Jiří Dienstbier: Komunisty nikdo nezakázal, navíc Nečasova vláda jim nahrává | E15.cz

Jiří Dienstbier: Komunisty nikdo nezakázal, navíc Nečasova vláda jim nahrává

Jiří Dienstbier: Komunisty nikdo nezakázal, navíc Nečasova vláda jim nahrává
Jiří Dienstbier
• 
ZDROJ: E15 Michael Tomeš

Pavel Otto

Kandidát na prezidenta za ČSSD Jiří Dienstbier by nejen vetoval zákony, které by podle jeho názoru byly v rozporu s lidskými právy, ale také by navrhoval Ústavnímu soudu jejich zrušení. Vedle toho by se zajímal o poznatky Bezpečnostní informační služby a tlačil by na jejího ředitele, aby více spolupracoval s policií.

E15: Co je podle vás stěžejní rolí hlavy státu?

Prezident by měl být nositelem jasných hodnot, které jsou v celé společnosti považovány za rozumné. Měl by přispívat k tomu, aby se posiloval morální rozměr společnosti, který nám velmi chybí. Prezident by měl také v řadě oblastí sjednocovat. Možná nejvýraznější je to vzhledem k jeho pravomocem v zahraničněpolitické oblasti. Tam by měly být základní, dlouhodobé priority, kterými by se země měla řídit bez ohledu na to, jak se střídají vlády, premiéři a ministři zahraničí.

E15: Přišel byste s definicí těchto priorit?

Není rolí prezidenta přicházet s koncepcí zahraniční politiky. Hlavní exekutivní tíha v našem ústavním systému leží na vládě, která by měla zpracovávat koncepce pro jednotlivé politické oblasti. Je ale velmi důležité, aby prezident zejména v zahraniční politice působil jako moderátor. To znamená, aby vyvolával debatu nejen s vládou, ale i s opozicí a pokusil se dospět ke společným styčným bodům, na nichž se shodne celá politická reprezentace. Česká republika by v zahraničí měla mluvit jedním jazykem.

Extrémní názory na Brusel z Hradu zmizí

E15: Čím si vysvětlujete, že se to v posledních dvou desetiletích ne vždy dařilo a daří?

Upřímně je třeba říct, že to nebude jednoduché ani do budoucna. Rozdíly a spory jsou někdy tak obrovské, že se bude velmi těžko hledat společný postoj. Jeden z důvodů je, že současný prezident Václav Klaus má na můj vkus v zahraniční politice a zejména v evropských záležitostech extrémní postoje. Tady spíš rozděluje společnost včetně politických stran. Ze současné situace je ale zřejmé, že ať už prezidentská volba dopadne jakkoli, pohled na Brusel se zlepší.

E15: Jako kandidát slibujete, že byste prosadil spravedlivější poměry ve společnosti. Co konkrétně máte na mysli a jak toho chcete dosáhnout, když hlava státu příliš velké pravomoci nemá?

Je potřeba rozlišit formální pravomoci prezidenta a jeho neformální postavení. Debatu může otvírat nejen v zahraniční problematice, ale i jinde, třeba v otázce nekorektního jednání politiků. Když prezident Masaryk někomu nepodal ruku, byl takový člověk společensky vyřízený. Je zde i symbolika toho, jakým způsobem se prezident chová. A nejde až tolik o program, ale o hodnoty jednotlivých prezidentských kandidátů.

Usilovat o spravedlivý stát, kde mají všichni rovné šance a jsou si rovni před zákonem, by mělo být povinností všech veřejných činitelů. Dlužíme to současným i budoucím generacím. Považoval bych za úpadek tyto principy opouštět.

E15: Jak byste ale chtěl spravedlivějších poměrů dosáhnout? Asi by nestačilo občas někomu nepodat ruku.

Na těchto principech se shoduje většina společnosti, bohužel praktická politika tomu neodpovídá. Jsou významné skupiny obyvatel, které jsou ve velmi složité životní situaci a je tendence spíš ji zhoršovat. Pokud prezident na nějaké téma upozorní a debatu o něm bude udržovat, těžko zapadne. Společnost se tak posune dopředu a vytvoří tlak na politickou reprezentaci, aby daný problém řešila. Vedle toho může prezident vetovat zákony.

Nemyslím si, že by toho měl nadužívat, vláda musí mít možnost realizovat svůj program, s nímž uspěla ve volbách. Nicméně v okamžiku, kdy se jeho realizace dostane do rozporu se základními principy našeho státu, jako je ochrana lidských práv, prezident musí zasáhnout. Například mám na mysli zákony, které zavádějí dvojí standardy ve zdravotnictví nebo školné na vysokých školách. Ty už jsou podle mého názoru protiústavní.

E15: Takže kdyby za vašeho prezidentování vládl kabinet Petra Nečase, vetoval byste prakticky všechno.

