Jindřich Melichar: S Australany je fajn jít na pivo, ale obchodovat s nimi moc nejde | E15.cz

Jindřich Melichar: S Australany je fajn jít na pivo, ale obchodovat s nimi moc nejde

Jindřich Melichar: S Australany je fajn jít na pivo, ale obchodovat s nimi moc nejde
Jindřich Melichar
• 
ZDROJ: E15 Anna Vacková

Libor Budinský

Většina Čechů považuje za pravý outdoor oblečení z hi-tec materiálů, s oblibou přepočítává vodní sloupce a vyžívá se v termínech, jako je windstopper či gore-tex. Zakladatel společnosti Bushman Jindřich Melichar vsadil na úplně opačné pojetí outdooru. Inspiroval se především v Kanadě či v Austrálii a při výrobě outdoorových kolekcí stále používá přírodní materiály, v první řadě bavlnu.

* E15: Bushman je značka oblečení pro lidi na cestách, takže je docela symbolické, že nápad nevznikl v kanceláři, ale na cestě.

Je to tak. Před patnácti lety jsem prodal podíl v malé firmě a udělal jsem si dva roky prázdnin. Odjel jsem do Ameriky, na Aljašku a pak do Austrálie a na Nový Zéland. Pomalu se blížil návrat do Evropy a já jsem nevěděl, co budu dělat. A protože jsem měl už nějaké zkušenosti s oděvy, tak mě napadlo vybudovat speciální prodejnu s potřebami pro cestovatele. Původně jsem je nechtěl vyrábět, ale jen prodávat. Uvažoval jsem o nějakém názvu, který by byl lehce zapamatovatelný, a tak se zrodil Bushman.

* E15: Kvůli tomuto názvu spousta lidí dlouho netušila, že jde o českou firmu.

To nebyl záměr schovat se za anglický název, ale na začátku nám to určitě pomohlo. V devadesátých letech byli lidé hodně skeptičtí k domácím značkám oblečení, takže anglický brand určitě sehrál pozitivní roli. Ale dnes už to tak není a my se stále snažíme dávat na vědomí, že jsme hrdá česká značka.

* E15: Je fakt, že Bushman má zvuk. Křovák by asi nezabral?

Bushman není výraz pro afrického křováka, my jsme přejali australský význam slova, kdy jde o svobodomyslného člověka, samotáře, který žije v buši, pohybuje se v náročných podmínkách a potřebuje kvalitní hadry, aby přežil.

Proti proudu

* E15: Původně jste chtěli oblečení dovážet z Austrálie. Proč jste se nakonec pustili do výroby sami?

Australané jsou dobří parťáci na pivo, ale obchod s nimi moc nešel, jako dodavatelé nebyli spolehliví, a tak jsme proti původním předpokladům museli začít všechno vyrábět.

* E15: Bushman působí jako typicky mužská značka. Máte nějakou řadu Bushwoman?

Máme, ale primárně jsme samozřejmě mužská značka a 75 procent podílu obratu oděvů tvoří pánská kolekce. Náš styl je poněkud svérázný, je určen pro chlapy, dobrodruhy, cestovatele. Ženy vnímají módu trochu jinak, a proto jsme na začátku ani nepřipravovali ženskou kolekci. Tu jsme zařadili až po pěti letech, protože část žen si nás našla, začala u nás kupovat mužské oblečení a doma si je přešívat.

* E15: Čím se lišíte od dalších outdoorových značek, kterých je na našem trhu celkem dost?

My outdoor vnímáme úplně jinak, než je v Česku běžné. U nás si pod názvem outdoor většina lidí představuje víceméně sportovní outdoor, tedy špičkové oblečení pro horolezectví, kanoistiku, cyklistiku. A tomu odpovídá provedení tohoto oblečení, tedy umělohmotné materiály a moderní technologie. Naše vnímání outdooru je více americké či kanadské. Bushman vyrábí oblečení na volný čas, na výlety do přírody, proto z 99 procent vyrábíme z přírodních materiálů. V tom jsme jiní a troufnu si tvrdit, že také jediní. Nikdo jiný outdoor tímto způsobem nedělá, ani v jiných evropských zemích ne.

* E15: Takže Bushman jde tak trochu proti proudu a místo nejmodernějších technologických vymožeností nabízí klasiku. Funguje to?

Funguje. Já to mám odpozorované z vlastní zkušenosti. Když jsem procházel Kanadu či Austrálii, zajímalo mě, v čem chodí místní. A nikdo tam nenosí funkční, umělé prádlo, ale všichni chodí v přírodních materiálech, v bavlně, flanelu. Proto jsme se rozhodli jít touto cestou, přičemž klademe důraz na kvalitu, konzervativnost a nadčasovost.

* E15: Kvalita však může jít na úkor pohodlí.

