že vytvářejí huby pro nové technologie, start-upy, ale ten nutný ekosystém chybí stejně jako akademická platforma, ze které by šlo dělat skutečně globální byznys.

Není způsob, jak se odsud stát opravdu mezinárodní firmou. Je poměrně lehké získat úplně počáteční, i veřejné, peníze, a konec. Pak ale přijdou hoši z Ameriky, Izraele či z Berlína, k nimž pak ti lidé s nápadem utíkají.

Chceme být tím hráčem v regionu, tou adresou v Praze a ve Varšavě, kde se zastavíte, než si půjdete kupovat lístek do ciziny.

Jak chcete peníze ve fondu regionálně rozdělit?

Takto neuvažujeme. Když budou dobré projekty, klidně všechny peníze necháme v Česku. Zajímá mě čistě to sehnat chytré lidi a je mi jedno, odkud jsou. V Americe či v Izraeli jsou stamiliony dolarů a stovky míst, kam si může jít člověk s nápadem pro peníze. V Polsku a v Česku budeme jedni z mála.

Paradoxní je, že v USA mají strašně zastaralé bankovní systémy. Podívejte se, jak vypadají jejich webovky, mobilní služby. Používají šeky, faxy pro bankovní transakce, inovace je, že skenují papíry. Tam je digitalizace hodně v plenkách. Ve středoevropském regionu jsou banky technologicky vyspělejší. Takže si myslím, že tu můžeme dělat různé specialitky s podporou našich technologií. A s tím pak jít dále. A jednoduše, čím lepší ekosystém tu bude, tím lépe i pro nás.

Trh fintech roste, v Česku dosahuje několika miliard

V jaké fázi životního cyklu projektu budete ochotni do něj investovat? Zajímá vás už třeba nápad?

Nebudeme inkubátor, ale akcelerátor. Budeme chtít, aby hotový projekt prošel základními testy a byl schopný se propojit s ekosystémem banky. Pokud mi někdo přinese samotný kus papíru, nebudu se na něj dívat, protože půjde o projekt v příliš rané fázi. My se chceme zapojit v případě, kdy bude potřeba dát řešení další rozměr, vyladit ho a nasadit do živého prostředí banky.

Kolik peněz chcete do projektů investovat ve smyslu podílu na základním kapitálu?

Máme limit deset milionů eur na projekt.

A chcete získávat majoritu?

Záleží na tom, jak se dohodneme. I minorita je možnost.

Jaké bude vlastně jméno fondu?

Pracovní název je mAccelerator.

Které z odvětví fintechu vidíte jako nejslibnější?

Nechceme se omezovat jen na škatulku fintech, vnímáme to jako směr, že technologické firmy mohou konkurovat bankám. Díváme se na chytré kluky, kteří dělají technologická řešení, která mohou být využitelná i ve financích.

Fintech revoluce přichází do Afriky. Keňa jako první na světě prodá dluhopisy přes mobily

Zajímají vás více inovace ve službách, či v produktech? 

Nejsme v tom ortodoxní. Z mého pohledu jak služby, tak produkty jsou o byznys modelu, tedy způsobu, jak prodávat. Nejvíce nás asi zajímá kybernetika. Kolem Brna máte skvělé firmy. Obecně je v Česku velmi slibná oblast zaměřená na kybernetickou bezpečnost. Dále nás zajímá operační robotika, zde se rodí celá řada velmi zajímavých služeb typu chatovací roboti, body brain a podobně. V neposlední řadě stojíme o mobilní prodejní systémy.

Lidé nechtějí na pobočky ani na webové stránky. Prodávat přes mobil je něco jiného než dosud – aktuální jsou chatovací systémy. Lidé přesouvají komunikaci na komunikátory, méně volají, méně mailují.

Takže pokud si banky myslely, že řešením je vyvíjet vlastní mobilní aplikace, nenásledují to, kam lidé jdou. Budou muset s klienty komunikovat na systémech, které mají rádi. A ne jim volat na různá telefonní čísla jako dosud.

Máte pevný investiční horizont, jak dlouho chcete v projektech zůstat?

Nemáme, je to velice individuální. Chceme dostat firmy na určitou úroveň a pak uvidíme.

Zmíněných 50 milionů eur je konečná velikost fondu?

Ne. Uvidíme, kam se dostaneme. Na trhu je hodně peněz. Ale jak jsem říkal, chceme chytré, nikoli nepředvídatelné peníze.

Kolik projektů si myslíte, že zvládnete obsloužit?

Budeme mít tři oblasti, na které se chceme soustředit. Zaměříme se na softwarovou robotiku, kybernetiku a na mobilní platby. Těch projektů může být celkem třeba dvacet. Ale mimo tento rámec nepůjdeme, takže třeba blockchain nebo řešení pro platební styky u nás nebudou.

Proč ne třeba blockchain? Spousta lidí mu hodně věří jako převratné záležitosti…

Já neříkám, že je na blockchainu něco špatně. Obávám se ale, že je to takový Graphene syndrom. Můžete tedy dělat technologicky skvělé věci, ale nikdy je nekomercionalizujete. Lidé u blockchainu přehlížejí jeho bariéry.

Upřímně si myslím, že by mohl třeba nahradit notáře. Ale stane se to? Těžko. Narazí na silnou lobby. A tak to bude všude jinde, ten odpor bude obrovský, změna systému by byla nepředstavitelná. Podobné je to v oblasti chytrých plateb. Je tam obrovská spousta subjektů a zájmů.

Traduje se, že pouze jedna z deseti investic do startupových projektů skončí úspěchem. Jak to vidíte vy?

Čekám téměř stoprocentní úspěšnost. Lidé z venture-kapitálových fondů často investují stylem spray and pray, tedy nasměrují peníze do velké řady projektů, z nichž některé vyjdou a zbytek ne. My ale budeme projekty pečlivě vybírat a pak do nich vložíme velké úsilí. Chci prostě investovat vlastní peníze jen do věcí, kterým věřím, že vyjdou.

Jasně že občas se člověk splete, některý z projektů se prostě nechytí. Ale celkově to budeme mít hodně promyšlené.

Magazín E15 k tématu fintechu můžete objednávat zde >>>

720p 480p 360p 240p
Magazín Fintech

Jarosław Mastalerz (45)

Vystudoval Fakultu ekonomiky a zahraničního obchodu na Univerzitě v Lodži. V letech 1996 až 1998 byl konzultantem v PricewaterhouseCoopers, pak pracoval na různých manažerských pozicích v Zurich Group a v Generali. V roce 2006 začal pracovat pro BRE Bank (nynější mBank), kde řídil pojišťovací projekty. V roce 2007 byl jmenován šéfem retailu banky, kde měl na starosti byznys a komunikaci banky na trzích v Polsku, Česku i na Slovensku. Následně šéfoval provozu a IT celé banky a stal se viceprezidentem. Letos na konci března mBank opustil a odešel řídit fintechový fond mAccelerator.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!