To rozhodně ne. Nepochybně bych ale velmi bedlivě sledoval změny ve zdravotnictví. A také bych byl proti nucené práci, kterou má dva měsíce nezaměstnaný člověk začít vykonávat bez nároku na jakoukoli odměnu. To je naprosto nedůstojné pro lidi, kteří celý život pracovali a nyní se dostali do tíživé situace. Podobné normy bych nejen vetoval, ale po případném přehlasování svých vet Poslaneckou sněmovnou bych využíval své ústavní pravomoci a podával Ústavnímu soudu návrhy na zrušení takovýchto zákonů.

O nástupu KSČM k moci rozhodnou voliči

E15: Jaká je podle vás hlavní výhoda stranického kandidáta na prezidenta oproti nestraníkovi?

Je pro voliče mnohem srozumitelnější. Každému jsou zřejmé hodnoty, které chce v politice hájit. Navíc může být takzvaný stranický kandidát z hlediska osobní integrity nezávislejší než onen nezávislý kandidát, jehož mohou omezovat ti, kteří mu financují volební kampaň. A co se týče mojí osoby, připomínám, že po komunálních volbách v roce 2010 v Praze jsem šel do konfliktu s vlastní stranou. To je možná větší důkaz nezávislosti než to, že někdo nemá stranickou knížku.

E15: Zůstal byste po zvolení v ČSSD?

Zcela jistě bych nevykonával žádné stranické funkce, byl bych jen řadovým členem nebo bych pozastavil členství.

E15: Podle jednoho z vašich protikandidátů Miloše Zemana je mýtus, že prezident musí jmenovat premiérem předsedu strany, která zvítězila ve volbách. Souhlasíte?

Podle ústavy to udělat nemusí. Pokud ale má předseda vítězné strany reálnou šanci získat většinu v Poslanecké sněmovně, je rozumné ho sestavením vlády pověřit.

E15: Domníváte se, že nastal čas pro nástup komunistů do vlády?

O tom, zda nastal, či nenastal, budou rozhodovat voliči ve svobodných volbách. Záleží na tom, kterým stranám dají důvěru. Od stolu, u něhož sedíme, to posoudit nelze.

E15: Jako prezident byste ale komunistům dveře do Strakovy akademie nezavíral. Je to tak?

Za předpokladu, že by po volbách vznikla většina zahrnující komunisty, tak zcela jistě ne. Akceptoval bych výsledky voleb. Ať už by se ale na vládě podílely jakékoli strany, vždy bych požadoval garance zachování demokratického právního státu a ochrany lidských práv, jakkoli si nemyslím, že by tyto hodnoty byly v České republice nějak bezprostředně ohroženy. A ještě dodám, že navzdory případnému nesouhlasu prezidenta by si většina zahrnující komunisty nástup k moci stejně vynutila při třetím pokusu o sestavení vlády, kdy hlava státu musí jmenovat premiéra navrženého předsedou Poslanecké sněmovny.

E15: Váš otec Jiří Dienstbier byl jedním ze symbolů přechodu od totality k demokracii. A nyní by se jeho syn mohl stát prvním polistopadovým prezidentem, který by komunistům umožnil návrat k moci. Co byste řekl těm, kteří by vás za to kritizovali?

Takováto kritika by svědčila o neznalosti postojů mého otce. On by výše popsanou situaci, která může nastat, akceptoval, protože by byla výsledkem svobodných voleb. A znovu opakuji, že svoboda, demokracie a lidská práva jsou naprosto zásadní hodnoty, které budu za všech okolností chránit.

E15: Neuplynula od listopadu 1989 příliš krátká doba na to, aby komunisté získali podíl na vládě?

To je subjektivní záležitost. Faktem je, že zejména pravicové vlády komunistickou stranu jak legalizovaly, tak legitimizovaly. Legalizovaly ji tím, že nepodaly návrh na její rozpuštění. A legitimizovaní jsou komunisté proto, že celých třiadvacet let kandidují v každých volbách a získávají poměrně významnou podporu. A nyní jsou navíc legitimizovaní šílenou politikou, kterou Nečasův kabinet předvádí v sociální oblasti. Dostává tak lidi do zoufalých situací a ti pak mají přirozeně sklon volit radikálnější řešení.

E15: Jedna z významných pravomocí prezidenta je navrhování adeptů na ústavní soudce. Přemlouval byste Pavla Rychetského, aby znovu usiloval o post šéfa Ústavního soudu?

Je nesporně významnou osobností. Právě takové osobnosti by měly Ústavní soud tvořit. Pokud by chtěl pokračovat, určitě bych ho podporoval.

E15: Souhlasil byste s požadavkem Rychetského, aby se mohl na výběru soudců více podílet?

Byl by jednou z právních autorit, s nimiž bych výběr kandidátů na ústavní soudce konzultoval. Ale nebyl by to jen on.

E15: Popište svoji představu změny volebního systému?