Samozřejmě. Záleží na tom, jaký výrobek si vyberete. U vybraných výrobků poskytujeme čtyřletou záruku a u věcí, které jsou určené na drsnější outdoor, volíme dobré materiály a festovní šití, díky čemuž vydrží déle. Občas se na nás obracejí lidé, že mají naše věci od začátku a že je nejsou schopni, jak se říká, utahat. Fór je v tom, že když jsme začínali, dělali jsme výrobky z nekonfekčních materiálů, třeba ze stanoviny či z plachtoviny. Takže ty věci byly sice těžké a robustní, ale současně byly nezničitelné. Ale úplně pohodlné to samozřejmě nebylo.

* E15: Je možné u vás najít stejný model, který se nemění třeba deset let?

Teď už zase ano, znovu se k tomu vracíme. Když jsme vstoupili do obchodních center, podlehli jsme tlaku, aby se naše kolekce částečně přizpůsobily módním trendům, prostě nás to tlačilo k módě. Ale letos jsme řekli: dost, chceme zůstat Bushmanem, který je sice těžce zařaditelný, ale je svůj. Proto na příští rok přicházíme s heslem back to basic. Zpátky k naší podstatě, k tomu, kde jsme dobří.

Cesta na východ

* E15: Překvapilo vás něco při samotném startu podnikání? Měli jste s něčím vážnější problém?

Na začátku byl největší problém s kapitálem. Chtěl jsem oblečení dovážet, ale to nefungovalo, takže jsme se pustili do výroby v Česku. Všechno jsme sice měli ve svých rukou, ale chyběl nám kapitál. Koncem devadesátých let bylo téměř nemožné získat nějaké prostředky na rozjezd. Měli jsme nápad, který jsme úspěšně realizovali, a prvních několik let jsme obratově rostli každý rok o sto procent. A přesto jsme první roky neměli šanci dostat od banky úvěr.

* E15: Před pěti lety jste výrobu v Česku ukončili a odešli, stejně jako drtivá většina dalších oděvních firem, do Asie. Kde šijete? V Číně?

Zamířili jsme nejen do Číny, ale také do Indie, Bangladéše, Pákistánu a Turecka. V každé zemi jsou jiné podmínky. Čína je schopná dělat větší a náročnější věci, jsou schopni udržet vysokou kvalitu. Ale v Číně je dnes obrovský tlak na cenu práce. Poptávka převyšuje nabídku, rostou mzdy, ceny surovin a náklady prudce vstoupají. Proto se jako většina firem snažíme rozdělit naši výrobu do dalších zemí, třeba do Indie či Bangladéše.

Jindřich MelicharJindřich MelicharAutor: E15 Anna Vacková

* E15: Dokážou Čínu zastoupit?

Ne tak úplně. Nejvíce ji nahrazuje Indie, ale kvalita výroby je zde nižší, takže pokud chcete dělat složitější konfekci, v Indii jen velmi těžce udržíte kvalitu. Jednodušší výrobky zvládají dobře, ale složitější už nezvládnou. Naopak v Indii mají velmi kvalitní bavlnu a některé materiály jsou tam hodně zajímavé. Takže se snažíme výrobu rozdělit, méně složité výrobky děláme v Indii a Bangladéši, složitější věci vyrábíme v Číně, i když je to rok od roku draží.

* E15: Když jste před pěti lety přesunuli výrobu do Číny, o kolik to zlevnilo cenu vašich výrobků?

To byl obrovský rozdíl. Velmi zhruba lze říct, že finální výrobek v Číně nás vyšel tolik jako cena materiálu u nás, což je opravdu neuvěřitelný skok.

* E15: Takže i kdybyste chtěl, výrobu v Česku nešlo udržet?

Já bych byl rád, kdybychom mohli vyrábět u nás, ale doba je jiná. Lidé si zvykli na určitou cenovou hladinu oděvů a do té se s tuzemskou výrobou prostě nedostaneme. Máme obchodní síť, máme obchody v nákupních centrech, kde jsou obrovské náklady, proto jsme museli jít ven, abychom udrželi přijatelnou cenovou hladinu. Kdybychom zůstali v Česku, musíme prodávat minimálně za dvojnásobné ceny, což by nebylo konkurenceschopné.

* E15: Ale ani v Číně už nejsou podmínky tak příznivé jako před pár lety.

Změny v Číně jsou opravdu velké a cena práce i surovin neustále roste. Každou sezonu válčíme doslova o každý dolar a mohu říct, že každý půlrok, kdy domlouváme další zakázky, se jejich cena zvedá zhruba o deset procent.

* E15: V Česku už neděláte nic?

Nedělali jsme, ale teď zase budeme. Rozšiřujeme kolekci o vlastní boty, které budeme vyrábět u nás. Půjde o kombinaci kůže a textilu, ale budou samozřejmě zase značně atypické. Prostě Bushman.

Domácí trh je už malý

* E15: Před pěti lety jste do zahraničí přesunuli výrobu, teď chystáte expanzi na zahraniční trh. Už je vám Česko a Slovensko malé?

Možná je předčasné o tom mluvit, ale zatímco prioritou letošního roku byla stabilizace, na příští rok chystáme expanzi. Pokud se nám to podaří, chtěli bychom otevřít pobočky v několika zemích. V současné době je na nás český a slovenský trh už skutečně malý. Jak rostou výrobní náklady, musíme růst objemově. A protože nejsme žádná masovka, musíme expandovat do dalších zemí, aby nás rostoucí náklady nedohonily.

* E15: Na které trhy chcete vstoupit?

Většinou jde o okolní země. Máme poptanou Skandinávii, Polsko, Rakousko, Bulharsko. Jedinou výjimku představuje Jižní Afrika, kam za dva týdny odlétám jednat o zastoupení.

* E15: Jak dokážete skloubit vedení firmy a cestování. Daří se vám zamknout kancelář a vyrazit zase na cestu, za dobrodružstvím?

Poslední tři roky se mi to docela daří a vždycky v únoru na měsíc zmizím do světa. Chtěl by si to udržet i dál, protože mě to dokáže perfektně nakopnout. Příští rok se chystám na Reunion. Navíc ještě cestuji v rámci obchodních cest, což je také docela příjemné. Jednou za rok se dostanu do Spojených států, teď zase do Jižní Afriky. Přitom si vždycky týden přidám a vyrazím někam do přírody.

* E15: Před několika týdny jste společně s CK Adventura rozjeli akci, v níž darujete třem vylosovaným šťastlivcům, kteří si koupí vaše oblečení, dovolenou snů. Máte vy nějakou vlastní dovolenou snů, která vás láká?

Mě strašně přitahuje Střední a Jižní Amerika, mám rád historii a fascinuje mě mayská kultura. Ale problém je tam s jazykem, protože španělsky nemluvím a s angličtinou to tam není úplně jednoduché. Navíc nejsem ten typ, který by se připojil k nějaké hromadné expedici, raději chodím a jezdím sám. Ale pokud bych měl mluvit o snech, chtěl bych se ještě jednou podívat na Aljašku a zalítat si tam s hydroplánem. Kdysi jsem si udělal papíry na ultralight a řekl si, že si dodělám pilotní licenci na Aljašce, ale ještě jsem se k tomu nedostal. To bych si chtěl na stará kolena ještě splnit.

* E15: Předpokládám, že osobně chodíte výhradně v modelech Bushman?

Když jedu na expedici, tak ano. V Česku jenom tak z 95 procent.

* E15: A když si musíte vzít oblek?

To se mi ještě nestalo. Pokud myslíte nějaké recepce, kam bych musel jít v obleku, tak bych tam raději asi nešel.

* E15: To nemáte ani jeden oblek?

Jedno kvádro mám. Koupil jsem ho v sekáči na váhu, protože jsme šli s kolegy na maškarní za galerku. Ale podruhé už jsem ho na sobě neměl.

* E15: A vaši zaměstnanci mají předepsaný dress code značka Bushman?

Nemají, ale každý si píše svůj kádrový posudek sám, ne? Ale vážně, samozřejmě nikoho k ničemu nenutíme, ale vždycky říkáme našim obchoďákům, že když nás reprezentují, tak by měli mít Bushman také na sobě. Aby bylo vidět, že tomu věří.

* E15: Kam se dá nosit vaše oblečení?

Myslím, že všude. Bushman není jen značka do přírody, naše věci klidně můžete nosit i do města. Vždyť jaké máte dnes alternativy? Kvádro? Džíny? My nabízíme kalhoty z bavlny v přírodních barvách, máme příjemné košile a kvalitní bundy. Nabízíme alternativu, kterou si můžete vzít jak do kanceláři či na procházku se psem, tak třeba k hledání pramenů Nilu.

Jindřich Melichar (44)

Je spolumajitelem a předsedou představenstva společnosti Bushman Company. Podnikat začal v roce 1992, kdy s kamarádem založil společnost Banner, která se zabývala výrobou pracovních oděvů pro myslivce, rybáře a bezpečnostní agentury. Po prodeji obchodního podílu v Banerru se vydal na dvouletou cestu kolem světa, během níž s báglem na vlastní pěst procestoval USA, Kanadu, Aljašku, Austrálii, Nový Zéland. Po návratu společně s obchodními partnery založil v roce 1997 společnost Bushman, která se věnuje výrobě oblečení pro volný čas a outdoor. Žije s přítelkyní, má tříletého syna. Mezi jeho záliby patří sport, historie a cestování.

Autor: Libor Budinský
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!