Nedávno jsem podal Senátu návrh zákona, který mění všechny volební normy ať už pro volby do Evropského parlamentu, Poslanecké sněmovny nebo krajských a obecních zastupitelstev. Ve všech případech navrhuji zrušení hranice pro uplatnění preferenčních hlasů. Lidé by tak dostali mnohem větší prostor vybrat si osobnosti na jednotlivých kandidátkách. Kdo by dostal nejvíce preferenčních hlasů, přednostně by získal mandát. Vedle toho by to mělo očistný vliv na vnitřní poměry v politických stranách, protože by se zamezilo korupčnímu jednání, kdy může být snaha placeným náborem členů nebo uzavíráním různých bratrstev dosazovat na takzvaně volitelná místa na kandidátkách sám sebe nebo své lidi.

E15: Šetřil byste milostmi?

Milosti by měly být udělovány ze zásadních humanitárních důvodů nebo tam, kde zjevně selže systém. To je třeba případ pana Smetany, který politikům kreslil na billboardech tykadla. Prezident by měl také srozumitelně sdělovat důvody, proč milost udělil.

Jiří DienstbierJiří DienstbierAutor: E15 Michael Tomeš

Informace BIS by nekončily v šuplících

E15: Jednou z prezidentských pravomocí je možnost úkolovat Bezpečnostní informační službu. Využíval byste ji?

Prezident má vyžadovat zprávy civilní kontrarozvědky a také to, aby se z nich vyvozovaly důsledky. Tím, co BIS zjistí, se má zabývat policie a případně zahajovat trestní stíhání.

E15: Úkoloval byste policii?

To samozřejmě ne. Trval bych ale na tom, aby zjištění BIS zejména o systémové korupci bylo podkladem pro šetření v trestněprávní oblasti. Výtahy z výročních zpráv tajné služby jsou sice zveřejňovány, podrobnější verze ale končí kdesi v šuplících u prezidenta či premiéra. Nevím o tom, že by na základě těchto zjištění byly podávány podněty policii.

E15: To by měl Hrad chrlit trestní oznámení?

Rolí prezidenta není to, aby je sepisoval. Určitě bych ale zprávy BIS analyzoval. A pokud by tam byly náznaky trestné činnosti, tak bych po řediteli služby požadoval, aby takové informace předal orgánům činným v trestním řízení.

E15: Nebude mít lidmi přímo zvolený prezident pokušení více zasahovat do dění?

To byl jeden z argumentů proti přímé volbě, že prezident bude mít snahu přisvojit si více pravomocí. Bylo by to ale protiústavní. Předpokládám, že v takovém případě by se parlament a další ústavní instituce bránily. Mimochodem všichni demokratičtí českoslovenští a čeští prezidenti měli tendenci jít za hranu svých pravomocí. Bylo to ale dané především silou jejich osobností a ne tím, jakým způsobem byli zvoleni.

E15: Začínají se potvrzovat slova některých ústavních činitelů, kteří už na jaře varovali před krizí v souvislosti s prováděcím zákonem o přímé volbě. Očekával jste problémy?

Pominu-li nedostatečnou matematickou vybavenost úředníků ministerstva vnitra, vždy si může nějaký vyřazený kandidát stěžovat. V tom nevidím nic nestandardního. Je ale pravda, že lhůty pro podání stížností mohly být delší. I některé procedury jako pravidla pro financování volební kampaně měly být v zákoně upraveny lépe.

E15: Část ústavních právníků hovoří o tom, že zákon je mírně řečeno nedokonalý. Proč ho Poslanecká sněmovna a následně i Senát schválily? Ptám se vás jako senátora.

Co se týče kontroly podpisů a jejich následného odpočtu, je to v zákoně popsáno naprosto jasně. Žádný dvojí výklad možný není.

E15: Dobře. Ale názory právníků se různí.

Možná mohla být ona pasáž formulována ještě jednoznačněji. Trvám ale na tom, že dvojí výklad neumožňuje.

E15: Takže si myslíte, že jste jako senátor hlasoval pro kvalitní zákon.

Nedostatky v něm jsou. Ale některé vznikly mimo jiné proto, že nebyla politická vůle jít dále. Rovněž je pravda, že tento zákon byl schvalován ve velkém spěchu. V Senátu jsme trvali na tom, aby byl předložen spolu s ústavní změnou týkající se přímé volby. Vláda nám ale nevyhověla. Asi doufala, že to stejně jako v minulosti neprojde a hlava státu se bude opět volit nepřímo.

Jiří Dienstbier (43)

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1989 se podílel na činnosti studentské skupiny zástupců pražských fakult, která zorganizovala manifestaci 17. listopadu 1989. V roce 1990 byl na dvouleté volební období zvolen poslancem Federálního shromáždění jako zástupce studentů. V minulosti byl aktivní v Mladých sociálních demokratech, dva roky ve funkci jejich předsedy. Druhé volební období je zastupitelem Prahy 2. V roce 2011 byl v doplňovacích volbách zvolen senátorem za Kladensko.

Miloš Zeman: Prezident nemusí premiérem jmenovat vítěze voleb

Přemysl Sobotka: Pokud by komunisté získali moc, jako prezident bych zvažoval abdikaci

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!